Aktivní BMS/"přelévací pumpy"

[marko250]

Super PLC,takže zesílit účinek na stejném obvodu nepude jo? S tou tlumivkou nejde hnout? Ty nezjistitelné hodnoty součástek půjdou ještě doplnit? Nicméně výroba kopie s jiným plošňákem(né čtyřvrstvý) by vyšla dostupně a muselo by se spojovat více kusů k sobě paraelně? Nějaký odhad ceny při více kusech? A nakoplo Tě to k upgrade svého modulu,který by převáděl intenzivněji a jak vypadá odběr modulu v Tvém případě? Při spojení dvou modulů naměřen 50% nárust a né 100%,dokázal bys vysvětlit proč jen polovina?
Ono celé je to o spolehlivosti,ceně a bezobslužnosti,tak pokud by šlo okopčit původní obvod na jinak vypracovaný plošňák(větší) tak bych byl spokojen s dablováním na článek a stačilo by to na ty mé 400A články v pohodě s rezervou.Pokud Tě ale napadá lepší varijanta při zachování podmínek ,tak budu asi nejen já rád za další vývoj s konečným produktem. Jelikoš budu posilovat baterku tak určitě pumpy budu chtít další. Zatím opravdu díky za kus práce.
>kodl69 co napadá Tebe?

[PLC]

Ještě jedna informace co jsem zjistil v simulátoru a to že minimální pracovní napětí článku 2.1V což se mi moc nelíbí já bych byl pro aby to pracovalo od 3V a pod 3V aby to spalo, asi bych to dokázal takto upravit otázkou je zdali je smyslné rýpat do takového systému a nebo to udělat od začátku. Osobně bych to viděl tak, že udělat principielní systém fungující pro všechny používané typy baterií a u jednotlivých jen optimalizovat součástky a nastavení podle typu baterií.
Zkoušel někdo dát dva balancéry na dva tvrdé laboratorní zdroje a odzkoušet aktivační napětí?

[kodl69]

trafo 12mH každé vinutí? Tak to je jistě ferit, ne železoprachové jádro. Se divím, že se nepřesycuje. L1 10-15uH na 1khz je asi jenom na ukázku, možná jakože odrušení....
Jestli to dobře počítám, tak dvě vinutí v sérii je 48mH a 22nF kondenzátor, to je rezonance cca 5kHz, to není řádově mimo..
Ten minitranzistor asi fakt nebude výkonovej..

[PLC]

Super PLC,takže zesílit účinek na stejném obvodu nepude jo? S tou tlumivkou nejde hnout? Ty nezjistitelné hodnoty součástek půjdou ještě doplnit?

V simulaci jsem zkusil následovné hodnoty:
L1 6.8uH,11uH, 33uH
C5 22nF, 47nF, 470nF
Transformátor jsem aplikoval tak jak je 12mH což je nic moc
Q3 jsem aplikoval digitální FET BSS138 standardně se používá pro převod úrovní.

Nicméně výroba kopie s jiným plošňákem(né čtyřvrstvý) by vyšla dostupně a muselo by se spojovat více kusů k sobě paraelně? Nějaký odhad ceny při více kusech?

Teď zkouším jak se to bude chovat při různých posiléní součástek a trafa, ale vše je to o rezonanci. Jak zjistím více tak budu informovat

A nakoplo Tě to k upgrade svého modulu,který by převáděl intenzivněji a jak vypadá odběr modulu v Tvém případě?

No nakoplo měto a trochu posunolo dalším směrem můj modul odebírá pulzně 6 A při 100kHz což vychází průměrně na 2.5A konstantího odběru a převádí na napětí celé banky, respektive došťoucháva do celé banky transformovaný přebytek odsátý z článku. Probjém je že se musí vždy zvolit správné trafo, respektive buď pro systém do 24V a nebo nad 24V. Pokud spojím mé moduly paraleleně, tak jsou spolu synchronizovány a tudíž je celkový výkon 200%. Problém mých modulů je, že používají hotové komponenty a musí se externě řídit a tak je to celé drahé, proto hledám novou "jednodušší "cestu k dosažení stejného úspěchu v levnějším a autonomějším provedení.

Při spojení dvou modulů naměřen 50% nárust a né 100%,dokázal bys vysvětlit proč jen polovina?

Zde bych na stoprocent řekl, že v rámci tolerancí použitých součástek dojde k vzájemnému ovlivnění řídící rezonance mezi balancéry a tak ani jeden nejed na plno. Pokub by se propojili nejen B+ a B- ale také by se propojilo paralelně trafo pak by se to mělo chovat správně.

Ono celé je to o spolehlivosti,ceně a bezobslužnosti,tak pokud by šlo okopčit původní obvod na jinak vypracovaný plošňák(větší) tak bych byl spokojen s dablováním na článek a stačilo by to na ty mé 400A články v pohodě s rezervou.Pokud Tě ale napadá lepší varijanta při zachování podmínek ,tak budu asi nejen já rád za další vývoj s konečným produktem. Jelikoš budu posilovat baterku tak určitě pumpy budu chtít další.

Pokud se půjde tou či onou cestou pak jsem pro to, aby se na místě trafa použilo trafo co se bude profesionálně vyrábět jako standardní a nebo i zakázkový díl (to bych následně zařídil), aby se zachovala parametrická schodnost.

[pezizka]

Mendy by radost neměla!

[PLC]

trafo 12mH každé vinutí? Tak to je jistě ferit, ne železoprachové jádro. Se divím, že se nepřesycuje.
Ten minitranzistor asi fakt nebude výkonovej..

Jsem na to koukal a je to asi nejstříbrnější ferit co jsem viděl, asi jsem ještě neviděl vše... to ber s rezervou
Každopádně i to samotné jádro je volné v tom svém plastovém obalu. A další zvláštnost je mezera mezi vinutí a jádrem je to 1mm po celém průřezu plus vůle jádro / pouzdro.

Jinak ta tlumivka pokud je pouze odrušovací, tak má celkový průřez vodiče cca 1/10 vinutí trafa, tak vcelku odvážně přenáží velké proudy z plus bateri na střed vinutí a ty dva fety dělají symetrický rozkmit o 180°posunutý. přitom pokud mám moduly na výstupním vinutí propojený všechny balancéry stejně, tak mi to přijde dost zbytečné - já zapomněl je tu ten samokmit. Vinutí totiž ovlivňují gate opačných FETů vzhledem k výkonovému spínání. Je to taková "polovodičová bramboračka" s pravidlem silnější zvítězí a určí synchronizaci.

[PLC]

Tak jsem si navrhl jednostranou testovací desku s možností navýšení výkonu, kterou dnes vyrobím a zítra až dorazí chybějící součástky, tak osadím a uvidíme jestli něco vyčudí...

[marko250]

Ani netušíš jak jsem napjatý,ať to výjde kruci pořádně pozitivně .

[PLC]

Už se to leptá tak uvidíme, jak se zadaří.
Neleptal jsem už rok...
Vše si už nechávám dělat profi, ale tady musím oprášit leptání, abych nenechal vyrobit neco nefunkčního.

[kodl69]

pokud nehoří tak moc, tak využívám plosnaky.cz, 0,75 dm2 s poštovným za 95Kč, za pět dní doma, a nebo standart cca 150Kč/dm2 za dva dny a nebo příplatek za expres. Je to teda jenom holá deska, žádná maska, potisk.. ale na spoustu věcí není třeba.
To PLC: jaks teda vyhodnotil to jádro, je to železoprach? podle mýho kalkulátoru na toroidy mi nevychází u žádnýho železoprachu tak vysoký Al, a úplně sprostý železo to snad nebude, nebo myslíš že jo?

[PLC]

Tak tady je fotka šupin jádra toroidu.

dle toho soudím že jeto železo prach a pěkně magnetizuje.
Jinak s těmi holými pcb díky za typ, určitě někdy využiji.
Jinak já už dokončuji proces leptání a jdu sundat fotorezistiv.

[PLC]

Tak zde je malá ochutnávka 3x prototypová testovací deska.

Pokračování asi zítra, ještě se musim přes noc rozhodnout jestli na to dám masku nebo ne. Ale s těmi smd součástkami mám raději, když tam maska je.

[Matess]

off topic... delas pekne desky... jestli jsi rok nedelal, tak to je moc pekny vysledek. Masku jsem nikdy nenasel, ale rad se priucim jak v domacich podminkach na masku. Nechces nekam sepsat nejaky tutorial mimo toto tema?

[PLC]

Tak ráno jsem se rozhodl, že aplikuji masku.
No není to nic moc, když si člověk napamatuje, jak to dělal a začíná defakto od nuly.

Lázeň byla trochu silnější a tak to dopadlo jak to dopadlo, hlavně že tam nějaké maska je a jak vypadá ja jendo.
Dílo pokračuje dalším krokem, oddělit, vyvrtat a osadit.

[PLC]

Tak a máme tu první vlaštovku, teď ještě udělat další.

Pak se budu muset pověnovat výrobě transformátorů
Pak připravit zdroje, zadrátovat a začít testovat. a hlavně připravit hasičák

[PLC]

Tak jsem se dotrápil s jedním trafem.
No a výsledek start rozkmitu cca 2.1V na 67kHz následně při překročení 2.5V náběh do 4.8kHz.
Zatím jsem rozdýchal jeden modul, připojil k němu trafo a zkoušel jsem jak se to chová v provedení Czech Made , aby bylo z čeho vycházet.
Jeden rychlý test jsem provedl a zjištění jsou vcelku zajímavá, pokud nechám výstup trafa jen napojený na osciloskop bez zátěže, tak napětí na vynutí peak-peak vyšplhá na 22.5V a dolní FETy začnou hřát - vcelku logické maximální napětí FETu/Dioda je 24V. Když jsem výstup trafa zatížil 5 Ohmy, tak napětí šlo dolů na cca 17V a FETy si čvachtali.
Jinak zdroj v testu s 5 Ohm zátěží nastaven na 3.5V 4A.
Tak uvidíme, jak to bude až umorduju druhé trafo - to je fakt nezáživná činnost a spojím ho s druhou již osazenou deskou.
Dnes již toho moc neudělám, tak uvidím co zvládnu o víkendu, mám nějaká ježdění s rodinou, tak uvidíme, kdy mi nechají trochu času na další pokroky.

[kodl69]

Jaký používáš jádro? To původní trafo mělo snad 3x16závitů, tak to asi netrvá.... já dělal na žlutobílým T106 vinutí tlumivky z 4,5m drátu 0,4 a desátej kus, to už je otrava..

[PLC]

Jádro jsem dal ze šuplíku T106-26, závitů 3x17 drátem 1mm a u 11 jsem to vymotal a začal znovu, aby se to tam správně a "souměrně" vlezlo. není to moc drátu, ale pokud chce člověk opakovatelnost a současně nějakou parametrickou shodnost, tak si musí najít způsob jak na to (nemotám trafa každý den). Když si vzpomenu na to, jak jsem navíjel 8 závitů drátem 2mm na stejném jádru, tak to byla luxusní pakárna. Ještě zkusím udělat druhé trafo před odjezdem do sněhového šílenství a zítra bych mohl pokročit v pokusech. Ještě si tady svařím dva 17.5Ah články ze 18650 článků na testování, abych mohl od zdrojů přejít do další fáze. Také bych pak dal svařence paralelně to bych měl 35Ah a postavil bych je proti tvrdému zroji 50A a uvidíme.

[kodl69]

škoda, mám tady kýbl tlumivek na T68-26, to je o kus menší. Ty T106-26 jsou v některejch PC zdrojích. Ale nezdá se mi, že by 17 závitů na tomhle mělo 12mH, já na to motám přes 4m drátu a naměřím 1,6mH, podle miniring core calc. mi to vychází 17 závitů na 27uH....

[PLC]

Přátelé je to trochu větší boj, něž jsem předpokládál, zatím se potýkám se saturacemi transformátoru, které se mi ani součástkám moc nelíbí.
Každopádně to nevzdávám i za možnou cenu externí cetrální synchronizace, na prototypové desce je znát každá vzdálenost a délka propojovacích vodičů s trafem.
Dnes jsem učinil několik poznatků a změn a musím si to srovnat v hlavě - co je přínosnější a hlaně bude mít budoucí smysl.
Byl problém s buzením druhé větve FEtu, ale to jsem postupně odstranil, zřejmě uvažovaná neznámá součástka nebude to pravé ořechové, a tak se do toho znovu ponořím zítra a zkusím to nějak doladit.
Hlavním výsledkem celého testování je, že po 10kHz oscilace je nesmylsl zvedat výkon, při 5kHz jsem se dostal přes 15A, ale vše se náramně hřeje a pasiv to asi neuchladí, musím tedy najít jinou cestu, jak to celé uspokojit k našim potřebám. Současně jsem testovel své balancování s vnejším řízením na 10A a zde nebyl problém, protože pracuji na vyšších frekvencích a jiném střídovém poměru.
Zítra se uvidí další postup a budu informovat.
To kodl69: ne všecny hodnoty udávané měřákem jsou pravdivé... dá se vycházen z toho co jsi psal, ale budeš v těžkých saturacích vzhledem k zapojení.