Moje FVE se Studerem

[bol-St]

Jsem už na fóru několik let a rád pročítám vaše vlákna s elektrárnami. Sám jsem zvažoval stavbu už dlouho, ale okolnosti tomu nepřály.
Já sám jsem strojař a elektro je jen malé hobby.
Loni jsem se pustil do stavby pergoly a na střechu hned zvažoval použít jako krytinu panely. Tak se nakonec stalo a panely jsem objednal. Také jsem se byl podívat u Marko250 jak to vlastně funguje na živo.

Když se tady v bazaru objevili sotva vyzkoušené regulátory, tak jsem hned 2 zakoupil:

Sice volných prostředků moc nebylo, jelikož pergola vyžadovala dost investic, ale Studerům na Secondsol jsem neodolal a 2 XTM 4000 koupil s myšlenkou, že nic podobného se hned tak neobjeví.

Sice to bylo mimo domáci rozpočet a padly na to prostředky odložené na nákup pytlovaného uhlí na zimu a na Secondsolu se objevovaly stále další kusy. Nakonec se pergola do listopadu postavila a uhlí bylo také.

[bol-St]

Na pergole je 25 panelů s tím že 1 panel je napojen zvlášť pro nabíjení 12 V baterie v pergole a ostatních 24 panelů je spojeno do dvou větví 3s4p, které jsou svedeny do domu 4x 25mm2 kabelem. Každá větev bude na jednom regulátoru Makesky Blue 60 A. Kdybych napřed koupil Studery, tak bych asi teď koupil VT 80, ale vyzkouším to už takto.
Pod základy pergoly je zemnicí pásek, jehož jeden konec ústi v rohu pergoly a druhý konec je svedený do domu. Tato zem bude propojena v domovním rozvaděči pro FVE se zemí 230V, ať mají stejný potenciál.

Rámy panelů jsem vzájemně spojoval 16 mm2 kabelem do 5 řad, které jsem pak spojil 25mm2 kabelem se zemí.

V pergole je plechový rozváděč, kde jsou pojistkové odpojovače pro každý string 3s a také svodiče přepětí pro každou větev 3s4p. Je v něm také Fangpusun MPPT 75/10 pro 12V baterii. Ještě není kompletně propojená zem. Rozvaděč je spodním víkem propojený se zemní vedením kabelů do domu.

Jelikož jsem zakoupil při hromadném nákupu také RCC 02 a XCOM-CAN, tak jsem uvažoval, jestli skládat baterii s BMS Batrium, abych měl komunikaci CAN, nebo jít do Pylontechů. Když jsem četl že s Batriem jsou při komunikaci určité problémy, tak jsem zakoupil Pylontechy phantom S 4x 2,4 kwh.

Rozměry měly být 440*440 mm, proto jsem na baterie zakoupil Rack 600x500 (Rack 600x600 by více zavazel). Bohužel po vyzkoušení jsem zjistil, že baterie mají s konektory 500 mm a nevejdou se. Rack je určen na zavěšení s nosností 30 kg, ale já jsem jej chtěl na kolečka a zvednutý od země, jelikož bude v suterénu, kde občas hrozí voda. Svařil jsem tedy pod něj podstavec. Přední vertikální vedení jsem musel dostat co nejvíce dopředu, což už držáky v bocích racku neumožnovaly. Navíc jsem vertikální vedení podložil nerezovým jeklem 30x40x2 mm, jehož zbytek se doma válel.

Na ehlinik.cz jsem zakoupil úhelník 35x35x3 mm a namontoval ho jako podpěru pod baterie. Vzadu jsem vyřezal zadní stěnu, abych mohl připojit kabely a datové propojky. Na stěnu pak přišrouboval U-profil 20x30x2mm.

Baterie jsou tedy připravené a teď´ už chybí jen udělat vnitřní zapojení komponent.

Když to shrnu tak složení bude obsahovat:
24 ks panelů HISUNAGE 195 Wp což je 4680 Wp
16 ks odpínačů s pojistkou 10A
4 ks SPD DC
4 ks Odpínače OPVP 22 s pojistkou 50A
2 ks Makesky blue 60A
4 ks Pylontech Phantom S 2,4 kWh
2 ks Studer XTM 4000
9 ks nožových pojistek PNA00 od 63 A do 160 A
1 ks XCOM-232i
1 ks XCOM-LAN
1 ks XCOM-CAN
V plánu je koupit GRENBONO Aku pro vytěžování pomoci SSR relé.
A pak spoustu věci na 230V jako přepínaní sítí ,jištěni, elektroměry apod.

[mgx]

gratulujem k peknej instalacii. mozes hodit este nejake fotky ako si riesil bocny falc a popisat, akym sposobom su medzi sebou izolovane panely, aby medzi ne nesla voda? Som zvedavy, ci sa niekedy z dolnej strany nebude tvorit kondenz a kvapkat ti na hlavu.

[ladik]

Ahoj, tak to klobouk dolu chlape !
Presne toto chci delat ted na zahrade taky a pocitam tak 28 panelu.
A nikde jsem moc nenasel jak to izolovat mezi sebou.
Rad bych tedy vedel jak to mas mezi sebou zaizolovane.
Mas tam mikroporezni pryz mezi panely?
Jak to dopadlo pres zimu nezatekalo tam?
Panely mas sroubovane zespodu na late, coz se mi libi, zase se ale pod panely neda timto zpusobem dat stresni folie.
Neni tam zbytecne to oplechovani zboku, kdyz to krasne konci panely?
Slo by postnout detail te strechy zespodu jak to mas na koncich a v krajich, kde je plech?

Dekuji a gratuluji k precizni praci

[bol-St]

Všem děkuji za kladné rekce !
Jen krátce, další fotky mám stažené v práci, přiložím zítra.
Mezi panely je mikroporezní pryž o průměru 6 mm a mezi panely mezera 4 mm. Pryž jsem zatlačil 4 mm hluboko od horní hrany panelů a shora vyplnil Profi klempířským PU tmelem např tady: https://okapove-systemy.cz/tmel-klempir ... gICk_D_BwE
Tmelu jsem dal vice a nechal ho horem přetéci přes okraj panelu. problém se ukázal s vertikálními mezerami mezi panely, kde se projevila netěsnost mezi sklem a rámem. Začaly se objevovat kapky v malých dírkách dvojité stěny rámu, tam plánují dát malou okapničku a svést ji dole pod panel ať voda steče na spodní plech.
Kondenzát se nijak výrazně neprojevil, ale já plánuji dát ještě strop s OSB desek tak případně skončí na nich.

[ladik]

Dekuji za popis, ale nejak nechapu, kde ti to teklo, z toho popisu mi to neni jasne.
Mozna by chtelo panely jeste zasilikonovat u hrany tech ramu, prece jenom se nedelají vodotesne, co se tyce ramu.
Kdyz tak to vyfot a udelej sipku, kde to teklo, dekuji moc.

[bol-St]

To ladik: když si zvětšíš fotku v mém druhém příspěvku, kde jsou vidět panely zespoda a dvě propojky pro zemnění, tak jedna kapka je vidět mezi kabely v křížovém spojení a druhá níž, ve spojí dvou panelů zhruba uprostřed nich.

[bol-St]

Na krajích panelů je oplechování dobré, než jsem ho tam dal a pršelo s větrem tak po tom sklu ta voda jede hodně rychle a přetékala přes boky. mám tam na kraji lat 5 cm širokou, ve které je ukotvené oplechování.

Nějaké detaily se stavby a těsnění panelů je tady:

Pergola bude mít ještě strop s OSB desek:

[ladik]

Dekuji moc za foto.
Uz je mi jasne, ze to tece (kape) v tech rozich kde je ten sikmy rez profilu panelu, tam totiz v rozku neni zadna izolace, asi by to chtelo vsechny panely zevnitr i z venku zatesnit v tech rozich.
Pokud na tu OSB desku nedas stresni dotykovou folii a nezajistits, aby voda mela kam odtekat, tak ti to na ni bude plesnivet a hlavne tam musi byt odvetrani. OSB je mrcha, staci mala vlhkost, rosny bod na ni a je plesniva hned a neni prodysna.

[bol-St]

Já nechci aby to kapalo na OSB desky tak plánují udělat malou okapničku, ohnutý plech 5x2 cm a vodu svést dolů pod panely. Na konci je pod panelem plech, kde by voda končila. Na OSB by max. mohla skončit kapka s kondenzační vlhkosti, ale tu jsem zatím nezaznamenal.

[Dagus]

No ale když to uzavreš tim osb, tak ztrácíš pohled na panely a hlavně se budou špatně chladit ne?

[bol-St]

Budu tam mít vstupní otvor, tak se k panelům případně dostanu. plánuji tam uskladnit 2 žebříky. Budou tam také větrací mřížky tak se snad panely neupečou.

[bol-St]

Měl jsem vyjádřené obavy, zda 4 vruty udrží panely při větrech. Použil jsem nerezové vruty 5x40 mm a pergola stojí v dolině, kde opravdu větry jsou jen slabé.

To je pohled z kopce nad zahradou:

Doma nezahálím a pokračuji ve stavbě:

Mám ji umístěnou v suterénu pod schodištěm:

Otázky na Vás přijdou až to budu zprovozňovat, zapojení DC části mi je zatím jasné.

[ikovlabs]

Horni rada panelu castecne pod strechou -- no nevim...

[rva]

Je to udělané pěkně. K něčemu takovému se dokopu, až od té změti u nás vyhoříme, nebo při desáté předělávce.

[bol-St]

Horni rada panelu castecne pod strechou -- no nevim...

Ano zmiňuje tento problém více lidí. Pravdou je, že při instalaci tam nebyl na sousedově střeše okap a plně jsem si to neuvědomil, až jak bude stínit. Panely začínají asi 20 cm od budovy a krajní řada může být zasažena stínem. Panely jsou na ležato a diody v nich by měly zastíněnou část odpojit, tak aby zbytek panelu fungoval na plný výkon, jestli tomu dobře rozumím.
Jak už jsem psal tak spojení pro jedno MPPT je 3s4p. Jeden celý string 3 panelů je přímo u budovy a z dalšího stringu tam je jeden panel. Další 2 stringy budou už ve volné ploše. Myslíte, že řada pod okapem ovlivní výkon panelů ve volné ploše ?

[Tibor889]

Problém to je. Dióda premostuje panel ako celok, nie každý článok. Ak na paneli zakryješ jeden článok, takmer je to ako keby si ho nemal vôbec. Tým si vlastne vieš vyradiť celý string ak máš zakrytý článok na každom paneli.

[bol-St]

Proč je ale potom použito 6 diod a jsou jimi odděleny jednotlivé řady článků ?

[tomas]

Diody přemosťují skupiny článků. A existují i panely co mají místo diod zalaminovanou aktivní elektroniku:
https://www.solsol.cz/sites/default/fil ... lsol_9.pdf

[kodl69]

předpokládám, že stringy jsou 3s a jsou spojeny na jeden regulátor. jestli dobře vidím, diody jsou po dvou paralelně, takže každých 20 článků je dioda. pokud zastíním jeden článek z řady, klesne na ní napětí, ten jeden článek bude jako dioda v závěrným směru. Pokud by měl i nadále protékat proud, bude na panelu napětí menší o 1/3 oproti ostatním. Pokud jsou vedle stringy bez stínu, tak ty pojedou na jmen. napětí a napětí nižší třeba o 10V znamená, že z toho stringu nepoteče prakticky žádný proud.
Podobně to funguje i u vn mppt regulátorů - 1 zastíněný článek (a nebo celý dva sloupce, to je pro výkon jedno) znamená 1/3 napětí dolů.
takže 10cm stín pouliční lampy přes půl stringu znamená víc než polovinu výkonu dolů - něco to dá na difuzní světlo...