FVE s modulárním (rostoucím) uspořádáním.

[josse]

Čím to bylo, podle fotky nevypadá, že by za to mohl stykač samotný, ale spíš propojovací vodiče?

[youda]

Ahoj Martine,
moc díky za odvahu podělit se i s touto špatnou zkušeností!

Podle vzhledu je to stykač Legrand, viď?
Stykač za to ale nemůže. Podobně jako kolegové tipuji, že viník je přechodový odpor. Ten asi vzniknul tak, že v jedné svorce bylo více kabelů s různým průřezem. To je vždycky problém a ačkoliv nejsem elektrikář, tak mám takové tušení, že to by se ani správně dělat nemělo (samozřejmě jsem to 100x udělal taky tak a pak to 95x předělával).

Měl jsi docela štěstí v neštěstí, být vedle toho nějaký neznačkový modul, udělaný z ne-samozhásivého plastu, tak to mohlo shořet všecko...uff.

Ještě jednou díky za info,
Youda

[Martin P]

Máš pravdu, byl to legrand. V oné svorce byly dva dráty o průřezu 1,5 a 2,5 mm2. Rok to fungovalo bez potíží, ve finále takováto kouřová hitparáda. V novém stykači jsou dráty o průřezu 2,5mm2. To už snad bude bez problémů.

Dnes jsem dělal dobíjení z NT a dopoledne jsem na blok 2(A i B) dal žárovičku 6V, 0,3A. Při dobíjení na 55,2V byly články v rozmezí 3,40 - 3,45V. Až na 2A a 2B bylo rozmezí 3,40 - 3,42V. Žárovičku tam ještě zkusím den ponechat, zítra uvidím jaký to bude mít efekt. Až budou všechny bloky srovnané tak zkusím vybíjecí test.

Doufám, že je tento postup správný? Uvítám případné rady a nápady.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[ResHacker]

Já jen doplnim, že mě takle zase pro změnu krimpovaný spoj na 16tce průřezu od regulátoru fungoval několik let...Jenže někdy zpočátku mi ho vytopila voda...pak to ale vyschlo, tak jsem tomu nevěnoval pozornost a jelo se vesele dál...poté po několika letech ale začla FVE dělat blbosti. Třeba při SOC okolo 60% jak se zvyšoval výkon, tak začlo neúměrně stoupat napětí a hned to padalo do Floatu.. Řikám si co je, co blbne regl?! A ono to bylo v postupně vyhřátém spoji, který se časem zhoršil tak, že se to solidně rozpálilo a pak na něm už bylo napětí takový, že si regl myslel, že je baterka nabitá! Ještě že jsem od toho tenkrát nevyhořel...Od tý doby čas od času při plnym sluníčko a i zatížení FVE pro jistotu kontroluji přechoďák na všech spojích!

P.S. něco mi řiká, že bych těch asi 10 nuláků nacpaných do jediné N svorky fíčka v rychlonabíječce auta měl taky překonvertit do nějaký slušně vypadající svorkovnice a dát tomu trošku fazonku, už jsem od toho moh taky xkrát vyhořet, když se auto nabíjelo samo...!!

[PavelR]

nojo dva prurezy pod jednou svorkou ... to se nedela

Kdyz uz tak dat licnu a tu jednapetku a dvapetku zmacknout dohromady do 4 dutinky. Ale taky to tak nema byt.
Lepsi je dat pekne radovky, klemy a zapojovat.

[Martin P]

Dobrý den.
Baterie je při nabíjení na 55,2V srovnána na 0,06V a při 54V je rozdíl do 0,02V. Po vypnutí nabíjení (západu slunce) se články srovnají prakticky nastejno.

Co se týče 16ks. 200Ah Winston článků jsem se rozhodl je do systému nevracet. Přemýšlím nad tím, že je zde nabídnu k prodeji. Jsou však v horším stavu. Kapacita je odhadem tak 60%, proud bez velkého poklesu napětí dají tak 20A. Rok výroby 2008-2010. Cena: nemám odhad. Do nějaké nenáročné aplikace by snad mohly stačit.
Když je nikdo nevezme, podívají se do technických služeb, případně by se mohla udělat pitva po 12 letech.

Jsem zvědav, jaký budete mít na plán se staršími články názor?

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[dumi]

kdyz budou za dobre tak by mi horsi parametry nevadili. Dal bych je do elektrarny. Vetsinou vic.nez 20A netaham. Jaka by byla cena?

[Martin P]

Dobrý den.
Dnes u nás bylo po většinu dne krásné počasí. Panely makaly jako dive, vyprali jsme pračku a baterie se nabila na 95% a do bojleru nalezly cca 4kWh.
Projevil se rozdíl mezi oběma možnými způsoby vytěžování které mám k dispozici. Původně jsem měl vytěžování dle SOC (100% zap., 98%stop). Nově to mám dle napětí baterie (53,8V 10minut čekání start, 53,4V 1 minuta čekání stop).
Při prvním způsobu vytěžování se baterie v bulku nabíjela do cca 90-95%SOC, poté pomalu dobíhala ve floatu do 100%SOC. Vytěžování tak zaplo až odpoledne ( pokud vůbec) a bojler se nahříval jen chvíli.
Při vytěžování dle napětí baterie vytěžování naběhne již dopoledne, kdy do baterie začne valit proud z jižní sekce. Nárůst napětí se tak zpomalí, baterie jde do floatu později a postupně se tak dotahuje v SOC nahoru.
Celkově se tak využijte více energie z panelů, jistým malým mínusem je pomalejší dobíjení baterie při střídavé oblačnosti. Zatím vytěžování dle napětí hodnotím lépe než dle SOC. Využije se více energie z panelů (nečeká se na pomalé dotažení SOC na 100% ve floatu) a tlumí se proudový nápor na baterie při plném výkonu panelů.

Zatím jsem zde popsal svoji dosavadní zkušenost s vytezovanim a těším se na Vaše postřehy.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[rva]

Vytěžovače se zapínají, když proud do baterie překročí nastavenou hodnotu NEBO SOC je vyšší než nastavená hodnota. A vypínají se, když se odebírá z baterie A SOC je menší než nastavená hodnota.

[youda]

Jo, nějak tak to mám nastaveno i já, ale vůbec nejlepší by bylo, kdyby reakce vytěžovače na nabíjecí proud a stav SOC byla plynulá, nikoliv skoková. Například, aby při menším SOC vytěžovač odebíral jen 10% výkonu PV a při SOC nad 90% aby už odebíral 90% výkonu, ale stále zajistil, že baterie se stihne dobít do západu slunce. Prostě něco jako PI regulátor.

Kdysi dávno se tu něco podobného už řešilo.

Když je tam jen to jednoduché, že vytěžovač sleduje aby nabíjecí proud nebyl vyšší než X, tak to pak dělá takový zbytečný zub:

[NOPARasito]

Jo, nějak tak to mám nastaveno i já, ale vůbec nejlepší by bylo, kdyby reakce vytěžovače na nabíjecí proud a stav SOC byla plynulá, nikoliv skoková. Například, aby při menším SOC vytěžovač odebíral jen 10% výkonu PV a při SOC nad 90% aby už odebíral 90% výkonu, ale stále zajistil, že baterie se stihne dobít do západu slunce. Prostě něco jako PI regulátor.

Kdysi dávno se tu něco podobného už řešilo.

Když je tam jen to jednoduché, že vytěžovač sleduje aby nabíjecí proud nebyl vyšší než X, tak to pak dělá takový zbytečný zub:

zub.PNG

A tohle to resi Greenbono .
Co dodat.
Yorix.cz

[Vitek]

Jo, nějak tak to mám nastaveno i já, ale vůbec nejlepší by bylo, kdyby reakce vytěžovače na nabíjecí proud a stav SOC byla plynulá, nikoliv skoková. Například, aby při menším SOC vytěžovač odebíral jen 10% výkonu PV a při SOC nad 90% aby už odebíral 90% výkonu, ale stále zajistil, že baterie se stihne dobít do západu slunce. Prostě něco jako PI regulátor.

Kdysi dávno se tu něco podobného už řešilo.

Když je tam jen to jednoduché, že vytěžovač sleduje aby nabíjecí proud nebyl vyšší než X, tak to pak dělá takový zbytečný zub:

Příloha zub.PNG je dlouhodobě nedostupná.

A tohle to resi Greenbono .
Co dodat.
Yorix.cz

Ahoj Chlapi
nedá mi to... koupim zapojim zprovoznim a jedu valim valim
nicmene s tim dobijenim nazačátku je to jak píše martin
a proto : vytěžování spouštím když SOC je větší než 90 procent. nezávisle na napětí baterie.
chová se to viz obrázek... do 90 procent napětí bulk ( resp dle výkonu panelů ) a po 90 SOC zapne vytěžovač a držím float. samozřejmě aby to chodilo a regly musely dodávat energii do DC busu je nutné mít napětí baterie cca 0.3 V vyšší než vytěžované napětí na GBO.

chci zkusit ještě omezení proudu protože dnes jsem celkem v pohodě dosáhl dobíjecího proudu 70A, což v případě 625 Ah olova je C10, takže lechtání... jen by mě zajímalo jak se bude systém chovat jako celek.

v momentě zapnutí vytěžování od SOC při 90% od BMV se stane to že plynule začne najíždět ssr a jednofázová komutace za pomocí stykačů a dále to způsobí pokles napětí baterie. poklesne to právě na vaše nastavené vytěžované napětí.
Baterie se stále dobíjí dostatečně velkým proudem resp výkonem a dnes z 80% soc jsem to při současném vytěžování bezproblémů dobil na 100 % soc...

přikládám graf, ptejte se, co můžu pomůžu...

[Martin P]

Dobrý den.
Před chvílí jsem přišel z noční směny a napadlo mne vyzkoušet rozjetí článků na spodní hranici napětí. SOC ukazoval 20%, články byly v rozmezí 3,18-3,22V. Zapl jsem zátěž, odběr vystoupal na 38A, celkové napětí baterie kleslo na 50,8V a články se ustálily na 3,10-3,18V. Hodnota byla stabilní po celých 5 minut, poté jsem zátěž odpojil a napětí článků se stabilizovalo na 3,18-3,22V SOC 18%. .
Momentálně je přepínací napětí nastaveno na 50V, uvažuji nad tím, že ho nechám zvednout na 50,5V , nebo 51V. Mám obavy z toho, že při dalším poklesu napětí se články budou více rozjíždět.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[marko250]

Dole bych se toho nebál,když vypínáš podle jednotlivých článků systém,u mě článek s 2.97V vypíná měnič a přepíná na DS,ustálí se na 3V.Sice zůstanou zbylé rozhozené,ale pak se zase potkají při stoupání k horní hranici. Teď v týdnu byl jeden den velmi pěkný,kdy sem dostal články konečně na ruční equalizaci.Nastavoval jsem na paličích(umí 22A) zapnutí při 3.43V a sepnul ručně na Midnite equalizaci 61.2V(3.6V na článek) a nechal tak každý článek dojet na palič,který to krotil kolem 3.45V .Asi 20minut jsem vyvíjel v místnosti oteplení 17 kusy paličů a pak jsem equalizaci vypl a nechal články dojet zase dolů pod 3.4V.Celkem brzy se ustálily všechny na 3.37V a tam držely,slunce již zašlo,žádné udržovací napětí už nebylo a šla spotřeba do domu jen z baterky.Tohle hodlám udělat 1-2x za rok v těch přechodných obdobích,aby se potenciál srovnal a dole to neřeším,nic tam nehrozí.Rozhozenost mám zatím takovou ,že zbyde kolem 10% SOC dle velikosti zátěže ,kdy vypíná první článek co je dole. Ještě čekám na pár cyklů a pak se vrhnu na mixování válečků mezi články,ale nevím ještě jak,protože tu mám dva články co jsou brzy nahoře,ale zároveň nejsou první dole.Asi to budu muset rozhodit do všech stejně.

[Martin P]

Dobrý den.
Po několika dnech pěkného počasí mohu konstatovat že vytěžování dle napětí baterie je lepší než dle SOC. Ráno najede východní sekce, napětí baterie se postupně zvedá. Poté, co začne najíždět jih se napětí dále zvedne a sepne se vytěžování do bojleru. Zpravidla to bývá mezi 8-9 hodinou. Baterie dál běží v bulku, po doběhnutí napětí na 55,2V přejde do floatu (SOC je 90-95%). Proud do baterie klesne na několik A, do 100% většinou doběhne mezi 14-16 hodinou.
Po 15 hodině se slunce dostane za stromy, vytěžování většinou udělá 2-3 cykly. Pak zabere západní sekce a vytěžování ještě cca 1,5-2 hodiny pere se do bojleru.
Srovnání obou variant vytěžování při hezkém počasí je:
Dle SOC: bojler cca 2-4 hodiny, SOC baterie 100%
Dle Vbat: bojler cca 7-10hodin, SOC baterie 100%

Za horšího počasí se vytěžování spíná dle napětí baterie, vzhledem k tomu, že napětí baterie musí být nad 53,8V minimálně 10 minut jde ee že slunce problikavajiciho mezi mraky do baterie a bojler se tak sepne až při větším nabití baterie (typicky 80-85%). Výsledek je pak dle slunečního svitu, ale pokud dojde k sepnutí vytěžování při horším počasí je baterie nabitá nejméně na 80%SOC.
Celkově mi tak vytěžování dle napětí baterie přijde lepší. Tlumí proudový nápor do baterie, využije se podstatně více energie ze střechy a přijde mi že i lépe kopíruje sluneční svit. Při poklesu napětí se vypne a zbytečně nevybíjí baterie.
Kdežto dle SOC se vytěžování seplo až později odpoledne, pokud se baterie nabila na 100% a zašlo slunce tak měnič baterie vybíjel až do nastaveného vypinaciho SOC bez ohledu na napětí baterie.

Popsal jsem zde své dosavadní poznatky s oběma způsoby vytěžování.


Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[Martin P]

Dobrý den.
Od pátku jedeme na dvě sekce panelů. Viníkem není porucha a ani útok bratrstva měsíční packy, ale stavba lešení kvůli zateplení fasády štítu domu (20cm polystyrenu). Lešení mám skoro hotové, práci jsem přerušil kvůli vybité baterii v Aku vrtačce. Alespoň se dostanu s malou ven.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[Dagus]

To bude krásnej tepelnej most ty konstrukce panelů

[Martin P]

Líp to asi nevyřeším. Naštěstí je těch konzolí na panely jenom šest. Ještě jsem přemýšlel udělat na vodorovnou část konzole vystupující ze zdi nějaký fusak, ale to stejně asi nemá cenu.

Pak řeším otázku jestli po dodělání zateplení dám na jih ty samé panely 9x240Wp, nebo jestli nich dám silnější (otázka je jaké) a tyto panely pak použiji na čtvrtou sekci na východní stranu střechy ( na střechu do ulice se jich akorát devět vejde). Do kuchyně mi přibyly nové spotřebiče ( myčka plus elektrický sporák) tudíž se další sekce v pohodě využije.
Mám zas nad čím přemýšlet, ohledně panelů uvítám i návrhy ostatních.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[Dagus]

A co předělat uchycení a použít fischer sady na to dělané? Když to udrží markýzu, tak panely taky. Hold je to ale práce a peníze.

[marko250]

Tak konzole podlož deskou Skamotec, Silca, Vermikulit,uřežeš pásek a pod každý dáš a znova zatáhneš závitovky co přesahujou.
Panely klidně posil a zaměň na maximálku toho reglu PCM 60X (3200W) čili devět 325W,sice to tu chlapi nemají rádi,ale ten regl zase tolik nestojí .