Multiplus a chladenie

[kybos]

Téma je do primáru střídače 48/230V/5kW, ten odkaz je úplně mimo. Moje poznámka patřila k měniči a trvá: 100uH/200A si ani nedokážu představit: nikdo ji nezaplatí, nikam se nevejde, a aby měla tyto parametry vnese akorát snížení účinnosti. Prostě 100uH je úlet.

Psal jsem že správně navržená má být 10x menší, tedy 9uH.

Z čeho jsi určil tu hodnotu 9 uH? Já jsem ověřoval výpočet experimentálně měřením klidového proud střídače bez zátěže a u 6 kW modelu 48 V jsem se dostal na klidový odběr 1,13 A DC, při čemž bez přídavné indukčnosti byl odběr 2,7 A. Ztráty tedy klesly na 42 % původní hodnoty. A to tento test byl jen tak na zkoušku v provedení bez "VF lanka".

[Dagus]

Super test těším se na vysledky, tomu říkám úprava ve velkým stylu

[PavelR]

Tak test nešel provést na plný výkon. Mám dva v paralelu a ten s větším trafem které má ještě k tomu malinko jiný převodový poměr na sebe bral větší výkon a blikal na přetížení lezlo z té 3kva nějakých 3,5kW. Což jsem mu nechtěl dělat.
Omezil jsem výkon v ESS a při 2kw na tom konkrétním střídači (má dávat 2,4kw) jsem po 2 hodinách trafo projel termokamerou. Nejvíc hřál sekundár což se dalo očekávat protože je namotanej 2x CYA16. Nějakých 60-65C na plášti vodiče dle místa. Mezi závity sekundáru kde jde vidět izolace primáru tak kolem 55C. A to je volně ležící trafo bez ofuku teplota okolí cca 22C.
Teploty jader filtračních tlumivek 50C při ofuku.
Tyto teploty považuju za bezproblémový.

Z toho se dá usuzovat že při namotání sekundáru něčím rozumnějším a hlavně bez tlusté pvc izolace by byly teploty vinutí menší a věřím že by podával jmenovitý výkon trvale - navíc by i toto trafo bylo umístěno ve skříni s ofukem.

Ještě by šlo vyzkoušet dát i na druhý měnič v paralelu stejné trafo (to mám) a ověřit že to přetížení byla moje úvaha správná a bude to fungovat jak má. Ale k těmto pokusům se minimálně měsíc nedostanu tak pokračování třeba někdy jindy. Tak jak tak se takový trafo do měniče nevleze což by znamenalo přeskládat to kompletně do nové skříně ale to jsme už úplně někde jinde. To si radši koupím 10kVA verzi.

Jediné tedy co by šlo je jak psal kyocera potunit stávající trafo předimenzováním sekundáru a posílit chlazení.

[kyocera]

Ještě k tomu co píše Josse, Josse provedl výpočet pro výkon 4kW a vyšla mu tlumivka 8 nebo 9uH. A k tomu mu vyšel velký svitek 80uF. Jenže to je výpočet na 4kW a takovým výkonem měnič kromě nabijení EV běžně nejede. Často jede s menším výkonem. A na menší výkon, menší proud zase vychází větší tlumivka. Pokud je kmitočet 20kHz a napětí budícího vinutí trasformátoru má Victron 30V a zvolím menší výkon, zvolím menší proud 40A vychází tlumivka 62uH. A svitek 60uF pro zlomový kmitočet 80Hz s poklesem o 3db, Zkusil jsem počítat i vstupní a výstupní impedanci takového filtru ale zase neznám impedanci transformátorů a tak další úvahy už nedělám, Vždy je více proměnných a zkoušet a měřit je pro mě lepší. Při praktickém měření mně vycházelo, že indukčnost nad 80uH už nepřinášela zlepšení. A jestli si josse nedovede představit velkou tlumivku ? Tak v letošním roce budu vyrábět cca 25 x větší. Tedy 2mH to je 2000uH / 100A. Navinout tenkými drátky. Musí být i ekonomická. Před několika roky jsem se ptal jedné firmy, kolik by stálo navinutí tlumivky 2mH VF lankem jen na malý proud 10A. Řekli mně 3tis.Kč za práci + materiál. Doma v ruce jsem takovou tlumivku 2mH / 10A vyráběl sám za 5 hodin lankem 36 x 0,315 na jádře High Flux 58mm pro jinou aplikaci. Proto si raději vše vždy vyrobím sám nebo i více různých druhů abych si sám vše ověřil . A vlastní prožitá zkušenost je vždycky víc než jen cizí myšlenka nebo cizí zkušenost.

[Jozef51]

Téma je do primáru střídače 48/230V/5kW, ten odkaz je úplně mimo. Moje poznámka patřila k měniči a trvá: 100uH/200A si ani nedokážu představit: nikdo ji nezaplatí, nikam se nevejde, a aby měla tyto parametry vnese akorát snížení účinnosti. Prostě 100uH je úlet.
Psal jsem že správně navržená má být 10x menší, tedy 9uH.

Josse, mate pravdu aj nemate pravdu. Tlmivka 100uH/200A by bola monstrum. Ale taku tlmivku v menici nepouzivame. Tlmivka v menici ma ine zadanie - presne cisla do vypoctu Vam samozrejme nepoviem. Zalezi na menici, frekvencii PWM... atd.
Tlmivka alebo predradna tlmivka pred transformator v LF menici DC48V/AC230V/3-10kW ma byt (podla skusenosti a experimentatorov) 40 az 80uH a ma vydrzat staly DC prud 50 az 300A. Ale pri tomto prude musi byt tlmivka premagnetizovana a jej indukcnost sa v tomto bode blizi nule. Tych 50 az 300A je prud na ktory ma byt dimenzovane vinutie tlmivky, nie jadro ktore zabezpecuje indukcnost 40 az 80uH.
Takze zadanie pre vypocet tlmivky do menica moze zniet napr. tlmivka 47uH/5A s vinutim schopnym vydrzat staly prud 100A. Jadro tlmivky ma mat cim mensiu hystereziu aby straty v jadre pri premagnetizacii boli cim mensie. Straty na tlmivke su priamo umerne frekvencii PWM a preto nizsia frekvencia PWM je z tohto hladiska vyhodnejsia.

Australski kolegovia v tomto ohlade experimentovali so vsetkym co mali po ruke. Ferity, zelezove toroidy z roznych materialov a vzduchove tlmivky. Zvitazil tesne ferit (precitajte si co napisal Kodl) na pocudovanie velmi lahko presytitelny a s velmi malou hystereziou, za nim tesne cierne a modre toroidy sundust a ako nevhodne sa ukazali vzduchove cievky a toroidy oznacene zltou a zelenou farbou. Prepacte mi tie farby ale nepamatam si cisla materialov (zlta-26, dalsie neviem...). Vsetko co som napisal koresponduje s informaciami ktore odzneli od Kodl, Kybos, Kyocera a ja som si to kedysi davno odskusal na malom 300W menici.

[Franta2776]

I Marko vzdal nabíjet EV měničem s toroidem a nahradil ho HF rejží za 720USD (( a prý jedna bedna stačí.

[Dagus]

A jaká rejže že tam jde?

[Franta2776]

Myslím,že tato: https://www.easunpower.com/products/eas ... 9683451102

Někde psal,že hučí a naprázdno žere.

[kodl69]

Ještě k těm tlumivkám. V měniči jsem měl dva toroidy 60mm N87 nebo něco podobnýho na sobě, a na tom 10z 20x1.2mm - víc tam nevešlo, tj při minimálním proudu indukčnost minimálně Al= 2.7mH*n*n, z toho plyne indukčnost 2.7H pro nulový proud. Vzhledem k tomu, že se tohle snadno přesytí, tak to pomůže při volnoběžné spotřebě, při vyšším proudu tomu radikálně klesá indukčnost, a kupodivu v tomhle zapojení to ani nijak extra nehřeje, ferit je přesycenej tak, že má minimální Al, tj stane se z něj prakticky kus porcelánu, a ohmická složka půl metru drátu s průřezem 20mm2 není zas taková tragédie. Kondenzátor je potřeba dát až za trafo, vychází tam hodnoty řádu mikropfsaradů, díky převodnímu poměru trafa, ale to už jsem taky psal. Není to teorie, mám to odzkoušený jak na svým měniči, tak kdysi na PJ8000, kde jsem s tí nejvíc laboroval. A znovu napíšu, že železoprachový jádro na tohle není dobrý, malá Al znamená hodně závitů, který na to nejsou ani namotat a díky vysokýmu sycení se uplatňují ztráty v železoprachu a celý to při vyšších proudech hřálo až nechutně (klasika, žlutobílej železoprach, fakt velikej prstenec snad 80mm průměr, a cca 20-25 závitů, co se vešlo. Indukčnost naprázdno desetkrát menší.

[kybos]

V měniči jsem měl dva toroidy 60mm N87 nebo něco podobnýho na sobě, a na tom 10z 20x1.2mm - víc tam nevešlo, tj při minimálním proudu indukčnost minimálně Al= 2.7mH*n*n, z toho plyne indukčnost 2.7H pro nulový proud.

Nejsi náhodou řádově mimo s hodnotou indukčnosti 2,7 H pro nulový proud?
Když vezmu jádro R63.0 x 38.0 x 25.0 (mm) z materiálu N87, tak podle datasheetu má Al=5000 nH/n x n. Když na něj navinu deset závitů dostanu indukčnost 5000 x 100 nH= 0,5 mH. I kdyby byly dva toroidy na sobě, bude to pouze 1 mH. Takže mi přijde 2,7 H tak trochu jako blamáž.