HV baterie

[Mex]

Osobně bych šel cestou podobnou DiyBMS, pěkně to má udělané Kodl: https://solarforum.cz/viewtopic.php?p=8727#p8727.
Na jednotce článku se toho už moc nedá vymyslet, snad jen je lepší řešení komunikace než přes optočlen, který má omezenou rychlost přenosu. S rychlejší komunikaci by nebyl problém obsluhovat větší počet článků s dostatečnou odezvou, i když jestli je to potřeba. Řídící modul není špatně vyřešený a má implementovaný i HV Pylontech protokol.
Jako startovací varianta je to lepší volba, než se pouštět do toho od nuly.

Ano, to DiyBMS je podobný směr, jakým chci jít i já.

Komunikace přes optočlen do jednosměrného kruhu je tady podle mě naprosto dostatečná.
Už jsem podobně řešil komunikaci i v jiných projektech.
Napětí baterky se nemění nijak rychle.
Navíc balancování je v pravomoci každého modulu, takže po té komunikaci jen reportují svůj stav, a případně dostávají nové zadání.
Ale tam jsou nároky na komunikační rychlost opravdu velmi nízké.

To DiyBMS může být zajímavé pro inspiraci, ale kopírovat to určitě nechci.
Už minimálně kvůli součástkové základně. Má to postavené na procesorech AVR, ale s těmi už rozhodně dělat nechci.
Už nejmíň 5 let používám na všechno procesory ARM a už se určitě nechci vracet do pravěku.
Navíc mívám problémy se přizpůsobit nějakému řešení a přemýšlet, jak to autor myslel.
Většinou je pro mě rychlejší si to navrhnout znovu sám.

Komunikační protokol Pylontech chci použít taky. Je asi nejrozšířenější, takže i nejuniverzálněji použitelný.
A je k němu naštěstí dost informací na internetu.

V elektronice nevidím až tak problém. Víc mě teď trápí myšlenky, jak to pojmout mechanicky.
Jestli namalovat nějakou vlastní bednu, na laseru nechat nařezat plechy a naohýbat.
Nebo jestli to pojmout prasácky a jenom stáhnout články závitovkami a strčit do nějaké bedny z dřevotřísky, nebo jak.
Hotové bedny třeba od Seplosu vycházejí hodně draze.
Pokud by někdo měl tip na bedny pro 16-24 článků EVE 105Ah, za snesitelné peníze ve snesitelném designu, tak budu rád.

[kyocera]

Analogové BMS funguje od 1V. To procesory neumí. Jak by procesor s ostatní bižuterií fungoval pro LTO při napájení např. 1,8V ?

[TomHC]

ARM procesory idú v pohode na 1.8V.

[Mex]

Analogové BMS funguje od 1V. To procesory neumí. Jak by procesor s ostatní bižuterií fungoval pro LTO při napájení např. 1,8V ?

Tak dneska by se asi dal najít nějaký chip pro SEPIC měnič (StepUp/StepDown), pracující na vysoké frekvenci a tedy s minimální tlumivkou a malou spotřebou. Konkrétně pro LTO by asi stačil jen StepUp. Případně si něco namalovat sám s tranzistorem.
Nakonec na 1 tužkovku běží spousta digitální elektroniky. Takže i napájení pro takto nízké napětí by se asi řešit dalo.
Nicméně to není směr, kam bych šel, tak to konkrétně neřeším a tedy ani nehledám.

Nakonec ani udělat po té bedně rozvod třeba 5V nebo 12V napájení, a na každý modul dát izolovaný DC-DC měnič, by nemuselo být nerealizovatelné.

Nebo použít by buřty ve dvojici a tak mít dvojnásobné napájecí napětí.
Což by možná nebyl tak hloupý nápad i pro LFP provedení. Potřebných elektronických modulů by pak stačila polovina.
A že by se to dalo rozšiřovat jen po sudém počtu článků zase není takové omezení.
Možná se nad tím ještě zamyslím, co by to případně mohlo přinést za komplikace.

Dodatečně:
Mimochodem tohle je docela zajímavý chip, zde už rovnou jako malý modul.
https://www.hadex.cz/m406d-napajeci-mod ... -s-me2108/
Jede to od nějakého 0.8V, spotřebu naprázdno to má nějaké desítky mikroampér.

[kodl69]

1.8V je minimální napětí úplně obyčejnejch attiny procesorů varianty V, to jistě není problém. Podobněj modulek bych potřeboval z 55V na 5V galvanicky izolovanej... Zatím se mi nepodařilo kopit žádnej s vlastní spotřebou pod 10mA...

[Mex]

Z toho vyplývají 2 otázky:
- je opravdu nutné, aby byl galvanicky izolovaný zdroj a ne třeba oddělit jen komunikační linky?
- je 10mA opravdu tak moc, aby stálo zato si tím lámat hlavu?

Já dokonce zvažuju takovou trochu prasárnu, že aspoň pro začátek připojím napájení té hlavní desky na 2 články prvního bateriového modulu.
Tedy na nějakých 5-7V, které navíc budou sedět na potenciálu GND celé sestavy.
Sice se ty první 2 články budou vybíjet trochu víc, ale při kapacitě 105Ah by těch pár mA to nemuselo být nijak zásadních.

[kamils]

Už nejmíň 5 let používám na všechno procesory ARM a už se určitě nechci vracet do pravěku.

Jen na okraj, ATtiny1624 je tak 2 roky starý brouk, určitě žádný pravěk a analogové periferie v jednodušší vnitřní struktuře můžou dávat lepší výsledky.
Ale úplně rozumím tomu, že pokud má člověk něco zažité, pak je lepší řešeni netříštit a držet se známého.

[Mex]

No "pravěk" je to pro mě proto, že je to Harvardská architektura s oddělenými adresními prostory.
K tomu už se prostě vracet nechci.

U ARMu je to jako u skutečného počítače - všechny paměti jsou si logicky rovny. Na fyzické úrovni to tak vevnitř sice není, ale to uživatele moc zajímat nemusí. A má té paměti o dost víc.
Což mimo jiné přináší (pro mě) podstatnou výhodu, a to je možnost ladit SW v RAM. Kdo nezažil, neuvěří. A to na architektuře AVR prostě možné není.

Navíc možnosti takového STM32 za pár korun jsou nesrovnatelné proti tomu ATtiny. Lepší porty, víc a lepších komunikačních periferií, víc a lepších čítačů atd.
A zrovna ten ADC je tam určitě lepší, než na tom ATtiny. Je samozřejmě 12-bitový, ale navíc má HW podporu pro oversampling, kterým za cenu snížení rychlosti převodu dokáže dosáhnout až 16-bitovou přesnost. A nějaké šílené rychlosti tady nejsou potřebné, takže to sem pěkně zapadá.

Má to i velmi přesný interní oscilátor, takže ani krystal není nutný i při vysokých nárocích na přesnou rychlost kvůli komunikaci.
No a cena je zhruba stejná a nezajímavá (nějaké desetikoruny).
Tak proč jít zpět do pravěku?

Ten ATtiny1624 je sice relativně nový, ale je to pořád jenom oprašování starého konceptu.
Má snad jedinou výhodu - umí i 5V napájení. To se někdy může hodit, ale tady rozhodně ne. A už si ani nepamatuju, kdy jsem naposled něco dělal na tak vysokém napětí jako 5V.

[Matess]

Pokud by někdo měl tip na bedny pro 16-24 článků EVE 105Ah, za snesitelné peníze ve snesitelném designu, tak budu rád.

Co takhle rack a police v něm?

Jinak co se týká spotřeby zkoušel jsem kdysi udělat balancéry na atmelu a nebyl to takový problém.

Použil jsem myslim standartní atmega328p, přes fuses jsem tomu nastavil 1MHz interni oscilátor (takže jsem nepotřeboval ani krystal) a v tomhle stavu to funguje od 1,8V do 5,5V. Princip fungování byl jen tupé balancování... víceméně to fungovalo asi jako změř napětí a pokud je pod 3,3V spi 10s, pokud je pod 3,4V spi 2s, pokud je nad 3,4V otevri mosfet na 10s.

Fungovalo to bez problemu a to i prestoze jsem pouzil vnitrni referenci ktera stoji za prd... bylo to dostatecne presne, ale externi reference by asi byla lepsi.

Napetovou delickou bezelo 0,8mA a v dobe kdy to spalo to byla cela spotreba.
Pri kazdem probuzeni to bliklo ledkou a pri balancovani to svitilo... takze pri bliknuti to stouplo na 3mA. (prumerna spotreba kdyz bylo napeti pod 3,3V tedy byla 1mA)

Podle datasheetu maji tyhle atmegy spotrebu spotrebu kolem 0,2mA v behu a 1uA ve spanku.

Jen vím úplné prd o tom jak udelat tu komunikaci... tomu nerozumim. Byl bych radeji pro optoclen z duvodu ceny nez tam resit neco komplikovaneho galvanicky oddeleneho.

Nejsem uplne blbej a elektricky neco navrhnout a udelat umim, ale programovani je pro me dost nezname a komunikace totalne.

Doufal jsem ze kdyz je na trhu tolik hv menicu ze prece neco na to uz nekdo neco universalniho udelal (doufal jsem prave v tu diybms), ale jak jsem zjistil tak ne....

[Mex]

No do racku bych to rád ve finále dal.
Jenže aby se člověk bez bedny pro jednotlivé bloky k vlastním článkům dostal, tak by to chtělo nějaké vyjížděcí šuplíky nebo tak něco.

Jestli třeba z plechu ohnout U-čko, a to přišroubovat do racku. A pak podobné U-čko o pár milimetrů menší, na něho přidělat články, a s nimi to zasunout do toho druhého, co je v racku.

K tomu modulu a balancování: no třeba tak, jak jsi to popisoval. Dávám tam 2 spínací tranzistory a 3 odpory, takže to bude umět sepnout proud 1A, 2A nebo 3A. Tedy přesněji v reálu tam těch odporů bude 6, vždy 2 paralelně kvůli zatižitenosti a ohřevu.

Komunikaci to chce, aby se centrální prvek dozvěděl, jak na tom jednotlivé články jsou. A mohl podle toho úkolovat měnič, jakým proudem má baterku nabíjet nebo vybíjet. A taky aby to případně mohl poslat uživateli na nějakou konzolu, ať vidí, co se mu doma děje.
V jednom ze souběžných vláken padla myšlenka udělat LEDkový přehledový panel, kde každému článku bude odpovídat jedna LEDka, která bude měnit svou barvu podle toho, co článek zrovna dělá. Na to se šikovně hodí programovatelné RGB LEDky.

Ze spotřeby si zas takové obavy nedělám. Pokud má každý článek 100Ah, tak pár miliampér pro elektroniku by to vybíjelo víc než rok. A mezitím určitě nějaké slunko vysvitne.

[rob.brno]

Proč vymýšlet vymyšlené: https://www.baterioveboxy.cz/domains/ba ... rodukty-2/

Snad jen kvuli ceně.

[kodl69]

to Mex: na napájení ze dvou článků se vykašli. Dřív jsem jako "nouzovou signalizaci" používal modelářský voltmetry s LED displejem s bzučákem, odběr cca 5mA, a ty se krmí z prvního nebo z prvních dvou článků (jsou tam diody, když by to byla jenom 1s baterka). Když to bylo zapnutý celou zimu, kdy nedošlo k nabití na 100% a k balancování tři měsíce, tak v těch prvních dvou článcích chybělo odhadem 50Ah. Pak to trvalo hodně dlouho, než se to porovnalo 1A balancery, který balancují od 3.4V...
Galvanický oddělení není úplně nutný, je to diybms, tj optočleny mezi moduly,"ven" z toho nevedou žádný dráty, krom kontaktů relé, ale jistota je jistota.

Nouzový upevnění do racku se dá zvládnout tak, že tam napříč zašroubuješ dvě M8 závitovky zasunutý v plast. hadičce, a daný zařízení na ně položíš a přišroubuješ jenom vepředu. Takhle už jsem párkrát montoval Pylontechy, protože vzadu to nějak není čím uchytit... Já v poslední době dělám baterky do standartních přepravek s víkem, viz https://www.tbaplast.cz/euro-prepravka-s-vikem který pro jistotu zevnitř vyložím cetris deskou, včetně víka. Na boku je jenom pár dírek pro ventilaci a výdech ventilátoru, kterej je nutnej jenom kvůli 1.5A balancerům... Dá se to stohovat, je k tomu přístup shora (teda do té vrchní bedny) a je to levný.

[rva]

Ty přepravky vypadají zajímavě. Hledám, jak venku v šopě skladovat různé krámy/náhradní díly ke všemu možnému a u těch boxů vypadá, že jsou i v uzavřené verzi, kam se nedostanou myši nebo si vosy neudělají hnízdo.

[cipis]

V obi maji i takove, do kterych se daji strcit kolecka, ale nejsou uzavrene. Pouzivam to na material a dalsi bordel:⁠-⁠) Ty euroboxy vyrabi vic firem, sedi do sebe - jakoze se daji stohovat, ale mezi sebou uz moc kombinovat ne, ta kolecka v obi jdou jen do tech, co jsou v obi. Nektere maji znatelne mekci plast.

[Mex]

to Mex: na napájení ze dvou článků se vykašli. Dřív jsem jako "nouzovou signalizaci" používal modelářský voltmetry s LED displejem s bzučákem, odběr cca 5mA, a ty se krmí z prvního nebo z prvních dvou článků (jsou tam diody, když by to byla jenom 1s baterka). Když to bylo zapnutý celou zimu, kdy nedošlo k nabití na 100% a k balancování tři měsíce, tak v těch prvních dvou článcích chybělo odhadem 50Ah. Pak to trvalo hodně dlouho, než se to porovnalo 1A balancery, který balancují od 3.4V...
Galvanický oddělení není úplně nutný, je to diybms, tj optočleny mezi moduly,"ven" z toho nevedou žádný dráty, krom kontaktů relé, ale jistota je jistota.

Nouzový upevnění do racku se dá zvládnout tak, že tam napříč zašroubuješ dvě M8 závitovky zasunutý v plast. hadičce, a daný zařízení na ně položíš a přišroubuješ jenom vepředu. Takhle už jsem párkrát montoval Pylontechy, protože vzadu to nějak není čím uchytit... Já v poslední době dělám baterky do standartních přepravek s víkem, viz https://www.tbaplast.cz/euro-prepravka-s-vikem který pro jistotu zevnitř vyložím cetris deskou, včetně víka. Na boku je jenom pár dírek pro ventilaci a výdech ventilátoru, kterej je nutnej jenom kvůli 1.5A balancerům... Dá se to stohovat, je k tomu přístup shora (teda do té vrchní bedny) a je to levný.

Hodně dobrý a pro mě důležitý post. V obou částech. Díky za něj.

S tou zimou je to fakt, ta by v tom mohla nadělat zlo.
Mimochodem už by EU konečně zimu mohla zrušit, je to jenom na otravu. Na lyžování ani venkovní bruslení to není, tak k čemu je to dobré. Akorát reznou auta, lidi si lámou nohy na chodnících a soláry nám nedávají. Pryč s tím.

To s tím napájením teda udělám jinak. Vezmu klasický síťový zdroj 5V s účinností kategorie VI, ty naprázdno fakt neberou skoro nic.
Pokud bude napětí baterky do nějakých 300V, tak ho sprostě budu napájet přímo z baterek, z toho DC, jen přes pojistku.
Pokud by napětí bylo vyšší, tak ho pak napojím na AC zálohovaný výstup měniče, tj. na výstup EPS.

Ale protože i ten se vypne s vypnutím měniče, tak aby byl možná start ze tmy, udělám tam ještě takovou ochcávku.
Výstup toho síťového zdroje (třeba 5V) sečtu na diodách s napětím z prvního článku baterky. To bude spolehlivě pod napětím ze zdroje, takže když zdroj pojede, článek nebude nijak zatěžován. Pokud ale spadne AC napájení a zdroj přestane elektroniku BMS napájet, tak to za něho vezme ten první článek baterky.

Oba ty mechanické tipy jsou výborné. Chtěl jsem tam dávat nějaké naohýbané plechové vinkle, ale ta závitovka je elegantní a rychlé řešení.
A udělat domeček pro baterky z těch přepravek je super nápad. Pořád jsem řešil jak to pojmout, aby to netrvalo moc dlouho ale zase aby to nebylo extra hnusné.Ty přepravky to elegantně vyřeší. Pokud to jejich nosnost dá (není problém na dno dát zpevňující desku), tak to bude i slušně manipulovatelné.

Takže díky moc.

[kodl69]

Ten cetris to pěkně zpevní, stačí 5mm tloušťky. Mám v tom naskládaný 7s 200Ah "kostky" s 18650 z elektrobusu, cca 70kg a dvě na sobě fakt nijak neprotestují. Další co mám na pitevním stole je baterka 13s 2p lion válce SAFT vlm41(30-40kg?)

vešlo by se jich asi mnohem víc, ale už nejsou...
a připravenou 16s 135Ah lifepo4 od mivvy, dycky jde vybrat přepravka správné výšky, na 13s20p 18650 stačila ta 10cm vysoká. Na 60x40 se dají posadit dvě 30x40. Nakoupil jsem to na skladování všelijakýho materiálu, protože mě to začlo trochu zavalovat a nic jsem nemohl najít. Bedýnka s popisem na všech čtyřech stranách nesmazatelným fixem je celkem snadno dohledatelná, i když jich je dvacet. Akorát obvykle ta, co ji potřebuju, je na spodku hromady .

[Mex]

Napsal jsem jim o rozměrový náčrtek. Ty uváděné rozměry jsou předpokládám vnější.
A taky o nosnost a stohovatelnost.

Nedávno jsem na Mendláku viděl nepojízdný parciální trolejbus. Ty baterky jsou z něho?
Teda takhle ve dne, na hustě zalidněném náměstí ... docela odvaha.

[kodl69]

tohle je z nějakýho pažouta, tuším ion nebo tak něco, a navíc hodně starý. Bloky 18650 jsou z elektrobusů, těžký jako svině a dávají to na střechu, fakt úchylárna. r.v. 2018 a už je to vyřazený. To je ta "ekologie".

[passion]

Ku striedaču GoodWe GW10K-ET Plus používam mnou vyrobenú batériu 64S LiFePO4 30Ah. K batérii mám pripojené 3ks 40A BMS od JBD (22-21-21S - bolo to na skúšku dočasne a tak to funguje doteraz), s vymenenými MOSFET tranzistormi na vyššie napätie. Dáta z každej BMS ťahám sériovou komunikáciou cez magnetické izolačné prevodníky ADUM1201 do ESP32, čiže 3xUART. Dva HW a jeden SW. V ESP dáta spracujem. Cez CANBUS prevodník MCP2551 posielam údaje o batérii, o požadovanom nabíjaní a vybíjaní do striedača. Napájam to z celej HV batérie cez izolovaný impulzný zdroj. Fungujem tak už dva roky. Dosiaľ nemám vyriešené dve veci - balanciu medzi BMS, ktorá sa ale až teraz po tých dvoch rokov začína pomaly prejavovať ako potrebná. Druhá vec, plánujem to prerobiť na 4 racky po 16S, s možnosťou ďalšieho rozširovania o 16S moduly v sérii. Len nemám na to momentálne čas. Ak máte nejaké otázky, skúsim si nájsť čas ich zodpovedať.

[emedium]

Nějaké hotové 64S od číňánů by už byly, ale cena je taky jinde

https://www.alibaba.com/product-detail/ ... 68783.html

https://www.awarrior-bms.com/product/a- ... gps-parall

Koukám pořád na ty nové "žiletky"

https://www.mivvyenergy.cz/cs/lithiove- ... _nabiti-ne

64S by dalo 12,4 kWh za 39k+bižu a podle papírů dají 3-4x víc ampér u trvalé zátěže než klasiky