Přeji pěkný den,
a protože je pátek, mám pro Vás další článek ke čtení, zamyšlení i diskuzi. Tentokrát se podíváme na elektrárny na fosilní paliva.
Karel Kilián
Musíme přestat stavět elektrárny na fosilní paliva!Podle analýzy, která počítala emise z již existujících i plánovaných technologických zařízení, sloužících k výrobě elektrické energie, je nezbytné nejlépe
ihned přestat stavět elektrárny na fosilní paliva. V opačném případě se nevyhneme zásadním klimatickým změnám.
Většina zemí světa souhlasila s
omezením globálního oteplování na 2 ° C, přičemž cílem je udržet tuto hodnotu pod 1,5 ° C. Protože máme dobré povědomí o tom, jak se kysličník uhličitý podílí na globálním oteplování, dokážeme celkem spolehlivě odhadnout, kolik dalšího CO2 můžeme vypustit do atmosféry, než budou tyto cíle překročeny.
Tento limit je označován jako
„uhlíkový rozpočet“ („carbon budget“). Je užitečný tím, že nám umožňuje vyhodnotit různé způsoby, jak se udržet pod kýženou hranicí. Pokud se například do roku 2030 budou po silnicích prohánět výhradně vozidla s elektrickým pohonem, můžeme získat více času na to, abychom si poradili s emisemi z letecké dopravy.
Nevypadá to dobřeVědci se v první řadě zabývali emisemi uhlíku, produkovanými stávajícími zdroji, jako jsou elektrárny na fosilní paliva, továrny a další průmysl. Analýza zjistila, že
již stávající počet elektráren, produkujících uhlík, jde proti „uhlíkovému rozpočtu“. Pokud se spustí plánované elektrárny, pak množství emisí vzroste nad deklarovanou hodnotu.
Odborníci zahrnuli všechny hlavní zdroje emisí, včetně průmyslových zdrojů, osobních i nákladních automobilů a elektráren. Ze stávajícího množství produkovaného znečištění pak vypočítali výhled do budoucnosti. Zohledňovali přitom faktory, jako je typická životnost či jejich roční spotřeba (kilometry u automobilů, kapacitní faktor pro elektrárny atd.).
Elektrárny, které mají dlouhý životní cyklus a často spalují uhlí (které uvolňuje velké množství uhlíku na jednotku elektřiny), představují se
360 gigatunami oxidu uhličitého více než polovinu celkových emisí, k nimž jsme se zavázali.
Nemohou za to jen elektrárnyJedním z důvodů tak vysokého podílu je
rostoucí počet elektráren tohoto typu v Indii a Číně. Jen v Číně zahájilo od roku 2004 provoz 79 % v současnosti fungujících uhelných elektráren. Indie je v tomto směru jen nepatrně pozadu - ze stávajících elektráren na fosilních paliva jich 69 % zahájilo provoz v posledních patnácti letech.
Dalších 162 gigatun emisí představuje průmyslová výroba. Ostatní zdroje znečištění v tomto směru zaostávají: 64 gigatun oxidu uhličitého pochází z dopravy, 42 gigatun nějak souvisí s bydlením a 18 gigatun z komerčních budov. Proto se jeví jako vhodné zaměřit se primárně na snižování emisí z výroby elektrické energie.
V hromadě strašidelně působících čísel lze ale najít i pozitivní informace. Elektrárny, spalující fosilní paliva, vypouštějí ve Spojených státech a Evropské unii „jen“ 50 gigatun oxidu uhličitého. Dobrou zprávou je, že
celkový objem emisí se od roku 2006 postupně snižuje. Některé trendy tedy směřují správným směrem.
Jen závazky nestačíPokud bychom zachovali stávající stav, vypustilo by lidstvo do ovzduší
652 gigatun oxidu uhličitého. To v by samo o sobě v praxi znamenalo překročení hodnot, které je nutné dodržet, pokud bychom chtěli udržet globální oteplení pod 1,5 ° C. Odhady mluví o tom, že k dosažení této hranice by bylo nutné snížit emise na maximálně 580 gigatun.
Jestliže ale započteme všechny elektrárny na fosilní paliva, se kterými se počítá, případně již probíhá jejich výstavba, pak bude výsledná situace ještě horší. Počátkem tohoto roku byla naplánována výstavba uhelných elektráren s celkovým výkonem 600 GW a podobná kapacita elektráren na zemní plyn.
Pokud by všechny elektrárny byly dokončeny a spuštěny, znamenalo by to
dalších 190 gigatun emisí, což celkovou hodnotu zvyšuje na bezmála 850 gigatun oxidu uhličitého. V případě, že by elektrárny fungovaly po celou dobu své plánované životnosti, tak není šance na udržení globálního oteplování pod 1,5 ° C.
Je to „jen“ analýzaI když tento druh analýzy může být cenný,
existuje řada detailů, které nezachytává. Například přeprava osobními a nákladními automobily podle ní významně nepřispívá k celkovému znečištění, protože auta obvykle mají relativně krátkou životnost.
V současné době však máme po celém světě rozsáhlou síť továren, zabývajících se právě výrobou automobilů. Při jejich výrobě je přitom naprostou nezbytností elektrická energie, takže tyto podniky jsou a pravděpodobně zůstanou důležitým faktorem budoucích emisí.
Kromě toho, jak poznamenávají sami autoři, je analýza velmi citlivá na jeden z předpokladů: že
budoucí infrastruktura bude používána stejným způsobem jako dosud. V tomto směru však existují náznaky změn. Řada podniků byla uzavřena před očekávaným koncem své životnosti, protože novější továrny jsou schopné zajistit provoz při podstatně nižších nákladech.
Co myslíte, podaří se udržet globální oteplování pod 1,5 ° C?Zdroje: arstechnica.com, nature.com.