Propojení různých panelů pomocí diod

[fajst]

Dobrý den přeji všem. Mám vedené tři stringy s různými panely do regulátoru kde jsou na vstupu spojené paralelně přes oddělovací diody a můj dotaz zní zdali se tyto panely vzájemně ovlivňují? Chápu že je to pěkný guláš, ale použití různých typů panelů je zapříčiněné prostorem kde jsou použity (byt v paneláku).

Používám dvě olověné baterie AGM 12V - 15Ah EMOS B9656V Trakční zapojené do serie.

[kyocera]

Zdravím,
obecně dioda je jednosměrná, tedy odděluje. Ale
ty panely napravo a uprostřed mají skoro stejné napětí 18V a 18,2V je skoro stené , tak bych je zapojil tak jak to máte bez těch 3 diod diod.
A jedinou diodu bych nechal na panelech co mají 19V. běžné diody do 10A mají ubytek pod 1V / ne schotky / Tou jedinou
běžnou diodou pak bude výstup nižší a nějaké desetiny voltu Vám stejně vzniknou na přívodních vodičích . Takže nechat jednu
10A diodu u panelů na 19 V.A pravděpodobně máte PWM regulátor.

[Soban]

Při paralelním spojení musí sedět napětí, diody netřeba a samozřejmě se ovlivňují protože mppt nemusí najít optimální bod výkonu.

Při spojování více stringů jak 2 tak ke každému samoststnou pojistku.

PS. Rozdíl 1V není zase tak velký aby to nefungovalo.

PS2. Pokud používáte pwm tak tam ten 1V nehraje žádnou roli protože ten žádný bod výkonu nehledá.

[Mex]

Pokud tam máš největší rozdíl 2.2V mezi těmi paralelními sestavami, tak by se asi moc ovlivňovat neměly.
Tady co je myšleno ovlivňováním: napětí se nebude udržovat v optimálním MPP bodě, ale bude kousek mimo. Jakou případnou ztrátu proti optimu to bude dělat se dá odhadnout a spočítat z grafů k jednotlivým panelům, pokud je máš.
Ale podle mě ten rozdíl proti optimu bude celkem minimální, někde v řádu nějakých malých jednotek procent, řekl bych.
Nakonec za stabilního počasí snadno změříš. Připojuj je jednotlivě a změř výkon a sečti ho, a pak je připoj všechny paralelně. A hned uvidíš rozdíl.
Myslím,že ten rozdíl ani moc nezaznamenáš.

Na rozdíl od předřečníka mám naprosto opačný názor na potřebnost diod a pojistek.
Pojistky jsou celkem k ničemu, diody jsou naopak na místě. Ideálně nějaké Schottky s malým úbytkem.

[fajst]

Děkuji vám všem za podrobné informace. Ano používám PWM regulátor.

[cipis]

Pojistky jsou dle normy povinne, bez ohledu na nazor kolegy ...

[Soban]

Pojistky jsou důležité kdyby se jeden string provalil tak další do něj budou cpát proud a může hořet.

Diody netřeba.

S PWM kdy se tím pádem nehledá bod výkonu rozdíl pár V nemá význam.

[unicast]

To sice ano, ale při těch max. 4.5 A , co tečou v téhle hračce, je požár víceméně nemožný. Dokonce bych se řídíl radou Kyocery a vyházel z těch tří slabších stringů ty diody, protože v tomhle případě úbytek napětí 0.7 V už způsobuje citelné výkonové ztráty. A úplně nejlépe tam dát místo téhle sbírky jeden seriózní 350 W panel a je vyřešeno i bez diod.

[Mex]

Pojistky jsou dle normy povinne, bez ohledu na nazor kolegy ...

Pojistky mají smysl (a asi jsou i povinné) maximálně jako součást přepěťové ochrany.
Ale pak stačí jedny společné (na obou pólech).

Solární panel je proudový zdroj, který z principu neumí dodat větší proud, než je jeho zkratový.
I kdyby se panel třeba stavěl na uši, tak prostě víc nedokáže. Nemá žádný dodatečný zdroj energie, která by se nějakou poruchou mohla uvolnit.
A protože zkratový proud je jenom o kousek větší než optimální pracovní, tak není šance to pojistkou od sebe rozlišit.
Proto za normálních okolností jsou ty pojistky zcela zbytečné. Pokud kabely a technika snesou pracovní proud, musí snést i ten maximální, ke kterému může nějakou poruchou dojít.

Pojistky mají smysl jako předřazené u přepěťovky. Např. v případě blízkého úderu blesku. Pak do systému vstupuje dodatečný zdroj energie (ten blesk), a pak přepěťovka (zapojená paralelně k panelům) v kombinaci s tou pojistkou (zapojenou sériově) může pomoct. Ale stačí jen jeden pár pojistek, společný na celé solární pole.

Naproti tomu diody na výstupech stringů smysl mají.
Pokud si člověk namaluje náhradní zapojení solárního panelu, tak je tam velmi dobře vidět, kde může ta dioda být prospěšná.
Z toho náhradního schématu je na první pohled patrné, že každá solární buňka omezuje sama sobě své generované napětí. Proto taky napětí na panelu nikdy nemůže vyskočit nad nějaké meze, protože ty buňky (což jsou diody, polarizované v závěrném směru) prostě přebytečné napětí sežerou samy sobě.
Z toho mimochodem plyne, proč se s klesající teplotou zvyšuje napětí panelů - u Si diody s klesající teplotou roste Uf, takže toho sama sobe tolik nesežere.
No a z toho taky plyne, že když takových panelů zapojím víc paralelně, a panely mají různé napětí jednak díky svému uspořádání, ale pak i třeba v důsledku zastínění nebo různé teploty, tak pak ten nejslabší panel (s nejnižším napětím) bude žrát přebytky těch silnějších kámošů.
To je prostě fyzika, na tom naše přání nebo nějaké normy nic nezmění.

Ty diody kvůli svému úbytku skutečně nějakou ztrátu způsobí. Pro tak nízké napětí (36-38.2V) se hodí tam dát slušně dimenzované Schottky diody, na kterých bude ten úbytek ještě snesitelně malý (řekněme do 0.5V).
Nebo by se tam daly dát ideální FET-diody, které budou prakticky bezeztrátové. Např. něco jako je:
https://www.ti.com/product/SM74611?utm_ ... 11&DCM=yes
Tato je sice jenom do 30V, ale asi se dělají i pro vyšší napětí (nechce se mi to teď hledat). Za normálních okolností by to nízké závěrné napětí nevadilo, protože by tam byl jen rozdíl napětí mezi těmi stringy, ale v případě kompletního zkratu na jednom ze stringů by to ta dioda nemusela napěťově dát.

No ale jsme demokrati. Tak ať si dá kdo chce co chce kam chce.
Já jsem se jen snažil popsat z fyzikálního hlediska, proč si myslím, že diody smysl mají a pojistky ne (s výjimkou blesku nebo jaderného výbuchu).
Bez těch diod už tam pojistky smysl mají. Ale s diodami je to prostě lepší, protože kromě ochrany řeší i rozdílnost stringů.

!	Zpráva od: cipis
	Prestan neustale nabadat k porusovani norem, u toho zadna demokracie neplati! Myslet si muzes co chces, ale nebudes tady presvedcovat lidi, aby porusovali neco, co je jasne napsane v predpisech!

[Soban]

Pojistky mají smysl (a asi jsou i povinné) maximálně jako součást přepěťové ochrany.
Ale pak stačí jedny společné (na obou pólech).

Nestačí! Toto ti navykládal kdo?

Solární panel je proudový zdroj, který z principu neumí dodat větší proud, než je jeho zkratový.
I kdyby se panel třeba stavěl na uši, tak prostě víc nedokáže. Nemá žádný dodatečný zdroj energie, která by se nějakou poruchou mohla uvolnit.
A protože zkratový proud je jenom o kousek větší než optimální pracovní, tak není šance to pojistkou od sebe rozlišit.
Proto za normálních okolností jsou ty pojistky zcela zbytečné. Pokud kabely a technika snesou pracovní proud, musí snést i ten maximální, ke kterému může nějakou poruchou dojít.

Tady asi někdo neumí počítat?

Tak to jdem s počítat z toho příkladu:

Tak řekněme že se prorazí ten string s těmi 10W panely a půjde do skratu!

Panely 10W mají proud 0.56A řekněme že vydrží 1A no a kolik tam může téci z těch ostatních když bude svítit?

Levý string 45W panely 2.45A pak ten vadný nedodá nic bude ve skratu tak ten 3 string - další 10W panely 0.56A a ten pravý string 30W panely 1.66A

Takže poškozeným stringem může když bude svítit téci 2.45A+0.56A+1.66A=4.67A

A panel co má max proud 0.56A ním poteče 4.67A to je 8,3 x více než na jaký proud je stavěný.....

A kdo vydrží přetížení 8x více?

Jasně tady jsou panely o malém výkonu, takže v reálu 4A by tomu asi nějak neublížily, ale zahořet už to může 4x12=48W už nějaké teplo dá + slunko a je to .....

Samozřejmě u silnějších panelů je to horší.

Třeba moje 500Wp mají se jistit pojistkou max 25A skratový proud mají 13.9A takže jednoduše při 3s zapojení když se jeden prošlehne tak ty dva dodají 2*13.9A = 27.8A a panel snese max 25A tak já tedy nevím ale 27 je víc jak 25A a když tam budu mít 16A pojistku tak ta se při 27A určitě přepálí a panel nedodá víc jak 13.9A takže max výkon je zachován.

Pojistky mají smysl jako předřazené u přepěťovky. Např. v případě blízkého úderu blesku. Pak do systému vstupuje dodatečný zdroj energie (ten blesk), a pak přepěťovka (zapojená paralelně k panelům) v kombinaci s tou pojistkou (zapojenou sériově) může pomoct. Ale stačí jen jeden pár pojistek, společný na celé solární pole.

Naproti tomu diody na výstupech stringů smysl mají.

Nemají!

Mám to změřené rozdílné panely 4x150Wp spojené se 2x500Wp napětí 75.64V vs 76.76V rozdíl 1V a neteče tam žádný proud mezi panely!

Ano teoreticky tam proud může téci, ale to by ten jeden string musel být absolutně ve tmě a druhý osvětlen což se v reálu nemůže stát!

Pokud mě nevěříš vem si měřák a běž si to změřit.

Tak stejně pokud máš 3 stringy tak jeden odpoj a ty dva vyskratuj a uvidíš že ty dva dají větší proud než ten odpojený snese!

Samostatné pojistky nemusíš mít pokud máš pouze 2 stringy tam jeden string samozřejmě nemůže dodat větší proud na kolik je stavěný ten druhý pokud jsou panely stejné.

[cipis]

!	Zpráva od: cipis
	Zamykam, zadny flame tu delat nebudeme. Jak se maji stringy jistit, tak je zcela jasne popsano v norme.

[cipis]

ČSN 33 2000-7-712 ed. 2:


712.432.101 Jsou-li v souladu s 712.431.101 (tj. více než 2 řetězce) vyžadována nadproudová ochranná zařízení na DC straně, musí být chráněny oba póly, a to bez ohledu na konfiguraci instalace.

712.432.102 Oddělovací diody použité k připojení paralelních PV řetězců nesmí být použity jako prostředek ochrany proti nadproudům.


jinak co se týče přepěťových ochran, tak se počítají z počtů blesků do země na km2 a rok dle tohoto:
115/počet = kritická délka trasy
když je tedy trasa delší než kritická, tak se přepěťovky musí použít

dále k oddělovacím diodám, pokud jsou použity:
závěrné napětí musí být 2x Uoc max celého řetězce, proud větší jak 1,1 Isc max

tedy pro 150 V string se zkrat. proudem 14 A musí být dioda se závěrným napětím 300 V a proudem 15,4 A

a co jsme tu ještě probírali, tak je povinnost mít prostředky k odpojení obou stran měniče, tj. DC i AC strany