Americký sen ...

[abrams]

Zdravím ,

doporučuji shlédnout : https://www.youtube.com/watch?v=Awa0FQi3l3Y

Elktronům zdar

[gupa]

Chápat to mám tak, že zlaté krytí peněz je nejlepší? Tz. že od války do sametovky to byly ještě peníze a po sametovce stále žijící Klaus se svými následovníky měnu vpodstatě zaprodali a lidi vedou lidi k debilitě, kterou film od začátku ukazuje. Klaus, který stále breptá a lidi ty jeho zrádné řeči poslouchají, jako plošné ubrání peněz všem a po volbách si nejprve schválit výši platů, nebo mít podíly ve všech společnostech co vznikaly po sametovce.

Už chápu kde se bere extremismus a proč vzniká.

Zajímavý konspirační příběh o vzniku Československa a vlaku zlata z Ruska.
https://faei.cz/99-let-ceskoslovenske-k ... ske-zlato/

[Mex]

Politika sem asi nepatří.
Jen poznámka k tomu plivání na Klause: byli jsme jediná země tábora míru, která po revoluci neměla hyperinflaci a různé škrtání nul ve měně.
O NDR s velkou sestrou tady samozřejmě nejde.

[gupa]

https://csu.gov.cz/produkty/13-7102-04- ... ra_inflace

Jeho inflace byla velmi vysoká.
Zhlédnout to video by bylo záhodno. A neplivu. Jen konstatuji podle faktů. Lidi hrozně zapomínají nebo jsou tak zblblí jeho drzostí. Vše co udělal byla největší rána pro český těžký i lehký průmysl. To ví každý kdo si tu dobu pěkně prožil.



Aféra ODS, demise a úřednická vláda

Již v průběhu roku 1996 a zejména pak v roce 1997 čelila ODS obviněním z nejasného financování,[108] např. pomocí darů od podnikatelů účastnících se privatizace, které měly být poukázány přes nastrčené nebo smyšlené osoby. Původ několikamilionových příspěvků z roku 1995 se straně nedařilo přesvědčivě vysvětlit.[108] Spekulace v těchto souvislostech se objevily i kolem samotné Klausovy osoby. Především šlo o tzv. švýcarské konto, které mělo sloužit k nelegálnímu financování ODS, o kterém měl Klaus údajně vědět, a o jím údajně vlastněnou vilu ve Švýcarsku. Zpráva o vile, již přinesla televize Nova, se posléze ukázala jako nepravdivá.[111][112] Informace o švýcarském kontu ODS byla poprvé zveřejněna v Mladé frontě DNES v listopadu 1997. Existenci konta ve švýcarské bance Credit Suisse, které mělo sloužit k nelegálnímu financování ODS, potvrdilo Švýcarské státní zastupitelství v roce 2000.[113][114] Podle místopředsedy ODS a zakladatele ODS Josefa Zieleniece bylo na kontě téměř 200 milionů korun, které Václav Klaus odmítal vysvětlit.[115]

wikipedie V. Klaus

[marko250]

Mě se velmi dobře žilo od 1999-2004,aspoň jsem to tak vnímal

[marko250]

Rod Rothschildů je obklopen řadou mýtů, spekulací a konspiračních teorií — často přehnaných nebo zcela nepravdivých. Pokud se ale podíváme fakticky a historicky, jejich vliv na vznik FEDu (Federal Reserve System) v roce 1913 nebyl přímý, ale lze uvažovat o nepřímém vlivu skrze širší finanční prostředí 19. století.
Fakta: Co Rothschildové skutečně znamenali ve vývoji finančních systémů
1. Největší bankéřská dynastie 19. století

Rothschildové měli už v první polovině 19. století pobočky v Londýně, Frankfurtu, Paříži, Vídni a Neapoli.

Byli průkopníky mezinárodního financování vlád, zejména válečných půjček, infrastrukturních projektů (např. železnic) a dluhopisových trhů.

Ve své době byli nejbohatší rodinou v Evropě a měli zásadní vliv na finanční stabilitu monarchií i národních států.

2. Spojené státy a Rothschildové

Ve srovnání s Evropou měli Rothschildové v USA omezenější přímý vliv.

Přes prostředníky (např. August Belmont, americký bankéř a agent Rothschildů) měli určitou přítomnost v New Yorku, ale nikdy v USA nevytvořili vlastní pobočku jako v Evropě.

3. Vznik FEDu (1913)

FED vznikl v reakci na bankovní paniku roku 1907, kdy kolabující bankovní systém přesvědčil americké elity, že je potřeba centrální banka.

Klíčoví hráči byli:

Paul Warburg – německý bankéř z bankovní dynastie Warburg, měl značný vliv na strukturu FEDu.

J.P. Morgan – americký finančník, který zasáhl při krizi 1907.

Senátor Nelson Aldrich – vedl komisi, která připravila návrh zákona (tzv. Jekyll Island meeting).

Rothschildové nebyli přítomni na tomto jednání a nejsou historicky doloženi jako přímí aktéři.

A co konspirační teorie?

Mnoho alternativních výkladů tvrdí, že Rothschildové "ovládají centrální banky" včetně FEDu.

Tyto teorie nemají oporu v důkazech. Jsou často směsí:

antisemitských stereotypů,

nepochopení bankovních struktur,

a mytologizace vlivu této dynastie.

Dnes Rothschildové už nejsou dominantní silou ve světovém bankovnictví, a jejich jméno je často zneužíváno v populistické rétorice.

Shrnutí:

Rod Rothschildů nehrál přímou roli při vzniku FEDu. Jejich vliv byl zásadní v evropském bankovnictví 19. století, a nepřímo ovlivnili celkové prostředí, v němž se formovala moderní centrální bankovnictví. Nicméně na vzniku FEDu se podíleli jiní hráči, zejména američtí a němečtí bankéři.

[ChlapeczDediny]

Vždy, když někdo něco vehementně proklamuje, nebo vehementně popírá, vždy se ptám: komu a proč záleží na tom, abych si myslel právě tohle?

Nebo take: pro koho je to prohlášení ve skutečnosti určeno?

[XKrement]

1. FED není soukromá banka, ale polosoukromá/polostátní. Stát tam má lehce navrch, ale nevyužívá to, protože se respektuje, že soukromník se lépe postará o své peníze než stát.
2.všechny dluhy splatit jdou. Nikdo neprodává bez přidané hodnoty.
3.krytí měny zlatem/stříbrem/kovem je nesmysl. Moderní ekonomika potřebuje tolik peněz, kolik je zrovna potřeba. To zlato neumožńuje - mohou půjčit jen tolik, kolik mají.
4.banky nemohou půjčit kolik chtějí. Musí mít kapitálovou přiměřenost.
5.nikdo nepopírá, že měna není krytá zlatem, nebo kovem. Je krytá z velké části jinými měnami. Podvod? Ne, nikdo nepopírá existenci Fiat peněz. Měny se kryjou dokola navzájem. Funguje to. Přirovnal bych to k tomu, jak jdou ožralci z hospody domů a vzájemně se podpírají. Jakmile se pustí, spadnou.
6.přestože měny kryté zlatem nejsou, všeobecný blahobyt na celé Zemi roste.
7.vše nepatří rotshildům ani bankéřům. Oni by nedokázali řídit veškerý majetek. A ano, nejvýhodnější je si půjčit na svůj projekt - mohu vydělávat okamžitě - za to se dobrovolně podělím s věřitelem o zisk.
8. úvěr nikde na světě v bance nedostanu na cokoliv jen proto, aby mě mohli zotročit. Oni potřebují ty peníze zpět. Jinak by nastala obří inflace. Inflace se cílí na novozélandské 2%. Číslo vycucané z prstu, ale státy to přijaly jako něco optimálního. Na jednu stranu to nutí nechat peníze kolovat, na druhou stranu to už není pádivá inflace která hlavně západnímu světu vládla v 80tých letech.
9. Země není placatá, ani kulatá. Je bramborovitá
10. mohl bych pokračovat vyvracet ty ekonomické konspirace, ale nemá cenu se hádat

Vše se vyvíjí. I bankovnictví. Lidem jdou nejlépe 2 věci mezi živočichy. Ušetřit na něčem a vydělat na něčem. Díky tomu, že tu ti bankovní šíbři vyvinuli bankovnictví jaké je, tak mohl Západ v 19.stol. zbohatnout(půjčovali víc, než měli a tím se realizovalo mnooohem více projektů). Aby nenastaly runy na banky, zřídili si centrální banky. Pro stabilitu. Prostě to byl pokrok. A lidi-věřitelé, co uvažovali postaru, si nedokázali představit, že by to šlo jinak a ku prospěchu všem. A ano, bankéři na tom vydělávají fest. Ale zdaleka to nejsou nejbohatší entity v ekonomice.
Dodnes Západ žije z toho, jak naakumuloval bohatství v minulosti. Státy, jako je Finsko, Česko, Polsko, Korea... nikdy nebudou na úrovni, jako Západ. Mohou si žít dobře, ale nikdy nedokážou vytvořit takový národní kapitál, aby ovládli celý zásobovací řetězec. I tomu Japonsku došel dech. Už jsou menší ekonomika než Německo. I to Česko v HDP na hlavu to Japonsko téměř dohnalo.

[JozefSK]

Politika sem asi nepatří.

Tiez by som k tomu priklonil. O.i. by sme sa mozno zbytocne "rozkmotrili" ...

Nebo take: pro koho je to prohlášení ve skutečnosti určeno?

Tato veta mi pripomenula stare grecke porekadlo (parafrazujem): "Propaganda nerobi z ludi idiotov. Propaganda je cielena na idiotov." ...

[unicast]

Moderní ekonomika potřebuje tolik peněz, kolik je zrovna potřeba.

To je jednak definice kruhem a kromě toho je to vyvráceno už asi tak 250 let.
viewtopic.php?p=123168#p123168

To zlato neumožńuje - mohou půjčit jen tolik, kolik mají.

A tak je to taky správně. Největší ekonomické krize v historii způsobily vždycky příliš levné peníze. Včetně té v roce 1929. Peníze mají mít funkci nejenom platidla a sui generis informačního systému, ale také funkci regulační. Když si jich každá centrální banka může natisknout, kolik se jí hodí, tak tu regulační ztrácejí zcela a tu funkci informační z podstatné části také.

[XKrement]

Toto není politika. To je ekonomie. Lidi by měli vědět, jak ty systémy fungují. Neměli by furt skákat na ty konspirace, že to ONI mohou za srab ve kterém žiju. Ne, za své problémy si mohu jen já sám. Pokud jsem nespokojen, musím se s tím buď smířit, nebo vyřešit. A právě že mám pocit, že tady na foru okolo soběstačnosti při zásobování se elektřinou, jsou lidi přesně takoví, jaký by měli být. Tedy zodpovědni sami za sebe. Nečekáme co nám někdo dá(dotace třeba). Propočítáváme výhodnosti, radíme si, odhodlaně budujeme, nežvaníme a neukazujeme na ty druhé, že "oni" za to můžou. A máme se líp, než ti co furt fňukají "to ONI".

Centrální banky peníze na dluh "netiskne". To dělá ta soukromá. Banka musí mít (v ČR) aspoň 2% na částku, kterou si chci půjčit. Má je uloženy u ČNB. A ano, vytvoří je doslova z ničeho. Jak peníze vracím, zase zanikají. Úrok nezaniká, to je zisk banky. Banka nemůže půjčit úplně kolik chce. Musí mít nějaký kapitál. Jsou tam regulace. Ekonomice to ovšem očividně svědčí(ty levné peníze, kterých je prakticky dostatek), když svět neustále ekonomicky roste. Jsou i krize, ale úhrnem jsou mnohem kratší v trvání, než růst. Důležité je pochopit, že pokud je v ekonomice peněz málo, ekonomice to neprospívá. Když jich je moc, nastane inflace. Jenže jak zajistit, aby jich bylo tolik, kolik lidi potřebují? Právě tak, že se legalizoval ten podvod na střadatele, když banky půjčovaly víc, než v trezorech měly. Důležitý mechanismus je právě ten, že zase po splácení zanikají.

Bankovní svět se z těch chyb neustále poučuje. Když skončila návaznost měn na kovy, rozjela se inflace. A vymyslely se brzdy. Ty se v 80.tých létech nedodržely. Po krizi v roce 2008 přišlo kvantitativní uvolňování. Ty ohromné sumy na tu dobu co FED do ekonomiky napumpoval s inflací neudělalo prakticky nic. Ale to proto, že ty peníze nebyly puštěny do oběhu. Zůstaly jako rezervy komerčních bank(v centrálních bankách). Ale mohlo se dál půjčovat. Něco skončilo v akciích(rostly docela hodně). Měl to být dočasný nástroj, který snad zůstal do dnešních dní nesplacen, ale postupně se kvantitativně utahuje. Pádivá inflace co byla na světě posledních pár let byla způsobena vládami(nikoliv centrálními bankami), když užili za činvidu vrtulníkové peníze - lidi neodváděli práci a dostávali nějaké peníze že sedí doma(politika). A taky pak kvůli cenám za energie(opět politika).

[XKrement]

Moderní ekonomika potřebuje tolik peněz, kolik je zrovna potřeba.

To je jednak definice kruhem a kromě toho je to vyvráceno už asi tak 250 let.
viewtopic.php?p=123168#p123168

Před těmi 250léty byla doba(až do 1.sv.války), kdy návaznost oběživa na kovy(ve skutečnosti spíš historicky bylo stříbro kov který kryl měny, ale z nějakého důvodu se říká zlato ) dávalo smysl. Ekonomiky rostly pomalu, nebyly řízené. S tím, jak se i v ekonomii dochází k poznání, ekonomiky se více a více řídí. Cílí se. Poučuje se z chyb. Zlato se nepotřebovalo skoro na nic. Teď je pozlacená kde jaká simka. Kdyby bylo vše svázáno kovem, tak většinu věcí co máme doma, nebo třeba v obci(cesty, čističky, chodníky, osvětlení), prostě nemáme. Kontakty elektroniky by buď nebyly pozlaceny vůbec, nebo by byla brutálně drahá.
Jeden příklad z historie. Jeden z důvodů proč Byzantská říše hospodářsky kolem 12.stol. upadala byla právě ta tvrdost jejich měny. Lidi místo aby tu měnu posílali dál při obchodování, ji raději používali jako uchovatel hodnoty. Obchod vázl. Kdežto v té samé době Benátky měly měnu hodně naředěnou a tak se ji lidi ochotně zbavovali(nakupovali zboží). Prosperita Benátek byla nasměrována. Viz.taky město Worgl v Rakousku v době krize. Jak ubírali na hodnotě peněz kolky a lidi se jich zbavovali(utráceli).

Peníze v ekonomice musí proudit, jinak nastává úpadek. A jak zajistit, aby bylo peněz v ekonomice dostatek? No právě ten systém částečných rezerv. Půjčování z ničeho. Ale aby nebyla inflace, musí se taky peníze po splácení ztratit. A to se děje. To, že centrální banky cílí na 2% inflace je podle mě zločin posvěcený státem. Inflace je dodatečné skryté zdanění. Vydělá kdo má nové peníze jako první(stát) a platí ten, kdo má peníze na konci řetězce(občan). Do té doby, než NZéland začal s cílováním inflace to nikdo nedělal. Prostě se jelo buď a nebo. Oni byli první(1989?), kdo zavedl 0-2% a od nich to přebral zbytek světa jako skvělý nápad. "Budeme moci rozhazovat více, budeme platit věřitelům méně, ale bude to mít řád. Už žádná pádivá inflace". Ovšem kvůli nízké inflaci lidi ochotněji utrácí... a nutí to myslet o penězích jinak. Už to nejsou uchovateli hodnoty, ale prostředek směny. Pokud chci uchovat hodnotu, musím investovat do něčeho jiného co hodnotu neztratí. Nic ovšem není navěky.

Je třeba pochopit, kdo za inflaci může. Stát se snaží inflaci hodit na občany, protože chtějí na výplatu více peněz. A taky na firmy, které jsou nenasytné a chtějí větší zisky a proto prodávají dráž. Jenže kvůli konkurenci firmy nemohou zdražovat jak se jim zlíbí. A zaměstnanci nedostanou automaticky více peněz jen proto že si řeknou o víc. Jediný kdo může mít víc peněz je stát. To on určuje, jestli finanční zásoba bude větší než produkt.

[unicast]

Jenže Hume v pár větách snadno prokázal, že je nepodstatné, jaké je množství oběživa (byť argumentoval zlatem), z čehož je evidentní, že pro validitu jeho argumentů není podstatné, jaké oběživo měl na mysli, jestli kryté kovem nebo slibem. Zlato v elektronice nepotřebujeme kvůli jeho vodivosti, ale proto, že narozdíl od většiny jiných kovů nemá tendenci oxidovat, ale nutné k jejímu fungování není, jen některé věci budou méně spolehlivé (nebo vznikne ekonomická motivace najít substitut). A protože Hume prokázal, že množství oběživa je nepodstatné (narozdíl od změn tohoto množství v čase), nedává ani smysl věta o zajišťování dostatku peněz v ekonomice.

O řízení ekonomik lépe nemluvit -- nefunguje to a čím více se o to kdo pokoušel, tím horší následky to vždycky mělo. A o tom, že státy, resp. centrální banky a bankovnictví částečných rezerv, které ty státy společně s bankami vytvořily, jsou původcem inflace, ve sporu samozřejmě nebudeme.

[XKrement]

jenže to množství(zlata)(zdvojnásobení zásoby) odkazuje na bohatství. Já mluvím o potřebách ekonomických subjektů mít peníze když potřebují. Oběživo se tedy podle potřeby nafukuje a zase sfukuje. Pokud by měla banka v sejfech zlato, a mohla půjčit v úpisech jen tolik, kolik má, tak by na většinu projektů prostě nezbylo. Muselo by se počkat X let, než někdo dluh umoří(nebo jeho část). Je to prostě vývoj a pokrok(částečné rezervy, multiplikační efekt,agregace...)

Inflace nastává, když nárůst peněžní zásoby je větší než nárůst statků. A tak když se produkuje více statků, a chci mít cenovou stabilitu, potřebuji více oběživa. Jenže zlata je omezené množství. Jak jinak zajistit dostatek peněžní zásoby, nezdražovat zlato, nemít inflaci? Zní mi to jako se do rohu kulaté místnosti Jednou kdo na to přijde získá nobelovku. Nárůst produktů ale brutálně roste. Kov už prostě nedokáže plnit v ekonomice kotvu.

Řízení ekonomiky nefunguje bez závad. Ale ty metody se zlepšují. Je to tak 5 let co všechny ukazatele v ekonomice ukazovaly, že musí dojít ke krizi. Nenastala. To samé o cosi později. Zase nic. Až pak přišla válka. Že se jede na dluh? Nikdo nepopírá. Ale vůbec nikdo. Je to nový(už nějakou dobu to tak je) normál. Zatím se na horní palubě hraje, ale zcela jistě nevíme, jestli jedeme na Titaniku. Vlastně ani ta krize z r.2008 nebyla pořádná krize jako v těch 30tých létech. A proč, bo QE.

[unicast]

Nepochopení pojmu "bohatství". To je znak hodnoty toho oběživa. Banka, která má omezené množství oběživa, bude půjčovat na projekty, které mají nejvyšší ziskový potenciál s nejnižší mírou rizika, ne na aktivity s pochybnou návratností, které vznikají jen proto, že je tu přebytek nevyužitých peněz, které jejich vlastníci potřebují nějak zainvestovat v obavě, aby je neužírala inflace (a často tak přijdou o víc, ale to už je jiný příběh). Navíc podnikatel nemusí pro peníze do banky. Může na burzu, může na nebankovní finanční trh, možností vždycky byla celá řada. Ano, spoustu pochybných startupů bychom patrně neměli, také bychom neměli turbulentní trhy, bubliny a lidi, co tam výrazně prodělali.

Obecně tězko soudit, co by se zlatým standardem nefungovalo, když se pouze teoretizuje, praktický příklad moderní ekonomiky s komoditní měnou tu nemáme.

[unicast]

Mimochodem, tohle je výborné video k tomuto tématu, zejména ve své druhé polovině:

[XKrement]

Krize v r.1873 sice byla kvůli nadbytku peněz, ale byla v době zlatého standardu(francie splatila němcům 5mld franků za reparace za prohranou válku v r.1870).

Podnikatel na burze - třeba instalatér, co potřebuje půjčku na vybavení?

S tím bohatstvím, nevím jestli se bavíme o tomtéž. Je jedno jestli je v oběhu X, nebo 2X peněz. Důležité je, jak si správně podotkl, ta změna v čase. To je ten podvod, kdy ten co drží nové peníze první kupuje za staré ceny. Ke komu se dostanou nakonec, je ohodnocen ve staré hodnotě, ale kupuje za nové ceny.
Dnešní inflace však není kvůli tomu, že komerční banky půjčují více než je přírůstek produktu. Ty peníze po splácení zase zanikají. Tam ta inflace nemá jak vzniknout. Koloběh vzniku a zániku už je roztočený a trh s tím je v pohodě. Že si někdo vezme úvěr na nějaké blbosti protože jsou peníze levné? Je to jeho problém, jeho riziko. A právě že banky nepůjčují na kdejakou kravinu jakýkoliv objem ani přes kreditky. Nedovolí předlužit žadatele o hypo. To jsou ty regulace.

Systém se snaží poučit z předchozích chyb. Od krize v r.2008 je mezinárodní snaha zvýšit kapitálovou přiměřenost bank a ono se to opravdu děje. Prostě systém nechce aby se musely zase sanovat banky z veřejných rozpočtů. Banky musí mít více vlastních peněz.

Většina těch videí z úvodu vlákna vznikla právě jako reakce na tu krizi. Tvůrci ale záměrně, nebo z neznalosti(Švejk by řekl, že "je buď blbej, nebo navedenej ) říkali většinou kraviny ala JPP, nebo vydávali zprávy nezamlčované jako zamlčované. Jakože centrální banky jsou v soukromých rukou, nebo že se dluh nedá splatit, že jsou téměř všechny peníze v oběhu z dluhu, že nám vlády tají že peníze nejsou kryté zlatem, že nám tají, že používáme FIAT peníze, atp. Buď to byly nesmysly, nebo veřejně známá věc. Mrknul jsem na stránku ČNB a tam ty tajnosti byly napsány. Tak jsem se zajímal, jestli je soukromá - plně státní. Co FED? Polostátní, polosoukromá.
I já si tehdy myslel, že to teď půjde všechno do 3,14če. Konec světa jak ho známe. Pár let na to jsem si už ale říkal, že vlastně žádná krize nebyla. Vše je při starém. QE zabralo nevídaně. Ani nějak zvlášť to inflaci neroztočilo. Státy se však kvůli tomu zadlužily, to ano. Některým se vrátily, některým částečně.

[unicast]

Jojo, instalatér, který potřebuje na vybavení dohromady tak třicet tisíc, je fakt ideální příklad toho, kdo si na něj jde půjčit do banky

Jasně, souhlasím, spousta lidí šíří o ekonomii příšerné nesmysly, i tady (ten nesmysl o nesplatitelném dluhu jsem tu před lety vyvracel taky), nicméně to neznamená, že bychom měli přijmout i opačný nepravdivý extrém.

Vlastně jediný spor, který mezi námi je, je o zlatém standardu, kterému rozhodně nelze upřít, že řeší problém jak s hyperinflací, tak s úředním zneplatněním měny. Ano, za cenu menšího okamžitého hospodářského růstu, ale zase s menšími výkyvy, takže dlouhodobě to může vyjít ve finančním vyjádření obdobně, ovšem za cenu menšího diskomfortu a tedy vyššího nefinančního užitku.

[XKrement]

Dík za video, už jsem ho dříve viděl. Trochu k němu.
Mám rád Hayeka, Fridmena, Smithe. Oni ale neměli žádnou zodpovědnost za své činy(myšlenky). Ve svých teoriích domysleli spoustu zákonitostí. U Hayeka - nikdo neví co by "soukromé" peníze v ekonomice udělaly.

Myslím si, že by v zásadě nastaly 2 možné varianty. Jedna, že by lidi seděli na tvrdé měně a obchod by to poškodilo. Bitkoin je toho jasný důkaz. Lidi ho syslí, spekulují na jeho hodnotě, ale nikdo nejde a nekoupí si Teslu za BC. Trh není schopen udržet žádné krypto na stabilní úrovni. Druhá možnost, že by stejně docházelo k nějaké inflaci. Peníze nejsou jabka, které když na pultu vidím že jsou plesnivé, že je odmítnu. Jestliže jednou peníze mám, a ukáže se, že je ta soukromá měna šizena, co s ní tak asi udělám, když ji nikdo nebude chtít? Prostě se všichni zúčastnění budou tvářit, jakože je vše v pořádku. Jestli projde jednomu, že šidí měny, budou je šidit i ostatní. A byly to banky, které začaly půjčovat peníze které v sejfech neměly. To ony začaly šidit a i když ostatní věděli, že to dělají, run moc nikdo vyvolávat nechtěl, protože všem bylo jasné, že by v případě pádu banky přišli o hodně.

Kdo by si pamatoval směnné kurzy mezi jednotlivými měnami?

V nedávné době byla pádivá inflace. Lidi by teoreticky mohli chtít jinou měnu. Uchovávat si peníze v EURech, v EURech taky si něco mezi sebou směňovat bez účasti státu. Ale stejně to nikdo nedělal.

To, kterou ekonomickou školu budeme hájit je ta, do které se začteme jako první.
Většina tamtěch ekonomů vycházela z velmi omezeného mezinárodního obchodu, který tehdy byl. Dnes je ten rozsah násobně větší. Naopak, dnes můžeme pozorovat jestli měli pravdu. Zastánci konspirací často vychází z těchto ekonomů. Ale po těch krizích a poklesech co byly a co následovalo v bankovnictví je jasné, že se konspirátoři pletli. A mnohdé se pletli i slavní ekonomové minulosti. Svět má problémy, ale životní úroveň celého světa roste. Ekonomikám se obecně daří. A ano, je to v cyklech. Vadí to někomu? Trhy na ty poklesy čekají a protože trhy fungují, svými spekulativními nákupy vyrovnávají propady.

[unicast]

Kdo? No tentýž, kdo si dnes pamatuje ceny komodit a směnné kurzy mezi jednotlivými měnami. Kdo jiný asi tak?

Teorie o tom, že při nárůstu hodnoty měny by každý škudlil a nikdo neutrácel je z podstaty věci vadná. Jednak proto, že představa člověka, který škudlí a raději umírá hlady, než aby si za deflační měnu, která bude mít zítra o nějakou tu desetinu procenta vyšší hodnotu, než dnes, nekoupil alespoň chleba, je naprosto absurdní. Kromě toho, nabízí se otázka, zda utrácení pro utrácení je tím cílem, kterého chceme dosáhnout, zda skutečně nekonečné nákupy dalších a dalších statků (v nichž dnes už převládá zboží s řízenou životností) jsou v zájmu této společnosti.

Lidé mají tendenci nechávat si kvalitní peníze a zbavovat se těch nekvalitních, tak tomu bylo už v době šizených mincí, ale s tím šizením peněz začali panovníci (tedy státy). Banky nejspíše začaly vydávat poukázky na neexistující zlato z vlastní vůle, ale před následnými runy za tohle jednání je také začali chránit panovníci a jejich ozbrojenci (tedy opět státy a jimi páchané násilí na vlastním neprovinilém obyvatelstvu). Bez toho by takové podvodné bankovní praktiky záhy skončily, příslušný nepoctivý bankéř by se v těch dobách pohoupal na konci provazu nebo by byl na špalku zkrácen o hlavu a je naprosto zřejmé, že by se z toho následně nestal standard.

Dále, úvaha, která předjímá, že bude-li jedna soukromá měna na trhu šizená, budou automaticky šizené všechny, je také vadná. Zlatou minci těžko ošidit, když si její kvalitu mohu několika způsoby otestovat (punc, kyselina, hustota), Na dnešním trhu máme také spoustu šizeného zboží, ale zdaleka nikoli všechno (byť k tomu kvalitnějšímu může být obtížnější přístup, což ale neznamená, že to neexistuje).

Nicméně pro státní měny předchozí odstavec tak úplně neplatí -- inflace v CZ a v eurozóně jsou spojené nádoby. Ale třeba u CHF to tak hrozné nebylo. Naopak vítězem byl třeba ten, kdo si místo toho koupil Philharmonikery, není to tak dávno, možná deset let, možná dvanáct, co tenhle krasavec přišel na nějakých 33000 Kč: https://www.aurumbohemica.cz/munze-oste ... 2026-1-oz/

Vadí to. A moc. Představ si, kolik lidí by mohlo věnovat čas něčemu produktivnějšímu, než je sledování volatility trhů a spekulace na nich. To jsou věci, které reálně také nepřinášejí žádné nové hodnoty, nové zboží, nové možnosti, nové služby (a tedy nové bohatství), jen jeho přerozdělení trochu jiným způsobem. S rozsahem mezinárodního obchodu to nesouvisí -- kvalitativní argument nikdy nelze vyvrátit jeho kvantifikací.