FVE s modulárním (rostoucím) uspořádáním.

[unicast]

Ano a ne. Pokud dojde mezi tím k výbuchu plynů, uniklých z toho přehřátého článku, tak je to skutečně úplně jedno. Pokud ne, tak to může zabránit šíření požáru dál, zvláště pokud se v blízkosti nalézá další set článků a jiné hořlavé předměty (třeba ta dřevotřísková police toho regálu, která jakmile prohoří a ten batterypack se propadne, tak se začnou dít věci, včetně docela pravděpodobného tvrdého zkratu, kdy bude dokonale nepodstatné, jestli to BMS odpojila nebo ne).

A ty čokolády... Hmmm, zbytečný odpor na balančních vodičích navíc, takže o něco menší balanční proud, ale budiž. Ovšem že se mohou postupně povolit, ten balanční drát z té čokolády může vypadnout a trefit se do vodivého kontaktu jiného článku, tam nějaké další riziko taky bude. Tady by obyčejný "hitlerák" alias kroucený spoj ve smršťovačce udělal rozhodně lepší práci.

[Martin P]

Co jsem se díval na fotografii na stav skříňky s bateriemi v Šenově mám za to, že nafukující a rozpínající se článek roztahoval sousední články od sebe a zároveň je ohříval, neboť v uzavřené skříni se nemělo vznikající teplo jak rozptýlit. V čehož důsledku došlo k vyboulení boků skříňky, propadnutí police s články dolů do skříňky což způsobilo přetrhání balančních a silových vodičů s následným jiskřením a zapálením unikající směsi plynů.
Tudíž to celé mohlo proběhnout tak, že lidé viděli dým unikající ze skříňky z bateriemi aniž by tušili o co jde. Začali hasit a poté, co jim došlo hasivo a oni odešli se neochlazované články rozjely "doplna", roztáhly boky skříňky od sebe a došlo k jejich propadu dolů. Následkem utržení vodičů se zajiskřilo a barák vyletěl do luftu.
...
Tudíž ve své koncepci považuji za důležité udržet články u sebe. Nedovolit jim nafouknutí do délky které může způsobit utrhání vodičů či pólových propojek. Proto mám stahováky masivní. Co se týče tepla unikajícího ze zvrhlého článku považuji za vhodné kdy pokud nemám možnost ho odvést jinam bude vhodné ho nechat rozptýlit. Což je důvod proč necpu baterie do uzavřených beden.

Co se týče uvolňování šroubovaných spojů vždy po půl roce veškeré spoje procházím a dotahuji. Dělám to v rámci jarní a podzimní kontroly kdy zároveň zkouším agregát. K tomu patří ještě kontroly termokamerou z mobilu CAT S61 (ty dělám mezi tím hlavně v době vysokého zatížení systému. Zatím jsem při těchto kontrolách termokamerou na žádný problém nenarazil.

Na spodní strany regálů budu jako ochranu spodní části polic dávat nehořlavé desky. Přeci jenom je fakt že plyny ze zvrhlého článku fičí nahoru a tohle bude vyšší jistota. Byť co vím se LiFePO4 při zvrhnutí projevuje tvorbou dýmu kdy článek sám o sobě nehoří. Avšak může být zapálen.

Pokud už by přece jenom došlo ve strojovně k požáru máme v hlavním rozvaděči přepínač kdy jeho přepnutím do nulové polohy odstavím celý dům od elektřiny. Do strojovny v tomto případě nepolezu a zavolám hasiče, neboť v práci nám říkají že pokud nám začne hořet ve strojovně elektrické lokomotivy tam nemáme chodit, neboť plyny vznikající hořením izolace kabelů jsou natolik jedovaté že stačí několik nádechů a dotyčný si pak o své chybě může popovídat tak akorát se Svatým Petrem u nebeské brány.
Co by na toto mohlo být v začátku dobré jsou ony hasicí koule.
...
Přemýšlel jsem o odvětrání plynů vznikajících při zvrhnutí článku. Všiml jsem si že jsou velmi husté a stoupají ke stropu. Tudíž by k jejich detekci a případnému spuštění odvětrávání mohla stačit optická závora u stropu místnosti s bateriemi. Kdy bílý plyn vznikající v článku zastíní optický paprsek což způsobí patřičnou reakci systému.
...
Ještě něco k BMS. Mám BMS od Mikela a napadlo mne zda-li by bylo možné na její kontakty K+a K- připojit do série tepelná čidla rozpínacího typu. Kdy by přerušení tohoto obvodu vlivem překročení teploty článku s následným rozpojením čidla způsobilo odpojení baterie ze systému.
Případně na které kontakty by toto mohlo jít připojit. Pokud to tedy lze takto provést.

[Martin P]

Předevčírem došlo při dobíjení ze sítě k poruše relátka spínajícího stykač nabíječek. Spekly se jeho pracovní kontakty, nabíječka tak pokračovala v nabíjení i po dosažení vypínacího napětí 54,4V. Ráno, když jsem kontroloval VRM portál bylo napětí na bateriích 56,4V.
Když už se to stalo a do baterií tekl dle aplikace proud cca 8A jsem situace využil ke kontrole sbalancování článků. Sedm z osmi bloků baterií mělo rozptyl napětí jednotlivých článků do 0,04V (u všech bloků bylo napětí článků 3,5-3,55V), jen u jedné baterie byl rozptyl větší 3,38 až cca 3,65V, neboť baterie byla v tu dobu odstavena BMS ze systému. Znovupřipojení nastalo až při poklesu napětí článku s nejvyšším napětím pod nastavenou mez 3,55V. Z té doby je fotografie.
Nabíječku jsem po rychlé kontrole sbalancování článků vypnul jističem, po zjištění závady a výměně relé pracovala v manuálním režimu bez problémů.
Přemýšlel jsem nad tím a napadlo mne použít pro ovládání cívky stykače dvojici relátek zapojených tak, že jejich cívky budou paralelně připojeny na ovládání ze systému, zatímco jejich kontakty budou v sérii. Tudíž když se spečou kontakty jednoho relátka, druhé nabíječku vypne.
Co vy na to?

[cipis]

Já to ošetřil tak, že nabíječka má nastavené nižší napětí, než je maximální provozní napětí baterie. Resp. je to na hodnotě, na kterou chci nabíjet ze sítě.

[FRSO]

Předevčírem došlo při dobíjení ze sítě k poruše relátka spínajícího stykač nabíječek. Spekly se jeho pracovní kontakty, nabíječka tak pokračovala v nabíjení i po dosažení vypínacího napětí 54,4V. Ráno, když jsem kontroloval VRM portál bylo napětí na bateriích 56,4V.
Když už se to stalo a do baterií tekl dle aplikace proud cca 8A jsem situace využil ke kontrole sbalancování článků. Sedm z osmi bloků baterií mělo rozptyl napětí jednotlivých článků do 0,04V (u všech bloků bylo napětí článků 3,5-3,55V), jen u jedné baterie byl rozptyl větší 3,38 až cca 3,65V, neboť baterie byla v tu dobu odstavena BMS ze systému. Znovupřipojení nastalo až při poklesu napětí článku s nejvyšším napětím pod nastavenou mez 3,55V. Z té doby je fotografie.
Nabíječku jsem po rychlé kontrole sbalancování článků vypnul jističem, po zjištění závady a výměně relé pracovala v manuálním režimu bez problémů.
Přemýšlel jsem nad tím a napadlo mne použít pro ovládání cívky stykače dvojici relátek zapojených tak, že jejich cívky budou paralelně připojeny na ovládání ze systému, zatímco jejich kontakty budou v sérii. Tudíž když se spečou kontakty jednoho relátka, druhé nabíječku vypne.
Co vy na to?20260205_221543.jpg

Nebylo by lepší spínat 230V té nabíječky, je to AC, než DC aku.