Minimální napětí panelů pro 48V systém.

[SAKO]

Dobře, takže když máme nabíjecí napětí na Gel 28.4V, kolik bude optimální Vmp panelu při PWM regulaci? Pod 30V?

[sindyk]

Panel je zdroj proudu, ne napětí. Problém je, že pokud bude Ump vyšší, nevyužije se potenciál toho panelu.
Příklad:
Maximální výkon mého panelu Ump 34,8 V * Imp 10,92 = 380 W
Absorpce 28,4 V * Imp 10,92 = 310 W, takže zahodím 70 W výkonu panelu tím, že ho připojím na PWM regulátor, který je tam jen proto, aby škrtil proud z panelů, když bude baterie nabitá.
Třeba jsem koukal na nějaký 280 Wp panel, který měl Ump 31,7 V, tak takový by byl ideální.

[vlkazajac]

.........
Třeba jsem koukal na nějaký 280 Wp panel, který měl Ump 31,7 V, tak takový by byl ideální.

Potvrdzujem, pre leto áno.
V zimnej polovici roka pre olovo vyhovuje už 240 - 250 Wp.

[antoni_sk]

Nie je to úplne tak ako je popísané v komentoch vyššie - panel dá plný výkon aj pri PWM regulátore.
Výkon začne obmedzovať až ked napätie baterky dosiahne požadovanú hodnotu nastavenú v regulátore pre požadovaný režim.

[Matess]

Panel je zdroj proudu, ne napětí. Problém je, že pokud bude Ump vyšší, nevyužije se potenciál toho panelu.
Příklad:
Maximální výkon mého panelu Ump 34,8 V * Imp 10,92 = 380 W
Absorpce 28,4 V * Imp 10,92 = 310 W, takže zahodím 70 W výkonu panelu tím, že ho připojím na PWM regulátor, který je tam jen proto, aby škrtil proud z panelů, když bude baterie nabitá.
Třeba jsem koukal na nějaký 280 Wp panel, který měl Ump 31,7 V, tak takový by byl ideální.

Ahoj, dle mého měření nemáš úplně pravdu. Teoreticky jsi to pochopil správně, ale reálně ztráta bude nižší než píšeš, protože pokud se přes PWM stáhne napětí panelu, tak se na VA křivce dostaneš do území většího proudu. Budeš blíže Isc než k Impp.

Úplně stejně to funguje i naopak... pokud se zvolí napětí Vmpp panelu blízko koncového napětí baterie, tak se na VA křivce posuneš blíže k Voc než k Vmpp. Není to takový problém jak by se mohlo zdát, protože pokud baterie bude vybitá její napětí bude nižší a tím pádem z panelů půjde plný výkon a jak bude baterie nabitější tak se bude snižovat nabíjecí proud což nemusí vadit.

Ano v obou případech je to ztracený výkon, ale záleží k čemu to má sloužit. Když potřebuji lovit každý watt budu se chovat jinak než když to budu provozovat jen v období s dobrým svitem (letní chata, karavan apod)

[sindyk]

Máš pravdu, že při nižším napětí se proud blíží k Isc a nějakých odhadem 20 W by bylo k dobru, ale tak šlo mi o to vysvětlení, kde se bere ztráta, když nejsou vhodně zvolené panely.

[SAKO]

Děkuji...můžete uvést prosím příklad, kdy bude jednoznačně výhodnější PWM jako MPPT?

[ChlapeczDediny]

Máš pravdu, že při nižším napětí se proud blíží k Isc a nějakých odhadem 20 W by bylo k dobru, ale tak šlo mi o to vysvětlení, kde se bere ztráta, když nejsou vhodně zvolené panely.

Předchozí debata se týká nabíjení olova. Ale jak se to projeví, pokud bude přes den polovybita baterie a současně spotřeba?

[Matess]

Děkuji...můžete uvést prosím příklad, kdy bude jednoznačně výhodnější PWM jako MPPT?

pro malé výkony a krátké kabely je výhodnější PWM protože je levnější. Pro vysoký výkon či opravdu dlouhé kabely je vhodnější vyšší napětí a nižší proud a proto MPPT.

Například kdybych dělal systém pro karavan, nebo garáž a měl panel v řádu metrů od baterie / regulátoru a stejně se mi tam více panelů nevleze tak mohu použít levnější invertor s integrovaným PWM nabíječem.

Pokud dělám instalaci kolem 30 panelu tak je rozdíl jestli mam 15 parů kabelů po 2 (PWM), nebo 10 párů kabelů po 3 panelech (145V mppt), či třeba 5 párů kabelů po 6 panelech (300V mppt)

[Matess]

Máš pravdu, že při nižším napětí se proud blíží k Isc a nějakých odhadem 20 W by bylo k dobru, ale tak šlo mi o to vysvětlení, kde se bere ztráta, když nejsou vhodně zvolené panely.

Předchozí debata se týká nabíjení olova. Ale jak se to projeví, pokud bude přes den polovybita baterie a současně spotřeba?

ano u lifepo4 je to trochu problém je to baterie velice tvrdá s plochou vybíjecí křivkou... tam abych napětí blízké baterii nedával - chce to vždy kousek víc.
U liion, olova, NiCd to funguje vcelku v pohodě.

[Martas74]

Přidám se s dotazem. Elektrikář sice jsem, ale FVE jsem nikdy nedělala, takže postupně nabírám informace. Chystám se instalaci 10ks panelů 375 Wp. Vmp 34,4V, Voc 41,2V Imp 10,9A. Koeficient Pmax. 0,35%. Mám Studer XTM 4000 48V. Baterka se ke mě dostala 3x pylontech US 2000plus. Zátěž navěsím takovou, abych jí ve špičkách neničil. Časem třeba ještě přidám jednu. Z této debaty mi ale vyznělo, že by byly lepší 3ks panelů na string než dva. Nebo jsou dvojice v pohodě? Odběr v létě asi jak kdy, ale počítám, že bych přebytky mohl ještě pouštět do plánovaného kombi bojleru asi 200l.A prosím, poraďte také regulátor, zda mám koupit Vt 65 nebo Vt 80? Podle panelů mě zatím vychází, že stačí 65, ale možná dva panely přidám. Jak je to vlastně, regulátor musí mít vždy větší proud než vyleze ze stringů nebo pokud má menší, prostě více nepustí, ale nic se mu nestane?

[Diablo1st]

10ks panelov je dosť nešťastné číslo pre regulátory do 150V.
Tieto 375Wp panely je lepšie spájať 3ks, lebo keď ich slnko zohreje napätie môže padnúť pod 60V, čo je málo.
Takže skôr by som 2ks prikúpil a zapojil do konfigurácie 3S4P. Na to bude stačiť aj VT65.

[Martas74]

10ks panelov je dosť nešťastné číslo pre regulátory do 150V.
Tieto 375Wp panely je lepšie spájať 3ks, lebo keď ich slnko zohreje napätie môže padnúť pod 60V, čo je málo.
Takže skôr by som 2ks prikúpil a zapojil do konfigurácie 3S4P. Na to bude stačiť aj VT65.

Myslel jsem si to. Děkuji.

[Matess]

Tyhle moderní panely jsou obecně dost nešťastná volba pro zařízení co mají solární vstup do 140V, protože je to prostě dost na hraně. 140V/3= 46V a pokud vezmu rezervu pro mráz 20%, tak 46/1,2=39V na prázdno panely max...

Pokud to budu počítat na 150V solární vstup tak je to 150/3/1,2=41,6V...

jinýmy slovy... 2 panely taktak málo a 3 panely taktak moc. Prostě axpert s limitem na 145V na solárním vstupu není dobrá volba k moderním panelům.

Já jako vím že nad tím jdou přivřít oči a že si tu můžeme říct že tak vysoké napětí tam nikdy nebude protože v zimě je slunce nedostatek a proto na panelech VOC nikdy neuvidíme... ale je to prostě k zamyšlení... zeptejte se každý sám sebe zda by jste to takhle na hraně postavili někomu a drželi na to záruku.

[Martas74]

Tyhle moderní panely jsou obecně dost nešťastná volba pro zařízení co mají solární vstup do 140V, protože je to prostě dost na hraně. 140V/3= 46V a pokud vezmu rezervu pro mráz 20%, tak 46/1,2=39V na prázdno panely max...

Pokud to budu počítat na 150V solární vstup tak je to 150/3/1,2=41,6V...

jinýmy slovy... 2 panely taktak málo a 3 panely taktak moc. Prostě axpert s limitem na 145V na solárním vstupu není dobrá volba k moderním panelům.

Já jako vím že nad tím jdou přivřít oči a že si tu můžeme říct že tak vysoké napětí tam nikdy nebude protože v zimě je slunce nedostatek a proto na panelech VOC nikdy neuvidíme... ale je to prostě k zamyšlení... zeptejte se každý sám sebe zda by jste to takhle na hraně postavili někomu a drželi na to záruku.

Já myslím, že v mém případě je to v pohodě. Našel jsem nyní v návodu pro Studer VT 65, který chci použít vzorec na výpočet počtu panelů na string. 145V: (Voc x 1.1) a zaokrouhlit dolů. Voc je 41.2 x 1.1 x 3= 135.96V to je 9V rezerva. Takže ty tři by měly být OK, což znamená, že potřebuju ještě dva panely optimálně.

[Jozef51]

Dobrý den, jaké je minimální, ale dostatečné napětí panelů pro tento systém, aby systém v rámci možností fungoval i při horších světelných podmínkách, např. listopad - únor? Děkuji.

Odpoved na tuto otazku je velmi jednoducha. Akekolvek. Ak sa pouzije ten spravny regulator.

[Martas74]

10ks panelov je dosť nešťastné číslo pre regulátory do 150V.
Tieto 375Wp panely je lepšie spájať 3ks, lebo keď ich slnko zohreje napätie môže padnúť pod 60V, čo je málo.
Takže skôr by som 2ks prikúpil a zapojil do konfigurácie 3S4P. Na to bude stačiť aj VT65.

Pokud by napětí dvou panelů v sérii spadlo dejme tomu na 58V je to málo? Jak vlastně spočítám tu hraniční hodnotu? VT 65 je to podle všeho jedno, jen musí dosáhnout nabíjecího napětí což je 52,5 - 53,5V. Nikde jsem ale nenašel zda to dá při 58V například.

[Diablo1st]

10ks panelov je dosť nešťastné číslo pre regulátory do 150V.
Tieto 375Wp panely je lepšie spájať 3ks, lebo keď ich slnko zohreje napätie môže padnúť pod 60V, čo je málo.
Takže skôr by som 2ks prikúpil a zapojil do konfigurácie 3S4P. Na to bude stačiť aj VT65.

Pokud by napětí dvou panelů v sérii spadlo dejme tomu na 58V je to málo? Jak vlastně spočítám tu hraniční hodnotu? VT 65 je to podle všeho jedno, jen musí dosáhnout nabíjecího napětí což je 52,5 - 53,5V. Nikde jsem ale nenašel zda to dá při 58V například.

No to nabíjacie napätie by malo byť o trošičku vyššie, v prípade LiFePo je to cca. 55,2V, pri Li-ion neviem. Pri VT65 sa nepíše o koľko nad musí byť napätie, aby sa mppt zapol, pri Victrone je to +5V.
Približná hodnota sa dá odhadnúť z teplotného koeficientu a výkonovej krivky.

[eman]

Chlapi, stačí dva panely v serii s Voc 49V a Pmax 40,7V?
Mám 7 panelů Reisen, ale ty už nejsou k dostání, tak uvažuji o dokoupení jednoho navíc s vyšším výkonem a zapojit to 2s4p. Do 3s se mi nechce jít, kvůli překročení 150V Voc ....chci mít MPPT VT80.
Na FB mě straší, že to v létě neudělá minimálních 60V. Připadá mi to jako blbost.

[Diablo1st]

Tiež sa mi nejako nechce veriť, že by napätie pokleslo až tak dramaticky.

Ak rátame pokles cca. -0,3%/°C, čo je taká bežná hodnota, tak pri oteplení panelov o 50°C to vychádza na pokles 15%, čiže z 40,7V by malo napätie spadnúť na 34,5V. Ak bude nižší osvit, teplota bude nižšia, takže o moc nižšie by napätie ísť nemalo. Takže za mňa je to ok.