Norma DIN EN 62305-3

[rottenkiwi]

Čítam si odporúčanie na inštaláciu podľa DIN EN 62305-3

a tu odporúčajú pre strechy zo zápalného materiálu tieto vzdialenosti:

ale napr. v Amerike či Austrálii to robia takto:

https://youtu.be/37F1gmOfhII?t=56

Nie je v tom rozpor ?

Francúzi zase montujú aktívny systém:
https://www.youtube.com/watch?v=g9ONpIEariE

Tu zase človek vysvetľuje, ako funguje fyzika blesku:
https://www.youtube.com/watch?v=zhu5pIrPw7U

Indovia zas toto:
https://www.youtube.com/watch?v=lTqCJLhKQ7k
https://www.youtube.com/watch?v=3krxpkeA6JQ

Tak čo si potom vybrať ? Aký systém ? Pasívny, aktívny, oddialený,
mesh 5 x 5 m, mesh 20 x 20 m ?

[Dagus]

Tak ten amerikánskej je dokonalej. Dotahnout to domu a v čisté mědi která oxiduje to zakopat do země.
Ta ukázka se sponkou mě překvapila a evidentně to ještě furt nechápu a tak dobře americky neumím, abych pán učitele pochopil.

[tomas]

Tam mají asi jiné blesky - Americké
Díval jsem se na ty další videa co youtube nabízí o blescích. A ty údery např. do aut kdy blesk prokličkuje kolem vysokých budov, veřejného osvětlení, semaforů aby trefil dole na ulici auto jsou zajímavé. To popírá veškeré předpoklady a výpočty v našich normách. Naše blesky jsou asi jiné
To s tou sponkou na tom Van de Graaffově generátoru nevěřím, to byl nějaký podvod.

[Dagus]

Tak seženeme na tomhle fóru někoho kdo má přístup k téhle našince? Nestačil by nějaký tesluv generátor pro tyhle testy? To tady někdo musí mít ne?

[josse]

Tak ten amerikánskej je dokonalej. Dotahnout to domu a v čisté mědi která oxiduje to zakopat do země.
Ta ukázka se sponkou mě překvapila a evidentně to ještě furt nechápu a tak dobře americky neumím, abych pán učitele pochopil.

Netřeba chodit daleko, já jsem vyndal asi 3 kusy měděného plechu kolem domu zakopané. Byly v nich dírky, protažená kulatina 5-6 mm taky měď. Tohle bylo na jenom místě jako hromosvod, v malé hloubce, že to nemohlo na nějaký odpor vůbec projít měřením/revizí. A pak další které byly připojeny jakoby na PEN. Všechno zelené, ale nikde do hloubky. Muselo to tam být více než 50 let, těžko říct jestli od začátku, to by bylo dnes už skoro 100 let.

[dano]

Co sa tyka bleskozvodov, tak pomaly kazdy rok sa u nas meni norma, na strechach hlavne novostavieb vznikaju potom zvlastne geometricke utvary, zrejme sa tak casto menia aj fyzikalne zakony
Jazdim denne okolo takeho jedneho bungalovu a po kazdom silnom vetre musi majitel to "zachytavacie zariadenie" vzpriamovat, ale to je hlavne tym, ze ako material je pouzity makky hlinik.
Zaujimava situacia u nas je okolo aktivnych bleskozvodov, raz su povolene, potom zakazane, potom opat povolene...
Ak niekoho zaujima odborne stanovisko k aktivnym bleskozvodom na Slovensku, tak tu je to pekne spracovane.

https://appo.sk/popis-procesu-zrusenia- ... eskozvody/

Co ovplyvnuje miesto zasahu bleskom dnes asi nevie nikto, jedna vec je teoria a druha realita, bol som svedkom uderu blesku do stromu, ktory rastol tesne vedla panelaku, ten panelak bol par mesiacov po kompletnej rekonstrukcii bleskozvodu. Strom bol vtedy o cca 2m nizsi ako okraj strechy panelaku, napriek tomu hlavna vetva blesku isla do stromu a ten poskodila. Ten strom za par rokov prerastol okraj strechy a znova ho zasiahol blesk, po tomto cast stromu vyschla a ked som teraz pozeral na snimky streetview, tak uz ho zlikvidovali uplne.

Tie lestene gule za tisice eur su podla mna najucinnejsie na bosorky a potom penazenky vyrobcov a predajcov

https://pdfs.semanticscholar.org/56e2/7 ... 1f98f8.pdf

http://www.ground.co.kr/PGS_forum/forum2_20090818.html

https://www.lightningsafetyalliance.com ... t_rev1.pdf

Rottenkiwi, moje odpovede na tvoje otazky :

- co najmensi odpor uzemnenia
- pouzivat dostatocny pocet zvodov
- pouzivat pasivny system a umiestnit ho dostatocne vysoko nad to, co ma chranit
- treba sa vyhnut krizeniu a subehu vodicov a kablov zo zvodmi bleskozvodu
- pouzivat prepatove ochrany

Treba si uvedomit, ze pri prude blesku 100kA a odpore uzemnenia 2Ω vznika rozdiel potencialu 200kV, preto je kazde znizenie odporu zemniacej sustavy velmi dolezite a minimalizuje pripadne skody.

Oddialeny bleskozvod je na dlhsiu debatu, tam velmi zalezi od konstrukcie a umiestnenia, ale aj indukovane prudy dokazu napachat velke skody na chranenom zariadeni.

[DanoP]

Aktivne bleskozvody su uz pase, ukazalo sa ze predpoklad na ktorom boli postavene je chybny. Vychadzalo sa z toho ze aktivny "jimac" vytvori kanal cez ktory sa zvedie vacsina energie blesku a tym vytvori ochranny priestor. Ale v skutocnosti rychlost sirenia vyboja je 10na5 m/s a trvanie "prvej" casti vyboja trva cca 100us, tak potom vychadza polomer ochranneho priestoru na 10m, pricom ale povodna francuzska norma pocitala s rychlostou 10na6 m/s a ochrannym priestorom s polomerom 100m !!! Dalej sa zistilo, ze rozdelenie bleskoveho prudu nie je podla odporu jednotlivych vedeni, ale podla impedancie a dosledok toho je ze napr. na budovach s viacerymi zvodmi najblizsie 2 zvody odvedu az 50% energie.
Priebeh bleskoveho prudu podla EN 62305

Preco blesk udrie do nizsieho miesta - casto je za tym vytvorenie stupaveho prudu teplejsieho vlhkeho vzduchu, ostre hrany a pod.

[unicast]

Dalej sa zistilo, ze rozdelenie bleskoveho prudu nie je podla odporu jednotlivych vedeni, ale podla impedancie

Ale reaktance těch vedení bude natolik malá, že to můžeme úspěšně zanedbat a vyjde prakticky totéž.

a dosledok toho je ze napr. na budovach s viacerymi zvodmi najblizsie 2 zvody odvedu az 50% energie.

No a kolik by měly odvést? Vždyť jsou to paralelně zapojené odpory a ty dva jsou logicky nejmenší.

[kodl69]

Myšlena je třeba hala se 16 ti svody. I když je to spojeno mnohonásobně dohromady, stejně to nejvíc odnesou ty nejkratší.
A reaktance zanedbatelně malá? podle https://cs.wikipedia.org/wiki/Induk%C4%8Dnost pro smyčku z drátu 8mm s poloměrem 15m vychází cca 100uH, což pro dI/dt 100kA/10us dává nějakejch L*dI/dt dává 1000kV... tak nevím, jestli je to málo... Potom to souhlasí s tím, co píše Dano, a co funguje nejlíp, je faradayova klec, tj mříž kolem domu, tvořená u běžnýho RD kruhovým zemničem, a čtyřmi svody nahoře spojeným, navíc jsou ještě obvykle propojeny díky okapům na více místech. To americký řešení je podle mě na úrovni roku 1910 v ČR...