Napětí vůči zemi?

[Franta2776]

[
Přizemnění jednoho polů za měničem pokud ho necháme přejít bypasu odporuje normě:Za místem rozspojení se nesmí pe+n spojit,

Nesmysl. Na jednoduché učňovské poučky zapomenete a používejte vlastní hlavu. Také jsem tomu ještě jako učen věřil. Spousty těch obrázků sítí je i v učebnicích špatně. Už jsem na to upozorňoval zde: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 54#p160406 ale jinak perfektní video a nemění to význam toho jeho výkladu.
Spojení/rozpojení PEN na PE a N se bere dle dohody od pohledu ze strany zdroje a dle dohody se tomu říká rozpojení. Ale je to jen dle dohody, ve skutečnosti je to ekvivalentní a v síti s více zdroji nelze říct jestli v těchto mnoha místech děláte spojení nebo rozpojení. Záleží jen kterým směrem se na to díváte a jak daleko dohlédnete. Jestli zůstane pouze na hranici svého rozvaděče se několika světelnými a zásuvkovými okruhy nebo do dokážete chápat komplexně jako funkční celek s více spolupracujícími zdroji a dohlédnete od jedno zdroje ke druhému.
Zpravidla do určité oblasti distribuční oblasti pracuje několik distribučních transformátorů paralelně. Každý takový transformátor má 4 svorky U,V,W, N, PE, podobně jako třífázové měniče a střídače. Je tedy v provedení TN-S. A jak si asi myslíte že ho přepojí do distribuční sítě která je v provedení TN-C a kolik je v takové síti spojení/rozpojení N s PE? V distribuční síti je minimálně tolik spojení/rozpojení PE s N kolik je do ní zapojeno zdrojů a distribučních traf. Nebo si snad myslíte že distributoři nedodržují normy? Každý dům má zpravidla potom zase přechod z TN-C má TN-C-S. Zkuste se zamyslet třeba na tím jaký je rozdíl mezi TN-C-S a TN-S a kde tyto sítě jsou. Potom vám to snad vše dojde.

Já už se elektrikou 27let neživím a vyhlášku 50 mám propadlou 25let.Utrpěl jsem v minulosti 6let elektrotechnického vzdělání,tak pořád nějakou představu mám.Spíš mě zajímá co říká norma???Když jsem před 25 lety tu vyhlášku 50 měl, tak to bylo myslím v otázkách na přezkoušení,že po rozpojení PEN se už nesmí spojit,ale taky nikdo neznal FV panely.

[tomas]

Já jsem dal za AXPERTA oddělovací trafo.Připojil na výstup L a N z AXPERTA vinutí primáru a na sekundáru jsem jeden výstup spojil se zemí v rozvaděči baráku a druhý je jako L v TNC rozvodu.

A co je cílem tohoto řešení větší vlastní spotřeba a nižší účinnost? Pokud to tedy není ta stará verze Axperta kde prý nesměla být svorka označená jako N spojená se zemí? A tedy tam nešla vytvořit TN síť a trafo tak bylo řešením.

[tomas]

Já už se elektrikou 27let neživím a vyhlášku 50 mám propadlou 25let.Utrpěl jsem v minulosti 6let elektrotechnického vzdělání,tak pořád nějakou představu mám.Spíš mě zajímá co říká norma???Když jsem před 25 lety tu vyhlášku 50 měl, tak to bylo myslím v otázkách na přezkoušení,že po rozpojení PEN se už nesmí spojit,ale taky nikdo neznal FV panely.

Já píšu o tom jak je to ve skutečnosti, jak se připojují zdroje v provedení TN-S do sítě TN-C z pohledu celé sítě tedy od každého zdroje ke spotřebičům.
Normotvůrci nejsou Bozi, ale chybující lidé, normy nejsou dokonalé. Možná je to tam myšleno v rámci jednoho rozvaděče, bez ohledu na okolí, nevím jak je toto v normách přesně napsáno. Nikdy jsem neměl potřebu tam toto hledat, protože mi to přijde logické. Třeba v našem paneláku, je hlavní stoupačka v provedení TN-C + PE navíc a v každém bytě je tedy rozdělení PEN na PE a N. V našem domě je tedy minimálně 42 míst s rozdělením PEN na PE a N a každé toto místo by mělo být spojeno s tím PE co tam je navíc ve stoupačce. Nelze dělat uzemnění pro rozvaděče v patrech a tlouct zemnící tyče sousedům do stropu . Podobně když máte v domě více podružných rozvaděčů kde je místo přechodu TN-C na TN-C-S. Nikde není přikázáno aby dům mohl mít pouze jedno místo přechodu TN-C na TN-C-S. Může jich být více, ale každé toto musí být spojeno s uzemňovací soustavou domu.
No a teď si představte že si doma připojím na balkón FVE se střídačem. Střídač má svorky L, N, PE tedy provedení TN-S, tak to připojím do mého bytové rozvaděče. A dle dohody jdu od zdroje, FVE je TN-S, rozvaděč TN-C-S a dále vývod z bytu TN-C a ouha, tady se mi spojuje N s PE z mého zdroje a stává se z toho PEN, hroutím se a věším se lustr, elektrárnu nepřipojím - vyhozené peníze.
Nesmíte to brát tak vážně, spíše používat vlastní rozum. Je to hlavně o dohodě ze které strany se na to budeme dívat, jestli od zdroje ke spotřebiči nebo naopak a jak tu naši dohodu zkomplikují další zdroje když od jednoho zdroje narazíme místo na spotřebič tak na další zdroj.

[Franta2776]

Já už se elektrikou 27let neživím a vyhlášku 50 mám propadlou 25let.Utrpěl jsem v minulosti 6let elektrotechnického vzdělání,tak pořád nějakou představu mám.Spíš mě zajímá co říká norma???Když jsem před 25 lety tu vyhlášku 50 měl, tak to bylo myslím v otázkách na přezkoušení,že po rozpojení PEN se už nesmí spojit,ale taky nikdo neznal FV panely.

Já píšu o tom jak je to ve skutečnosti, jak se připojují zdroje v provedení TN-S do sítě TN-C z pohledu celé sítě tedy od každého zdroje ke spotřebičům.
Normotvůrci nejsou Bozi, ale chybující lidé, normy nejsou dokonalé. Možná je to tam myšleno v rámci jednoho rozvaděče, bez ohledu na okolí, nevím jak je toto v normách přesně napsáno. Nikdy jsem neměl potřebu tam toto hledat, protože mi to přijde logické. Třeba v našem paneláku, je hlavní stoupačka v provedení TN-C + PE navíc a v každém bytě je tedy rozdělení PEN na PE a N. V našem domě je tedy minimálně 42 míst s rozdělením PEN na PE a N a každé toto místo by mělo být spojeno s tím PE co tam je navíc ve stoupačce. Nelze dělat uzemnění pro rozvaděče v patrech a tlouct zemnící tyče sousedům do stropu . Podobně když máte v domě více podružných rozvaděčů kde je místo přechodu TN-C na TN-C-S. Nikde není přikázáno aby dům mohl mít pouze jedno místo přechodu TN-C na TN-C-S. Může jich být více, ale každé toto musí být spojeno s uzemňovací soustavou domu.
No a teď si představte že si doma připojím na balkón FVE se střídačem. Střídač má svorky L, N, PE tedy provedení TN-S, tak to připojím do mého bytové rozvaděče. A dle dohody jdu od zdroje, FVE je TN-S, rozvaděč TN-C-S a dále vývod z bytu TN-C a ouha, tady se mi spojuje N s PE z mého zdroje a stává se z toho PEN, hroutím se a věším se lustr, elektrárnu nepřipojím - vyhozené peníze.
Nesmíte to brát tak vážně, spíše používat vlastní rozum. Je to hlavně o dohodě ze které strany se na to budeme dívat, jestli od zdroje ke spotřebiči nebo naopak a jak tu naši dohodu zkomplikují další zdroje když od jednoho zdroje narazíme místo na spotřebič tak na další zdroj.

Jojo dívám se na to z různých směrů a ta IT siť se mi líbí.
Zítra si změřím proud co ty výstupy měniče naprázdno proti zemi při těch 115V vyprodukují.Třeba ten proud je menší jak 30mA.

[tomas]

Jo a taky si zaměřte napětí akumulátoru proti zemi a hlavně při té první poruše, ať vás nepřekvapí že vás kopne akumulátor napětím proti zemi, případně i další DC obvody pokud napětí akumulátoru používáte i na něco jiného. Spousty prodávaných automobilových měničů co mají na výstupu 2 x 115/230V nemá oddělení vstupu od výstupu a mínus pól akumulátoru je společný s mínus pólem zdroje napětí 320Vdc uvnitř zdroje a tím těch 115V naměříte i na svorkách akumulátoru.
Všechno jsou to staré problémy které se tu už několikrát řešili:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 8779&#p984

[Franta2776]

Jo a taky si zaměřte napětí akumulátoru proti zemi a hlavně při té první poruše, ať vás nepřekvapí že vás kopne akumulátor napětím proti zemi, případně i další DC obvody pokud napětí akumulátoru používáte i na něco jiného. Spousty prodávaných automobilových měničů co mají na výstupu 2 x 115/230V nemá oddělení vstupu od výstupu a mínus pól akumulátoru je společný s mínus pólem zdroje napětí 320Vdc uvnitř zdroje a tím těch 115V naměříte i na svorkách akumulátoru.
Všechno jsou to staré problémy které se tu už několikrát řešili:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 8779&#p984

Tak jsem to měřil a ručičkový ampérmetr mezi L1 a zem a teče tam zkratový proud 0,8A při napětí 0,6V.To napětí mezi živými částmi výstupu a zemí je jenom nějaká indukce,co maximálně kopne.

[kodl69]

a nepřipadá ti to moc? U mýho samodomo měniče s trafem nenaměřím ani 0.1mA DC a sotva 1mA AC - kvůli kapacitě uvnitř trafa.
Ale já mám - pol baterky uzemněnej, stejně jako mám v rozvaděči uzemněnej jeden pol AC, aby vznikla síť TN-S a fungovaly chrániče i jističe při poruše tak jak mají fungovat v sítích TN.

[bublich]

Ovšem až dojde k nějakému poruchovému stavu,např.se někde prošoupe izolace u jednoho z těch izol. pólů a dotkne země a ty (a nebo hůře někdo jiný) se dotkne druhého tak se budeš divit,rázem už to nebude "jen" 115V.A obzvláště to bude fajn, bude li u toho vlhkost,žel.konstrukce apod.
To Franta2776

[Franta2776]

Celkem dost se mi to zdá, ale je to cca 0,5W ztrát,co přes tu zem teče.Nikdo mimo nás dvou to neměřil. Myslím si,že budou i vyšší hodnoty.

[Franta2776]

Ovšem až dojde k nějakému poruchovému stavu,např.se někde prošoupe izolace u jednoho z těch izol. pólů a dotkne země a ty (a nebo hůře někdo jiný) se dotkne druhého tak se budeš divit,rázem už to nebude "jen" 115V.A obzvláště to bude fajn, bude li u toho vlhkost,žel.konstrukce apod.
To Franta2776

Žádných 115VA tam není.Max 0,5VA.

[cipis]

On píše 115V, jako Voltů. A nemá mezeru za tečkou, tak tam vidíš VA Kup si brejle na čtení, já je mám už druhým rokem

[Franta2776]

On píše 115V, jako Voltů. A nemá mezeru za tečkou, tak tam vidíš VA Kup si brejle na čtení, já je mám už druhým rokem

jj starý,slepý,blbý:))

[sasy]

Já jsem dal za AXPERTA oddělovací trafo.Připojil na výstup L a N z AXPERTA vinutí primáru a na sekundáru jsem jeden výstup spojil se zemí v rozvaděči baráku a druhý je jako L v TNC rozvodu.

A co je cílem tohoto řešení větší vlastní spotřeba a nižší účinnost? Pokud to tedy není ta stará verze Axperta kde prý nesměla být svorka označená jako N spojená se zemí? A tedy tam nešla vytvořit TN síť a trafo tak bylo řešením.

Jde o oddělení a je tam toroid jako ve Victronu takže spotřeba a ztráta minimální.

[bereda20]

Pokud chceš opravdu provozovat IT síť bezpečně, tak je nutné splnit několik základních bezpečnostních požadavků. Základním je tří(pěti)vodičové vedení pro spotřebiče, to předpokládám, že máš, a jelikož síť má vodiče L1, L2, PE tak musíš mít jističe pro oba fázové vodiče. V opačném případě si zaděláváš na průser, který může končit urazem el. proudem nebo požárem. Samozřejmě, že se tak stane až v případě druhé chyby, ale pokud tam nemáš hlídač izolačního stavu, tak se o té první ani nedozvíš. Navíc ta první chyba nemusí být v tvé instalaci, ale třeba přímo v měniči, který nějakým způsobem definuje 115V proti zemi.
Asi bych klidně takovou instalaci provedl, byť i nebezpečně v technické místnosti, nebo pro osvětlení, prostě tam kde se nevyskytují jiné osoby, které bych svým jednáním mohl ohrozit. Určitě bych to nepouštěl do kuchyně, koupelny, děts. pokojů.
Jestli máš problém jak uzemnit výstup, tak se to nechá udělat stykačem, pokud máš nějakou informaci(relé), že se střídač přepl na ostrov.

[ixo]

Ahojte, tiež prevádzkujem výstup z meniča v IT sústave a doteraz s kľudným svedomím. Do môjho solárneho okruhu je stykačmi privedená buď verejná TN-S sústava, alebo IT sústava z meniča (podľa stavu nabitia batérie, atď). Prepínajú a L a aj N. Zem je všade spoločná. Vstupom meniča je iba neuzemnená batéria, plus menič má uzemnený kryt. Výstup "PE" z meniča je prizemnený tiež.
Prečítal som túto tému zhora-zdola asi 3x a tiež zvažujem, že všetko premeriam a prizemním fázu L2 používanú ako "nulák", čiže tú bez ističa, avšak najprv by som tiež rád pochopil, kde môže v IT sústave pri poruche č. 2 nastať problém - chcem vedieť, čomu sa presne idem vyhnúť. Verím, že ten, kto tomu rozumie lepšie, to vie vysvetliť (ideálne na popise cesty poruchového prúdu). Scenáre, ktoré mi napadli sú tieto, nenašiel som v nich však riziko, ktorému sa treba vyhnúť:

- Prvý scenár: poruchou č. 1 sa niekde nechcene prizemní neistená L2 (nulák). Nikto si nič nevšimne, avšak medzi L1 a zemou vznikne 230 V. Príde mi to ako to isté, ako keď prizemním výstup z meniča na zem a vytvorím tak TN-S sústavu. Od tej chvíle dokonca nadobudne chránič v okruhu svoj zmysel, lebo sme už nechtiac v TN-S sústave a už hrozí nebezpečné napätie medzi L1 a zemou.

- Druhý scenár: poruchou č. 1 sa tentokrát nechcene prizemní odistená L1. Nikto si zatiaľ nič nevšimne, ale zároveň sa ešte ani nič nedeje, avšak medzi L2 a zemou je už 230 V. Pri sústave TN-S je jedno, či je "fáza" vľavo alebo vpravo, takže tu by problém nebol. Následnou poruchou č. 2 sa však prizemní aj L2 "nulák" na výstupe. Na "zemi" tak vznikol spoločný bod L1 a L2, máme skrat, vzniknutý nadprúd preteká cezeň a cez istič na "L1" a istič vybaví. Taktiež zrejme zareaguje nadprúdová ochrana meniča.

- Tretí scenár: bereda20 správne spomína, že skrat môže nastať aj pred ističom, rovno v meniči - poruchou č. 1 sa môže prizemniť napr. L1 už v meniči, čiže miesto poruchy je ešte pred L1 ističom. Pri poruche č. 2 sa potom prizemní L2 a prúd nepreteká cez L1 istič, lebo kratšou cestou tečie cez zem rovno na prizemnenú L1, avšak tu vybaví nadprúdová ochrana meniča (iba). Nemať ako zdroj menič, bol by to samozrejme vážny problém.

Aký ešte existuje scenár, keďnevybaví či prúdový chránič, istič, alebo nadprúdová ochrana meniča?

[fugas]

Přátelé taktéž jsem to přelouskal dvakrát, plus jsem přelouskal to vlákno, na které je v jednom z příspěvků odkazováno. Je to pro mě jak přistání na Měsíci. Jedni spojili, druzí nespojili a všichni jednoznačně vědí proč tak učinili nebo neučinili. Pan Kolařík připouští ve svém vyjádření spojení N výstupu měniče s N sítě, ale NEDOPORUČUJE.
Mám totiž také potíž, která vyvstala po výměně Axperta. Za Axpertem je jistič a za jističem chránič. Starý Axpert 24V takto vesele fungoval a chránič vybavil například, když se onehdá prodřel rotor motoru čerpadla bazénové filtrace do statoru. Zapojeno to mám tak jak je v návodu Axperta. Teď ovšem když vypadne DS, tak po jejím opětovném připojení spadne chránič za Axpertem, což se dřív nedělo. Přiznám se že jsem zmaten.

[Franta2776]

Mě chránič vybavovala nová lednice s inventorem při přechodu zpět na DS.Jede mimo chránič.

[fugas]

Tak to je asi i na nové téma. Protože proč se to děje? To ho můžu rovnou zase kuchnout ven a bude po problému.

[Franta2776]

Třeba filtr na vstupu
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/ ... 925.0.html

[Dolfinho]

Přátelé, kamarádi...s dovolením oživím tito vlákno. Někteří jste určitě již toto řešili stokrát tady s někým a jistě se tu i nachází vlákno, kde je toto vysvětleno, ale nemůžu najít a v tomto jsem nepochopil...
Můj případ: 2 panely na střeše, regl Makesky, 12V Lifepo4/280Ah, měnič Soluowill 300W. https://hadex.cz/g534a-menic-napeti-12v ... sinusovka/

Prostě malý systémek a žádné uzemnění.
Z výstupu měniče prodlužka se 4 zásuvkou, ze které je napájeno jezírkové čerpadlo, vzduchování a filtrace.
Nyní jsem se dokopal k nějakému uspořádání a malému rozvaděči, kde k odpojovačům panelů přibude jištění baterie a reglu. A o co mi jde nyní v tomto dotazu hlavně: Chtěl jsem přidat i jistič a jednofázový elektroměr na DIN lištu. Nicméně narazil jsem na problém, že z měniče je na obou vodičích 110V, takže nevím, jestli něco takového je vůbec možné...
Pokud by mi dokázal někdo poradit, jak to udělat nebo jak by to udělal on, tak budu vděčný. V opačném případě oželím elektoměr a pojedu normálně dál prodlužku. Uzemnění chci však i tak udělat.