doma vyrobený měnič

[PavelR]

mě fungovala nadproudová pojistka i přes proudový trafíčko, ale jen za provozu, nebo zkratu za provozu.
Bohužel nefungovala při stasrtu měniče do zkratu na výstupu. Musí to být fakt rychlý - jak píše kodl. Zapojení se bočníkem pod můstkem fungovalo - kodlova verze schematu. Ale je nutný tímto vypínat shutdown vstupem přímo budiče fetů. Pak klidně i zdroj SPWM.

[feliz navidad]

Co bylo špatně, že ochrana nefungovala při zapnutí měniče do zkratu? Čím to bylo řízené? EG, Atmel, PIC...?

[PavelR]

EG ale to je nepodstatný. Vypínám přímo budiče fetů SD vstupem IR2110. To je nejrychlejší. EG se vypíná taky ale to je nepodstatný.
Tipuju, že to s proudovým trafem nebylo dostatečně rychlý (pulse by pulse). Nebo že to šlo běhěm několika prvních impulsů které jsou ve stejné polaritě takže to nepřeneslo.
Když jsem to zkusil zbastlit přes shunt pod můstkem, tak to bylo na jistotu. cca 30 startů do zkratu po sobě a nic se nestalo.

[kodl69]

To Josef 51: Tvýho eleborátu jsem si nevšiml, nesedím u toho furt... schéma ber jako schéma, ne seznam použitých součástek. TJ pracuji v eagle, potřebuju mosfet TO220 na stojato, tak tam dám irf530. ale neznamená to nic o tom, co mám osazeno na desce. Když se podíváš zpátky, tak všude píšu, že používám IRF135B203, to používám v poslední víc než rok, a tím pádem je tvoje úvaha o chlazení nesmyslná, v podstatě není co chladit... 10ks paralelně má 0.8 miliohmu, tj při 200A a dvou větvích můstku je to 48W, + nějaký spínací/rozpínací ztráty, a 10kW ten měnič u mě nikdy nebude dávat po dobu hodin... Současná verze se 7x IRF135B203 se při výkonech přes 5kW drobek zahřívá, ale to už se trafa z PJ nedají uchladit...
Ještě jednu nectnost má EG8010 - budí 20kHz SPWM jenom jeden polomost, druhej jede na 50Hz. tj ten jeden polomost se víc zahřívá, reálně spodní polovina, protože má jenom poloviční chladič, ty horní části polomostů mám na jednom společným, tj teplo se rozvede, ale termokamera nejde rozdíl. popis je zde:
EG8010 používá unipolární modulaci jedné fáze, nejlepší řešení je, když 1/4 periody SPWM dělá jedna strana polomostu a druhou čtvrtinu periody dělá SPWM druhá strana polomostu. Potom jsou všechny spínací prvky rovnoměrně zatížený. A to zase musí někdo naprogramovat.
Tvoje schéma ochrany může fungovat, i při SPWM, ALE problémem jsou časové konstanty u zesilovače - pokud budou hodně krátké, tak bude ochrana falešně vybavovat díky špičkám při spínání/rozpínání, pokud dlouhé, přesytí se při zkratu tlumivka a všecko vybouchá (několikrát vyzkoušeno nejenom mnou) i když je to zapojený na SD vstupy budičů. Proud se dá téměř bezeztrátově snímat proudovým trafem, když bude na feritu (železoprachu), nebude to ani vnášet zpoždění kvůli magnetickým ztrátám. A trafo může být kdekoliv, na výstupu můstku, u + napájení... Někde jsem tohle řešení zahlídl, já jsem zkoušel snímat úbytek napětí na ploše DPS v záporné větvi napájení - ale nějak to nešlo použít, úbytek napětí byl cca 120mV při 50A, ale při spínání a rozpínání tam chodily špičky řádu 2V. RC články v podstatě nepomohly, když už jo, tak jejich časová konstanta zpozdila vypnutí až za destrukci mosfetů.

[Jozef51]

To Josef 51: Tvýho eleborátu jsem si nevšiml...

Dakujem za odpoved. Osadenie s IRF135B203 uz koresponduje s popisom chovania a viem odvodit aj dalsie veci. Chcel som mat istotu, preto moj dotaz.
U zosilnovaca pojistky s OZ MCP602 som naschval neuvadzal hodnoty suciastok. Co som pouzil bol prvy nastrel ktory chvalabohu fungoval. Optimum ale moze byt ale ine. V konkretnom pripade ktory popisujem pre menic s modifikovanym sinus 150Hz bol RC-clen na vstupe R=1k/C=1000pF a nebadal som ziadne falosne poplachy a pri skrate to vypinalo mostik dostatocne rychle.
Keby si chcel mohol by som Ti dat na testovanie menica moje trafo 5kVA a to aspon na pol roka (skor sa ja ku nemu neprepracujem). Myslim, ze by informacie o chovani ceskeho trafa mohli byt zaujimave pre viacerych na tomto fore.

[kodl69]

Chování ochrany by chtělo prohlídnout osciloskopem, podle časové konstanty by to nemělo zpozdit reakci o víc než 1us (plus rychlost přeběhu OZ a zpoždění vypnutí budiče a rychlost vypnutí mosfetu, který můžou být dohromady i víc než tohle) . Já mám u IR2127 cca 600R+1nF, bez toho to kolikrát ani nenaběhlo, i když ir2127 má mít "blanking time" cca 700ns, tak to ještě potřebovalo trochu pomoct...
Zatím nemám ani jednu tu výkonovou desku komplet osazenou, barák jede pořád na "prasobastl" (i v téhle chvíli). Trafo rád otestuju, bude to nejsnáz vyměnitelná součástka, ale až ve chvíli, kdy to bude nějak fungovat... Momentálně mám na testy toroid z 5kW PJ, 3x toroid 9V/230V každý odhadem víc než 2kW (od Pavla R), 4ks trafa z 1500VA 48V UPS na klasickejch trafoplechách, a klasický historický trafo podle štítku 24/220V 1kW, ale je těžší než z 5kW PJ... Maximální výkon je jedna věc, a druhá věc je ztrátovej výkon trafa, což u trvale zapnutýho měniče je hodně důležitej parametr. Jako první budu testovat to z 5kW pj, s tím jsem testoval i ten první předprototyp, a pak zkusím to trojtrafo. Spotřeby traf jsem kdysi měřil, a už to asi ani nenajdu, co si pamatuju, tak to historický si nestálo zrovna dobře, ale ani trafa z PJ nejsou zázračný, protože jejich jmenovitý výkony jsou hodně nadhodnocený, na rozdíl od toho starýho, který podle mě snese nějakou chvilku víc, než to z 5kW PJ.

[lemra79]

vasich aktivit si vsimam a obdivuji, jestli bude na konci schema s deskou, urcite bych se o neco pokusil. mate odhad, kolik takovy 5kw menic bude brat naprazdno?

[beethowen]

vasich aktivit si vsimam a obdivuji, jestli bude na konci schema s deskou, urcite bych se o neco pokusil. mate odhad, kolik takovy 5kw menic bude brat naprazdno?

To záleží hlavně na transformátoru. Myslím, že tak kolem 20W, možná lehce pod by to mohlo být, pokud budou dobré plechy.
Odhaduji, že bude potřeba toroid jádro tak 30kg, možná trošku méně, ztráty v železe můžou být tak 0,75.

[kodl69]

nemusím mít odhad, mám něření. Měnič s transformátory z PJ 8000 má klidovou spotřebu cca 25W (0.5A/53V) a těch 5kW na půl hodiny zvládne. Účinnost jsem neměřil, od 1 do 3kW bude účinnost dobrá, protože to prakticky netopí, a pak už se začnou přehřívat čínský trafa, zapne se ventilátor a účinnost jde dolů...
Největší část klidové spotřeby je v trafu, ale je potřeba to pojmout komplexně. Samotná elektronika má spotřebu cca 5W. Správně navržená tlumivka mezi můstkem a trafem je jedna z podmínek, další podmínka je správná kapacita zapojená paralelně s 230V vinutím trafa - to sníží klidovou spotřebu z 1A na 0.5A úplně běžně...

[kodl69]

dnes jsem obešel měnič termokamerou. V podstatě je to výkonová část z PJ800 s vlastním řízením. Odběr 3kW cca 2h, pak cca 15minut 4.5kW. Co mě překvapilo, tak teploty přívodů k trafům - podle mě stejným růřezem jsou vinuty i primáry traf.

VT_0174T.jpg

další nejteplejší jsou 1W odpory v RC článcích - ale jen ve dvou, proč to tak je jsem psal dříve vlastnost - EG8010

VT_0181T.jpg

Trafa jsou v trubce s ventilátorem, vystupující vzduch měl 56°C, fotka nebyla pěkná.
Mosfety na původních chladičích o ničem neví, chlazeno pouze volně, bez ventilátoru:

VT_0177T.jpg

ještě tlumivka:

VT_0175T.jpg

Takže konečný verdikt je, že čínská konstanta dvojnásobku byla překonána, tohle by po pár hodinách provozu s výkonem přes 4kW nemělo šanci se uchladit, a další věc je, že je potřeba věnovat pozornost i tlumivce a jejím přívodům.

[fatter]

Zatial nesmelo aj ja sledujem toto zaujimave vlakno.Odkedy mam Axperta pokazeneho, zacina ma viac zaujimat kombinacia regler+menic. Dobry menic aspon 5-6kW by sa naramne hodil..len ci to "obycajny" clovek zvladne postavit a tiez, kolko by ho to vyslo

[fatter]

Ahojte, sorry ak bude otazka nemiestna, precital som si cele vlakno a chcem sa spytat, ci podla vas, kedze uz ubehol nejaky cas od vyvoja prvych menicov, moze bez vacsich uprav (a nedostatkov) fungovat aj cinsky menic, napr. https://www.aliexpress.com/item/4000255961232.html. Podla obrazkov k nemu treba este tlmivku, trafo a kondenzator. Ak ma mat podla udajov 12kw, tak ak by bol schopny trvalej prevadzky aj pri polovicnom vykone, uz to by bolo fajn

[Jozef51]

dnes jsem obešel měnič termokamerou...

Ako je robena tlmivka? - jadro, vinutie, vodice...

[Jozef51]

Ahojte, sorry ak bude otazka nemiestna, precital som si cele vlakno a chcem sa spytat, ci podla vas, kedze uz ubehol nejaky cas od vyvoja prvych menicov, moze bez vacsich uprav (a nedostatkov) fungovat aj cinsky menic, napr. https://www.aliexpress.com/item/4000255961232.html. Podla obrazkov k nemu treba este tlmivku, trafo a kondenzator. Ak ma mat podla udajov 12kw, tak ak by bol schopny trvalej prevadzky aj pri polovicnom vykone, uz to by bolo fajn

Na Vasu otazku je tazko odpovedat. Tuto dosku nemam. V Cine je asi niekolko desiatok vyrobcov takych menicov. A i ked sa lisia iba v detailoch zvycajne su tieto detaily dolezite.
Vseobecne sa da povedat, ze vsetky cinske polotovary menicov su osadene v riadiacej casti demodoskou EGS002. Tato doska ako demodoska je vynikajuca ale v konecnej konstrukcii by mala byt nahradena riadiacou doskou s korektne fungujucou nadprudovou ochranou - pozor, nie je to iba ochrana proti skratu! V podstate nepoznam na internete riesenie ktore by som povazoval za vyhovujuce. Kodl testuje cestu cez upravu zapojenia hlavnej dosky menica, PavelR naznacil dalsiu cestu ako by mohla tato ochrana fungovat.
Zaujimave riesenie by bola doska vyvodovo kompatibilna aspon na 17-tich zakladnych pinoch s doskou EGS002 a s fungujucou pojitkou. Takouto doskou by sa dali preosadit a opravit uz fungujuce menice s EGS002.
Nasi australski kolegovia riesili ochranu bistabilnou pojistkou

Klaus_Menic s RC-clenmi a vypinanim s tyristorom v2.jpeg

ale celkom nie som presvedceny, ze je to vyhovujuce riesenie.

Co sa tyka dosky menica ktoru uvadzate vo Vasom prispevku. Je to doska z poslednej generacie cinskych menicov. Opravena topologia spojov vykonoveho mostika, posilenie budenia vykonovych tranzistorov pri spinacoch 50Hz je asi dostatocne, no u spinacov 23kHz uz nie som si celkom isty. Vyborne, ze ma integrovany zdroj 12V na doske a aj oddelenie vystupu menica 220V od EG8010 cez trafo. Zvysok moze fungovat tak ako je na doske.
Ja na podobnych doskach naviac nahradzujem rele tranzistorom MOSFET p-kanalom. Je to lacnejsie (ako rele) a ma to nulovu spotrebu. Slabinou dosky bude asi neupravena riadiaca doska EGS002 (jej nadprudova pojistka). Vyslednu kvalitu menica naviac podstatne ovplyvnia komponenty ktore uz nie su v dodavke. Hlavne trafo, tlmivka pri trafe a dalsie vystupne obvody menica ako prepatova ochrana, odrusovaci filter - ten by mal byt kvalitny dvojity...

[Johnny.sk]

Ahojte, sorry ak bude otazka nemiestna, precital som si cele vlakno a chcem sa spytat, ci podla vas, kedze uz ubehol nejaky cas od vyvoja prvych menicov, moze bez vacsich uprav (a nedostatkov) fungovat aj cinsky menic, napr. https://www.aliexpress.com/item/4000255961232.html. Podla obrazkov k nemu treba este tlmivku, trafo a kondenzator. Ak ma mat podla udajov 12kw, tak ak by bol schopny trvalej prevadzky aj pri polovicnom vykone, uz to by bolo fajn

Zdravim,
Pozrite len moje prispevky..
Aj prednedávnom som pisal ze mi menic natocil uz nejaku MWh..
A ano, znesie 12kW. Mam presne tu dosku.. Par krat horela kym som sa naucil zit s jej chybami. Naposledy som ju osadil polovicnym poctom FETov, ale uz 3/4 roka bez zavad dostava denne 5-6kW supy z kuchynskych spotrebičov. Ale nemam odvahu nan zapnut kuchynsky robot.

[kodl69]

A to je ten rozdíl. Ženská včera pozapínala všechno, co kolem sebe našla krom toho byl zapnutej boiler, takže součet byl někde k 10kW.
Jelikož nenám ochranu na nadproud, ale jenom tu protizkratovou, tak se nic nestalo, jenom měnič vypadl a zkusil to znovu na softstart, na což zareagovala indukce a zůstala vypnutá... Měniči se nic nestalo, nebylo to poprvé. Znovu opakuju: nedoporučuju ty čínský krámy. Nemají odolnost proti zkratu, potažmo mají problém z rozběhem indukčních motorů. Některý verze mají katastroficky poddimenzovabný buzení mosfetů.
Podklady na výkonovou desku se zkratovou odolností klidně zveřejním, ale je to jenom výkonová část, řízení s EGS mám zbastlený na univerz. desce, a abych pravdu řekl, ani se mi nechce na to desku navrhovat...

[Jozef51]

...Aj prednedávnom som pisal ze mi menic natocil uz nejaku MWh..
A ano, znesie 12kW. Mam presne tu dosku.. Par krat horela kym som sa naucil zit s jej chybami. Naposledy som ju osadil polovicnym poctom FETov, ale uz 3/4 roka bez zavad dostava denne 5-6kW supy z kuchynskych spotrebičov. Ale nemam odvahu nan zapnut kuchynsky robot.

Takze vlastnosti tejto dosky som odhadol dost blizko. Snad oprava pri spinacoch 23kHz - ze ich budenie tranzistormi SE moze byt dostatocne (bolo by treba provnat napr s TC4452).
Moj dotaz je ale smerovany inde. Doteras sa mi nepodarilo zistit cim su na tychto modernejsich doskach osadene napajacie zdroje. Ak by to bolo mozne zaujimal by ma cip ktorym riadia zdroj. Celkove zapojenie by som potom snad odhadol dost spolahlivo. Dobre by bolo aj detailnejsie foto zdroja. Vdaka.

[Johnny.sk]

Paci, https://drive.google.com/file/d/1b2NKCEPvn7w0L010_Uphospi7FBIIR5T/view?usp=sharing
najnovsia 3,6kW doska.. uz druhy menic idem s nou stavat.. zda sa mi odolnejsia ako moja 12kW.. mozno aj preto ze je pretazenie nastavene na nizsi vykon..

[Jozef51]

Paci, ...

Vdaka. Samozrejme, obvod ktory ma zaujima ma vyskrabane oznacenie.

IMG_20210316_102812x.jpg

Toto je moja doska. Plosny spoj pre zdroj je identicky s Tvojim. Iba ten zdroj neviem zohnat.

[kodl69]

jestli potřebuješ 12-15V z napětí nad 40V tak mám ověřeno tohle: https://www.aliexpress.com/item/3282423 ... 4c4d1FI5ft
na výstup jsem přidal 18V transil, po první destrukci měniče při použití modulku s LM2596HVS, kterej se prorazil a zničil komplet všecko...
Výše odkazovanej funguje v měniči už víc než rok, je tam XL7035, tj teoreticky do 80V Vin, ale 4R7 v sérii a 65V transil na vstup jsem dal taky...
na napájení 5V používám tohle: https://www.aliexpress.com/item/3280617 ... 4c4dwKIbL6
pinově kompaktibilní se 7805, akorát při odběrech nad 100mA výrazně lepší energetická účinnost než 7805...