prohazování baterií

[aivosh]

Dobrý den, mám v serii 8x6V olověné hoppecke. Bylo mi doporučeno po čase přehodit pořadí baterií, protože prý první baterie v serii je víc namáhaná než poslední.

Můžu poprosit o názory na toto?

díky, Ivo

[sindyk]

Nemyslím si, problém s nerovnoměrným zatěžováním baterií může vznikat při paralelním spojení, ale i to lze vhodným propojením vyřešit.

[glottis]

ja si myslim, ze to je kravina Ale rad se necham poucit. Kdyz bys je mel paralelne a mel nevhodne kabely, tak jo ale v serii neznam mechanizmus co by to delal? A z ktere strany je ta prvni? to by pak vsem odchazel prvni clanek v cele baterii

[bokser01]

Pokud máš třeba 2S2P tak jako třeba já, tak je důležité zachovat aby jsi + pol měl na začátku packu a - pol na jeho druhém konci tedy zapojení do kříže aby proud protékal přes všechny články. Pak si myslím že není problém. Když mi jede fáze BULK tak se mi na chvíli rozletí krajní články od těch ve středu o necelých 0,13V během chvíle se to dorovná

[vla]

Zkušenost z auta z doby, kdy se ještě akumulátory dolévaly. Vždy byla při dolévání nejnižší hladina v článku u + polu. Tak možná tam nějaký důvod je. Nakonec u takhle velké elektrárny proč to jednou za rok nezpřeházet, je to za chvilku.

[kybos]

. Vždy byla při dolévání nejnižší hladina v článku u + polu.

Vždycky byla nejnižší hladina v článku, který byl nejblíže u motoru (bylo tam více teplo než na protější straně).

[kybos]

Bylo mi doporučeno po čase přehodit pořadí baterií, protože prý první baterie v serii je víc namáhaná než poslední.

Můžu poprosit o názory na toto?

Čerstvé elektrony nejlépe nabíjejí první baterii, do které se dostanou. Do dalších již pokračují znavené a již neudělají tolik práce jako v první.

[TomZL22]

Kdysi jsem na téma proč nejdřív odchází článek u kladného pólu viděl nějakou teorii . Chemie , ionty ale nemůžu to najít .

Ve staré škodovce byla baterka za sedačkou a nemyslím si že by to ovlivňovala teplota . Zkusím ještě pohledat.

[rikolami]

No já budu mít k dispozici pro svůj 48 voltový systém 50 ks článků.Jeden článek 2V 440Ah olovo-gel. Tak mě napadlo 24 článků dát do série a tyto dvě série dát paralelně k sobě a měl bych tak 48V x 440Ah. Pokud bych měl využít všech 50 článků tak nevím jestli mám vzít vždy dva články,tyto spojit paralelně+ a - a těchto 25 paralelních dvojic spojit do série?

[thomas.007]

jestli je k dispozici 50 článků a jsou všechny OK, tak zapojit 25ks do série a tyto 2 série dát paralelně. Před paralelním spojením ale aspoň v rámci desetin Voltů srovnat obě sady. Protože je to GEL, tak by to měl měnič i regulátor v pohodě pobrat. Propojovat články dvou sad mezi sebou bych asi nedělal, ale určitě by se hodilo vyvést tenčí drátky na svorkovnici a V-metrem občas kontrolovat, jestli nějaký článek napěťově neujíždí.
Signalizace se dá u tak malého napětí zvládnout i obyčelnou LED, která se vhodně zvolí podle požadovaného napětí, červená vybito (když nesvítí), žlutá něco mezi a zelená když svítí je nabito.
Pokud možnou, koupit 1ks a odzkoušet dopředu na jaké napětí reaguje, záleží z jakého polovodiče je LEDka vyrobená.
...samozřejmě s předřadným odporem, hodnota není kritická (odpor je jen ochranný a jestli jím teče 1 nebo 10 mA je asi jedno), třeba okolo 22R - 100R
https://cs.wikipedia.org/wiki/LED

[rikolami]

jestli je k dispozici 50 článků a jsou všechny OK, tak zapojit 25ks do série a tyto 2 série dát paralelně. Před paralelním spojením ale aspoň v rámci desetin Voltů srovnat obě sady. Protože je to GEL, tak by to měl měnič i regulátor v pohodě pobrat. Propojovat články dvou sad mezi sebou bych asi nedělal, ale určitě by se hodilo vyvést tenčí drátky na svorkovnici a V-metrem občas kontrolovat, jestli nějaký článek napěťově neujíždí.
Signalizace se dá u tak malého napětí zvládnout i obyčelnou LED, která se vhodně zvolí podle požadovaného napětí, červená vybito (když nesvítí), žlutá něco mezi a zelená když svítí je nabito.
Pokud možnou, koupit 1ks a odzkoušet dopředu na jaké napětí reaguje, záleží z jakého polovodiče je LEDka vyrobená.
...samozřejmě s předřadným odporem, hodnota není kritická (odpor je jen ochranný a jestli jím teče 1 nebo 10 mA je asi jedno), třeba okolo 22R - 100R
https://cs.wikipedia.org/wiki/LED

Články byly po šesti článcích v sérii v sadě a proběhla na každé této sadě kapacitní zkouška. Vyšlo to v rozmezí 65-75 procent. Jednotlivě články měřeny nebyly. Takže celkové napětí bude 50V,takže budu muset nastavit i vyšší maximální dobíjecí napětí na regulátoru a float? A jak by se mělo pohybovat napětí na jednotlivých článcích? Jaká hodnota je mezní?

[thomas.007]

Tak na jaké napětí nastavit baterii je jednoduché, buď jsou tyto informace vytištěné přímo na článku nebo je k tomu nějaký datasheet? Ano, regulátor se samozřejmě musí přenastavit na vyšší napětí, obecně by to mělo být asi takto, Float = 2,30V/čl., tj. 57,5V, Bulk = 2,40V/čl., tj. 60V. Třeba u kombi měničů Axpert tohle nastavit není problém, za jiné mluvit nemůžu, je potřeba si ověřit jestli regulátor umožní Bulk aspoň těch 60V, ale lépe víc, kvůli teplotní kompenzaci (viz. odkaz čl. 2.2.2), takže dejme tomu když tam bude až 62V, pak není žádný problém.
https://www.elnika.cz/cz/podpora/inform ... onstrukce/

[rikolami]

Mám invertor Must PV1800 pro 5,2 kW,ten dovoluje bulk a float max. 58,4 V. Údajně dovoluje jít u jednoho článku až na 2,6 V, ale to si ještě ověřím přes datasheet, který teď nemám k dispozice. Stejně bych musel nechat 48 článků, protože mi regulátor nedovolí vyšší napětí, ale to by asi nevadilo, dva články by byly v záloze. Jen jsem chtěl, jak poznáš ,že některé články jdou do kopru, když ho teda nevyhodíš ven a provedeš kapacitní zkoušku. Dá se to poznat např. podle napětí článku nebo vnitřního odporu?

[thomas.007]

Tak tenhle měnič na provoz o 1 článek navíc v serii není vhodný, teď jsem mrknul do datasheetu a tam se dá nastavit float jen 58,4V, což je na článek v bulk jen 2,336V a baterky budou trpět sulfátováním, ale i kdyby se to nějak dalo provozovat s externím dobíjením, tak tenhle měnič při 60V (2,40V/čl.) vypne a je konec.
Takže zbydou 2 články v záloze. To jestli jde článek do kopru "zjednodušeně" poznám tím, že se vadný článek jako první vybije rychleji než ostatní (nedej bože se článek rovnou přepóluje) a při nabíjení na něm vylítne napětí výš než u ostatních (může odpouštět ventilek přetlak na článku). Ale článek může jen sulfatovat, což se sice dá zvrátit, ale klasicky povařit článek, aby se rozpustily sulfidy se nedá, takže zbývá u GEL/AGM rozpustit sulfidy jedině puzním nabíjením.

[rikolami]

Tak tenhle měnič na provoz o 1 článek navíc v serii není vhodný, teď jsem mrknul do datasheetu a tam se dá nastavit float jen 58,4V, což je na článek v bulk jen 2,336V a baterky budou trpět sulfátováním, ale i kdyby se to nějak dalo provozovat s externím dobíjením, tak tenhle měnič při 60V (2,40V/čl.) vypne a je konec.
Takže zbydou 2 články v záloze. To jestli jde článek do kopru "zjednodušeně" poznám tím, že se vadný článek jako první vybije rychleji než ostatní (nedej bože se článek rovnou přepóluje) a při nabíjení na něm vylítne napětí výš než u ostatních (může odpouštět ventilek přetlak na článku). Ale článek může jen sulfatovat, což se sice dá zvrátit, ale klasicky povařit článek, aby se rozpustily sulfidy se nedá, takže zbývá u GEL/AGM rozpustit sulfidy jedině puzním nabíjením.

Hm,takže sledovat napětí každého článku při nabíjení. Dík za info.

[thomas.007]

Jistě, sledováním každého článku je to nejlepší pro živostnost.
Čím důslednější péče na začátku, tím lepší životnost celé baterie, rezervní články se pak hodí pro případnou výměnu.
Napětí buď sledovat kontinuálně (BMS, nebo těma LEDkama co jsem psal výše) nebo třeba 1x do měsíce přijít k baterii když je nabitá, 1x měsíčně skoro vybitá, napsat si napětí všech článků (ideálně do excelu) a sledovat jestli se stav (rozdíl napětí oproti průměru všech článků) výrazně nemění a pak se především zaměřit na problematické články a ty třeba prohodit za ty rezervní a slabší kousky zkusit kontinuálně držet na max. povoleném napětí, aby se článek odsulfatoval.
Hluboké cyklování nemá olovo rádo, ale to je snad jasné

[glottis]

nejlepsi je graf zpetne. Z toho se da hodne vykoukat a vypocitat

[rikolami]

Takže článek je 2v 8epzv 440ah ,výrobce nevím. Na článku není nic napsáno. Bulk nastavím na maximální hodnotu 58,4 V což bude 2,43 V na článek.

[aivosh]

Děkuji všem za zajímavou diskuzi. Závěr z toho není jednoznačný. Podařilo se ještě někomu najít nějaká fakta, která by nás nasměřovala k rozuzlení?

TomZL22 našel jste něco?

[thomas.007]

@aivosh:
Ve starých škodovkách to odcházelo proto, že kousek od baterky byl výfuk, takže článek u výfuku dřív vařil, než ty ostatní a projevovalo se to hlavně v zimě. Dobré řešení bylo u š120 dát baterku na rozpěru, články se ohřívaly rovnoměrně v zimě a při sundání krycího deklu se dalo v létě lufotvat...stejně bylo nabíjecí napětí 14-14,2V, takže to ani nevařilo.
U staničních akumulátorů může být tedy podobný důvod a to ten, že prostřední články jsou prostě teplejší, než ty krajní a vlivem nižší teploty na kraji můžou tyto články lehčeji sulfatovat.
Hledat v tom chemii je ale blbost, stejně jako nabíjecí proud, ten je prostě stejný pro všechny články v sérii...