Německý projekt eHighway zřejmě skončí podobně jako ve Švédsku

[Valdano]

eHighway: Elektrická dálnice s trolejovým dobíjení pro eKamiony v Německu

Jižně od Frankfurtu na dálnici A5. Dodavatelem technologie je firma Siemens.



Další tratě eHighway V Německu probíhaly tři zkušební provozy s testovacími dráhami eHighway. Kromě Šlesvicka-Holštýnska probíhají podobné zkušební provozy také v Hesensku a Bádensku-Württembergu. Všechny tři polní zkušební provozy se od sebe liší trasou a jednotlivými zaměřeními studie.

Konec testovací fáze v Německu

V prosinci 2024 oficiálně skončilo financování pro hlavní testovací projekty (včetně projektu FESH v Šlesvicku-Holštýnsku na dálnici A1 a projektu ELISA v Hesensku). Aktuální stav: Provoz na testovacích úsecích byl k 31. prosinci 2024 utlumen nebo ukončen. Podle vyjádření projektových manažerů (např. Jana Bachmanna z Kielu) byly testy technicky úspěšné, ale projekt se nyní nachází ve fázi vyhodnocování dat. Demontáž? Na rozdíl od Švédska, kde byl projekt na E20 zrušen ještě před plnou realizací, v Německu infrastruktura fyzicky stojí, ale o jejím dalším osudu (zda bude sloužit dál, nebo bude odstraněna) se rozhoduje právě nyní na politické úrovni v rámci rozpočtu na rok 2025/2026.

Srovnání se Švédskem

Švédsko svůj projekt na dálnici E20 (Hallsberg–Örebro) v únoru 2025 definitivně vyřadilo z národního plánu infrastruktury. Důvody byly dva.
Extrémní náklady: Nabídky zhotovitelů vysoko převýšily rozpočet.
Pokrok v bateriích: Švédská správa silnic (Trafikverket) dospěla k závěru, že díky rychlému vývoji kapacity baterií a ultra-rychlého nabíjení už nejsou trolejové dálnice ekonomicky efektivní.

Co bude dál s tímto projektem v Německu

Německo momentálně řeší politickou a hospodářskou krizi v automobilovém sektoru. V roce 2025 se priority přesunuly.

Priorita pro stacionární nabíjení: Německé ministerstvo dopravy se nyní masivně soustředí na výstavbu sítě HoLa (vysokovýkonné nabíjení pro trucky v areálech odpočívadel) a vodíkovou infrastrukturu.

Mýtné úlevy: Místo trolejí zvolil stát jinou cestu podpory – elektrické kamiony mají nově potvrzenou výjimku z mýta až do poloviny roku 2031. To motivuje dopravce kupovat klasické bateriové tahače spíše než ty se sběrači.

Shrnutí

Projekt eHighway v Německu nebyl formálně "zrušen" jedním velkým třeskem, ale jeho aktivní rozšiřování se zastavilo.
- Testovací úseky splnily svůj účel (sběr dat) a jejich financování vypršelo.
- Pravděpodobnost, že by se v Německu v nejbližších letech začala budovat celostátní síť trolejí, je momentálně téměř nulová.
- Většina odborníků se shoduje, že vítězem souboje technologií se staly vysokokapacitní baterie kombinované s megawattovým nabíjením (MCS), což dělá eHighway (stejně jako ve Švédsku) nadbytečnou a příliš drahou technologií.

Projekt je v "udržovacím/likvidačním" režimu. Pokud se neobjeví radikální změna v politice zelené dopravy, trolejové dálnice v Německu zůstanou jen historickým experimentem, podobně jako ve Švédsku.

[unicast]

Tohle je ukázkový příklad toho, čemu se říká chicken or egg problem.

https://en.wikipedia.org/wiki/Chicken_or_the_egg

[Franta2776]

Njn a jak z tĕch troleji dostanu svoji elektřinu.Já jezdim 9 mĕsíců v roce z 96% na svoji elektřinu.Tak bych ji musel kupovat.S rozvojem baterii toto řešení pro vĕtšinu padlo.
Čez nedovoli si sdílet svoji elektřinu ani do nabíječky.Bude muset zasáhnout EU.

[pave69]

Tohle je ukázkový příklad toho, čemu se říká chicken or egg problem.

A teda EU začala dotovat dřív vajíčka, nebo kuřata?

[Valdano]

Ty troleje byly primárně určeny pro velké eKamiony případně pro eAutobusy a ne pro běžné osobní BEV. U velkého eKamionu není moc pravděpodobné, že by si ho někdo nabíjel z domácí FVE. Ve Švédsku se pro změnu uvažovalo o zabudování indukčního nabíjení do vozovky, ale na realizaci nedošlo a projekt ztroskotal na příliš vysoké náklady. Navíc běžné BEV k tomu nejsou přizpůsobeny a tím jak se začaly prodlužovat dojezdy na jedno nabití projekt ztratil smysl.

[unicast]

A teda EU začala dotovat dřív vajíčka, nebo kuřata?

EU dřív začala dotovat všechno. Vajíčka, kuřata, mléko, maso...

[Franta2776]

Však nejvĕtšim dlouhobým soukromým.pobiračem dotací v ČR je Agrofert.Tak co je na dotacích špatného??Většina to tak chce.

[rva]

V EU by se bez dotací zastavil svět. Bohužel v EU je tradice hodně dotovat i zemědělství. Proto je pochopitelné, že ten, kdo v zemědělství podniká, pobírá hodně dotací. A to jsou dotace do zemědělství v západnějších zemích ještě vyšší, než u nás. Ukrajina zemědělství nedotuje jako řada dalších zemí sdružených v CAIRNS group. https://www.cairnsgroup.org/

[gupa]

Přehled od AI
Před vypuknutím plnohodnotné války v únoru 2022 byla ukrajinská zemědělská politika zaměřena spíše na podporu velkých agroholdingů než na drobné farmáře. Subvence a podpůrné mechanismy byly méně rozsáhlé a méně strukturované než v Evropské unii.
Zde jsou hlavní typy zemědělských subvencí a podpor, které na Ukrajině před válkou existovaly:

Kompenzace úrokových sazeb: Stát nabízel programy, které kompenzovaly část úroků z úvěrů přijatých na nákup zemědělské techniky nebo osiva.
Podpora chovu dobytka: Existovaly přímé dotace na chov skotu, prasat a drůbeže, zejména pro udržení stavů a zvyšování produkce masa a mléka.
Dotace na zemědělskou techniku: Státní podpora částečně pokrývala náklady na nákup zemědělských strojů vyrobených na Ukrajině, což mělo podpořit domácí výrobce.
Daňové úlevy: Zemědělci mohli využívat specifické daňové režimy, zejména v oblasti DPH, což snižovalo jejich celkovou daňovou zátěž.
Podpora produkce specifických plodin: V některých letech stát dotoval pěstování technických plodin nebo investice do sadovnictví a vinohradnictví.

Celkově byl systém často kritizován za to, že největší objem finančních prostředků směřoval k velkým exportně orientovaným společnostem, zatímco malí a střední farmáři měli k podpoře omezený přístup.



Rozdělení hlavních výdajů v roce 2021
Podle dat Kyiv School of Economics a ukrajinského Ministerstva financí byly prostředky rozděleny následovně:

Živočišná výroba a zpracování: cca 1,6 miliardy UAH na rozvoj chovu a výstavbu farem.
Kompenzace úroků z úvěrů: přibližně 1,2 miliardy UAH na zlevnění půjček pro farmáře.
Nákup zemědělské techniky: 1 miliarda UAH určená na proplácení části nákladů na stroje domácí výroby.
Podpora malých rodinných farem: cca 100–200 milionů UAH (tato částka se v roce 2021 téměř zdvojnásobila oproti předchozímu roku).
Nové programy pro plodiny: zavedení dotací na pěstování pohanky a dalších specifických plodin pro zajištění potravinové bezpečnosti.

Kontext a význam

Podíl na rozpočtu: Zemědělství, které tvořilo přes 10 % ukrajinského HDP a 41 % celkového exportu země, dostávalo ze státního rozpočtu relativně malý podíl přímých dotací (přibližně 0,33 % HDP).
Daňový systém: Hlavní výhodou pro ukrajinské zemědělce nebyl přímý tok peněz, ale specifický systém paušální daně (tzv. "single tax"), který výrazně snižoval jejich administrativní a finanční zátěž.
Plošné platby: Na rozdíl od EU Ukrajina v roce 2021 nevyplácela žádné plošné dotace na hektar, což je zásadní rozdíl oproti evropskému modelu CAP.