Victron a pokles cen

[modem]

Ví někdo co se stalo/děje/bude dít ? MPPT pokles 37% a 48V hybrid měniče i o 40%. Něco se chystá ? Díky

[rva]

Asi konkurence. Není možné držet cenu vysokou a spoléhat na značku, když se objevují produkty podobných vlastností a podstatně nižší ceny.

[modem]

Mno ale skoro o polovinu ?? Si říkám, jestli nevyjedou s něčím novým..

[sisdale]

No jenom aby nesnizili cenu a spolu s tim i kvalitu pouzitych komponent uvnitr, protoze marzi si dobrovolne nepodseknou urcite.

[modem]

To si nemyslím, prostě to před pár dny kleslo. Produkty jsou stejný

[sodar2]

Nepamatuje si někdo cenu ještě před slevou, aktuálně 23 847 s dph.
Victron MultiPlus-II 48V/5000VA/70A-50A
multipluse jsem nesledoval tak nevím kolik se tak pohybovala cena.

Tak veze GX je ještě o dvě stovky levnější.

[Antrac1t]

tak pred akci 2+1 stavala 5kVa klidne aji 42tisic ...

[modem]

Victron MultiPlus-II 48V/5000VA/70A-50A ... cca 42k ... ale tady je to asi OT

[Hyp]

Nepamatuje si někdo cenu ještě před slevou, aktuálně 23 847 s dph.
Victron MultiPlus-II 48V/5000VA/70A-50A
multipluse jsem nesledoval tak nevím kolik se tak pohybovala cena.

Tak veze GX je ještě o dvě stovky levnější.

Tak si dej na heurece graf “od pocatku veku”, pokud je zalistovan produkt na heurece, tak to sleduje i jeho cenu od pocatku, da se to pouzit i na zjisteni, od kdy je dany obecny vyrobek na trhu, jednou tydne se ta cena zaznamena (tedy jen 2 denni pokles se nemusi do historie zachytit)…

[Dagus]

Mno ale skoro o polovinu ?? Si říkám, jestli nevyjedou s něčím novým..

Tak už vyjeli

[Diablo1st]

Tak už vyjeli

A s čím?

[kodl69]

stačí juknout na victron.com: https://www.victronenergy.com/blog/2024 ... 19th-21st/ zajímavý věci jsou až někde na druhé stránce shora, Multi HS19 15kW HV/HF 3f do racku, s HV baterkou? nebo multi RS19, 6kW měnič +mppt na 48V do racku. Cenovky u toho raděj nemají...

[Mex]

No vida, tak už i Victron jde cestou vysokonapěťových kombibeden.
Já to říkám furt, že velcí voltové fungují líp než velcí ampérové.
Trocha plastu na silnější izolaci vyjde určitě levněji než spousta mědi na nízkonapěťový systém.
A účinnost je pak jinde.
Není náhoda, že HV systémy často jedou bez ventilátorů, kdežto lepší LV systémy řvou jako startující stíhačka. Hy horší LV pak jako startující bombardér.

Potěšili by mě, kdyby udělali samostatnou MPPT vysokonapěťovou nabíječku. Ale na to to zatím bohužel nevypadá.

[emedium]

Nj ale převážná většina HV měničů jsou ongridy s limitéry, některé nemají ani AC in, ale jen out.

Chci ať se mi úplně odpojí od gridu a připojí nabíječku pokud dojde baterka, případně se přepnou do bypassu, ať nemusí jít konverze AC/DC a DC/AC.

[Mex]

Hybridní 3f kombibedny jsou dneska asi většinou HV. Určitě HV řešení není jen doménou ongridů.
Naopak 3f kombibeden na 48V je velice málo. Víc se snad používá jenom nějaký ten Deye, ne? A i Deye má HV varianty.

Všecky ty Solaxy, Solintegy, Sofary a co já vím jak se ty další kombibedny jmenují, to všechno má HV panely a HV baterky. Takže v celém systému vesměs není nikde nižší napětí než nějakých 200V DC.

On už Edison zjistil, že nízké napětí je problém. A že to byl pořádně zatvrzelý borec, co hodně dlouho nechtěl uznat porážku své koncepce.

To úplné odpojení od gridu a jen ON/OFF připojení bypassu když dojdou baterky je možná problém v tom, že často to není jen jedno nebo druhé.
Občas se hodí dotáhnout z gridu jenom trochu, a to už znamená konverzi.
Ale konverze podobných napěťových úrovní a s malými proudy není tak náročná a nemá velké ztráty.
Nicméně i to odpojení většina kombibeden asi umí. Jen se pak používá výstup zálohovaného napájení, kterému většinou říkají EPS.
Starší měniče to uměly jen s baterkami, třeba Solax s novým firmware to umí i jen s napájením z panelů (se starým firmware to taky neuměl).

[eman]

Kde bereš argumenty pro tvrzení, že HV měniče mají lepší účinnost než LV? Dokud jsem chtěl jít do HV, tak mě dostávalo, jak většina HV měničů má při nominálu s bídou 90% účinnost a fungují spíš jako přímotop. Victrony mají prakticky v celém rozsahu cca 95%. Já v LV vidím problém jenom v proudech a tedy drahé kabeláži. Do baráku bych si vživotě nenatáhnul 500V+ a navíc, aspoň zatím, je celá koncepce HV o totální závislosti na výrobci. Každý si dělá vlastní předražené baterky, je to pouze řešení All in one. Pro dotačního koncáka super....nebezpečné zařízení mu prodá a zapojí banda matlalů, dodá revizi od stolu a když někde vznikne problém, stačí jenom zaklapnout víko rakve. S vysokým napětím jsem za mladých let pracoval a už...Ne díky.

[Mex]

Kolik LV měničů jede bezventilátorově?
U HV měničů jsou jich mraky.

Fyzika nám říká, že všechny ztráty dříve nebo později skončí jako teplo.
Tak pokud nějaký systém netopí a nějaký jiný ano, nemusím se ani dívat do manuálu jaká čisílka o účinnosti tam někdo napíše.

Zřejmě málokdo by si chtěl doma připojit varnou desku nebo bojler na 48V a připadá mu rozumnější ji mít nejmíň na 230V (ne-li na sdružených 400V).
A to ta varná deska nebo bojler berou míň než LV měnič z baterek.

Já to neprodávám ani neinstaluju, takže je mi fuk, co si kdo kam natáhne.
Jen píšu, že mi to jako dobrý nápad nepřipadá.

Ano, HV baterky se skládají ne tak snadno jako nějaké ty 48V.
Ale to neznamená, že to nejde.
Já si třeba svoji HV baterku stavím. A to s i s BMS vlastní konstrukce.
A vím, že ji můžu klidně dát do jiné místnosti než měnič, protože tam potečou srandovní proudy.

[eman]

Pasivní chlazení v historii elektroniky nikdy nefungovalo. Určitě ne v seriové výrobě. Když si jako kutil koupíš SSR relé a přišroubuješ ho na hliníkový ingot, tak to fungovat bude, ale všechny pasivní měniče mají životnost spočítanou na záruku, jako u čehokoliv jiného.

[glottis]

to ze maj nebo nemaj vetrak neni pro to ze hv ma o tolik vetsi ucinost ale o tom, ze to tak chteli udelat a ze neni potreba chladit trafo. HV HF menice muzou mit trafo mensi pro vyssi vykon a lip to dokazou uchladit treba zalitim do nejakeho kusu hliniku, jako nedavno ukazoval dave na eevblog. Pro LV jako victron zase hraje pretizitelnost. Kazdy system ma neco ale co maji spolecneho je, ze prubeh ucinosti ma nejaky vrchol a pokud vetsinu energie spotrebovavam jinde, jde ucinost do kopru v obou pripadech.

Kamarad ma 10kw solax a bez gridu ho je schopny shodit rychlovarkou. Jak se to pak hreje, pokud z toho budu tahat 6 hodin 10kw a nabijet auto nevim ale neverim, ze na max vykon to bude mit vic jak 90-95% ucinost. to je 500-1000W ztrata, co s emusi vytopit na tom kusu hliniku. Jestli mate nekdo nejaka cisla, grafy, tak sem s tim. Pro victron jsme to kdysi nekde nasel. Pro jine HVHF menice jsem nic konkretniho nenasel ale moc nehledal

[Mex]

Pasivní chlazení v historii elektroniky nikdy nefungovalo. Určitě ne v seriové výrobě. Když si jako kutil koupíš SSR relé a přišroubuješ ho na hliníkový ingot, tak to fungovat bude, ale všechny pasivní měniče mají životnost spočítanou na záruku, jako u čehokoliv jiného.

Naopak. Každý větrák je v průmyslu časovaný průser.
Živím se průmyslovou automatizací. Kde to jen trochu jde, tak se nasazuje bezvětrákové řešení.

SSR jistě nějakou ztrátu z principu bude mít. Pokud je na něm úbytek kolem 2V, tak to při vyšších proudech už udělá svoje.
Mimochodem proto to chce co nejvyšší napětí a tedy co nejnižší proudy. V rozumném rozsahu, aby se daly používat levné komponenty (řekněme tak do 600 až maximálně 1000V).

Ne, není to náhoda, že třeba nová auta jdou s napětím baterky nahoru na 800V. Nebo že i u běžných 12V baterek v autech se už dlouho mluví o přechodu na 48V, a nedošlo na to zatím proto, že je problém se zpětnou kompatibilitou u miliard vyrobených aut.
Neznám snad odvětví, kde by se silové napájecí napětí snižovalo.
Výjimkou jsou polovodiče, kde se interně snižuje napájecí napětí až někam k jednomu voltu. Ale tam to má prozaický důvod, a to jsou spínací ztráty na vnitřních kapacitách.

to ze maj nebo nemaj vetrak neni pro to ze hv ma o tolik vetsi ucinost ale o tom, ze to tak chteli udelat a ze neni potreba chladit trafo. HV HF menice muzou mit trafo mensi pro vyssi vykon a lip to dokazou uchladit treba zalitim do nejakeho kusu hliniku, jako nedavno ukazoval dave na eevblog. Pro LV jako victron zase hraje pretizitelnost. Kazdy system ma neco ale co maji spolecneho je, ze prubeh ucinosti ma nejaky vrchol a pokud vetsinu energie spotrebovavam jinde, jde ucinost do kopru v obou pripadech.

Kamarad ma 10kw solax a bez gridu ho je schopny shodit rychlovarkou. Jak se to pak hreje, pokud z toho budu tahat 6 hodin 10kw a nabijet auto nevim ale neverim, ze na max vykon to bude mit vic jak 90-95% ucinost. to je 500-1000W ztrata, co s emusi vytopit na tom kusu hliniku. Jestli mate nekdo nejaka cisla, grafy, tak sem s tim. Pro victron jsme to kdysi nekde nasel. Pro jine HVHF menice jsem nic konkretniho nenasel ale moc nehledal

Víš, ono okecat fyziku moc nejde.
A dokud EU nezruší nebo nenovelizuje termodynamické zákony, tak se prostě ztráty projeví teplem.

Pokud má kamarád 10kW Solax (který na jedná fázi dá 5kW, a opravdu je tam umí dát), tak je někde problém. Buď v rychlovarce, nebo v tom Solaxu.
Rozhodně je to něco, co by se mělo (podle mě) řešit. A kdyby to byl můj kamarád (nebo ideálně kamarádka), tak bych mu/jí s tím určitě šel pomoct.

Ty Solaxy do 10kW nemají oficiálně větrák vůbec a mají mít jen "natural cooling".
Ale v reálu mají vevnitř utajený maličký ventilátor, který ale zapnou jen ve stavu nejvyšší nouze. Mám několik kamarádů s těmito desítkami Solaxy. Ti, co mají měniče v normálním vnitřním prostředí, ještě nezažili start toho větráku. Jeden má ten měnič v naprosto šílených podmínkách, a v létě, kdy má v té komoře snad 40 stupňů, a trvalou zátěž na hranicí přetížení (ohřívá bazén), tak mu už prý několikrát na chvíli nastartoval.

Větší hybridy 12 a 15kW už větráky mají. Ale jsou spínané, a podle kamaráda co ten 15kW má (slušně zatížený, táhne to malou strojařskou dílnu) ho ještě neslyšel zapnout.

Není v tom žádná magie ale jen jednoduché principy. Nižší napětí znamení vyšší proud. A ztráty závisí víc na proudu než na napětí (pokud nemusím kvůli velmi vysokému napětí použít nějakou jinou technologii).
A další moment je v tom, že u DC-DC měničů je účinnost tím vyšší, čím jsou si zdrojové a cílové napětí blíž.

Takže tady fakt není moc co řešit. Jistě se dají udělat dobré i blbé konstrukce.
Ale pokud budou 2 výrobky podobně dobře/blbě navržené, tak ten HV prostě bude mít nižší ztráty.