HDC-FVE

[kybos]

U mne v noci běží spousta věcí, které cíleně nevypínám. Spotřebovávají cca 300W. A to jen v relativním klidu, když neběží kompresory chladniček a mrazáku, nesvítí žádné osvětlení a pračka, sušička ani myčka nečeká na odložený start. A to už jsem hodně žroutů odstavil. Z původních tří desulfátorů už běží jen jeden, monitoring stavů se přestěhoval na úspornější Atom a oběhové čerpadlo topení už také neběží celé dny jako dříve. Účinnost systému klesá tím, že je méně slunečního svitu ale režijní spotřeby buď zůstávají stejné, nebo se dokonce zvyšují.

[střídač_N]

Veľmi rád pripomeniem aj jednu z prípustných metodík ich nabíjania, ktorá prebieha pri napätí float.

Je možné připomenut onu metodiku nám všem.

[ota]

Podle mých zkušeností je navýšení akumulace do olova slepá (a drahá) ulička.
Jednu dobu jsem měl baterii OPzS 24V 3600Ah. Nějakých 80kWh. Na podzim jsem si liboval kolik mám uloženo a když jsem baterku vybil, zjistil jsem, že nemám šanci jí do jara nabít. Moje tehdejší solární pole cca 1,5kWp nemělo šanci dotlačit baterii do floatu. Nabíječka z DS to nakonec zachránila ale na celou zimu jsem akumulátorovnu musel odstavit.

Takže jedinou cestou k přežití zimy bez DS je extrémní šetření spotřeby nebo extrémní navýšení solárního pole.
Anebo dobíjet z benzínového generátoru, což je nejjednodušší a nejlevnější alternativa.

[kyocera]

Zdravím,
Z toho co zde bylo napsané, když použiji vstupní data střídač-N , tak aku pro
uvedenou noční spotřebu 300W vychází 12hod x 0,3kW tedy 3,6kWh.
Tedy potřebný aku pro střídač-N stačí jen 4kWh. Cena 48tis.Kč pro nové LIFEPO4.
Při nějakém optimálním návrhu FV panel – aku se obejdeme i bez regulátoru.
Pak je zde otázka kolik FV panelů. Počet kWp bude určovat poměr mezi cenou
Investovanou do FV panelů a cenou nakoupenou energii z DS jako virtuálního aku.
Tedy určitou míru více nebo méně soběstačnosti podle FV panelů.
I investice do FV panelů může zvýšit počet provozní dnů na více jak 200 dní v roce.
Vezmu krajní bod této úvahy – tedy úplnou soběstačnost bez DS pro střídač – N .
Praktickým pozorováním jsem zjistil, že v nejhorší dny poskytnou FV panely jen
několik % okamžitého jmenovitého výkonu z instalovaného výkonu KWp .
Tedy v nejhorší dny 1500Wp dá jen 0,5kW během nejhoršího dne. Střídač –N uvádí zimní
spotřebu8,5kWh. Trojčlenkou zjištuji že pro 10kWh / Pro ztráty v systému uvažuji 10kWh /
v zimě pro nejhorší den by bylo s ohledem na zimu 8,5kWh během 24hod
potřeba 30kWp FV panelů. Tedy cena FV panelů 540tis.Kč pro úplnou soběstačnost-
to je krajní bod úvahy pro data střídač-N. To je teoretické číslo na papíru. Prakticky zde
zazněla informace od jednoho člena fora, že má 6,5kWp bez DS a za 18 měs. ani
jednou nestartoval centrálu.
/ Je pravděpodobné, že ani v noci nepere pračkou a v noci nepeče buchty v el. troubě, ale
jen během slunečného ne. /
Krátce se zmíním o vlastním měniči,střídači.
Na počátku jsem si myslel, že se výrobou vlastního střídače se něco ušetří.
Ale v mém případě tomu tak nebylo .
Postupně se na to nabalovaly další a další výdaje A velké množství hodin.
Zmíním jen maličkost. Měl jsem za to, že si toroid navinu sám.
Zvolil jsem kvalitní a drahou vysokoteplotní pásku na izolaci vinutí.
Jenže ta páska měla osnovu něco jako látka a prosakovala při testu pevnosti izolace při 4kV.
Tedy izolace vinutí nesplnila elektrickou pevnost při testu 4kV.
Plnění jádra okénka mně dobře vyšlo jen na papíru Ale ve skutečnosti to nevyšlo.
Tak byly zničeno prvních několik tis.Kč za za měd drát a kvalitní izolaci.
Takových věcí bylo víc, kdy se něco měnilo.
Tranzistory umí vybuchnout s takovou razancí, že by mohly
připravit o oči. Při měření už mám ochranné brýle. Ve výsledku dostane nakonec funkční
měnič ale za všechny ty hodiny práce a mat. cesty kolem toho by asi byl i
Studer 3500VA za 55tis.Kč.
Domácí měnič je jen tím tím co skutečně je – jen domácí výrobek bez certifikace . A kriticky
Je nutné poctivě napsat, že můj LF měnič je velká a těžká krabice jako kráva.
Tedy mnohem větší objem a váha než seriově vyráběné měniče s certifikací.
/ Název Modrý trpaslík je ironický a vyjadřuje zklamání nad velikostí a váhou tohoto
vlastního domácího LF měniče /
Domácí střídače se dají brát jako experimentální zařízení pro ověření nějakých myšlenek.
Ale cokoliv si doma uděláme, sami atˇ je to aku z vyřazených li-ion, nebo měnič
nebo koupíme vyřazené staré ojeté NiCd je nesystémové řešení. Nesystémové řešení
proto, že ne každý má možnost někde koupit levně staré ojeté NiCd, nebo získat zdroj
zdarma vyřazených li-ion článků. Nesystémové řešení nám ušetří peníze, ale často není
napodobitelné, reprodukovatelné. Systémové řešení je takové, které je reprodukovatelné
pro každého z levných cerifikovaných dílů. / No, ty díly zas tak levné také nejsou /
A na závěr ještě další informace. Návratnost je tedy v nedohlednu a je to koníček, pokud
máme DS. Pokud ale nějakou nemovitost prodáváme s FV, je to zátěž a podle vyjádření
dvou makléřů to paradoxně snižuje cenu nemovitosti. Většina lidí bere FV jako nějakou
starost nechce to. Tedy většina lidí netrpí elektrofilní zaměřenou na FV.
Před několika roky se můj známý vrátil z USA státu California. Tam je 300dní
v roce plně slunečných. Tak mně zajímalo, kolik lidí si tam samí za pomocí FV vyrábí
el.energii. Odpovědˇbyla taková, že tam to nikoho nezajímá, protože elektřina je
Za polovinu jako u nás a platy minimálně dvojnásobné. Všem jede klimatizace naplno
a o nějaké FV panely se tam nikdo nezajímá , uzavřel ten známý odpověd.
Tím na závěr konfrontuji naši snahu o FV i s okolním světem a myšlením.

[vlkazajac]

Veľmi rád pripomeniem aj jednu z prípustných metodík ich nabíjania, ktorá prebieha pri napätí float.

Je možné připomenut onu metodiku nám všem.

O nabíjaní géloviek je firemný manuál tu, čítajte od strany 10 do 12 :

http://www.sacredsun.com/Upload/products/jssc/TMFTJ.pdf

Pretože ide o gélovky, výrobca ztotožnil pojmy ekvalizácia a absorpcia, nenechajme sa pomýliť.

Konzumácia priemerných 300 W počas noci je na domácnosť závislú na FVE dosť veľa. Dokazuje to, že rozsah potrieb ale aj zvyklostí ľudí v tejto diskusii je poriadne široký. Preto aj diskusia o efektivite si bude musieť vybrať nejaký užší rámec.


K snahe o efektivitu FVE patrí aj rozvaha o hraniciach, ku ktorým sa chceme alebo nechceme dostať. Pri dnešnej úrovni mobility by som neriešil žiadne centrály pre krízové situácie, ale hodil by som lítium do kufra auta a skočil pozrieť svokru a pritom si nabil batérie. Trikrát za zimu sa to predsa patrí.....( Euto nemám, nemôžem pre nákup energie použiť nabíjaciu stanicu ).

Otu by som si dovolil jemne, ale významne poopraviť :

"Takže jedinou cestou k přežití zimy bez DS je extrémní šetření spotřeby A ( nie "nebo") extrémní navýšení solárního pole. "

K jeho textu by som ďalej dodal princíp - olovo musí nabité čakať, nesmie príliš cyklovať. Naopak, lítium cyklovať intenzívne má.

[marko250]

Každá domácnost je jinak namixovaná a za rozumné řešení považuji jen a pouze chuť daného solárníka, vložit danou část financí a práce,to je jediný limit FVE.Soběstačnost,nikoli návratnost vůči DS, je možná pouze se změnou spotřeby a představě o komfortu.Souhlasím se Střídačem-N ,zavřit vše do bedny a už tam nikdy nekoukat a věnovat se příjemným věcem,ale tato technologie do takového stádia ještě nedospěla na jednotlivých prvcích,budeme li to brát doslova.Nabíjení bez regulátoru si bezpečně nedokážu také představit a stejně jsou panely napěťově jinde než potřebný rozsah baterek.Různé baterky zase mají různé druhy chování při používaní.A konečné spotřebiče zase vyžadují dané napětí a frekvenci(230VAC) a díky tomuto guláši je potřeba se jen zamyslet,kde nejvíc ušetřím ztráty převody.Nakonec to ale zase bude jen o tom chování osádky v domě a těch pár procent v systému FVE zimní provoz nezachrání.V zimě u mě není jen jeden den bez výroby,ale klidně několik dnů po sobě a to vykryje jen jiný zdroj.Centrála tady byla někde spočtena na 17-25Kč/kWh dle toho co vše se zahrne,větrník udělá houby když nefouká silně,TEG má nepříznivý poměr průtoku energie,kogenerace jede v duchu nevýhodného poměru tepelná/elektrická energie a šlapat na kolovém dynamu se asi nikomu nechce 24 hodin v kuse.Vše ostatní jako dřevoplyn,pára naráží na nečistotu při tvorbě a ztráty.Je jen jedno krásné čisté řešení a to malý vodní zdroj,ale kdo ho z nás má že+negativum povodně.Tak trochu pomůže i geotermál,ale oficiálně je zakázáno soukromě jej využívat,tak aspoň zase to fototermikum závislé na slunci.
Nic se nevyšpekuluje,je to o způsobu žití,nikoli o zdrojích,ty jsou dány dávno.
A dvojnásobná kapacita baterek u mě přinesla jen 0,5MWh/rok a ano druhé FV pole,kterým bych zdvojnásobil výkon bych chtěl,ale naráží to už na tu první větu,ochotu solárníka k investici,jelikoš nic významného už nepřinese.A o tom to jéééé .

Takže komfort,chci ohřát litr vody:

a) v rychlovarce
b)zemním plynem
c)LPG dovezeným z PL
d)dřevem v klasických kamnech
e)v sluneční parabole a čekat až zasvítí
d)vezmu si ji studenou s citrónem

[střídač_N]

O nabíjaní géloviek je firemný manuál tu, čítajte od strany 10 do 12 :

Se zájmem jsem si ty dvě strany přečetl, leč ona manuálová mluva je trošku nesrozumitelná.

Co jsem doposud považoval za správný přístupu k olovu.

Zaplavené olovo:

Nabíjet na 14,4 V nejlépe CC, CV s tím, že i toto napětí neumožní rozpustit asi 2% sulfátu. Při každém dalším cyklu vždy přicházíme o ony dvě procenta, tudíž je dobré čas od času, manuály to specifikují, nabíjet na asi 15V s tím že se sice rozpustí i zbytek sulfátu, za cenu zkrácení životnosti, ale přesto prodloužení oproti neudělání tohoto kroku.

Ostatní typy olověných baterek to mají stejné, jen zapouzdřené nejde nabíjet na 15V pro značný vývin plynů, tudíž je životnost poměrně striktně daná.

Při udržování baterky nad sulfatačním napětím (asi 13,20V) po předešlém plném nabití, za cenu energetických ztrát, zamezíme jen!!!! sulfataci.

Toto je ve zjednodušení můj manuál, jak zaházet s olovem.

No a odkazovaný manuál uvádí:

"Při teplotě 25°C je doporučená hodnota pro plovoucí nabíjecí napětí nastaveno na hodnotu 2,22V / článek. V takovém případě trvá plně nabít baterii 24 až 36 hodin."

Vynásobíme li 2,22*6= 13,32 což je vskutku napětí kde se již jen netvoří sulfát, ale nejsem si jist, že se stane něco jiného, tedy nabití do "plna".

Je zásadně několik možností:
špatný překlad,
špatný význam, (fully charged není plně nabit)
špatný manuál.

Je nějaké rozhřešení?

[vlkazajac]

Preklad bude dobrý, význam tiež a o firemnom manuále by som pochyboval najmenej. Zásadná vec je pochopenie podmienok používania, pre ktoré bol napísaný. Ide o staničné batérie, kde sa predpokladá zriedkavý výskyt hlbokého vybitia. Ak teda sa batéria zaťaží na 50 % kapacity trikrát za rok, tak sa toho sulfátu vytvorí pramálo. Tajomstvo dlhého života takto prevádzkovaných batérií je v ich uchovaní pokiaľ možno pri nízkej teplote a dobrej teplotnej korekcii napätia.
Ak batérie vybíjame málo, ale často vo FVE, treba to zohľadniť a skutočne zdvihnúť napätie, ale nie až tak, ako káže zaplavené olovo. Nesmie sa zabudnúť na špecifiká gélu, ktorý má iné chemické aj fyzikálne vlastnosti.
Nič nebráni tomu, aby sa nastavil režim každodenného zdvihnutia napätia až po absorpčné (tu v manuáli premenované na ekvalizačné ) na primeranú dobu.
Mám svoj postup, ktorý je odlišný pre leto a pre zimu. Nie je potrebné to tu rozpisovať, dám to niekde do svojho vlákna. Ale aspoň naznačím : nepovažujem za nabité gelovky, ktoré som držal na napätí 12x2,33 V = 27,96 V dve hodiny. U mňa sú nabité gelovky, keď do 400 Ah pri uvedenom napätí tečie menej, ako 1 A po primerane krátku dobu, ktorá dá príležitosť vyrovnať napätia článkov.
Kto sa chce problematike geloviek venovať, odporúčam presliediť dostupné dokumenty od Victrona.

Doplním info o OPzV tej istej značky - tam sú z dôvodov hlbokého a častého cyklovania zdvihnuté napätia na článok ešte o 0,02 resp. 0,03 V.

[střídač_N]

.Nabíjení bez regulátoru si bezpečně nedokážu také představit a stejně jsou panely napěťově jinde než potřebný rozsah baterek.

Nic se nevyšpekuluje,je to o způsobu žití,nikoli o zdrojích,ty jsou dány dávno.

A dvojnásobná kapacita baterek u mě přinesla jen 0,5MWh/rok a ano druhé FV pole,kterým bych zdvojnásobil výkon bych chtěl,ale naráží to už na tu první větu,ochotu solárníka k investici,jelikoš nic významného už nepřinese.A o tom to jéééé .

Domysleno do důsledků, FVE za současných cenových poměrů je nevýhodná. Nemyslím to v ironii. Pokud započteme i rizika(požáru, úrazu el. proudem, uvolněním konstrukce, zvýšeným pojištěním), pak jsme vskutku v záporných číslech.
Já to beru jako takovou mimopracovní seberealizaci. Jednoduše bádat a pokoušet se překonávat nástrahy. Z tohoto pohledu je pro mne etapa panel, nabíječ, baterka, střídač již nezajímavá, neb prošláplá.
Pokud přece jen chceme aby se z FVE stala masovka, je třeba jiný přístup. Neberme to jako páchání dobra jež si nikdo nepřeje, případně vnucování někomu něco co si nepřeje.
Tudíž cesta průniku do zimy je právě ten okamžik kdy zapojíme naši největší zbraň, zkušenosti a hlavně schopnost vyvodit závěry a najít odpovídající řešení.

Jedinou cestu jež jsem zatím připustil je najít místa největších ztrát a ty eliminovat.
V řetězci ( panel, nabíječ, baterka, střídač) je třeba najít slabé články.
Jak zde již bylo několikrát zmíněno (asi ota) množstvím panelů nic nezkazíme. Dobrá životnost, provozní bezporuchovost, přijatelná cena.
První otázka je, jak ty panely zakončit a jak pokračovat cestou ke spotřebě s minimem ztrát.

MPPT regulátor je ve svém důsledku jen a jen jeden tranzistor jenž odděluji panely od baterky. Oddělím li panely dvěma tranzistory (ztráty 2x2mOm) s patřičnou primitivní logikou (0,1W) a přijatelným přizpůsobení k panelům pak mám první článek vyřešen.

Dnes je vcelku pošmourno a mé výsledky jsou následující:
MPPT 880Wp: 82W
mé řešení 4200Wp: 330W

je li poměr zdrojů asi 4,7 pak je poměr výkonů 4, s tím, že část většího pole je zastíněno a to v minimální ploše 1000Wp.
Pokud bychom v tento okamžik udělali poměr zdrojů pak jsme u poměru 3,6.

MPPT je v ceně 18000,-Kč mé řešení je v ceně 150,-Kč z dílu jež dala Čína a drobně domácího jednoduchého kutění.

Vím, že to nebude pro každého. Kostky sou vrženy. Ale pro nové instalace je to jistě možnost.

[vlkazajac]

Poviem to stručne, ale natvrdo. Zatiaľ sa diskusia točí okolo obecných a dávno diskutovaných tém.
Chcem vidieť, že riešenie bude lepšie, ako :
"...Ekonomická rozvaha by nepominula parameter ceny za spracovanie 1 W regulátorom, ktorý je u Tristaru 19 centov a u vyhovujúceho PWM 5 centov.:::"
V cene je aj ochrana, nastaviteľnosť parametrov, monitoring ( aký-taký ), programovateľné relé ( 2x denne aktivácia ).
"...že část většího pole je zastíněno a to v minimální ploše 1000Wp...."
Výhodu paralelného pripojenia panelov k regulátoru neprekoná žiadny ubastlený hardware. Iné riešenie vyvolá u mňa stratu dôvery v toto vlákno, sorry !

[abrams]

Zdravím ,

za 150,-Kč zajímavá alternativa k drahým reglům .

Minimalizace ztrát v systému má bezesporu nemalý přínos , potíž osahaného fungování FVE systémů je , v létě bývá el. tolik že i navzdory ztrátám v celém systému zůstává na střeše nemálo energie zvýšení účinnosti by jen na střeše nechalo více energie . Oproti tomu mimo sezónu je každý Watt vzácný . Hlavním , né-li jediným důvodem je významná absence , jediho to zdroje energie . Kde nic není , ani kuře nehrabe . Zimní období je o zdrojích OZE a úsporách nákupu energií .

Zásadním důvodem nerozvoje nejen FVE v naší kotlině oproti světu je , jak dozajista všichni víme , byrobordel + působení monopolů + masivní anti-kampně . Proto jsou "levná" rychlá a finančně návratná řešení FVE obšancovaná nebo-li rat-on . Dodnes rat-free řešení naproti tomu podstatně nákladnější , tudíž v očích mnohých zájemců nenávratná = nezajímavá .
Věřím že uzavřená skříňka all-in-one za přijatelnou cenu bez byrobordelu , instalovatelná kdekoli (u kohokoli) by znamenala hodně . Má otázka tedy zní , jaký převratný FV systém Jsi vytvořil Střídači_N ? Nejen já si lámu hlavu nad Tvou zkratkou HDC-FVE ... .

Elektronům zdar

[střídač_N]

Poviem to stručne, ale natvrdo. Zatiaľ sa diskusia točí okolo obecných a dávno diskutovaných tém.
Chcem vidieť, že riešenie bude lepšie, ako ---- stratu dôvery v toto vlákno, sorry !

Tak přesně tomuto jsem se chtěl vyhnout, leč zavedení polemik je moje chyba. Z druhé strany nevidím přes obrazovku, že by vám kdokoli držek pistoli u halvy a nutil vás zde to číst, či psát.

Já ta témata nemám napsané a nechci jednat zbrkle právě pro to, aby to nebyla ztráta "dôvery v toto vlákno". Pokud jsem napsal že pole má stín, tak jej prostě má a nemíním se vymlouvat. Pokud napíši, že je lepší řešení než MPPT regulátor, tak je to nezpochybnitelný fakt a uvedu jej, jelikož jsem si jej sakra ověřil. Není to přirozeně nic objevného ani žádná světodějná událost, jen to ušetří hodně peněz a zjednoduší konstrukci. Nastavovat nic nehodlám, jelikož nemusím, měřit DC proud a napětí umí každý trouba a na monitoring hážu bobek, neb mi nepřidal nikdy ani jeden watt. Dělám černou skříňku kterou zvládne obsluhovat babka z Horní Dolní a taky moje manželka.

A jelikož mne to vcelku dost nasralo, tak si dám jako trest pauzu. A sesmolím témata, aby byla "dôvera v toto vlákno".
Snad je to slovensky i právně.

[abrams]

Zdravím ,

Domácí střídače se dají brát jako experimentální zařízení pro ověření nějakých myšlenek.
Ale cokoliv si doma uděláme, sami atˇ je to aku z vyřazených li-ion, nebo měnič
nebo koupíme vyřazené staré ojeté NiCd je nesystémové řešení. Nesystémové řešení
proto, že ne každý má možnost někde koupit levně staré ojeté NiCd, nebo získat zdroj
zdarma vyřazených li-ion článků. Nesystémové řešení nám ušetří peníze, ale často není
napodobitelné, reprodukovatelné. Systémové řešení je takové, které je reprodukovatelné
pro každého z levných cerifikovaných dílů. / No, ty díly zas tak levné také nejsou /
A na závěr ještě další informace. Návratnost je tedy v nedohlednu a je to koníček, pokud
máme DS. Pokud ale nějakou nemovitost prodáváme s FV, je to zátěž a podle vyjádření
dvou makléřů to paradoxně snižuje cenu nemovitosti. Většina lidí bere FV jako nějakou
starost nechce to. Tedy většina lidí netrpí elektrofilní zaměřenou na FV.
Před několika roky se můj známý vrátil z USA státu California. Tam je 300dní
v roce plně slunečných. Tak mně zajímalo, kolik lidí si tam samí za pomocí FV vyrábí
el.energii. Odpovědˇbyla taková, že tam to nikoho nezajímá, protože elektřina je
Za polovinu jako u nás a platy minimálně dvojnásobné. Všem jede klimatizace naplno
a o nějaké FV panely se tam nikdo nezajímá , uzavřel ten známý odpověd.
Tím na závěr konfrontuji naši snahu o FV i s okolním světem a myšlením.

kdybychom všichni byly pasivnimi pesimisty , tak bychom velmi brzy pomřeli . Experimentátoři , inovátoři , i kutilové přicházejí na nové věci , postupy či možnosti . Bez toho by nebyl žádný pokrok . Nebýt pra pra pra pra ... předka kterej se začal zajímat o vlastní cílené pěstování nejchutnějších semen travin , místo toho aby jako ostatní v tlupě šmejdil savanou hedajíc něco do huby , kde bychom dnes byli ? Tady teď takhle určitě ne .

Z většiny dnešních systémových řešení je nejen mě špatně masové plýtvání , pouhý konzum , po použití zahodit a podobný přístup otřesně zatěžuje těžbu surovin a vytváří kopce "odpadů" . Kupříkladu zmíněné vyřazené baterie - přijde Vám v pořádku a správné vyhodit fungující baterie a na místo kde by mohly sloužit řadu let , mnohdy déle než-li sloužili před vyřazením , pořídit fungl nové baterie , jen proto že je to takto systémovější ?
Největší prasárnou dnešní doby je heslo : Chovat se ekonomicky je neekonomické .

Omlouvám se za OT , nemohl jsem nereagovat .

Elektronům zdar

[abrams]

Zdravím ,

Poviem to stručne, ale natvrdo. Zatiaľ sa diskusia točí okolo obecných a dávno diskutovaných tém.
Chcem vidieť, že riešenie bude lepšie, ako ---- stratu dôvery v toto vlákno, sorry !

A jelikož mne to vcelku dost nasralo, tak si dám jako trest pauzu. A sesmolím témata, aby byla "dôvera v toto vlákno".
Snad je to slovensky i právně.

Hned se mi vybavil citát : "Kdo nic nedělá , nic neskazí ale ani nevytvoří a nic po něm nezůstane . Kdo nic neumí , učí nebo poučuje ."
Střídači to chce klid , prudičů , rogerů a jiných rydel je nemálo hoď na ně bobek .

Elektronům zdar

[střídač_N]

Hlavním , né-li jediným důvodem je významná absence , jediho to zdroje energie . Kde nic není , ani kuře nehrabe . Zimní období je o zdrojích OZE a úsporách nákupu energií .

Abramsi jistě, když není slunce je FVE na obtíž. To nás však nemůže odradit bádat nad tím, jak využít i to málo co se nám naskýtá. Mám li 5kWp panelů a spotřebuji za rok z nich jen 1MWh, tak je i kupeckým počtem zřejmé, že skoro 4MWh zůstaly na střeše. V každém případě je to jediný rozumný zdroj jež je v našich končinách k dispozici.

Z druhé strany nevidím byrokracii, chci li si opřít někde pár panelů a ty využívat.

Pokud vím tak jsi do toho vložil takové ohromné množství práce a patrně i peněz, prošlápl hodně slepých uliček, že to ani nejde vyčíslit. Musíme zanechat nějakou stopu, aby se náš zájem posouval vpřed.

Poslední porušení slibu klidu psaní.

[vlkazajac]

.... Pokud jsem napsal že pole má stín, tak jej prostě má a nemíním se vymlouvat. Pokud napíši, že je lepší řešení než MPPT regulátor, tak je to nezpochybnitelný fakt a uvedu jej, jelikož jsem si jej sakra ověřil. Není to přirozeně nic objevného ani žádná světodějná událost, jen to ušetří hodně peněz a zjednoduší konstrukci. Nastavovat nic nehodlám, jelikož nemusím,....

Všetkému ochotne verím a môžem súhlasiť, len pochopiteľne vzbudzuje pozornosť to, že sa zaobídete bez "battery management" ( fuj ! za to cudzie slovo ). To spolu s nezodpovedanou otázkou z môjho prvého vstupu budí dojem, že pripravujete darček k Vianociam a vopred nechcete poodhaliť to, čo má naše oči rozžiariť až v hodinu V.

Ale téma je Vaša, budem trpezlivý a viac zdržanlivý. Jedným z prínosov tohto fóra je pre mňa skúsenosť, že netreba reagovať na všetky invektívy.

[rottenkiwi]

U tých čísel vyššie nie je jasné, či MPPT alebo iné riešenie je lepšie, je zrejmé,
že 880 / 82 <<< 4200 / 330 , ergo MPPT je na tom lepšie.

Nemožeme porovnávať panely so sklonom x a azimutom y a bez tienenia
a panelmi so sklonom x2 a azimutom y2.

Ak chceme byť presní, musíme mať rovnaké panely, rovnako zničené teplotou a fotonmi,
rovnaké meracie prístroje resp. rovnaké baterkové pole.

Pre mňa nič lepšie ako MPPT s vysokou úč. premeny neexistuje
a to sa dá zistiť podľa stratového výkonu MPPT, ergo rozdielu teploty
jeho chladiča a ambietnej teploty, ak chladiče, ktoré porovnávame,
majú rovnakú plochu.

Neviem si predstaviť napasovať presne na baterky od 11.5 do 16.2 V x ( 2, 4 etc. ),
pri takom rozmedzí teploty PN prechodu u panelov, aké u nás v zime a v lete je,
výstupné napatie panelov, aby som nemusel používať FET-y na spínanie.

FET-ty majú oveľa nižší úbytok napatia, ako napr. diódy, takže som veľmi
zvedavý na riešenie, ktoré je lepšie ako MPPT, PWM, hodí sa na všetky typy
bateriek napr. LiFE, LiIon, LTO, Pb-GEL, Pb-VRLA, Pb-flooded, NiCd etc.

[ota]

Já se už teď těším protože jsme v zajetí zažitých schémat a komponentů o kterých nám výrobci a odborný tisk tvrdí ze bez nich to nejde.
A ono to nejspíš jde jen to nevíme.
Na monitoring mám podobný názor. Je mi jedno ze nevyrábí ale stojí hromadu času a to je drahá komodita.

[Jozef51]

střídač_N - tusil som, ze na MyPower bude problem v tom co je diskuzia. Preto moj prvy prispevok znel - Vasa tema ma zaujima. Druhu prispevok znie - stale ma zaujima a kedze pisete snad pre tych ktorych to zaujima a ktori iba buduju svoj system, tak rusim Vas ban s titulu novosolarnikov ktorych to zaujima:)
Tych ktorych tema nezaujima odkazujem na to male x v pravom hornom rohu prehliadaca. Odporucam pouzivat - ja osobne kliknutie na x vyuzivam na internete velmi casto a povazujem ho za najdolezitejsiu cast kazdeho prehliadaca ba dokonca za zaklad internetu:)
Pre tych ktori stale hovoria o ekonomike fotovoltaiky a akumulatorov. Zlacnenym Axpertom 4kW som nahradil investiciu na cca 20tis ktoru som musel nevyhnutne spravit. Panely 1kWp som dostal za 2400Kc. Akumulatory 12.5kWh som dostal temer zdarma a prave zistujem, ze su vo vybornej kondicii. A co nie je mozem vymenit. Instalacia v dome je pripravena po rekonstrukcii na fotovoltaiku. Ked to spustim pri mojej sadzbe za elektrinu tak navratnost fotovoltaiky je cca 0.5 az 1 rok. Priznam sa, ze som neodolal a zakupil som lion banku po 3000Kc/kWh. Ale snad mi odpustite tento zakusok. Ku vsetkemu samozrejme treba pripocitat vela prace mojich ruk. Tu si ale neuctujem... To mame ku ekonomike novych systemov.
Tak stridaci otazky- co mate v ciernej skrinke okrem dvoch MOSFETov a ako je to prepojene. Ako kontrolujete a na zaklade coho pripajate/odpajate panely/stringy. Co spatne toky z baterie do clankov, ci ovplyvnovanie clankov navzajom... atd. Piste ziadny ban. U admina zistim, ci aj pre MyPower ten krizik funguje.

Pole volne... ring si snad vieme odpustit.

[pezizka]

Jestli se nepletu, téma skončilo co mezi a Ten ať už jakýkoliv si vlastně domýšlím, předpokládám jej. Tudíž je jej potřeba patrně ochránit ze strany proti negativním vlivům přebití. Mám LiFe a to jako nové, proto si jich vážím a snažím se je na jednu stranu maximálně využít a na stranu druhou hýčkat Proto jistě budu vztahovat situaci vůči tomuto akumulátoru, jiný z praxe neznám. Začal jsem s amorfy a kvůli jejich vysokému napětí šel mezi a Tristar 45MPPT. Při 12V systému a 618Wp myslím že přiměřené. Samo že časem jsem chtěl trošku víc, ale nebylo moc kam. Dopadlo to tak, že šlo po 250Wp kolmo 1x východ, 1x jih, 1x západ. Avancisy 125Wp byly za dobrou cenu a sliboval jsem si od toho "natažení" velblouda - východ + západ, no a jih na horší časy Samozřejmě bylo přepanelováno TS omezoval a už mě to vrtalo makovicí Dopadlo to tak že jsem dokoupil ještě jeden článek LiFe a přešel na 15V. Pasovalo mi to i z jiných důvodů, Victron jede až do 17,3V a hned to bylo veselejší Po zprovoznění klimy 850W jsem velice rychle zjistil, že s takovýmto výkonem zatočí jak malina a že jsou totálně nedostatečné. Už dřív jsem zalitoval, že nejlepší místo zabírají původní amorfy 618Wp. Tak padlo prozatím finální rozhodnutí. Místo 6ks Schotů ASI103 šly 4ks Avancisů po 110Wp a navíc 6ks poly 150Wp 36čl. Vmpp 18,76V. Už od začátku tohoto rozšíření jsem se chtěl vyhnout pořizování drahého MPPT, spíš jsem pokukoval po PWM a seděly mi i rozměrově. Avancisy dostal nadělené TS a taky se mu zrovna trochu odlehčilo (už nikdy neomezoval na 45A). Proto že se mi o FV "stará" PLC Logo nakonec jsem připojil pole s poly pouze přes relé a PLC je dle napětí připojuje a odpojuje, takové opravdu hrubé PWM S tímto ovládáním poly jsem maximálně spokojen a jediná ztráta která vzniká, je nevyužití drobného rozdílu mezi Vmpp a napětím které netrápím pod 3,1V/čl takže to činí v nejhorším případě cca 26W, v nejlepším cca 14W. Jsem s tímto řešením maximálně spokojen. Průměrná účinnost 86% se mi jeví jako velmi solidní. Patrně za nevelkých nákladů lze toto realizovat sofistikovaněji (tedy nevím jestli za 150 Kč, taky by jistě záleželo na výkonu). Můj pohled je tedy takový, že pokud se z ohledem na napětí zvolí vhodné systémové U lze za opravdu minimálních nákladů řešit článek mezi a Tomuto však rozhodně nenahrávají s velkým rozdílem napětí nabito/vybito. Potřeba např. povaření u PB, ale i toto by se dalo při dobré vůli řešit. Zase by to zvyšovalo cenu systému Nemám sice zkušenost s ostatními od NiCd po LTO, ale myslím, že LiFe do tohoto systému pasují nejlépe.
Teď to po sobě čtu, děkuji, že jste se mnou vydrželi do konce