stinenych 12-16 panelu nebo nestinenych 8?

[milhaus231]

Asi neumim googlit. Nedari se mi najit, jak klesa vykon panelu v zavislosti na plose zastineni. Mam moznost umistit na strechu 8 panelu, aniz by byly kdykoliv zastinene, nebo pridat dalsich sest az osm (pul na pul po stranach vikyre), ktere ale budou stinene. Dopoledne jedna pulka, odpoledne druha. Snazim se zjistit, jak klesa vykon panelu v serii v zavislosti na nejslabsim clanku a k tomu zavislost vykonu na pomeru zastinene plochy, ale nikde nic.

Nejak tip? Nemerili jste si to nekdo? Diky.

[cipis]

Tak pouzij vice mppt reglu. Jeden vykonny na tech 8 a jeden slabsi na ty 4 a 4, co das paralelne.

[milhaus231]

Chtěl jsem dávat 3x victron. Victron píše nepřidávat optimizery. Tak dát na těch 8 panelů 3xvictron a pak mít třeba nějaký noname synchronní na ten zbytek? 6x victron je na mě moc:) A když budou paralelně, tak to pojede? Načetl jsem, že osm je ve stringu tak nějak minimum, aby to vyrábělo..

[cipis]

Nepíšeš, jaké jsou to panely, nepíšeš, jaké regulátory, na jaké napětí/proud.
To nemám tušení, kde jsi to načetl, možná u nějakých regulátorů na vyšší napětí.
Na tohle postačí dva regulátory. Panely třeba po čtyřech dvakrát paralelně. A to celé dvakrát.
Tj. jeden regl 4s2p, druhý regl to samé.
Nahoru nedáš devět panelů? Že bys to měl 3s3p a ty u vikýře 3s2p? Abys byl s napětím +/- 120 V na string.
Tj. pak regly 150/x ...

[Mex]

Asi neumim googlit. Nedari se mi najit, jak klesa vykon panelu v zavislosti na plose zastineni. Mam moznost umistit na strechu 8 panelu, aniz by byly kdykoliv zastinene, nebo pridat dalsich sest az osm (pul na pul po stranach vikyre), ktere ale budou stinene. Dopoledne jedna pulka, odpoledne druha. Snazim se zjistit, jak klesa vykon panelu v serii v zavislosti na nejslabsim clanku a k tomu zavislost vykonu na pomeru zastinene plochy, ale nikde nic.

Nejak tip? Nemerili jste si to nekdo? Diky.

Informací o vlivu zastínění je na internetu spousta.
Třeba textově/obrázkově:
https://www.pveducation.org/pvcdrom/mod ... -in-arrays
Nebo jako video (zde i o vlivu optimizérů nebo mikroinvertorů):

[milhaus231]

Vybírám mezi dvěma dodavateli, liší se jen nabídkou panelů.
1) AIKO 450 Wp AIKO-A-MAH54Mb

2) SunPro 475Wp M10 TOPCON MONO

Menic jsem chtel Victron, oba nabizi 3x Victron Energy MultiPlus-II 48V/3000VA/35A-32A. V navodu pisi rozsah vstupniho napeti 38-66V (to jsem nevedel). Dostudoval jsem si zapojeni, jestli to spravne chapu, pred timhle DC/AC menicem ma byt jeste DC/DC menic napr. Victron Solární regulátor SmartSolar 250/70-Tr MPPT.

Tim padem asi chapu navrh:) Na zacatku mam ruzne stringy s ruznymi (U/I) vlastnostmi, kazdy je napojeny na svuj DC/DC regulator, ten to ucese na nejake definovane napeti a pak to spolecne odchazi do tech 3x MultiPlusu.

[milhaus231]

Informací o vlivu zastínění je na internetu spousta.
Třeba textově/obrázkově:
https://www.pveducation.org/pvcdrom/mod ... -in-arrays
Nebo jako video (zde i o vlivu optimizérů nebo mikroinvertorů):

Proud klesa linearne vzhledem k zastineni, to jsem nevedel. Pokles napeti muzu podle tech stranek vyse zanedbat. To ale soude podle videa nize u "mych" panelu neplati.

U AIKO panelu je dle dodavatele vliv zastineni na produkci stringu minimalni. Nevedel jsem, co to presne znamena, dohledal jsem k tomu jen toto video:



Panely tam zakryli max z 8%. Nevedel jsem, co to udela s proudem a vykonem stringu. Pokud ale proud klesa linearne se zastinenim (plati to obecne?), tak je napeti temer fuk a je to spis marketing. Pri plnem zastineni jednoho panelu vikyrem by vyroba (pri jednom stringu) stejne stala.

[milhaus231]

Dalsi vec, nad kterou premyslim, kam s ni.. Mam moznost ji dat

1) do "slepe" chodby, na konec chodby. Vyhoda - v chodbe je cidlo koure napojene na EZS. Musela by byt asi v racku, nebo na stojaka, protoze na sirku tam neni moc mista. Standardne na to firmy potrebuji cca 150 cm mista. Pod stropem ale vede plyn. Nasel jsem jen nejakou normu, ze elektrina se nema vest bliz nez 20 mm od trubek s plynem. Aktivni provetravani je zde slabe.
2) do technicke mistnosti, ktera je velmi, ale velmi preplnena. Je tam rekuperacni jednotka, vodarna, plyn. kotel, bojlery, pracka, susicka.. ma o neco vic jak 2x2 m. Tam na ni sice mista na stene mam dost (tech 150 cm na sirku), ale veskere cesty, kudy by se daly vest DC kabely, jsou oblozene rozvody vody nebo kanalizace nebo plynu. Vse je priznane, vedene po stene nebo pod stropem. Nevyhoda - muselo by se vest v nejakem kabelovem zlabu v liste, nebo nevim. A vsude okolo voda. Praskne hadice od pracky..

Jake uvazovat scenare z hlediska bezpecnosti? Asi nejpravdepodobnejsi je, ze chytne oblouk nejaky DC spoj. Jak to hori? Jako u svareni? Za chvili mu dojde material a zhasne? DC kabely asi nezahori, opet jen ve spoji. Baterku, co jsem ted cetl na foru, by bylo lepsi odvetravat, ale kdyz zacne plynovat, tak rekuperace to asi stejne dost rychle neodtahne..

Aby to propalilo medenou trubku s plynem, tak by to asi muselo hodit oblouk hodne blizko, takze pokud bude vedeni dc (spoje predevsim) v dostatecne vzdalenosti (20cm), tak to snad bude safe..

[cipis]

Podle noveho musis mit u menice na kazdou stranu volno 50 cm, pripadne vic.
Pokud tam mas stringy nad 120 V, tak kabely musis vest v plechovych zlabech (odolnost EI30), pripadne to mit v krku zasekane do zdi.

[milhaus231]

Tak 50 cm místa okolo nemám nikde:(

Platí to i pro ten rack? Případně je ta norma někde k dispozici, abych si to nastudoval, ať mám o čem přemýšlet? Díky;)

[cipis]

viewtopic.php?t=13050

S rackem evidentne v norme nepocitali. Ale je k overeni v praxi. Od 1.6. t.r.

[milhaus231]

Precetl jsem si tu normu. Pro instalaci do 10kW na rodinnem dome:
- radova zastavba - neinstalovat blizko jinych pozarnich useku (30 resp 90cm)
- umisteni menice se neomezuje (tj. tech 0.5m a 0.9m od nehorlavych se nemusi dodrzet, ale doporucuje se)
- doporucuje se nedavat do unikovych tras
- musi byt hlasic pozaru propojeny s ostatnimi
- prostupy utesnit (maltou)
- rozpad napeti na 120V v pripade pozaru, pripadne uplne odpojeni fve. To nevim, jestli Victron nejak podporuje/umi.

Takze nejtezsi bude asi vyresit ten rozpad, jinak nejaky specialni pozadavky tam nejsou. Kdyby to byla vetsi elektrarna, tak pozadavky jsou docela prisne. Ale davaji smysl. Takze to beru jako inspirativni text a zkusim to naplanovat co nejlip.

[cipis]

Ten rozpad tam není, pokud to nejde udělat tak, že to vypneš přímo na střeše, tak musíš mít kabelovou trasu s odolností EI30 - stane se dalším požárním úsekem. Tj. plechové plné žlaby.

[Hyp]

Na AIKO zed skace vsude reklama

[misif]

16 panelů do jednoho stringu, pod všechny Tigo + CCA, tím si vyřešíš i ten rozpad a budeš mít dohled jednotlivých panelů. K tomu nějaký normální střídač, kterému nevadí optimizéry (takže né Victron).

[PavelR]

Precetl jsem si tu normu. Pro instalaci do 10kW na rodinnem dome:
- radova zastavba - neinstalovat blizko jinych pozarnich useku (30 resp 90cm)
- umisteni menice se neomezuje (tj. tech 0.5m a 0.9m od nehorlavych se nemusi dodrzet, ale doporucuje se)
- doporucuje se nedavat do unikovych tras
- musi byt hlasic pozaru propojeny s ostatnimi
- prostupy utesnit (maltou)
- rozpad napeti na 120V v pripade pozaru, pripadne uplne odpojeni fve. To nevim, jestli Victron nejak podporuje/umi.

Takze nejtezsi bude asi vyresit ten rozpad, jinak nejaky specialni pozadavky tam nejsou. Kdyby to byla vetsi elektrarna, tak pozadavky jsou docela prisne. Ale davaji smysl. Takze to beru jako inspirativni text a zkusim to naplanovat co nejlip.

rozpad je to nejjednodussi. zbeny moduly, nebo třeba hua střídač a hua optimizéry, nebo tigo optimizéry ale ty jsou bohužel bezdrátový a potřebuješ k tomu další škatule ale jde to.
A pak stop tlačítko kde si ho hasič má šanci všimnout

[milhaus231]

Jsem od zacatku uvazoval jen Victron s tim, ze je to to nejlepsi. Zvlast, kdyz nemam moc optimalizovany vykon spotrebicu na fazich. Pak jsem oslovil dve firmy montujici Victrony, ale na muj vkus si moc nelamou hlavu umistenim panelu a stiny. Rozpad dle te normy neresi vubec. Obe planuji 8-12 panelu ve stringu, rozpad zadny.

Ty stiny ted pozoruju, zda se, ze kdyz nebudu davat maximum panelu a vynecham u vikyre, budou po vetsinu dne uplne bez stinu. A kdyz tam bude stin, tak slunko dopada jeste hodne pod uhlem, tak to asi stejne nebude moc vyrabet. Jeste si to napoctu v PVsol.

Libilo by se mi to bez optimizeru, ze by to bylo na strese "jednoduchy a cisty". Ze by to snad melo vydrzet. Az na kroupy:) Ale bylo by tam tech 480V. A taky nevim, jak moc to vadi, Nekde pisi, ze to uz dnes hasici zvladaji, norma rika rozpad. Realne ho ale firmy nedodrzuji. A cojsem tak pochopil, tak s Victrony toho ani dosahnout nejde. Tak jsou asi firmy jednou nohou v kriminale. Nebo nevim.

[cipis]

Ano, nevíš. Žádný rozpad dle normy není potřeba! Co je tohle za fámu? Kde jsi na tom byl?
Už jsem to jednou psal, jak to tam je. Takže znovu. Pokud nemohu dodržet při odpojení regulátorů na stringu max. 120 V, tak musím mít celou trasu odolnou EI30 a vodě (tj. protipožárním sádrošem to nepořeším). A z této trasy se stane požární úsek.
Prostupy skrz střechu musím řešit vždy, bez ohledu na napětí.

Pokud nechceš použít třeba celoocelové plné žlaby, tak to řeší zasekaná kopoflex ve zdi třeba. Ale je otázka, jestli násobná cena metru plechového žlabu vůči té kopoflex není pak srovnaná tou prací a bordelem při sekání.

Pro "úraz" hasičů je směrodatné těch 120 V, hasit běžně umí do 400 V.
Pokud máš vyšší napětí a neodpojitelné, tak musíš mít trasy viz. výše, a hlavně to musíš mít všude popsané a poznačené.

[milhaus231]

Aha. Tak jsem ji blbe cetl. V 6.2.1.1a to je napsane, jak rikas.

Kopoflex mam pripraveny z pudy do sklepa. Jen mi to ted neprijde dobry kvuli blesku. Sla by tim i zem. Takze cast vyboje by sla barakem. Ta chranicka je totiz v jednom miste vedena vedle vnitrni elektroinstalace, takze by se tam asi stejne neco naindukovalo. Lepsi mi ted prijde vest to venkem. Musel bych jit pres hreben (v tom miste vymenit kus bleskosvodu za HVI), pak po strese dolu, dole dat svodic, spojit se zemni paskou. Od svodice by to uz slo v zasade jen skrz zed do TM.

Musel bych to tedy na strese vest kovovym zlabem az ke svodici a pak dal do domu.

/Jen mi unika duvod. Myslel bych, ze je to kvuli zraneni hasicu. Ale plechovy zlab taky vede proud. Vede i teplo, takze muze roztavit izolaci kabelu a sam zacne probijet./