Dřevoplyn, Peltierův článek, Stirlingův motor, Parní stroj?

[? dumi]

Ja bych tu skodovku neprecenoval

[NOPARasito]

Zdar borci - Petlier.
Zkousel nekdo lepnout na krbovy kamna 5-7ks do serie s vysledkem cca 15-21V(0,3-0,8A).
Resim zalohu pro stejnosmerne cerpadlo s odberem 12-24V(0,2-1A).
A chci, aby to bylo v zaloze pouze kdyz kamna hori .
Zadnou UPS a cokoli.

[NOPARasito]

Zkusenosti s krbovkama a peltierem nema nikdo??? Budu tradicne muset otestovat sam??? Jiz mam objednano 5ks z Ali a k tomu 2ks ze studánky .

[tomas]

http://gorvin.mysteria.cz/cistydrevoplyn.htm Tady je návod na generátor na dřevoplyn bez dehtu.Pravda stirling je technologie hotova jen je to strašne poruchové,proto to nikdo nědělá.Jedinej problém v náhradě benzínu nebo nafty je v pracnosti.Málokdo je dnes schopen udělat něco navíc i když by tím byl i soběstačnej,hlavně by byl označen za blázna,dnes radši bude každej makat jak šílenec pro jiné,než by žil v pohodě ,sice s málem ale ....radši nepsat

Přečetl jsem si to, ale nemám s tím zkušenosti a nevím tedy jak vypadá ten dehet a jestli i hoří nebo se to lepí a tuhne, atd... Ale podle mne tam jsou velké ztráty tepla (energie) která by se dala využít k většímu rozkladu dřeva a vývinu plynu.
Místo obyčejného chladiče plynu bych tam dal protiproudý výměník kterým bych předehříval nasávaný vzduch, tak by se část energie vrátila zpět do rozkladného procesu dřeva a zvýšila množství plynu a snížila spotřebu paliva.
Výměník (např. trubka v trubce) bych udělal v mírném sklonu tak aby kondenzát a dehet stékal zpět do míst s vyšší teplotou a nejlépe až do generátoru na vrstvu dřeva a znovu se více rozložil nebo shořel. Přidávat tam další vodu je nesmysl, myslím že kondenzátu je tam až moc a to i ve spalinách od centrály.
Druhý protiproudý výměník bych dal na výfuk centrály a ten by předehřál nasávaný vzduch ještě na vyšší teplotu a zbytek energie-tepla ve spalinách výměníkem do vody spolu s chlazením motoru pokud by měl vodní chlazení. Celý ten generátor plynu bych tepelně zaizoloval.
A do filtru plynu bych dal dřevnou štěpku, hobliny, piliny a dřevěné uhlí, to by nasálo další případné nečistoty z plynu a potom posloužilo jako palivo. Potom by to mohlo být bezodpadové a tedy i účinnější.
Možná by bylo vhodné ten plyn trochu čistit přes vrstvu dřeva ještě před schlazením.
Nad generátorem plynu bych udělal klapkou utěsněnou komoru pro dávku paliva pro přikládání, zároveň by tato část mohla sloužit jako teplý filtr. Potom by se klapka otevřela a do generátoru by spadla další dávka paliva. A do komory by se doplnilo nové palivo.

[marko250]

Dehet hoří s vyšší teplotou a plamenem.Uvedu příklad v zplynovacím kotli,komora š.350 x h.350 x v.600mm, tryska je pod tím.Od hrany trysky nahoru 200mm je zhruba 700-800°C(žárobeton okolo),dalších 400mm po víko je falešná komora a za ní teprve tělo kotle s vodou.Těch prvních 200mm je bez dehtu a těch posledních u víka vždy bylo pokrytých dehtem.Prostě tu stěnu nahoře ochlazovalo tělo kotle s vodou 90°C a tvořil se tam stále.Stačilo těch 200mm vyizolovat mezi tělem kotle s vodou a komorou(40mm vaty) a od té doby žár od spodní hrany trysky rozpustí a spálí vše na stěně komory až po horní víko.

verner.jpg

[marko250]

Zkusenosti s krbovkama a peltierem nema nikdo??? Budu tradicne muset otestovat sam??? Jiz mam objednano 5ks z Ali a k tomu 2ks ze studánky .

Nemusíš,mám je do série 60V na 8mm plechu a ten na kotel.Je potřeba udržet stálou teplotu na teplé straně do 150°C a od půlky tloušťky peltiéru na druhou stranu nejlépe 0°C,ale i 50°C se mi dlouhodobě nepodařilo!Neumím si představit chlazení,které to zvládne do výkonu co získáš .Leží mi to tady na stole i s chladičem a čerpadlem do 30W solárním.

[? jahodovák]

http://gorvin.mysteria.cz/cistydrevoplyn.htm Tady je návod na generátor na dřevoplyn bez dehtu.Pravda stirling je technologie hotova jen je to strašne poruchové,proto to nikdo nědělá.Jedinej problém v náhradě benzínu nebo nafty je v pracnosti.Málokdo je dnes schopen udělat něco navíc i když by tím byl i soběstačnej,hlavně by byl označen za blázna,dnes radši bude každej makat jak šílenec pro jiné,než by žil v pohodě ,sice s málem ale ....radši nepsat

Přečetl jsem si to, ale nemám s tím zkušenosti a nevím tedy jak vypadá ten dehet a jestli i hoří nebo se to lepí a tuhne, atd... Ale podle mne tam jsou velké ztráty tepla (energie) která by se dala využít k většímu rozkladu dřeva a vývinu plynu.
Místo obyčejného chladiče plynu bych tam dal protiproudý výměník kterým bych předehříval nasávaný vzduch, tak by se část energie vrátila zpět do rozkladného procesu dřeva a zvýšila množství plynu a snížila spotřebu paliva.
Výměník (např. trubka v trubce) bych udělal v mírném sklonu tak aby kondenzát a dehet stékal zpět do míst s vyšší teplotou a nejlépe až do generátoru na vrstvu dřeva a znovu se více rozložil nebo shořel. Přidávat tam další vodu je nesmysl, myslím že kondenzátu je tam až moc a to i ve spalinách od centrály.
Druhý protiproudý výměník bych dal na výfuk centrály a ten by předehřál nasávaný vzduch ještě na vyšší teplotu a zbytek energie-tepla ve spalinách výměníkem do vody spolu s chlazením motoru pokud by měl vodní chlazení. Celý ten generátor plynu bych tepelně zaizoloval.
A do filtru plynu bych dal dřevnou štěpku, hobliny, piliny a dřevěné uhlí, to by nasálo další případné nečistoty z plynu a potom posloužilo jako palivo. Potom by to mohlo být bezodpadové a tedy i účinnější.
Možná by bylo vhodné ten plyn trochu čistit přes vrstvu dřeva ještě před schlazením.
Nad generátorem plynu bych udělal klapkou utěsněnou komoru pro dávku paliva pro přikládání, zároveň by tato část mohla sloužit jako teplý filtr. Potom by se klapka otevřela a do generátoru by spadla další dávka paliva. A do komory by se doplnilo nové palivo.

Pokud jsi to četl pořádně,tak v tom uspořádání jak to popisuje,skoro žádný dehet nevzniká,jelikož je to amatérská konstrukce,není použit vyrobený plyn na předohřev dřeva,ale pokud se podíváš na další nákresy u jiných zplynovačů to je použito.Samozřejmě těch možností využití odpadního tepla je víc nejlepší by byla centrála chlazená vodou ale nevím o žádné.možná by šlo využít teplo na dosušení dřeva nebo k vytopení prostor kde trošku smrádku tolik nevadí,vždy se najde nějaký únik něčeho,co se může palit.Otázka ale je jestli to stojí za to se tím zabejvat,protože málokdo tu centrálu využívá víc než je třeba a to je hlavně v případě totálního nedostatku slunce a zároven kolapsu sítě.Snad by byla možnost použít stabilního naftáku poháněným řepkovým olejem a na snížení emisí použít UF2,nebo HHOgenerátoru.Nedaří se mi ale nějaký takový motor sehnat abych to vyzkoušel.Škoda,že to nevyšlo dříve,vím o mnoha co vhodné motory sešrotovali...

[tomas]

No ale musel tam dát dřevěné uhlí alespoň v poměru 1:1, jak tam bylo méně dřevěného uhlí než dřeva tak tam dehet byl. Dřevěné uhlí to zbytečně komplikuje. Chtělo by to tedy větší teplotu v generátoru aby se rozložil i ten dehet nebo ho vracet zpět aby shořel a rozložil se.

[? jahodovák]

Daleko jednodušší je vyrobit to uhlí v retortě,nebo jak je naznačeno i za použití výfukových plynů jen s tím rozdílem,že je třeba využít k ohřevu dřeva i vyvíjený dřevoplyn ale jen na ohřev dřeva na výrobu toho uhlí.Mám vyzkoušeno že na výrobu drev.uhlí je trěba pod retortu přiložit jen tři krát.Používám slabých klacků samozřejmě suchých z lesa.Retorta jsou jen dva plechové sudy,jeden okolo 100l a druhý jako plášt 200 l.Výroba jedné dávky uhlí trvá cca 6 hodin.Je s tím ninimum práce a v sudu je cca 65 procent obsahu kvalitní drěvěnné uhlí,bez problémů použitelné i jako palivo na gril,já ho vyrábím hlavně jako biouhel na zůrodnění zahrádky.Tam je třeba jen drt,takže větší kousky je možno použít i jako palivo bud do vyvíječe,nebo grylů,náklady minimální,pokud máš kousek lesa,nebo možnost sehnat suché klestí za odvoz...smrk na otop a listnaté na výrobu uhlí..

[tomas]

To ano, ale dřevěné uhlí už nemá prchavou hořlavinu, to je skoro čistý uhlík. Část dřeva - tepla - energie se spotřebuje na výrobu dřevěného uhlí. Je sice pravda že z dřevěného uhlí půjde asi čisté CO bez dalších uhlovodíků. Je to práce navíc a prchavá hořlavina nevyužitá v motoru. Myslím že by se to dalo vyřešit i bez mezistupně s oddělenou výrobou dřevěného uhlí.

Chtělo by to něco kde bude alespoň 600°C a aby touto teplotou prošlo vše a po dostatečně dlouhou dobu (jak při pyrolýze - http://www.ekorecyklace.cz ) pak aby to zužitkovalo i odpadky, těch bude vždy dost a levnější než dřevo

[gupa]

Kolik Wp/m2 dávají optimálně provozovaný peltiery?

[? jahodovák]

To ano, ale dřevěné uhlí už nemá tolik prchavé hořlaviny. Část dřeva (energie) se spotřebuje na výrobu dřevěného uhlí. Je sice pravda že z dřevěného uhlí půjde asi čisté CO bez dalších uhlovodíků. Je to práce navíc. Myslím že by se to dalo vyřešit i bez dřevěného uhlí.

Ano,dalo ale musel bys mít přístup k netradičním materiálům to znamená něčemu co odolá vysokému žáru a neopotřebovává se,možnost je naznačena v časopisu milotický hospodář,myslím z roku 1932 a to je odběr plynu přímo ze žároviště,kde žádný dehet není.Pro normálního smrtelníka který nemá přístup k takovému materiálu bude snažší použít uvedený postup s uhlím.Na podobném principu pracoval kotel klemza,i tam byl problém právě s touto tryskou,která pokud jsi neměl někoho,kdo ji udělal z materiálu s přídavkem volframu sotva vydržela jednu sezonu..

[NOPARasito]

Zkusenosti s krbovkama a peltierem nema nikdo??? Budu tradicne muset otestovat sam??? Jiz mam objednano 5ks z Ali a k tomu 2ks ze studánky .

Nemusíš,mám je do série 60V na 8mm plechu a ten na kotel.Je potřeba udržet stálou teplotu na teplé straně do 150°C a od půlky tloušťky peltiéru na druhou stranu nejlépe 0°C,ale i 50°C se mi dlouhodobě nepodařilo!Neumím si představit chlazení,které to zvládne do výkonu co získáš .Leží mi to tady na stole i s chladičem a čerpadlem do 30W solárním.

Chci to zkusit s chladicem a 1W vetilatorama, mozna bych tech 50stC na chladne strane mohl udrzet.
Neco jako tento bazmek:
https://goodgoods.cz/cs/ventilatory-na- ... PrEALw_wcB
Sam jsem zvedavej, 10$ nebudu litovat .
Ale díky za připomínku .

[? willcz]

Podle me je to slepa ulicka. Ohledne peltieru je potreba vedet par veci:
- konstrukcne je to dva keramicke "plosny spoje" a mezitim je nejaky polovodic, toto je zapajene "beznou" pajkou a ta ma relativne nizky bod tani. proto je limit tech 150 stupnu, tzn prehrati znamena zniceni modulu.
- je to relativne dobry vodic tepla a vykon to generuje jen kdyz je dost velky teplotni spad mezi teplou/studenou stranou. tzn je potreba hodne dobre chlazeni aby to melo nejaky realny vykon, idealne vodni. Problem je v tom ze je potreba to drzet co neblize tomu keramickemu povrchu. vzduchovy chladic bude mit tak velky tepelny odpor ze na samotnem peltieru bude par stupnu teplotniho spadu a vykon nula nic.

[gupa]

Wolfram tu přeci furt nebyl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%AD%C5%99stv%C3%AD
Jako normální smrtelník co potřebuje plyn k nabití aku stačí udělat z hliny nebo šamotu milíř nebo jiný speciální nebo patentu hodný prostor, odsát plyn a spálit ho v motoru a dávku a prostor milíře určit podle kapacity baterie a druhu dřeva na jedno nabití. Čím lepší milíř, tím lepší poměr dřevo-elektřina. Pokud by cena milíře byla tak zanedbatelná, skladování dřeva by bylo v podstatě v milířích kam se napojí odvod ke generátu a je jen otázkou vzdálenosti nabíječe a aku jak dlouhý bude kabel mezi dvěma body zplyňování-výroba. Zapálení, nebo celkové technické provedení už záleží natom, jak kdo je lepší uhlíř a bude umět místo uhlí produkovat bezzbytkově a efektivněji plyn.

[gupa]

Podle me je to slepa ulicka. Ohledne peltieru je potreba vedet par veci:
- konstrukcne je to dva keramicke "plosny spoje" a mezitim je nejaky polovodic, toto je zapajene "beznou" pajkou a ta ma relativne nizky bod tani. proto je limit tech 150 stupnu, tzn prehrati znamena zniceni modulu.
- je to relativne dobry vodic tepla a vykon to generuje jen kdyz je dost velky teplotni spad mezi teplou/studenou stranou. tzn je potreba hodne dobre chlazeni aby to melo nejaky realny vykon, idealne vodni. Problem je v tom ze je potreba to drzet co neblize tomu keramickemu povrchu. vzduchovy chladic bude mit tak velky tepelny odpor ze na samotnem peltieru bude par stupnu teplotniho spadu a vykon nula nic.

Takže z čeho je ten peltier? z porcelánu, oxidu titanu, bílocementová záruodolná keramika? Problém přesného dávkování a přechodů tepla mám prakticky zvládnutý na úrovni čtyřnásobně větší tepelné vodivosti než je měď a řitom za mnohe nižší cenu než měď má. Pro představu je potřeba jen vyřešit teploroztařnost a odolnost vodičů, je ta izolace elektrických drátků alespoň teflonová?

[NOPARasito]

Ja na teplé strane dosahl 300stC na druhe strane bylo dobre 90-120stC a peltier se nerozpustil, takže nevim kde je chyba

[? willcz]

Vnitrni konstrukce je takova:

TEC_Construction.009_.jpg

Je to opravdu zapajene a to ze je na povrchu 300 stupnu nerika nic o tom kolik je uvnitr na tom pajenem spoji a taky nikdo z nas nevi jaka je pouzita pajka.
Chtel jsem jen rict ze prikladat na vysokou teplotu muze clanek znicit a je potreba se pohybovat ve spravnych mezich.
Stejne tak je potreba udrzovat rozdil teplot a to 1W vetracek fakt neda

[NOPARasito]

Uvidime, i velikost chladice a okolni teplota hraje roli, nebudu mit na stene kamen teplotu vyssi jak 200, takze vykon bude zalezet kolik budu moci uchladit na studene strane, ja mam moznost i udrzet na chladne strane trvale 45st jelikoz mam kamna s vymenikem a vratka je trvale na 45, ale to se mi nechce vyrabet mezichladic, zatim, mozna to tak zkonci.

[diablo007]

Vrátka 45 stupňů je tak dobrá na nízkoteplotní korozi ne?