Stavime sobestacny baracek

[RCZf]

Sobestacny barak. Vratim se trochu k puvodnimu tematu trochu obecneji at si z toho kazdy veme co chce.
Nejdrive bych chtel podotknout, ze mi tento projekt vubec megalomansky nepripada. Pokud bych mel stavet novy dum, tak by me taky projektanti nemeli moc radi.
Tema voda : V praxi se osvedcilo, ze pokud je dostupna vodovodni pripojka je vhodne ji vzdy vyuzit. Sice jen pro studenou vodu v kuchyni a ponechat si moznost v pripade kolapsu vlastni vodarny zasobovat zbytek domu. Je to vetsinou nejlevnejsi a nejuspornejsi reseni a hlavne se znacne zjednodusi uprava a sledovani kvality vlasni vyrabene vody.

Tema topeni: Urcite se shodneme , ze fototermika ma daleko vetsi ucinnost. O vyrobe TUV vubec psat nechci -beru to jako samozrejme a zbytecne. Jedna se mi spis o akumulaci tepla. Pri stavbe noveho domu je velice jednoduchym a levnym resenin akumulacni nadrze typ "sklep " z monolityckeho vodeodolneho zelezobetonu o kapacite zruba 20 m3. Ten ma steny a srop izolovan strikanou izolaci (dno NE ) Ted na veletrhu jsem se bavil s vyrobci techto izolaci abylo mi sdeleno ze garantuji to ze jim nevadi dlouhodoby styk s vodou a zladaji kratkodobe az 160 stupnu, coz voda nikdy mit nebude. Tato nadrz bezproblemove sezere veskere prebytky z fototermiky a vzhledm k vrstveni teple vody a neizolovanemu dnu nemuze dojit k prehrati. Veskerou el. energii pro nahrati systemu sezere pouze obehove cerpadlo a to jeste v dobe kdy FVE vyrabi. Rezim topeni pak ma 2 rezimy. Prvni rezim je v dobe , kdy je teplota u hladiny akumulacni nadrze vyssi jak 30 stupnu. Tady jede nejdriv pouze zase jen obehove cerpadlo a pres smesovaci ventil tlaci teplo do podlahovky. Pote system prechazi do rezimu 2 kdy se zapina TC voda voda. To ma z pocatku brutalni ucinnost. To muze teoreticky fungovat, i po uplnem zamrznuti systemu, jelikoz i led se da chladit a TC jede pri slusne ucinnosti az do - 15 stupnu. K tomu ale nikdy nemuze dojit jelikoz kdyz si jen spocitate skupenske teplo tani vody v tomto obemu tak mate energie ,ze nevite co s ni. Navic diky neizolovanemu dnu vam tam prichazi teplo ze zeme.
Elektrina: Vezmete si cenu kongregacni jednotky. Potom se skuste zamyslet nad tim, jakou elektrocentralou a v jake cene se daji rovnou nabijet baterie FVE. Navic kazdy motor potrebuje udrzbu a je nen na Vas ,za jak dlouho (mysleno ve dnech tydnech ) ty motohodiny mezi servisnimi cykly natocite.
Na zaver se omlouvam, ze pisu bez diakritiky, jelikoz psani neni moje silna stranka a me deti to bez problemu napisi i s diakritikou za tretinu casu.

[RobertM]

Doporučoval bych využít nadřazené PLC, jehož programy budete moci v průběhu času upravovat dle potřeby. Důležité je aby byl použitý hw schopný reagovat na různé stavy a aktuální podmínky. V našem systému již využíváme predikční metody a můžeme tedy lépe a předem ovlivnit jak spotřebu tak akumulaci (do baterek a do vody). Systém ovládáme přes mobil, tablet nebo PC. Jak se časem v domě objevují nové, dříve nepředvídané návaznosti využívání energie postupně je díky nadřazenému PLC můžeme přizpůsobovat aktuálním požadavkům. Uřídit FV systém s připojením k síti tak aby fungoval v souladu s počasím není ve finále až tak jednoduché a je myslím výhodou, když se systém dá s průběhem času postupně přizpůsobovat. Pro inspiraci přikládám příklad aktuálního online stavu z našeho systému.

[youda]

Krásný dobrý den!

Prosím, jak nakonec dopadla stavba soběstačného baráčku?

Konkrétně by mne zajímaly tyto body:

• Jaké architektonické řešení se nakonec realizovalo a proč?
• Jak vypadá finální zapojení baterek, Victronů, panelů a nadřazeného PLC?
• Postačují výkony měničů a kapacity baterek dle původních úvah, nebo bylo potřeba někde ubrat/přidat?
• Co funguje výborně?
• Co se naopak v praxi příliš neosvědčilo?

Díky!
Youda

[PetaJoule]

Krásný dobrý den!

Prosím, jak nakonec dopadla stavba soběstačného baráčku?

Konkrétně by mne zajímaly tyto body:

• Jaké architektonické řešení se nakonec realizovalo a proč?
• Jak vypadá finální zapojení baterek, Victronů, panelů a nadřazeného PLC?
• Postačují výkony měničů a kapacity baterek dle původních úvah, nebo bylo potřeba někde ubrat/přidat?
• Co funguje výborně?
• Co se naopak v praxi příliš neosvědčilo?

Co se v praxi na 55% osvědčilo bylo naplánovat celý barák metodikou BIM v Revitu (100%) a to pomocí mladých ukrajinských architektů (100%) a použít českého architekta/architektku jako frontend (20%) k českým úřadům (0%).

Za prvé vyšlo z modelu najevo, že prapůvodní návrh od Master Design je takový trochu fake který si hodně hraje s perspektivou a dělá baráček zajímavější než je. Když Master Design viděl, že nemá před sebou běžného českého klienta nebo biatlonistku, tak raději konstatoval, "že nám nemůže pomoci", což bylo ve finále asi ok.

Takže se krychlička otočila o 90˚, přidala se druhá krychlička a ejhle běžný dům se sedlovou střechou osa jih-sever, střechy východ-západ. Místo pro 102 x 380Wp panelů a obyvák částečně 7m vysoký.

K "nadřazenému PLC" a obecně integraci se vyjádřím jindy a jinde - pravděpodobně v "Automatizace, měření, statistiky", protože jsem neodolal a navrhl vlastní smart home na bázi CAN busu od elektroniky až po AI. Času jsem měl dost - víte přece jak dlouho trvá stavební řízení v ČR.

[PetaJoule]

Jen taková perla na okraji - dívám se na průkaz energetické náročnosti.
Budova dostala B - bez FVE.

V rámci navrhovaných opatření se doporučuje instalace FVE systému na střechu objektu.
Ve výpočtu je uvažováno s instalovaným výkonem FVE 2.7KWp(sic!) - odpovídá 6 panelům o jmenovitém výkonu 450Wp Orientace Z sklon 30°.

No fajn chlapci. Je tam

* 19.38 kWp V, sklon 35° (tolik má střecha - rád bych viděl 30° panely na 35°střeše)
* 19.38 kWp Z, sklon 35°
* 2.2k Wp (+15% bifaciály ve speciální situaci) J, sklon 90°

Asi je požádám o nový energetický štítek.

[PetaJoule]

Solární simulace zastínění

červen: https://youtu.be/2jDfJD1D_HM
prosinec: https://youtu.be/cD60RsGR8vU

[vk_1]

Z toho renderu mi přijde, že přesah střechy je malý, a v létě se člověk v tom domě upeče. To obrovské trojúhelníkové okno bude mít nějaké stínění, jako rolety? To prosklení pod tím také?
Druhá věc, z hlediska soběstačnosti domu je těch panelů na jih žalostně málo. Od října do března zkrátka jih vede.
Každopádně jsem zvědavý na finální realizaci a zkušenosti z provozu.

[PetaJoule]

Tak ono naštěstí při plánování proběhlo dost plánování aby nám nemuselo "něco přijít", ale aby se vědělo.
Na rozdíl od toho jak se v lokálním kraji běžně staví. Jako z boku, intuitivně a hlavně blbě. Já to takto mohu už říct i kvalifikovaně, protože jsem

* viděl jak staví sousedé
* četl moudra "zkušených stavařů" zde i jinde (což odpovídá tomu jak staví sousedé)
* vedl výběrové řízení pro tuto stavbu (takže vím co 99% firem v ČR neumí protože to po nich nikdo nechce)

Jistěže tam jsou venkovní žaluzie.

Barák je navržen tak, aby při venkovní teplotě 50˚C uvnitř udržel 20˚C - stále ve volnoběhu, t.j. cca. 200W (e_el - rozumíme si) náklady na chlazení. Ale hej, když říkám, že podlahové topení stojí za prd, tak prý mudruju.

Když je venku 50˚C a pere slunce na jižní fasádu a žaluzie jsou dole, tak do obyváku teče cca. 4.7kW (e_th - rozumíme si), to je na hraně toho co stropní chlazení utáhne v pasivním režimu. Vše nad to už by musela aktivně zasáhnout vzduchotechnika či TČ. Tady opět solární simulace plusminus situace jižní fasády červen, prosinec:

https://youtu.be/rWiNlAI61H0
https://youtu.be/-GYVeNvA1wo

Přesah (1m) je dostačující. Pro orientaci, ten obyvák má asi 7m výšku. To bych se s podlahovým topením mohl akorát tak jít bodnout. Možná ten obraz klame, světlá výška patra je 3,3m, sklep 3m. Takže ta jižní fasáda cca. 11m.

Celkově při 50˚C do baráku teče 8,9kWh, a při -12˚C z baráku teče 8,9kWh. To jsou hranice běžného provozu.

Ohledně výroku "panely na jih" odkazuji na

https://divis.petajoule.eu/navrh-fotovo ... eneratoru/
https://divis.petajoule.eu/variace-v-solarnim-vynosu/

Každopádně jsem zvědavý na finální realizaci a zkušenosti z provozu.

Doháním tady historii realizace.

[PetaJoule]

Každopádně jsem zvědavý na finální realizaci a zkušenosti z provozu.

Doháním tady historii realizace.

Tak abych taky někdy dohnal. Mluvil jsem o stropním "topení", ale vlastně se jedná o "Klimadecke" (klimatický strop, protože to topí a chladí - prosím nepleťte si to s klimaktériem vaší ženy). To funguje dobře - řekl bych skoro "smysluplně jenom" - v kombinaci s TČ země-voda či voda-voda. Nejde o to samotné TČ, ale o jeho kolektory protože chlazení pak probíhá pasivně s obrovskou pákou až 60:1.

Plánek tedy ukazoval:

Realita stropní kapilární rohože (2):

Realita geokoše (3):

To pak 8x - včetně vlastní výroby, protože mi od betatherm.de přišly moc drahý.
A prosím, ať nějaký rozumbrada řekne něco o jištění jámy.

[pibi]

Průměr koše cca 2m?
Jak je koš vysoký?
Na fotce stojíš v jaké hloubce, -4m?
Při výrobě jsi udělal spirálu z hadice kolem něčeho a pak zafixoval PUR pěnou na latě a spustil do výkopu?

[PetaJoule]

Nad geokoše přišel vsakovací systém. "Princezny" - protože měly sukničky z geotextílie.
Dále teplotní sensory, protože jsem si umanul, že budu monitorovat teplotu podloží, a sice
individuálně u každého koše.

Každy geokoš dostal svůj vlastní okruh - nerez rozvaděč od Strawa jsem trochu upgradnul
o elektronické průtokoměry, protože jsem si umanul...

No a pak vzduchotechnika:

Kde je na vstupu "Luftbrunnen", jaksi "vzdušná studna", ale prosím neplést si to s „Puits aerien“ k získávání vody.
Jedná se vlastně taky "pouze" o zemní kolektor.

[PetaJoule]

Ten zemní kolektor je 10m x 1,5m a ca. 3,2m hluboký
Různé vrstvy keramzitu, štěrku atd. - padlo tam toho za dobrých 70 tis.

Průměr koše cca 2m?
Jak je koš vysoký?
Na fotce stojíš v jaké hloubce, -4m?
Při výrobě jsi udělal spirálu z hadice kolem něčeho a pak zafixoval PUR pěnou na latě a spustil do výkopu?

Průměr koše dole 1,4m nahoře 2,4m, vysoký 2m - celkem 200m PE-100RC 32mm - včetně přívodu.
Na fotce stojím v hloubce 4m, hrabalo se co bagr dal, což bylo cca. 5,5m - nestojím úplně nad košem.
Ano, udělal jsem si udělátko:

plus točící základnu, plus ještě jedno na odrolování - vlastně takový větší kazeťák.

edit: Ta PUR pjěna byl takový pokus - ne moc zdařený. U kámoše už 12 košů děláme bez pjěny.
Stačí kabelsvazače.

[pibi]

Takže do středu každého koše necháváš vsakovat dešťovku, nebo výtok z ČOV, případně obojí?

[PetaJoule]

Takže do středu každého koše necháváš vsakovat dešťovku, nebo výtok z ČOV, případně obojí?

Ten střed (DN400) je pouze jako inspekční šachta, případně trochu rezervoár. Jinak to tam teče stranou DN160 z okapu.

Kód: Vybrat vše

terén
revizní šachta
dno vsak + DN160
štěrk
zemina
koš

Jednak to slouží jako 45m³ vsak objekt, jednak to z principu přináší do zeminy teplotu > 0°C (když třeba taje sníh na střeše).
Pouze dešťovka, ČOV na místě není možné realizovat pozemskou technologií.
To je ale pouze relevantní v zimě, v létě to ohřívá právě provoz chlazení.

[chalejkum]

ahoj richarde,

"stropní kapilární rohože" - jestli je mas v provozi jak se osvedcili v realu? mne tento system prisel docela viric prachu (jo teply stoupa studeny klesa) ale jako jestli princip funguje tak parada

PS a musim rict nektere ficuriny klobouk dolu

[PetaJoule]

"stropní kapilární rohože" - jestli je mas v provozi jak se osvedcili v realu? mne tento system prisel docela viric prachu (jo teply stoupa studeny klesa) ale jako jestli princip funguje tak parada

Teplo nestoupá. Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), sáláním (radiací) nebo prouděním (konvekcí).
Pouze ta konvekce (a pouze za přítomnosti gravitačního pole) způsobí, že teplý vzduch stoupá, či studený klesá. V uzavřeném prostoru je to tak trochu reciproční, protože se navzájem vytlačuji a snad posléze promíchají.

Takže vířič prachu je všechno - "radiátory" (haha) a podlahové topení - jenom ne to stropní, protože výměna tepla u stropního probíhá primárně sáláním, a teprve sekundárně (ohřeje plochy na které sálá) všemi třemi způsoby. Ano, už mám osobní zkušenost, je to fantastické

ALE

1) pouze pokud máš vysoké stropy (>2.6m)

Sálavý zdroj tepla nechceš mít rovnou u kebule, to je nepříjemné. Stropní systém staví určité pravidla výtopu doslova "na hlavu". Normálně se říká, že vysoký prostor nevytopíš. Zde platí "čím vyšší, tím lepší". Světlá výška prostorů u mně je 3,3m v obyváku 4,5m až 7m.
Když navštívíš hangár kde se staví letadla: stropní topení, když navštívíš "Tropical Islands" (taková ta bývalá hala pro vzducholodě, nyní aquapark s pralesem): stropní topení ve výšce 70m, teplota uvnitř: 27˚C

2) v žádném případě elektrické sálavé panely z baumarktu

Za a) to nechladí, za b) tam je výkon 1000W/m², nebo víc a to je velmi nerovnoměrné a nepříjemné. Takže tyto systémy prosím nesrovnávat.
Výše uvedené rohože mají výkon ca. 40W/m² (30°C) až 160W/m² (45°C) a dávají se na celou plochu stropu, takže onen 1kW v normálním provozu z 25m². Pokud tam ale chrstneš těch 40˚C nebo víc, tak uděláš z celého baráku saunu.

3) pouze ve velmi dobře izolované novostavbě - viz 2)

Pokud máš 2m² WC pro hosty ve staré barabizně hned u venkovní zdi, tak těch 80W to opravdu nevytopí.

4) Chladící výkon je ca. 70W/m²

Když beru v potaz dT 10˚C a hlídá se rosný bod abys z baráku neměl krápníkovou jeskyni.

5) Dražší topenářská instalace

Rohože se nenazývají "kapilární" jen tak. Mají dimenzi 3,35 × 0,5 mm, takže vnitřní průměr 2,35mm.
Pokud vám přijde běžný český Ferda topenář a prskne vám tam "dobrou uhlíkovou ocel", tak vám
rohože zasere magnetit než řeknete švec.
T.j. nerez, mosaz, filtry, tepelné výměníky...

PS a musim rict nektere ficuriny klobouk dolu

Dík, ale stále jsme u předkrmu.

[chalejkum]

hele mne se strasne libi jak to dokazes napsat jak referat
...je jinak zajimave jak je vnimani technologickych reseni rozdilne kdyz je beres jenom castecne a nebo kdyz to spojis (jo 1kw ohrivac nad hlavou je jine jako 1kw z 25m2)...
...na kolik m2 tobe vychazi jeden ten geokos?

[PetaJoule]

...je jinak zajimave jak je vnimani technologickych reseni rozdilne kdyz je beres jenom castecne a nebo kdyz to spojis (jo 1kw ohrivac nad hlavou je jine jako 1kw z 25m2)...
...na kolik m2 tobe vychazi jeden ten geokos?

Ano, tajemství je v tom to jaksi spojit to do celku který je víc než součet jeho částí.

Výpočet geokoš -> m² se provádí trochu jinak. Výrobce geokošů uvádí pro jeho koše ca. odpovídající této velikosti (Betatherm Eco - 150m) někde kolem 0,8kW až 1,7kW tepelného výkonu (konstantně). Ono to totíž záleží na podloží. Pokud tam máš písek, jde to spíš směrem 0,8kW, pokud jílčitý sajrajt -> 1,7kW_th. Čti "tepelný výkon" jako "schopnost extrakce xx kW_th".

Já tam mám jílčitý sajrajt a budu se pohybovat spíš u těch 1,7kW/koš - možná i víc, protože částečně už se to máchá ve spodní vodě.
Kolik přesně nevím, jen to poznám tím, že nic nedegraduje. Možná si někdy změřím absolutní hranice tak, že okruhy uzavřu až na jeden a ten bude jediný tepelný zdroj až začne degradovat.

Jinak se koše při zasypávání mají "zabahnit". (Nebudu zde mít referát o rozdílu mezi bahnem a blátem, a že by se vlastně mělo říkat zablátit.)

Pak si musíš vypočítat topnou zátěž budovy - u mně je to 8,9kW - no a když máš obě informace, tak podle toho dimenzuješ počet košů.
Vzhledem k tomu, že tam mám i elektrické topné tyče v zásobníku (tento systém tedy koncipován monoenergeticky bivalentně) a že i vzduchotechnika dá nějaký příkon, je barák takto asi schopen udržet 20°C uvnitř i když by venku panovalo -50°C. Asi by mi stačilo košů 5. No mám jich holt 8.

[chalejkum]

...jeste se vratim na skok k "stropní kapilární rohože" - jakou finalni upravu tam mas? je tam vzduchova medzera a sadros nebo rovnou omitka?

...jestli tomu dobre rozumim tak 0,8-1,7kw_th je vykon na jeden kos a jak sam pises "Možná si někdy změřím absolutní hranice tak, že okruhy uzavřu až na jeden a ten bude jediný tepelný zdroj až začne degradovat." delka toho odberu bude zaviset od "nabiti celkove hmoty" - se vsadim ze mas predstavu asi jak dlouho by se ten jede kos dal "vybijet" (urcite je tam hodne promennych ale mne to zajima vic z toho lajckeho pohledu investice/vyuziti)...
...kdysi jsem premyslel o betonove zumpe + pisek s vodou a pouziti jak kolektor...

[chalejkum]

...jeste me ted napada...ty to mas v kopci...ze tys sis tam zbudoval precerpavaci elektrarnu