Plechová střecha bez hromosvodu, panely

[remykczech]

Zdravím,
Objednal jsem BEL, bojler, spirály... prostě vše vč. konstrukce.

Ohledně zemnění si toho čtu dost a přijde mi, že tím míň toho vím.

Na domě není hromosvod, budu pokládat 8 panelů na plechovou střechu na garáž hned u domu. Jak řešit zemnění panelů? Blesky u nás nejsou a nepráskají ani nikde do okolí, ovšem "vyjímka potvrzuje pravidlo".

Časem se bude dělat hromosvod na dům (orientačně letos na podzim), předpokládám že zároveň s ním se pořeší i hromosvod na garáži, ovšem vůbec nevím co teď.

Zatím jsem dospěl k názoru že připojím panely, povedou cca 6m kabelem do kotelny do BELu, z BELu do nějakého měniče+ baterek a z nich se bude živit mrazák, rychlovarka atp.
Tzn. Panely - kabely (+ i - v samostatném krku), hned na vstupu jako první zapojit DC pojistky, poté odpojovač, a přepěťovou ochranu T1+T2 kterou svedu 16 CYA6 kabelem do HOP? Napětí stringu bude cca 250VDC za provozu, bez zátěže okolo 350VDC
Další varianta je dát T1 na půdu a o 2m dál před BEL T2.

Časem když se dodělá hromosvod (za předpokladu že panely budou dál jak v přeskokové vzdálenosti od hromosvodu), bude potřeba nějaká úprava tohoto "systému"?
Do doby než bude hromosvod, nebo ikdyž bude, jak řešit indukované napětí ať mě to nepokope když tam polezu? Příp. pokud by nějaký panel prasknul a dostala se do něj voda?

Dát radši i AC přepěťovku ať s sebou bouřka vezme kdyžtak "jen" panely a měnič ?

Děkuji moc.

Ještě moc nevím kam všude je možné uzemnit přepěťovku/y, kdyby se někomu chtělo odepsat i na toto, budu rád..

[sitra]

tak pokud máš plechovou střechu tak určitě nedosáhneš na to oddálení o kterém mluvíš.
Plechová střecha lze pouze spojit a udělat z ní vodič, což stejně neuděláš, protože ty spoje nejsou dokonalé a všude to v nich bude při průchodu "blesku" jiskřit. Pokud ano, bude to dokonalé, ale na dřevěném krovu, tak je to zase o

Pokud by jsi chtěl něco oddělit tak jedině HVI vodičem. Počítej na svod cca 25tis. Kdo si dá hromosvod na plechovou střechu, což se bohužel děje i u odborných firem tak jí máš při první události jako děravou jako cedník. Ano, prskne to, a žhavé uhlíky to propálí. Téma je hodně složité, já když vidím na plechové střeše hromosvod utíkám pryč...... to jsi asi nechtěl slyšet, že?

[remykczech]

To je pravda. Nevím proč mě to u psaní napadlo, když jsem to tu na fóru četl tak 3x minimálně.

Řešit tedy panely tak, že ze střechy povede pouze + a - DC a zbytek v baráku? Přepěťovky, jističe a panely jako takové nezemnit? On to bude ostrov, možná by se tam uživil i PC za měničem.

Další varianta je, odpojit panely když bude bouřka, dá se toto považovat jako nějaká “výhoda”?
Buď manuálně, nebo automaticky např. Na arduinu

[remykczech]

Případně mě napadlo to tedy nezemnit (panely to schytají tak či tak), spíš se bránit tomu ať mi neshoří spotřebiče za měničem

Ještě mě napadlo to zemnění z přepěťovky zakopat na zahradu (vytvořit sólo uzemnění jen pro tuto ostrovní FVE + případně časem další string) ať to nejde vůbec do baráku. Samozřejmně bych musel dosáhnout co nejnižšího odporu, ale s tím tak nějak počítám.

[sitra]

tomu se přesně říká "výpočet rizika"
takže se rozhodneš co v případě nějaké události jsi schopen obětovat. U odpojovačů v blízkosti panelů přepěťovky nedávají smysl, tedy pokud nejsi schopen tam dostat drát z uzemnění.... tuhle část prostě obětuješ a před měnič si dáš přepěťovku a za ním nad 10m taky

[soami]

@sitra
Na půdě mám jističe od 9S panelů. Sice nemám plechovou střechu a panely jsou ve vzdálenosti >S, ale řeším, zda/jak udělat přepěťovku a uzemnění konstrukce panelů? K MET a měniči to mám kolem celého domu cca 25m - je to přesně na druhé straně domu. Kabel 16mm bych měl, ale je to přesně jak píšeš - o míře rizika. A taky, zda taková 20m dlouhá anténa vedená po fasádě pod střechou to riziko spíš nezvyšuje.

[sitra]

@sitra
Na půdě mám jističe od 9S panelů. Sice nemám plechovou střechu a panely jsou ve vzdálenosti >S, ale řeším, zda/jak udělat přepěťovku a uzemnění konstrukce panelů? K MET a měniči to mám kolem celého domu cca 25m - je to přesně na druhé straně domu. Kabel 16mm bych měl, ale je to přesně jak píšeš - o míře rizika. A taky, zda taková 20m dlouhá anténa vedená po fasádě pod střechou to riziko spíš nezvyšuje.

dívej na obrázek. Dovolil jsem si použít google.
Panely pospojíš a tahneš drátem 16mm2 nebo ekv. 50mm2 na MET, dalším drátem nebo ekv. 50mm2 táhneš na MET z přepěťovky.
Je to to samé jako když máš přepěťovku v rozvaděči a pod ním MET svorkovnici (rozuměj ekvipotenciální spoj). Do domu ti jde 4x 10mm2 přívod. Svorkovnici PE v rozvaděči připojíš drátem z té MET svorkovnice pod rozvaděčem. No, a další drát jde z přepěťovky taky na MET. Takže všímavějšího napadne, proč tam jsou dva dráty a jeden jde přímo ze svorkovnice PE a druhý z pod přepěťovky .

[sitra]

viz zde pro představu

[soami]

Díky. Já vím, jak se zapojuje přepěťová ochrana. Jedna DC SPD je hned pod střechou, druhá před měničem a AC v rozvaděči - všechny T2. Dotaz byl, zda u té pod střechou nezvýším nějaké riziko, když ten CYA16 potáhnu 20m souběžně s kabely panelů.

[remykczech]

U odpojovačů v blízkosti panelů přepěťovky nedávají smysl, tedy pokud nejsi schopen tam dostat drát z uzemnění.... tuhle část prostě obětuješ a před měnič si dáš přepěťovku a za ním nad 10m taky

Za měničem více jak 10m nejspíš nebude.. tzn. T1+T2 hned před měnič, AC přepěťovka za měnič, oboje stáhnout samostatným CYA6 do HOP?

Co s indukovaným napětím na panelech pokud bude potřeba servis a dotknout se jich/střechy?

[cipis]

Není něco pro to podobné, jak na trakčním vedení? Než se na něm začne pracovat, tak se šlusne na zem? Tj. před servisem spojit se zemí a střechou a po ukončení prací zase rozpojit?

[remykczech]

Nakreslil jsem si tento diagram, oblast v prerusovane care brat teoreticky, kdyby se casem dodelala.

Je to v me situaci "nejlepsi" reseni? Tzn. Strechu neuzemnovat a pouze tyto ochrany? Dekuji
Hlavni je ted pro me bojler a BEL.

[eman]

Mám taky plechovou střechu bez bleskosvodu a vyřešil jsem to tak, že jsou 16mm2 mědí přizemněné jenom panely a to normálně na PE v DS rozvaděči. Vyčetl jsem to tady v historické diskuzi a jak to tak bývá, 10 odborníků = 10 názorů.
Realita je taková, že pokud dostaneš přímý zásah je všechno v pr***** a nepomůže nic. Bleskosvod jenom zajistí, aby jsi nevyhořel, případně, aby se neroztavili kabely ve zdech. Za 50 let jsem viděl dva domy po zásahu, ten druhý předloni a i přes všechny stupně ochran v baráku přežil jen bojler. Navíc to oddělalo část elektroniky i v domech v okruhu 150m.
Svodič ochrání proti statickému přepětí nebo přepětí po blesku, který udeřil daleko od domu, ale ty gigawaty energie nezastaví nic.

[sitra]

no, zajímalo by mě jak ty stupně byly provedené. Protože tomu moc lidí nerozumí. Možná by chtělo zmínit, jak se zachovala pojištovna. A to že někdo něco neviděl 50 let silně připomíná hospodské plky.

Každopádně vést CYA vodič z přepěťové ochrany ve společné trase je nevhodné.

[remykczech]

Každopádně vést CYA vodič z přepěťové ochrany ve společné trase je nevhodné.

CYA 16mmCU z přepěťovky chci táhnout samostatně po půdě do hl. rozvodnice a HOP. S DC ani AC stranou moc v kontaktu nebude. Nejspíše bych udělal "vstupní rozvaděč" kde by byla pouze přepěťovka a odpínače a kus od ní rozvaděč na 16A AC jistič + měřič.

Chci se ještě zeptat, dává to schéma smysl? Nemám před odpínače předřadit FVE vypínač? Mnohdy mi přijde že to co prezentují jako odpínač je vlastně odpojovač. Pokud Vás můžu poprosit, máte někde názvy částí do skříně, které by zde fungovaly?

Další otázka je, zda koupit kombi přepěťovku T1+T2, nebo samostatně "T1 levnou" a za ni zařadit T2 např. Citel 500V

[eman]

no, zajímalo by mě jak ty stupně byly provedené. Protože tomu moc lidí nerozumí. Možná by chtělo zmínit, jak se zachovala pojištovna. A to že někdo něco neviděl 50 let silně připomíná hospodské plky.

Každopádně vést CYA vodič z přepěťové ochrany ve společné trase je nevhodné.

Dotyčný má vše komplet na klíč, takže předpokládám, že to dělala povolaná osoba a schválil revizák. Pojišťovna se zachová vždy stejně, navíc na škody přepětím jsou limity. Pokud chcete zaplatit vše, bude splátka brutální.
Jo hospodské plky to jsou. Ono to chce používat hlavu a nebýt jenom kafka pro instalační firmy. Jinou pravděpodobnost zásahu má barák na kopci a jinou v husté zástavbě.

Navíc, většina přepěťovek instalovaná u FVE je stejně na ozdobu. Kčemu je přepěťovka na 1000V, u systému s max 150V vstup? Na dvě věci. Prostě to všechno shoří, hotovo-dvacet.

[Atman]

Navíc, většina přepěťovek instalovaná u FVE je stejně na ozdobu. Kčemu je přepěťovka na 1000V, u systému s max 150V vstup? Na dvě věci. Prostě to všechno shoří, hotovo-dvacet.

V tomto smere úplný súhlas. Dokonca aj správna prepäťovka 150V má pri blesku peak omnoho vyšší a odpáli mppt, Jedine že by to bola korektná postupka T1, T2, T3 za neúmerne veľa peňazí. Ja práve dodatočne dorábam bleskozvod a prepäťovky, pri búrkach ale aj len pri hrozbe búrky strechu odpínam (som dôchodca a väčšinou doma, tak sa to dá a mám baterky 30kwh tak to nevadí) a tá pár mm medzera vo výkonovom odpínači je nič, preskočí to aj tak a iba mi to zvedie priamy blesk do dielne. Preto idem dorobiť bleskozvod a dodávam prepäťovky T1+T2 na všetky stringy pred ten odpínač pred vstupom do dielne a odpínať pri búrke budem samozrejme naďalej, tým sa ochráni systém korektne, lebo pred odpínač sa nedostanú milióny voltov, ale len stovky. Práve v týchto dňoch som nervózny, že som sa nepustil do toho skôr, všetko je nakúpené doma a leží to tu a vonku hrozia stále búrky. Dúfam že mi do panelov tesne pred montážou nedrbne blesk

[Solarnoob]

http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/c ... ranu--2997

[Mojm10]

Tezke tema. Napada me:
1) netahat bleskovy proud do domu. Vytahnout bojler pred dum ale asi nejde.
2) udelat hromosvod a nespojovat s panely a doufat.
3) uzemnit panely vlastnim svodem a prepetovky hned na vstupu do domu a pak po 10 m
4) rucni vypinani nic neresi. 1 cm mezera vzduchu preskoci pri 1000V.
5) Pozar z primeho zasahu je jedna vec. Indukce dalsi.
6) Ja to parkrat do roka odpojuji rozpojenim MC4 konektory, ktere mam na vedeni uprostred v dome, plus odpojovac vypnu.
Panely a konsteukci zemnim vlastnim svodem vne domu. ZŽ netaham do domu a doufam ze nedokonale spoje a 8mm AlMg dratu a pasy v zemi jsou natolik lepsi nez 2x4mm2 medi, ze to pobere prepetovka 1+2.

[Atman]

4) rucni vypinani nic neresi. 1 cm mezera vzduchu preskoci pri 1000V.

Doporučujem doštudovať dielektrickú pevnosť izolantov.
1 cm vzduchu prerazí až pri prepätí cca 20 000 až 30 000V podľa tvarou elektródy, polarity a ďalších faktorov.
Preto doplnkové ručné odpínanie s pár mm medzi kontaktami za prepäťovkou T1 + T2 so správnym uzemnením je spoľahlivá ochrana (pre normatívny blesk)