Energetika jako taková

[Mex]

Myšleno proti těm hloupým Němcům, co jsou tahouny názoru, jak by nás CO2 všechny za 200let mohl zabít, a tak se raději rovnou zabijeme sami nějakým Green dealem? A nasadili tam na to Šílenou Uršulu?

[romanf]

ceny 1-dňových kontraktov na nákup elektriny v Európe z 13.jan 2026

[Radar]

Tohle bude zřejmě ten dobrý plán - oproti těm hloupým Němcům...


Snímek obrazovky_12-1-2026_201153_www.novinky.cz.jpeg


Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... .seznam.cz

Což má dokládat, že budeme elektřinu nuceni do CZ dovážet, protože jsme si uhelné elektrárny vypnuli, reps. vypneme svévolně
kvůli vlastnímu dobrému nápadu?
Anebo, že je to důsledek politiky prosazované a prosazené jinde a tlačené k nám odjinud ?

[pave69]

1768319900985.jpg

Je to v den, kdy v Německu foukalo a ceny jsou jen za spot, což je malá část celkového výkonu (min v ČR).

[ChlapeczDediny]

1768319900985.jpg

Kolipak by byla cena bez exportu na Ukrajinu? Dá se to někde zjistit?

[JirkaE]

Což má dokládat, že budeme elektřinu nuceni do CZ dovážet, protože jsme si uhelné elektrárny vypnuli, reps. vypneme svévolně
kvůli vlastnímu dobrému nápadu?
Anebo, že je to důsledek politiky prosazované a prosazené jinde a tlačené k nám odjinud ?

Netuším co to dokládá jen snad ty propočty, že Česko přestane být do dvou let soběstačné.
A možná i to, že Tykačovi tentokrát ten risk a ,,laciný" nákup - pravděpodobně - to 500% zúročení nepřinese... (ačkoliv se chlapi v tom videu snažili...)

Jenom vím, že i ČR má v EU parlamentu své zástupce a ČR sama prokazuje svou vůli a názory skrz své zástupce.

Stejně jako když se rozhodne některá zem za ,,něco" neručit, nebo jiná odmítne uprchlíky, nebo jiné zas vyjednají vyjímku, skrz kterou pumpují agresorovi stále stejné množství peněz na válku a zaroveň nezanedbatelně podporují oběť agresora.

Francie si taky jede svou energetickou politiku a dlabe na to, co jiný dělá nebo nedělá, co vypíná nebo co nevypíná - stejně jako mnoho jiných států, bude se někdo v ČR vymlouvat na EU a Brusel donekonečna ? - tyhle výmluvy posloucháme všichni už několik desetiletí a velmi často se ukázalo, že s tím ten Brusel neměl nic společné, ať už šlo o cokoliv..

Nemáme vlastní mozek ? Ano máme - každý zde na webu je toho důkazem... A dělá něco - co není v Česku úplně to nejpodporovanější...

Nepřijde mě šťastné používat u toho slova ,,tlačené odjinud" - zřejmě se tato cesta líbí jak předchozím, tak i součastným zástupcům lidu - které si tam lid sám zvolil... těžko z toho vinit Brusel, nebo Němce a špinit cestu, kterou si zvolili zas oni...

Kolipak by byla cena bez exportu na Ukrajinu? Dá se to někde zjistit?

On ani ten export není zanedbatelná částka, jak nám Fico neúmyslně prozradil, když jim odvetou za Družbu vyhrožoval vypnout proud, z pozice transportní země s nemalým profitem.


Tohle o tom píše AI :

[unicast]

Existuje taková hezka appka do telefonu, jmenuje se Electricity maps. Tam je vidět, kde se z čeho kolik proudu vyrábí, kde spotřebovává, kolik se vyváží nebo dováží a to ve čtvrthodinových intervalech.

https://app.electricitymaps.com/map/zon ... en_minutes

Ukrajina momentálně z Polska dováží 536 MW, ze Slovenska 796 MW, z Maďarska 219 MW, z Moldávie 224 MW, do Rumunska vyváží 359 MW.
Pro srovnání, z Polska na Slovensko momentálně teče 1.46 GW, ze Slovenska do Maďarska 2.72 GW, z Maďarska do Rumunska 602 MW, z Německa do ČR 540 MW, z Polska do ČR 1.95 GW, z ČR na Slovensko 2.25 GW, z ČR do Rakouska 2.26 GW, z Rakouska do Maďarska 557 GW, z Německa do Rakouska 2.28 GW. To, co se běžně přelévá mezi středoevropskými státy, je výrazně větší, než to, co teče na Ukrajinu. A to se neptejte, koho všeho a jakými výkony teď krmí Francie.

[Franta2776]

Na té Elekticity map, státy které mají nízkou cenu (zelenou barvu) majíí okolo 50% energie z obnovitelných zdrojů i v lednu. Uhlí pálimé ve větším my, Poláci a Němci.Jinak toho už v Evropě všichni nechali.

[rva]

Spíš se ukazuje, že extra daněmi (emisními povolenkami) na uhlí nám Brusel zdražuje elektřinu.

[Franta2776]

Takto ŝkody spalováním uhli odhaduje AI. To se od současných lobistů ve vládě nedozvíme:
Ano, tyto škody se odhadují pomocí tzv. externích nákladů. Jde o náklady, které neplatí těžaři ani provozovatelé elektráren (nejsou zahrnuty v ceně elektřiny), ale platí je celá společnost v podobě vyšších výdajů na zdravotnictví, opravy budov nebo řešení dopadů klimatických změn.
V České republice se roční škody způsobené spalováním hnědého uhlí pohybují v řádu desítek miliard korun.
1. Hlavní složky škod
Škody se dělí do několika základních kategorií, které odborné studie (např. z Centra pro otázky životního prostředí UK) vyčíslují:
* Zdravotní dopady (cca 70–80 % celkových škod): Emise prachových částic (PM_{2,5} a PM_{10}), oxidů dusíku (NO_x) a síry (SO_2) způsobují předčasná úmrtí, chronická onemocnění dýchacích cest a kardiovaskulární potíže.
* Zemědělství a lesnictví: Snížení výnosů plodin a poškození lesních porostů vlivem kyselých dešťů a přízemního ozonu.
* Škody na budovách: Koroze materiálů a znečištění fasád vlivem emisí.
* Klimatické změny: Emise CO_2 přispívají ke globálnímu oteplování, což
vede k extrémním projevům počasí (sucha, povodně), jejichž náprava stojí státní rozpočet miliardy.
2. Odhadované částky (roční průměry)
Data z posledních let a predikce pro rok 2025/2026 ukazují na postupný pokles škod díky útlumu těžby, ale částky jsou stále vysoké:

Typ dopadu	Odhad roční škody (v ČR)
Zdravotní náklady	30 – 50 mld. Kč
Zemědělské a materiální škody	2 – 5 mld. Kč
Klimatické náklady (CO_2)	40 – 70 mld. Kč*
CELKEM (přibližný odhad)	80 – 120 mld. Kč

> *Poznámka: Klimatické náklady jsou velmi závislé na aktuálně stanovené ceně za tunu vypuštěného CO_2.
>
3. Vývoj v letech 2025–2026
Dobrou zprávou je, že celkové škody každoročně klesají. Je to způsobeno dvěma faktory:
* Pokles těžby: Jen za rok 2024 klesla těžba hnědého uhlí v ČR o zhruba 15–20 %.
* Modernizace a uzavírání: Staré uhelné bloky (např. v lokalitách jako Chvaletice nebo Počerady) čelí ekonomickému tlaku kvůli drahým emisním povolenkám, což vede k jejich postupnému odstavování.
Proč se o tom mluví právě teď?
Aktuálně probíhá debata o tzv. sociálně spravedlivé transformaci. I když uhlí způsobuje obrovské externí škody, jeho rychlý konec přináší náklady na rekultivaci krajiny (odhadem miliardy Kč pro revír OKD a severní Čechy) a řešení nezaměstnanosti v uhelných regionech.
Zajímá vás konkrétní dopad v nějakém určitém regionu (např. Mostecko nebo Sokolovsko), nebo spíše to, jak se tyto škody vědecky počítají?

[unicast]

"Klimatické náklady" je ale totální bullshit buzzword. Kde tam vznikají jaké náklady? Povodně i sucha tady byly vždycky. Když už bychom si přiznali oteplení atmosféry, tak ty externality jsou spíš pozitivní, tedy že spotřebujeme agregátně méně paliv k vytápění (dejme tomu v desetiletém průměru).

[TomHC]

To že klimatické náklady sú buzzword choď povedať na južnú Moravu kde im odnieslo strechy, alebo na pohraničie Tešínska, kde mali povodne. Ooops, veď to tu bolo vždy...

[Franta2776]

Takto je rozepisuje:
Klimatické náklady (součást tzv. externích nákladů) vyjadřují škody, které v Česku a ve světě vznikají v důsledku uvolňování skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO_2), při spalování hnědého uhlí.
Zatímco zdravotní náklady (prach, smog) cítíme lokálně a hned, klimatické náklady jsou globální a dlouhodobé. Zde je podrobný rozbor toho, jak se počítají a co obsahují:
1. Jak se klimatické náklady počítají?
Ekonomové používají termín Sociální náklady uhlí (Social Cost of Carbon – SCC). Je to peněžní odhad škody způsobené vypuštěním jedné tuny CO_2 do atmosféry.
* Emisní faktor: Hnědé uhlí je „nejšpinavější“ palivo. Při výrobě 1 MWh elektřiny z hnědého uhlí vznikne v průměru 1,0 až 1,1 tuny CO_2.
* Cena za tunu: Odborné studie (např. od EPA nebo evropských institucí) odhadují reálnou škodu na 1 500 až 4 500 Kč za tunu CO_2.
* Výpočet pro ČR: Pokud uhelné elektrárny v ČR vypustí ročně cca 30–35 milionů tun CO_2, klimatické škody se pohybují kolem 50–100 miliard Kč ročně.
2. Co konkrétně tyto miliardy pokrývají?
Klimatické náklady nejsou jen abstraktní číslo, zahrnují reálné dopady, které Česko už nyní pociťuje:
A. Extrémní sucho a zemědělství
Změna klimatu mění rozložení srážek. Pro ČR to znamená častější a delší sucha (zejména na jižní Moravě).
* Škody: Nižší výnosy pšenice, kukuřice a řepky. Náklady na zavlažovací systémy.
* Lesnictví: Kůrovcová kalamita, která v minulých letech stála desítky miliard korun, je přímým důsledkem oslabení lesů suchem a vyššími teplotami.
B. Povodně a extrémní srážky
Teplejší atmosféra udrží více vlhkosti, což vede k bleskovým povodním.
* Škody: Náklady na opravu infrastruktury (mosty, silnice) a odškodnění za zničený majetek.
C. Zdravotní rizika z veder
Vlny veder zvyšují úmrtnost (zejména u seniorů a kardiaků) a snižují pracovní produktivitu.
* Škody: Vyšší zátěž pro zdravotní systém a ekonomické ztráty v průmyslu a stavebnictví (přehřívání pracovišť).
3. Rozdíl mezi "nákladem" a "cenou povolenky"
Je důležité nezaměňovat tyto dvě věci, i když spolu souvisejí:
* Klimatický náklad (Externí): Skutečná škoda napáchaná v přírodě a na zdraví (těch cca 2 500 Kč/t).
* Emisní povolenka (Tržní): Nástroj EU, jak donutit znečišťovatele tyto škody platit. V roce 2026 se cena povolenky pohybuje kolem 1 200 – 2 000 Kč za tunu.
> Aktuální situace 2026: Cena povolenek se postupně přibližuje reálným klimatickým nákladům. To způsobuje, že provoz starých uhelných elektráren (jako jsou Počerady nebo Chvaletice) je ekonomicky neudržitelný, protože za každou vydělanou korunu musí státu zaplatit vysokou částku za poškozování klimatu.
>
4. Novinka roku 2026: Povolenky pro domácnosti (ETS 2)
Od roku 2026 se začíná plně projevovat systém ETS 2, který zavádí platby za emise i pro vytápění domácností a dopravu. Pokud topíte hnědým uhlím v domácím kotli:
* Vaše roční náklady na palivo se mohou zvýšit o 25 000 – 35 000 Kč právě kvůli započítání těchto klimatických nákladů do ceny uhlí.
Chcete, abych vám pomohl spočítat, o kolik se může zvednout cena uhlí přímo pro váš typ vytápění, nebo vás zajímá, kam peníze z těchto povolenek plynou?

[Franta2776]

Peníze, které energetické firmy (a nově i dodavatelé paliv) platí za emise CO_2, nekončí v „černé díře“ Bruselu, jak se občas traduje. Většina těchto prostředků se vrací zpět do České republiky, kde jsou přísně účelově vázány na ekologické projekty.
Zde je rozpis toho, kam peníze plynou a kdo je rozděluje:
1. Modernizační fond (Největší balík)
Toto je hlavní nástroj, kterým stát financuje odklon od uhlí. Spravuje ho Státní fond životního prostředí (SFŽP). Peníze z něj jdou na:
* Nové zdroje energie: Dotace na stavbu velkých fotovoltaických elektráren nebo větrných parků.
* Teplárenství: Přechod velkých uhelných tepláren na plyn, biomasu nebo využití odpadního tepla.
* Průmysl: Pomoc velkým podnikům (např. ocelárny, chemičky) s nákupem technologií, které vypouštějí méně emisí.
2. Program Nová zelená úsporám (Pro domácnosti)
Část peněz z emisních povolenek jde přímo „lidem do kapes“ formou dotací na zateplení a úspory.
* Zateplení a okna: Snížení energetické náročnosti domů.
* Tepelná čerpadla a soláry: Výměna uhelných kotlů za čisté zdroje.
* NZÚ Light: Specifická pomoc pro seniory a nízkopříjmové domácnosti, kde stát hradí až 100 % nákladů na základní opatření.
3. Fond spravedlivé transformace
Tento fond je určen specificky pro tři „uhelné regiony“: Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.
* Peníze zde slouží k nápravě škod po těžbě (rekultivace).
* Podporují vznik nových pracovních míst, aby lidé po zavření dolů a elektráren měli kde pracovat.
* Investují se do vědy, výzkumu a nových technologií v těchto regionech.
Jaký je mechanismus toku peněz?

Kdo platí?	Kam jdou peníze?	Kdo je konečný příjemce?
Elektrárny a průmysl	Nákup povolenek na burze	Státní rozpočet ČR / Modernizační fond
Stát (Ministerstva)	Rozdělení do dotačních programů	Obce, firmy a domácnosti (dotace)

4. Novinka od roku 2026: Sociální klimatický fond
V souvislosti se zavedením systému ETS 2 (povolenky za uhlí pro domácnosti a paliva pro dopravu) vzniká nový Sociální klimatický fond.
> Cíl: Tento fond má sloužit jako „vratka“ pro ty nejzranitelnější. Peníze vybrané od lidí, kteří si nemohou dovolit rychlou výměnu kotle nebo auta, se jim mají vrátit formou přímých příspěvků na energie nebo dotací s velmi vysokou spoluúčastí státu.
>
Shrnutí
Peníze z emisí se v podstatě točí v kruhu: Znečišťovatelé platí za škody (klimatické náklady) \rightarrow Stát peníze vybere \rightarrow Peníze se investují do toho, abychom v budoucnu znečišťovat už nemuseli.
Máte v plánu žádat o nějakou dotaci (třeba na zateplení nebo soláry), nebo vás zajímá, jak se k těmto penězům může dostat běžný občan?

[unicast]

To že klimatické náklady sú buzzword choď povedať na južnú Moravu kde im odnieslo strechy, alebo na pohraničie Tešínska, kde mali povodne. Ooops, veď to tu bolo vždy...

Už to tornádo na Vyšehradě v roce 1119 a povodně v letech 1118, 1342, 1432, 1655, 1784, 1845, 1890 byly ty klimatické náklady, že...

[unicast]

Nešlo by dát do pravidel, že texty generované AI musí jejich odesilatel nějak takhle taky označit? To je jako poslouchat sovětskou propagandu před 45 lety...

[Franta2776]

Unicaste to americká AI vybírá evropské údaje.Co je na tom sovětského???

[unicast]

Kdo chce, pochopí, kdo nechce, bude se hnípat v nedůvodech, proč příměr zdánlivě "nesedí".

[TomHC]

To že klimatické náklady sú buzzword choď povedať na južnú Moravu kde im odnieslo strechy, alebo na pohraničie Tešínska, kde mali povodne. Ooops, veď to tu bolo vždy...

Už to tornádo na Vyšehradě v roce 1119 a povodně v letech 1118, 1342, 1432, 1655, 1784, 1845, 1890 byly ty klimatické náklady, že...

A v 1118 už boli hrádze ako teraz a priehrady? Nič v zlom, ale klíma sa mení k horšiemu, bez ohľadu na to čo si chcú ľudia myslieť. Howgh

[unicast]

Ne, ale i ty hráze a přehrady jsou počítané na povodeň, která statisticky nastane jednou z X let, kde X je třeba 300. No a jednou za čas ( >> X) prostě vždy přišla povodeň větší, akorát z těch dob nemáme z pochopitelných důvodů výsledky přesných měření. Prostě hnusný počasí, vichřice, tornáda, sníh, mrazy, povodně, sucha, vedra, kroupy a další Scheißkaiserwetter tu byly vždycky a tedy logicky nejsou důsledkem oněch klimatických nákladů mebo minimálně nejsme schopni určit, které z nich tím důsledkem jsou a které nikoli.