FVE ohřev vody s MPPT ECO Solar Boost MPPT-3000 3,5kW PRO

[glottis]

Jen taková obecna vsuvka ... Když bude mít spínaný zdroj aktivní PFC, žádná hrozná špička nebude

[kyocera]

Zkoušel jsem zdroje s PFC i bez PFC připojovat na výstup měniče na ohřev vody a problém byl i s PFC Totiž i PFC
má na vstupu za usměrňovačem C. Pokud jsem připojil spínaný zdroj přímo na panely a současně odporovou
zátěž na měnič na ohřev vody, tak problém nebyl. Ovšem záleželo také jak velký byl
sluneční svit a jak velký příkon měl spínaný zdroj přímo na panelech. Když bylo slunce dost, vše OK.
Je potřeba si uvědomit, že vnitřní odpor panelů není konstaní, ale mění se s osvětlením. Čím
více je FV panel osvětlený, tím má menší vnitřní odpor a naopak jak klesá osvětlení panelu zvětšuje se vnitřní
odpor FV panelu. Kolísání vnitřního odporu FV panelu je důvodem, proč používáme MPPT. Pokud by byl vnitřní odpor panelu
kostantní pro libovolné osvětlení,byl by konstatní i proud a pak by používání MPPT bylo zbytečné.
Uvědomte si také , že je prakticky docela malý rozdíl u panelu mezi proudem
pracovním a proudem zkratovým u panelu. To vše spolu souvisí a proto je FV panel v podstatě měkký zdroj proudu.
Když bylo pod mrakem a spínaný zdroj byl velký např. 800W tak i když byl na panelech, přestalo to jet
a jen to napětí na panelech pomalu kmitalo. Pod mrakem už spínaný zdroj nebyl schopen dávat
výkon do zátěže a spínaný zdroj se vypnul. Napětí na panelech vzrostlo, C se nabil spínaný zdroj začal dávat
proud do zátěže , opět se vypnul a ty stavy byly vidět jako pomalé kmitání napětí na panelech a nejelo to.
Takový bezproblémový spínaný zdroj přímo panelech je těch 100W souběžně s měničem na ohřev vody , kde byla odporová zátěž.
100W spínaný zdroj jel vždy i když bylo pod mrakem. Kdo nevěří, at si vše vyzkouší.
Vlastní prožitá zkušenost je vždy víc jak cizí myšlenka.

[Mex]

Zajímavé, jak u panelů považuješ za primární vnitřní odpor, a z toho odvozuješ, že na tom závisí proud.
Podle mě je to naopak. Panel je proudový zdroj, jehož max. proud je závislý na osvitu. Z toho pak můžeš spočítat něco jako ekvivalentní vnitřní odpor.
Samozřejmě se vždy dopočítáš ke stejným číslům, ale základní veličina je ten proud.
Prostě množství elektronů, které jsou vybuzené dopadajícími fotony.

Zdroje s aktivním PFC (ale částečně i s pasivním) žádné dramatické kapacity na vstupu za usměrňovačem nemají. Jinak by samozřejmě celé PFC bylo na kočku, pokud by zdroj běžel z těch kondenzátorů a měl tak odběr ze sítě jen v maximem sinusovky.
Problém tak (hlavně u aktivního) bude ale asi dělat průběh toho vstupního napětí. On je připravený na pomalu proměnné napětí, tedy na sinusovku. Ne na skokovou změnu z obdélníkového průběhu.

Pokud by tam ty kapacity měl (klasický starý zdroj bez PFC), tak bych stejně žádné drama nečekal. Vstupní proud je omezen proudem z panelů. Navíc tam může přibýt jen proud z kondenzátorů na vstupu, ale ty možná zase tak dramaticky velké nebudou.
Hlavně ale snad každý rozumný zdroj má na vstupu nějaké NTC nebo jiný prvek pro omezení náběhového proudu. Náběhový proud je sice pořád o dost větší než pak pracovní proud, ale nekonečný zase není.
Kdyby to přesto dělalo problémy, tak snadno by se to dalo zapínat přes výkonový odpor, který po vteřině přemostit kontaktem/stykačem/relátkem. Spínaným třeba právě výstupním napětím toho zdroje, až najede. Kdyby se tam vrazil výkonový odpor třeba kolem 33R, tak přes něho pofičí nějakých maximálně 10A. To střídači ještě rozhodně vadit nebude. Ale už je to dost malá hodnota odporu na to, aby z toho byl zdroj schopný spolehlivě najet a sepnout to přemosťovací relé.

Připojovat ten zdroj přímo na DC napájení, tedy na panely, nemusí být zrovna dobrý nápad. Pokud tam někdo cvakne vypínačem, aby ho vypnul, tak ten vypínač na to vypnutí DC nebude stavěný a může to skončit obloukem.
Pokud to ale vypneš napřed elektronicky a síťovým vypínačem případně až poté, když to bude bez zátěže, tak pak asi nebude problém.

[kyocera]

Každý zdroj má náhradní schéma ideální zdroj napětí a vnitřní odpor. Tak se kreslí náhradní schéma.
Je to zavedený pojem v elektrotechnice. Proto se zmiňuji
o vnitřním odporu panelu. S tím C u spínaných zdrojů to tak je jak jsem popsal. Kdo nevěří at si sám vyzkouší
různé typy zdrojů , různé osvity panelu atd. S předřadným odporem, přemostěným kontaty relé to je pravda, takové
řešení se používá na řadu aplikací i v případě velkých toroidních transformátorů. V případě napájení spínaných zdrojů
jsem toto řešení neuváděl, protože zase je zde hodně proměnných kdy to pomoci může a také nemusí. Vždy zaleží
na max. přikonu spínaného zdroje a také jak moc robusní, tedy kolik stringů má fotovoltaických panelů
ve výsledku paralelně. Třeba u mně je to 6s3p. Tedy mám tři stringy paralelně a to má zase mnohem menší
vnitřní odpor, myšleno jako náhradní schéma oproti jedinému stringu.
Na vypínání takového spínaného zdroje napojeného na panely používám dvoupolový jistič na DC 1000V/63A
s rozlišenou polaritou + pol a - pol.
Jistič je sice na jištění, ale má také uvedeno, že má schopnost tedy mechanicky schopnost 5000
cyků mechanicky vypnutí. Takový DC jisitič na 1000V má zhášecí komůrky s magnetem a při zapojení
má naznačenou polaritu aby se správně připojil + pol a - pol od FV panelu. No a ten DC jistič
na 1000V nemá vůbec žádný problém vypínat DC proud pod zátěží pár A atˇuž třeba u spínaného zdroje nebo DC 10A od panelů
u měniče na ohřev vody pod zátěží spirály na AC straně. Ale vypíná se na straně DC.
Pokud někdo řekně nelíbí se mně používat DC jistič 1000V / 63A jako DC vypínač , může se pokusit
si DC vypínač vyrobit pomocí silného magnetu, který bude vyfukovat oblouk do zhášecí
komůrky. Princip bude zase stejný jen tam nebude elektromagnet jako u DC jističe. Takže na vypínání DC proudu
pod zátěží použiji mnohonásobně proudově předimenzovaný DC dvoupolový jistič na 1000V , kde
ruční vypínání DC proudu pod zátěží je pod urovní jistící charakteristiky DC jističe. Problém není
ve vypnutí DC proudu do 10A při DC napětí několik stovek voltů DC napětí.

[PetrDubi]

Musím se Me e zastat, v elektrotechnice se opravdu počítá s vnitřním odporem zdroje a pokud je zdroj měkký, tak má velký vnitřní odpor.
Mimochodem, kdo si pamatuje za komunistů svítilny na plochou baterii, tak plochá baterie měla velký vnitřní odpor a proto se tam od výrobce dávala žárovka 3,8V i když baterie měla 4,5V, protože při zatížení žárovkou napětí na svorkách kleslo a 4,5V žárovka moc nesvítila .

[kyocera]

Petr Dubí, píšeš příspěvek tak, jako bych někde tvrdil, že měkký zdroj má malý vnitřní odpor a MEK má pravdu, že měkký zdroj
má velký vnitřní odpor. Ale takové tvrzení jsem nikde nepsal. Nikde nepíši, že měkký zdroj má malý vnitřní odpor.
V mém příspěvku je napsáno, že FV panel je měkký zdroj .
A pokud se zmiňuji o vnitřním odporu FV panelu, tak vysvětluji, že uplně každý zdroj tedy i panel se dá nahradit náhradním schématem,kde
je kolečko jako ideální zdroj napětí U a spojeno s Ri jako vnitřní odpor zdroje. To je náhradní schéma zapojení pro zdroj napětí . Pokud na náhradní schéma zapojení zdroje připojíme zátěž Rz , průchodem proudu dochází k ubytku na vnitřním odporu . Proud pak počítáme ohmovým zákonem, kde jako R dosadíme součet odporů Ri a Rz
Pak vypočítáme protékající proud obvodem. A když známe proud protékající obvodem Ri a Rz , pak si vypočteme ubytek napětí na vnitřním odporu Ri.
No a snad je jasné, že to kolečko, ideální zdroj napětí znamená že se jedná o idealizovaný zdroj
napětí, který má naprosto nulový vnitřní odpor. Řeč je tedy o náhradním schématu libovolného zdroje napětí. Náhradní schéma zdroje
se kteslí na tabuli na vysvětlení laikům aby pochopili, co je to vnitřní odpor zdroje a jak na vnitřním odporu zdroje vzniká
ubytek napětí při zapojení zátěže a dochází k poklesu napětí zdroje. Je jasné, že vnitřní odpor zdroje souvisí s fyzikálními
rozměry zdroje napětí u baterky , Čím větší elektrody v baterce, pak baterie poskyuje větší proud při poklesu napětí.Protože větší elektrody poskytují více elektronů.
Větší baterka má menší vnitřní odpor. Na tabuli bych nakreslil pro srovnání aku z auta 12V jako příklad zdroje napětí v malým vnitřním odporem.
Na tabuli bych také nakreslil plochou baterii Palaba 4,5V jako příklad zdroje napětí s velkým vnitřním odporem.
Baterie auta dokáže poskytnou stovky A na roztočení startéru, protože má malý vnitřní odpor. Ale 3 ploché baterie PALABA zapojené v serii 13,5V nám startér auta neroztočí.
Odpověd proč ani 3 ploché baterie Palaba v serii netočí starterem je v náhradním schématu Ri a Rz . Ri je velké a Rz jako starter je malý odpor.
Vnitřní odpory 3 baterii Palaba se sečtou a přípočtou k Rz a
při připojení na startér z auta je na vnitřních odporech Ri Palaba proudem protékajícím obvodem vytvoří na vnitřních odporech Ri ploché baterie Palaba tak velký ubytek napětí , že napětí na Rz tvořené starterem se blíží
k nule a nestačí to k roztočení starteru auta.
jako příklad zdroje AC napětí s malým vnitřním odporem. Na tabuli bych nakreslil AC zasuvku 220V jištěnou pojistkou 25A jako příklad střídavého zdroje
napětí s malým vnitřním odporem. A znovu opakuji, pokud jsem psal o vnitřním odporu panelů bylo to jen abych laicky vysvětlil, že FV panel , který je měkký zdroj tak má větší odpor v náhradním schématu, který se mění s osvětlením a FV panely ve stringu jen za určitých okolností , tedy svitu
dokáží dobře rozběhnout spínaný zdroj , který se běžně používá na AC aplikace. Protože když si představíte náhradní schéma zapojení zdroje
napětí pak můžete snadněji uvažovat. A i pro FV panel platí náhradní schéma , kde je kolečko s ideálním zdrojem napětí a Ri vnitřním odporem panelu.
A když se panel zatíží, tak napětí na panelu poklesne proto, že dojde k ubytku napětí na vnitřním odporu FV panelu.. Tedy vnitřním odporu, který se kreslí do náhradního schéma zdroje napětí. A pokud jsem psal o nabijení C, pak zmínka o vnitřním odporu byla správná, jinak vnitřní odpor FV panelu je spíše matoucí udaj. A vnitřní odpor panelu se nikde ani neuvádí. Jedině pro nějakou teorii. A pokud někdo napíše, že starý zdroj bez PFC bych žádné drama nečekal, pak to znamemá, že si
někdo jen něco myslí a stejně nikdy nic nevyzkoušel. A náhradní schéma zdroje napětí si můžeme nakreslit, když potřebujeme vytvořit nějaké seriově paralelné kombinace akumulátorů nebo jiné kombinace a pak počítáme výsledný vnitřní odpor celé sestavy.
A jen pro uplnost uvádádím, že baterie národního podniku Slaný PALABA se dnes již nevyrábí, jen jsem chtěl použít na pomyslnou tabuli nabízený příklad Petra Dubí s plochou baterií PALABA dříve vyráběnou podnikem n.p Slaný.

[rva]

Možná se u fv panelu vnitřní odpor neudává, protože je všechno jiné, jen ne konstantní. Záleží na kterém bodě jeho VA charakteristiky právě jsme.

[kyocera]

pro rva, no ale to se točíme pořád dokola .Cituji ze svého příspěvku výše. čtv kvě 08, 2025 7:05 am
Je potřeba si uvědomit, že vnitřní odpor panelů není konstaní, ale mění se s osvětlením. Čím
více je FV panel osvětlený, tím má menší vnitřní odpor a naopak jak klesá osvětlení panelu zvětšuje se vnitřní
odpor FV panelu. Kolísání vnitřního odporu FV panelu je důvodem, proč používáme MPPT. Pokud by byl vnitřní odpor panelu
kostantní pro libovolné osvětlení,byl by konstatní i proud a pak by používání MPPT bylo zbytečné.
Uvědomte si také , že je prakticky docela malý rozdíl u panelu mezi proudem
pracovním a proudem zkratovým u panelu. To vše spolu souvisí a proto je FV panel v podstatě měkký zdroj proudu.
Když bylo pod mrakem a spínaný zdroj byl velký např. 800W tak i když byl na panelech, přestalo to jet
a jen to napětí na panelech pomalu kmitalo. Pod mrakem už spínaný zdroj nebyl schopen dávat
výkon do zátěže a spínaný zdroj se vypnul. Napětí na panelech vzrostlo, C se nabil spínaný zdroj začal dávat
proud do zátěže , opět se vypnul a ty stavy byly vidět jako pomalé kmitání napětí na panelech a nejelo to.
Takový bezproblémový spínaný zdroj přímo panelech je těch 100W souběžně s měničem na ohřev vody , kde byla odporová zátěž.
100W spínaný zdroj jel vždy i když bylo pod mrakem. Kdo nevěří, at si vše vyzkouší.
Vlastní prožitá zkušenost je vždy víc jak cizí myšlenka.

[Mex]

Jistěže můžeš u každého prvku namalovat náhradní schéma a jeho celkové chování poskládat z ideálních zdrojů a paralelních/sériových kombinací ideálních odporů, kapacit a indukčností. A jistě jsou situace, kde má smysl to takhle pojímat. Ale na druhé straně nemá moc smysl to tak pojímat obecně.

Solární panel je takový trochu zvláštní zdroj energie. Asi nemá smysl psát znovu co už jsem napsal minule.
Zřejmě nebude náhoda, že snad všichni výrobci uvádějí parametry jako závislost generovaného proudu na osvitu, nikoli vnitřního odporu na osvitu.
Navíc má tento zdroj další specifikum v tom, jak se chová při umělém zvýšení napětí na výstupu, tj. při proudu opačným směrem. Kdy má v opačném směru najedou vnitřní odpor velice malý.

Ale samozřejmě pokud Ti vyhovuje to řešit a popisovat přes vnitřní odpor, proč ne. Máme svobodu, každý si to může představovat jak chce a každý má právo na nějakou svou úchylku.

Ty úvahy o spínačáku, připojeném na výstup hloupého střídače, jsem moc nepochopil. Jinak se bude chovat zdroj s aktivním PFC (který má na vstupu dodatečný booster), jinak zdroj s pasivním PFC (který má na vstupu velkou indukčnost) a jinak zdroj bez PFC (který má na vstupu velké kondenzátory). U každého z nich se dá celkem odhadnut jak se bude chovat, pokud znáš chování toho střídače. A taky záleží na benevolenci daného spínačáku, co už vyhodnotí jako problém a co ještě ne.

Píšeš, že zdroj padal při nízkém osvitu. Tak to je snad celkem pochopitelné, pokud neměl odkud brát při zvýšení zátěže. To je snad celkem očekávatelné, ne? Nebo ty Tvoje experimenty chápu úplně blbě? I to je možné.

Každopádně ale bych vysokonapěťový DC zdroj bez úprav nepřipojoval jako vstup zdroje, který na to DC není nachystaný. Pokud ale vyblokuješ původní mechanický vypínač a uděláš to jinak (nějakým vypínačem, určeným pro DC, ať už mechanickým nebo elektronickým), tak pak proč ne. Jenom bych asi kromě vypínače ještě vyměnil vnitřní pojistku za nějakou fyzicky větší.

[kyocera]

No pokud bych chtěl být úplně přesný, tak u FV panelu bych nakreslil v náhradním schématu Kromě sériového odporu jako vnitřního odporu ještě paralelní odpor, který představuje únikové proudy přes materiál.
Volt amperová křivka FV panelu ukazuje, že při zkratu je proud maximální a napětí nulové a dále při chodu naprázdno je napětí maximální a proud nulový a vnitřní odpor určuje sklon křivky mezi těmito dvěma body. A právě vhodné přizpůsobení zátěže (např. pomocí MPPT měniče) zajišťuje, že se pracuje v optimální oblasti, kde je vliv vnitřního odporu minimální.. A vnitřním odporem jsem si pomohl u FV panelu abych vysvětlil souvislost s nabijením C. A protože se dotyčný člen fora už neozval, tak to snad pochopil a nebude dávat spínaný zdroj do zásuvky určené pro odporovou zátěž. Jinak je zbytečné a matoucí o vnitřním odporu panelu psát, to jsem napsal vícekrát.

A když už popisujeme zdroje PFC, tak existuje pasivní PFC a aktivní PFC. Pasivní PFC je přidání pasivní tlumivky na vstup. Výsledkem je sice stále impulsní proud, ale více se podobá harmonickému průběhu. Nejjednodušší aktivní PFC je tvořeno cívkou a řízeným tranzistorem, čímž se dá dosáhnout prakticky „čistě“ sinusový odběr proudu Pasivní PF je 0,7 – je velký a těžký a jednoduchý obvod Aktivní nízko frekvenční PF je 0,95 do 1000W, potřeba velké cívky, Výstupní napětí je řiditelné. Aktivní VF PF je 0,99 obvod je malý, lehký, je schopny práce ve velkém rozsahu vstupního napětí a frekvencí. Frekvence mnohonásobně vyšší, než síťová. Problémem je elektromagnetické rušení. Nevýhody PFC- obvod spotřebuje část energie, snižuje tím celkovou účinnost a zvyšuje se cena i složitost. A i když myslíte, že se dá odhadnout jak se co bude chovat , tak se to pak v reálu nechová .Protože je hodně proměných. A z výsledku pokusů jsem dal informaci jednomu členu fora , že nabíječka, spínaný zdroj do zásuvky pro odporovou zátěž nepatří. A pokud píši o zástavbových zdrojích, tak ty žádný vypínač prostě nemají. Nicméně jsem dal popis jak využívám dvoupolový DC jistič 1000V/63A jako DC vypínač pro pár set DC voltů i proč je to možné. Pojistku stačí ve spínaném zdroji zkratovat a použít externí držák pojistky 10 x 38 jednoduše proto, že do spínaného zdroje se žádná větší pojistka nevejde. Výsledkem mých pokusů bylo zjištění že i s aktivními VF PFC je problém startovat takový zdroj. Nejlepší výsledky pak dávaly spínané zdroje do 100W přímo připojované na panely.
A jestli jste MEX všechno nepochopil vše z mých příspěvků, není to Vaše chyba, protože nejsem profesionální pedagog a neumím tak dobře vysvětlovat jako profesor.

[Kostěj]

Nechtěl jsem do toho zmatku s náhradním schematem FVE panelu přidávat další, ale nedá mi to. Podle mne lze FVE panel v té "vodorovné" části voltampérové charakteristiky popsat jako ideální zdroj napětí s vnitřním odporem, v té "svislé" části jako ideální zdroj proudu (také s odporem). Jenže my chceme panel provozovat zrovna v tom kolenu, kde se obě charakteristiky potkávají, proto je to složité, proto MPPT.

[dipos]

Tak z teorie vesmíru bych se vrátil do praxe.
Ta bedna je primárně určena pro ohřívání TUV.
Pokud chci co nejvíce ušetřit v nákladech na provozu boileru musím lehce FV přepanelovat.
Začnu však mít potíže v zimě s vstupním napětím FV. Proto v prosinci odpojím 6 panel a v březnu jej opět připojím. Proto jsem schopen 9 měsíců v roce mít teplou vodu ve dvou boilerech.
Co nespotřebuji do vody nechám na střeše. Jednoduché a spolehlivé. Roční výroba 1,2 až 1,3 MWh.
Přemýšlet na maximálním využití výkonu panelů nemá smysl, to jsem si mohl postavit plnohodnotnou FVE za 250 tis.
Tak mám ohřívárnu TUV za 60 tis., a to jsem kupoval panel za 5,5 tis.
Tak to vidím já.

[JirkaE]

A já se k Diposovi přidávám

Ta energie jde využít milionem způsobu od olejáků, přes žebříky na ručníky - a i když ne u nás - no dobře - za určitých okolností i ta remoska nebo trouba po babičce
Ideální měnit kapacitu vody, podle výkonu FV = dva / tři bojlery a mít vodu 10-11 měsíců

Tohle je JEN na bojlery a staré el.topení v tomto roce...

Snímek obrazovky_9-5-2025_81141_tilesman.wixsite.com.jpeg (23.52 KiB) Zobrazeno 318 x

[kyocera]

Jak píše dipos výše odpojovat na zimu jeden panel , to mně ale smysl nedává. Mám trvale 6s3p . Tedy trvale 18 panelů celoročně.
Přepanelováno lehce- 3 stringy po 6ti kusech mám , mám i ohřev vody a protože mám malou baterku jen 4kWh , tak mám i malý spínaný zdroj jako nabiječka na panelech .
Mám i malý měnič sinus 1kW. Obsluhuji spotřebiče jen do 1kW. Spotřebiče nad 1kW mám zatím trvale na DS. I když řešení mám
spartansky minimalistické, význačně jsem zkrátil topnou sezonu a snížil i spotřebu plynu.
A kromě elektřiny vyrábím i teplo ve fotovoltaických akmulačních kamnech. Po západu sluníčka cihly ještě 8 hodin uvolňují teplo. Dům se tím
nevytopí, ale jednu místnost to pěkně temperuje. Akmulační fotovoltaická kamna nepotřebují žádné termostaty a tak ohřívám cihly na maximum a to jen spínáním DC , řídící jednotka kamna podle stavu napětí na panelech. A protože každý transformátor je ztráta, moje další elektrárna bude už přímo z FV panelů pomocí modulu 1f Pecka DC/AC vyrábět čistý sinus až 22kW. Bez transformátoru. Žádné ztráty na transformátoru .
Jen vybavená pomocným modulem DC-DC na přisosávání z aku abych držel požadované napětí na panelech pomocí
V control - to je jedna z 26 druhů MPPT.
Samozřejmě pro 1f 22kW menič bez transformátoru i když se pojede třeba jen na polovinu , je už nutný pořádný výkon Wp na panelech.
Už ne lehce přepanelovat, ale těžce přepanelovat. Výhodou takové řešení je malý příkon na volnoběžný chod měniče a vysoká účinnost a žádné problémy s chlazením velkých toroidních transformátorů. Takže od začátku už několikrát jsem měnil druh aku, měnim napětí na panelech, měním složení různých bloků elektrárny a měním i řízení elektrárny. Jak jsem začínal se můžete podívat na odkazu zde.
viewtopic.php?t=2309

[dipos]

No já loni neodpojil 6 panel a v průběhu zimy bedna klekla.
Holt zima je sviňa. Panel má 50 V naprázdno, takže přes léto 270 - 275 V při 2 kW zátěži a spirála zpívá. Přiložím dalších 500 W infra nebo remosku ať je klid. Když ale svítí málo tak z panelů tahám 1600 W a když je jenom světlo tak i 350 W je dobrých, a v závěru dne zapínam Ďábelskou síť.
V zimě totiž chaloupku pouze temperují, využívám teplo městského bytu.

[tondaflinta]

Mě jako amatérovi přijde připojovat nabíječku která je na sinus, lepší připojovat na skoro sínus, než na DC .V otevřebné max až 100w nabíječce je elyt 28uf a NTC jsem nepřečetl pokud je tam kolem 20ohmů + nějaké další elektrosmetí tak ráz by podle dostupných info mohl být 15-20A krátce , a ve spirále je u studené spiráy 3000w taky kolem 20A a to podstatně déle a to než se spirála zahřeje. Tedy připojení nabíječky na zásuvku2 by nemělo měnič poškodit.
Nebo je to jinak ?