HDC-FVE

[rottenkiwi]

Ja som začínal postupne, lebo som nemal peniaze a aj s malým množstvom peňazí,
sa dá realizovať systém, ktorý sa mi vráti.
2 x 275 Wp = 550 === 638 kWh 1. rok na trackeri, ktorý je tvorený
jednou rúrou a na nej jokl, cena trackera 25 €. 2 panely 275 Wp, cena 344 €.
Nejaké 4x 4 mm2 Cu káble alebo 4 x 2.5 mm2 sa doma nájdu.
Nejaké 16 mm2 alebo 25 mm2 zo starej zváračky tiež.
Istenie: 25 A AC istič z panelov, 50 A AC medzi regl. a bat., 2 x 10 A AC na DC rozvody, spolu 12 €.
DC rozvody, 4 x 2.5 mm na + a 4 x 2.5 mm na -, tiež doma je.
20 x 6 W LED na 10 až 16 V, router + Rasp. + Arduino + LED monitor 15 W + NB.
Nabíjačka Cemont 12/24 V 30 A cena |: 66 €.
Stykač a relé na spínanie nabíjačky, ak cez deň nevsietilo. Cena: 15 + 5 €.
8 ks relé pre Arduiuno, na spínanie svetiel na hlasový povel, cena: 5 €.
Arduino + Eth. Shield + Orange Pi na monitoring. Cena: 11 + 7 + 29 €.
Batérie 4 x 180 Ah Banner. Cena: 4 x 135 €.
Pri vybíjaní do 15 až 20 % a každodennom nabití vydržia 2500 cyklov.
Regl. MPPT 100V 30 A Cena: 128 €. Cena spolu: 1175 €.

Za 16 r. mi systém vyrobí cca. 9600 kWh. Je počítané s 0.5 % poklesom výk. panelov.
Dnes je cena u nás pri 1500 kWh ročne 0.19 €, ergo ušetrím 1824 € za energiu,
ak cena energie neporastie a nebude zvýš. poplatok za istič.
Takže po 8 r. asi budem musiet vymeniť baterky a regl. ergo, znova 668 €.

Výdaje na FVE sú: 1843 €. A ušetrím 1824 €.

Asi na takú inš. nemá zmysel dávať Citel zvodič za 50 €.

Ak budem sledovať 16 r. bazár, tak sa mi určite podarí nájsť aj nejaké LiFE, aj nejaký
12 V menič, ktorého sa niekto chce zbaviť, lebo prechádza na 48 V.

No ale keď doma nemám nič, ani staré káble, ani zváračku, ani nejaké matky a skrutky,
ani neviem programovať, nemám ani multimeter, ale chcem to dať ofifiálne urobiť firme,
tak to asi za tie peniaze nebude a taký malý systém je ešte stale na hranici návratnosti,
ktorú mnohí nebudú akceptovať.

Ak však niekto potrebuje 240 V a viac Wp, tak asi to čo navrhuje Abrams je vhodnejšie.

[kybos]

Zdálo se mi, když uvedu číslo rozdílu stálé platby jako rozdíl D25d a D02d 45,-za měsíc, že je vše bezdiskusně vyřešeno. Nemůže se téměř za žádných okolností stát, že by rozdíl za elektřinu byl v ročním součtu (45*12) o tento rozdíl menší.

Rozdíl plateb stálých plateb pro 3*25A mezi tarify D25d a D02d je podle ceníku ČEZ pouhých 41,14 Kč měsíčně.
Předpokládal jsem, že máš tarif D01d, proto jsem provedl výpočet pro tento tarif. Pokud provedu naprosto stejné porovnání tarifů D25d a D02d pro 3*25A a spotřebu 1MWh vyjde tarif D25d cenově výhodnější vždy, když bude spotřeba v pásmu VT nižší než 65,65%, což podle mého názoru není obtížné dosáhnout. Já už se nejméně 10 let držím pod 50%.

Pokud jsi ale velitelsko politicky rozhodnul, že "se téměř za žádných okolností nemůže stát, že by rozdíl za elektřinu byl v ročním součtu (45*12) o tento rozdíl menší", pak tvé rozhodnutí beru na vědomí a pokud jsi o tom skálopevně přesvědčen, nebudu ti tento názor vyvracet, jelikož pro tebe je to bezdiskuzně vyřešeno.

Ale pro ostatní nadále platí, že pokud nahradí v roce 2018 při spotřebě 1 MWh tarif D02d tarifem D25d při přípojce 3*25A a dodrží podíl vysokého tarifu pod mezí 65,65%, budou na tom ekonomicky lépe.

[střídač_N]

....Ale pro ostatní nadále platí, že pokud nahradí v roce 2018 při spotřebě 1 MWh tarif D02d tarifem D25d při přípojce 3*25A a dodrží podíl vysokého tarifu pod mezí 65,65%, budou na tom ekonomicky lépe.

Jsem potěšen, že jsi smířlivě slevil ze svých výroků, tož nezbývá, než abych smířlivě slevil taky i já ze svých velitelských výroků.

V roce 2018 při spotřebě 1 MWh bude náhradou tarifu D02d tarifem D25d při přípojce 3*25A a dodržení podílu vysokého tarifu pod mezí 65,65%, placeno méně.

Zbývá poslední otázka. Kolik by se ušetřilo, kdyby se veškerá spotřeba přesunula do nízkého tarifu?

[FRSO]

Ta podmínka u tarifu D25 že musí být zapojem akumulační spotřebič (akumulačky, bojler, atd) s blokováním NT už neplatí a nikdo to už nekontroluje ??

[kybos]

Zbývá poslední otázka. Kolik by se ušetřilo, kdyby se veškerá spotřeba přesunula do nízkého tarifu?

Ušetřilo by se 1871,68 Kč ročně, což je 28,4% z platby v D02d.

[kybos]

Ta podmínka u tarifu D25 že musí být zapojem akumulační spotřebič (akumulačky, bojler, atd) s blokováním NT už neplatí a nikdo to už nekontroluje ??

U ČEZu tato podmínka platí i pro rok 2018 http://www.cezdistribuce.cz/edee/conten ... cnosti.pdf

Když mám pod 3% VT, tak nepředpokládám, že by to přišel někdo kontrolovat. Kdybych měl pod 3% NT, tak by se ten důvod asi našel.

[Nicholas]

Ta podmínka u tarifu D25 že musí být zapojem akumulační spotřebič (akumulačky, bojler, atd) s blokováním NT už neplatí a nikdo to už nekontroluje ??

Podmínka platí a v revizní zprávě musí být uveden. Blokování NT nebo zda je opravdu v domě se ovšem nekontroluje.

[střídač_N]

Je třeba zastavit se u možnosti zpětného toku proudu do panelů z baterky a mezi nimi..

Fotovoltaický panel je ve své podstatě zapojení diod v propustném směru. U šedesátičlánkového panelu tedy šedesát diod v sérii.

Ve spojení s baterkou máme tři kolizní možnosti.

1. Panel za tmy připojený paralelně k baterce.
2. Zastíněný, či poškozený některý panel při funkci regulátoru v MPP bodě.
3. Zastíněný, či poškozený některý panel kdy regulátor přestal regulovat a na panelech je maximální napětí.

1. Připojíme li šedesátičlánkový panel paralelně k baterce 24V, je velice pravděpodobné, že se napětí baterky rozdělí mezi tyto přechody a poteče jimi proud o velikosti jenž je dle VA charakteristiky diody v propustném směru. Nemusíme mnoho počítat a měřit, neb půjde o max. setiny ampér. Na každé diodě bude jen napětí, které nepostačuje k jejímu uvedení do vodivého stavu. Pokud panel nebude jinak poškozen, je nebezpečí jeho poškození touto možností téměř vyloučeno. Je zde však jedno riziko. Pokud nebudeme mít regulátor jenž odpojí při nedostatku svitu panely od baterky, budeme mít napětí baterky rozvedeno přívody až k jednotlivým panelům. Každý musí zvážit, zdali toto riziko je pro něj podstatné a oddělit je diodami, nebo se se zvýšeným rizikem smíří.

Je třeba se ještě zamyslet nad jištěním. FVE panel je v převážné části své VA charakteristiky zdrojem proudu, tudíž je jeho schopnost dodat tento maximální proud i do zkratu, avšak ne více.

Jištění jednoho panelu směrem k baterce se nám nezdaří. Pokud by přece došlo na zkratu na vodičích k panelu, poteče směrem od baterky k poruše proud omezený jen odporem vodičů, což je jen několik desetin Ohmu, tudíž i značný proud. V tomto případě si můžeme dovolit velikost pojistek dle normy pro zkratovou velikost.

Při dvou panelech jsme ve své podstatě s jištěním a oddělením diodou stejně, jak s jedním panelem.

Při třech a více panelech se již proudové poměry mění, neb dva a více panelů do jednoho porušeného přívodu, nebo porušeného panelu jsou schopny dodat již dvojnásobný proud.

U všech uváděných případech by oddělovací diody byly velmi nápomocné, pokud jsme schopni nenáročným postupem zjistit zkrat přívodů, nebo panelu. V každém případě nejde o jištění, ale jen o dílčí ochranu.
Na každý přívody od panelů k baterce,případně před regulátorem je v jejich těsné blízkosti vždy třeba zařadit do obvodu jištění.

[střídač_N]

..

[střídač_N]

Přátelé,

včera byl vcelku po celé ČR rovnoměrný svita a s tím spojena má prosba: kolik kdo vyrobil, z jakého výkonu a rozložení panelů.

Má bilance: 10kWh, 5kWp, rovnoměrně východ západ.

Jde o porovnání orientace panelů v zimně na celkový výkon. Přirozeně nejde o přesná čísla,

[josse]

Jako včera? To asi žiju na druhém konci světa: 0.8 kWh z: 0.9 kWp jih skoro svisle, 1.8 kWp jih, 0.9 kWp západ.

Ve čtvrtek jsem to nepředvídal a kolem poledne jsem měl plné baterky, celkem 6.9 kWh, v úterý 6.3 kWh, v neděli 8.9 kWh.

Místo: Plzeň sever.

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

[rottenkiwi]

Ja vyrobím od novembra do konca januára 8 kWh z 2 kWp.
Ale to musí pekne svietiť a panely musia byť studené. Sú orientované ráno na juhovýchod,
na juh od 11:00 do 13:00 a na juhojuhozápad od 14:00.

V marci to už dáva 12 kWh a keď teraz dokúpim 2 panely, 275 Wp,
tak budem mať v marci 15 kWh denne, z 2.55 kWp.

[marko250]

3.7kWh z 5.3kWp JZ/50°, celý den spíše tma a maximálka byla 2,9kW/140V 4S/5P.V příloze máš detailní přehled za rok,otevřít ve wordpadu.

[Ronn]

byl vcelku po celé ČR rovnoměrný svita …..

09.02.2018 - celý den mraky 4,1kWp; 4,5kWh, sklon 43° směr 210° JJZ

11.02.2018 - 2x 1h okno jinak mraky 4,1kWp; 6,02kWh, sklon 43° směr 210° JJZ

Kdybych měl orientaci cca 165°, nepřišel o peak ve 12:30, a současně výtěžek dopoledne by byl o 1,5kWh vyšší.
V poslední době u mně svítí (i na podzim) zejména dopoledne.

Z pohledu numerických modelů je nejlepší orientace na jih, (tzv. za jinak stejných podmínek).

A co je u mě jinak a proč bych volil JJV orientaci?
1) Pravidelně se okolo 11hod dopol obloha zatáhne a je tma až do večera a celková denní výroba je slabá.
2) Budu vyrábět více v dopol hodinách a vyráběnou EE mohu spotřebovat na vaření bez ukládání do BAT. (pro většinu platí o víkendech, u nás stále), tedy budu mít menší ztráty.

A proto v rozporu s modely se kloním k jiho-jiho-východu jako výrazně lepší orientaci než můj JJZ 210°.

[kybos]

Moje pozorování dopadlo obdobně. Rána u nás bývají jasná, do doby než se slunce naplno opře do okolních lesů. Ty se začnou pařit a přes poledne už je obvykle páry v ovzduší tolik, že je zataženo. Také mám JJZ orientaci panelů a tak mám v obdobích hojné vlhkosti výrazně nižší zisky než za sucha.

[MareC3k]

Sice som z vychodneho Slovenska, ale tak 09.02.2018 to bolo 3,88kWh z 6,8kWp panelov

[Jozef51]

Re: HDC-FVE panely II
Příspěvekod střídač_N » stř úno 07, 2018 10:57 am
..
Toto vypada na ukoncenie serialu... Nemohli by ste ako pokracovanie naviac pridat cim a na zaklade akych velicin riadite tie jednoduche efektivne a lacne spinace? Samozrejme to ide aj rucne ale predpokladam, ze predsa je tam aj nejaka inteligencia ktora supluje cloveka (aby sa mohol venovat dolezitejsej cinnosti - ako napr. ist na pivo). Moja predstava - mam takuto bateriu a tymto a takto ovladam jej nabijanie a napajanie menica (menice Ste rozobral v inom vlakne).

[střídač_N]

...Toto vypada na ukoncenie serialu...

V žádném případě.
To, co jsem si předsevzal zde uvést i uvedu. Čas od času není chuť kombinovaná s nedostatkem času.
Konec bude právě to HDC-FVE v reálné podobě. Do konce tohoto roku to jistě dám.

[marko250]

Použil jsi gridfree měnič a nemáš přetoky a nevadí mu výpadek DS? Našel jsi ostrovní měnič který má přez90% při těch 50-300W do domu a nezrujnuje peněženku?

[střídač_N]

1. Panel za tmy připojený paralelně k baterce.
2. Zastíněný, či poškozený některý panel při funkci regulátoru v MPP bodě.
3. Zastíněný, či poškozený některý panel kdy regulátor přestal regulovat a na panelech je maximální napětí.

2. Pokud bude regulátor udržovat napětí v MPP bodě kritický stav nastane, když dojde k zastínění panelu a jedna ze tří bypass diod překlene „svoji“ třetinu diod. Čirou matematikou lze dojít z výsledku, že v tento okamžik již zbylé dvě třetiny nezastíněných diod panelu nejsou schopny dodat alespoň napětí naprázdno, jež by dosahovalo alespoň MPP bodu a stane se z něj nutně spotřebič. (39*2/3=26 <= 30). Tento stav bude platit pro jeden panel. Pro dva panely sériově zapojené by zastínění jedné třetiny jednoho panelu ještě postačovalo pro vytvoření napětí naprázdno v MPP bodu. (39+26=65=> než 60V v MPP bodě.) Při dvou zastíněných částech panelu by se již však takto zastíněný panel stal spotřebičem. Obdobně můžeme dovodit, že pro tři panely sériově zapojené by musel být zastíněn celý panel.
Je velice pravděpodobné, že by regulátor takto „deformovanou“ VA křivku vyhodnotil a snížil regulační hodnotu MPP bodu a opět by nenastal stav, že by se panel stal spotřebičem. Naopak při přímém zapojení panelů na nabíjenou baterku, případně i s PWM regulátorem, by k tomuto okamžiku dojít mohlo a zde je již oddělení diodami nezbytností.


3. Pokud regulátor přestane regulovat nejčastěji při dosažení nabití baterky a bude na panelech maximální napětí naprázdno a jeden z panelů, nebo jen jeho část bude silně zastíněna, je pravděpodobné, že při jakékoli překlenutí bypass diodou „své“ oblasti, stane se takto postižený panel spotřebičem. Vždy dojde k rozdílu potenciálů a tím i toku proudu do zastíněného panelu.

K úvaze je, zdali k těmto stavům může reálně docházet a jak velkým spotřebičem se onen znevýhodněný panel zastíněním může stát.

Poslední úvaha je, jak velké závěrné napětí musí mít oddělovací dioda.
Je dobrým zvykem nevyužívat maximálních přípustných mezí součástek, ale jen jejich dvě třetiny. Dosahuje li jeden panel naprázdno asi 39V, pak tato hodnota je právě onou dvoutřetinou, tudíž je třeba počítat se závěrným napětím diody 39*3/2=60V na jeden panel.