6120 Wp Hodonin

[? joseff]

Nikdo by nebyl schopny nainstalovat na strechu RD 34 ks techto bezramovych panelu?

[? avatar]

dotaz : nebude do toho panelu zatekat kdyz tam nebude ten ram a obsilikonovani

[? matej]

Josefe počkej musíme to my sami nejdřív nainstalovat sobě nějak. Je to nestandardní provedení. Pak se ti někdo na to určitě dá.
Na střeše máš tašky?

[? joseff]

Ja vim, ze jsem na to moc hrrr:)! Kdyz ja se tak tesim!:) Tak budu teda trpelivejsi a pockam si na nejakou nabidku a budu doufat, ze se dockam.

Myslim, ze az tak nestandardni to nebude, mozna jen ze to neni az tak bezne, ale treba tady bezramove panely primo nabizi:
http://www.unityone.cz/?page_id=138

A tady jsem nasel stresni system pro bezramove panely SOL-25i:
http://www.pvt-czech.cz/index.php?optio ... -informace

Ano na strese mam palenou hranickou tasku - viz obrazek -

strecha_hranicka_taska

A mame kompletne kovovou vazbu - zadne drevene tramy, ani drevene stresni late - vsechno kovove - viz obrazek -

strecha_kovova_vazba

Kovova vazba taky mozna neni az tak bezna, ale znam jednoho cloveka pobliz co ma uplne stejnou krytinu a podobnou kovovou vazbu a na ni FVE, vim jak to ma resene, pripadne bych mohl pro zajemce dodat foto.

Nez se mi podari sehnat nekoho kdo by to dokazal nainstalovat, prosim alespon o radu jak bych do te doby mohl jednoduse vsechny panely otestovat - nemam zadne meraky - dalo by se to i nejak jinak? - treba pomoci prodluzky - kdybych odsrouboval vidlici a na tento konec pripojil 1 panel a do zasuvky na druhem konci bych neco zapojil? Je to blbost?

Premyslim, jestli se uplne vykaslat na EON a zeleny bonus nebo to ted nejak zprovoznit bez pripojeni k DS a pozdeji se podle podminek pokusit o oficialni pripojeni a ZB? Jenze kdovi jak dlouho to bude trvat nez zase zacnou pripojovat. Daly by se na tuto nejistou/prechodnou dobu do pripojeni k DS pouzit pro ukladani elektriny nejake starsi (ale jeste funkcni) baterie kdyby se sehnaly za "odvoz"? Z ceho nejlepe? Z nejakeho traktoru? nakladaku? vysokozdvizneho voziku? lokomotivy? letadla?:) tanku?:) Bylo by to docasnereseni. Aby se do nich daly ulozit tak 3 az 5 kWh?


joseff

[? avatar]

kčemu maš tolik UTP kabelu )))

[? matej]

Chápu a dokážu se vcítit do Vašeho nadšení
Mimochodem nevím jak je to legislativně - nepotřebujete takovouto stavební úpravu nahlásit na příslušný úřad?

treba tady bezramove panely primo nabizi:
http://www.unityone.cz/?page_id=138

A tady jsem nasel stresni system pro bezramove panely SOL-25i:
http://www.pvt-czech.cz/index.php?optio ... -informace

Abych byl úpřimný, taky si myslím že to nebude takový problém .. ale LUI říkal že se mu to nepozdává, že bez toho rámu to nemá dostatečnou pevnost. Ale nejspíš to bude v pohodě.

prosim alespon o radu jak bych do te doby mohl jednoduse vsechny panely otestovat - nemam zadne meraky - dalo by se to i nejak jinak?

Nejjednodušší bude připojit na panel 24V žárovku. Ale měřák (multimetr) bych si na Vašem místě rozhodně opatřil. Klidně i úplně levný za 300Kč ..

Premyslim, jestli se uplne vykaslat na EON a zeleny bonus nebo to ted nejak zprovoznit bez pripojeni k DS a pozdeji se podle podminek pokusit o oficialni pripojeni a ZB?

Doporučuji Vám opatřit si měnič který je schopen pracovat v ostrovním i síťovém režimu. Třeba SMA SunnyBoy myslím že to umí.

... nejake starsi (ale jeste funkcni) baterie kdyby se sehnaly za "odvoz"? Z ceho nejlepe? Z nejakeho traktoru? nakladaku? vysokozdvizneho voziku? lokomotivy? letadla?:) tanku?:) Bylo by to docasne reseni. Aby se do nich daly ulozit tak 3 az 5 kWh?
joseff

Startovací baterie nepřipadají v úvahu (pokud byste jich nesehnal fakt obrovské množství, takové aby hloubka vybití běžně nepřesahovala cca 20%). Pokud jde o kapacitu, nutné minimum je dáno tím, jaký bude maximální nabíjecí proud. Moje OPzS snesou C/10 kde C je kapacita v Ah, to znamená když mají kapacitu 490Ah tak dovolený nabíjecí proud je max. 49A. Některé (menší) baterie snesou větší poměrné nabíjecí proudy až do cca C/5). Systém mám 24V takže tomu odpovídá výkon fotovoltaiky zhruba 1200Wp. Vy pokud správně rozumím tak máte 34x180W = 6120Wp (docela slušné, vejde se vám to tam vůbec?) takže pokud zvolíte systém s baterii 24V (12V na tak velký systém nedoporučuji, ideální by pro vás bylo 48V) tak max. nabíjecí proud bude úctyhodných 255A takže nám vychází minimální kapacita baterii 2550Ah za předpokladu dovoleného max. nab. proudu C/10. Pokud by jste zvolil 48V soustavu, tak kapacita v Ah bude poloviční (kapacita v kWh zůstane stejná). Překračování doporučeného max. nabíjecího proudu by způsobilo zkrácení životnosti akumulátoru.

Máte na to dost místa ve sklepě?

Moje stávající 15-leté články OPzS jsem sehnal z jedné telekomunikační firmy, sloužili pro zálohování napájení a byly na vyřazení. Takže doporučuji oslovit podobné firmy. Anebo z vysokozdvižního vozíku by to ještě šlo, nebo jiného elektrického vozidla.

[? avatar]

jeste dodam ze nejde jen o nabijecí proud i kdyz v tomto prípade je podstatný ale take o přebíjení baterii. Nelze do nich cpat stale maximum co snesou i kdyz jsou nabite . ma to pak ten samej efekt jako hluboké vybíjení.

Proste bez kvalitního regulatoru to pujde tezko. U systemu 6120 Wp je to docela tezke protoze regulator musi zvladnout bud v rezimech¨

12 voltů system 510 amper coz zadnej na trhu neni snad
24 voltu 255 amper taky neni
48 Voltu 128 aper zde na trhu je rada castky ale budou kolme 25 tis

nebo koupit nekolik treba 12 ci 24 voltu a dat je do seriie pokud to ty regulatory umi coz take neni caste
nebo rozdelit na vice větví treba dat si 3000W na ohrev vody pak zbytek s 48V systemem do 60 amper regulator coz se da docela slusne sehnat

nebo uplne jinak )))

[? matej]

Jasně že tam musí být regulátor .. ten max. nabíjecí proud se myslí v čase normálního nabíjení, tj. cca do 14,4V anebo 13,7 float ..

No taky si myslím že to nebude žádná sranda. Nejspíš to bude potřeba udělat tak jak má tady Filip - 2 v podstatě nezávislé systémy. 3kW regulátory na 48V se dají sehnat, zde připadá v úvahu i ten Tristar 60A.

[mypower.cz]

ze jo .. ja sem taky nad tim vcera takhle premyslel - rozdelit to na vice mensich. Tzn mensi proudy, jednodussi reseni a taky kdyz se neco pokazi v jedne vetvi, stale mame dalsi nezavislou vetev, tzn zaloha (princip decentralizace). Ja ted dalsi rozsireni toho sveho FV budu delat jako treti oddeleny FV3 -> bojler a pripadne az budou baterky, tak FV3 -> BAT3. Jinak 6kwp ostrovni FVE... to bude dobre peklíčko

EDIT: jake maji ty panely vlastne maximalni napeti ktere snesou kdyz by se zapojily do serie ?

[? matej]

jake maji ty panely vlastne maximalni napeti ktere snesou kdyz by se zapojily do serie ?

Obvykle 600V anebo některé - hlavně amorfní - 1000V. Tyto budou mít na 99% těch 600V. Takže max. 18 panelů v sérii i s ohledem na typický napěťový tepelný součinitel monokrystalu a mrazivé zimní dny.

[? joseff]

Diky za vsechny prispevky!

Jake maji panely max napeti ktere snesou pri zapojeni do serie nevim, to vi mozna LUI.

Dalsi specifikou teto instalace bude to, ze se bude instalovat cast panelu na cisty vychod a cast na cisty zapad - duvodem je proste to, ze holt mame takto situovanou strechu. Ale slunce u nas sviti skutecne dost. Osobne si myslim, ze by ve vychodo/zapadni orientaci mohla byt trochu vyhoda - slunce bude k dispozici skutecne hned od vychodu az do doby nez zapadne.

Tak premyslim kam dat kolik panelu, jestli je rozdelit na polovinu na kazdou stranu nebo jak.

Vychodni strecha ma sklon 45 stupnu, vubec nic ji nestini a jsou na ni stresni okna, je situovana do dvora.

Zapadni strecha je clenitejsi a je situovana do ulice - cast ma sklon 23 stupnu a cast 45, odpoledne byva na te 45 stupnove casti trochu stin od vzrostlych briz, ktere rostou naproti pres ulici.

[? joseff]

Jeste doplnim informace:

avatar:
kčemu maš tolik UTP kabelu ))) - v podstate uz k nicemu, vedlo to od stozaru s antenami - ten bude asi treba zrusit kvuli stineni panelu - nebo by stin od anten nemusel vadit? Co myslite?
viz foto - strechy

vychodni strecha

strecha_vychod

na vychodni strese se da instalovat kdekoliv, tak nic nestini, akorat je potreba obejit stresni okna, rozmer vychodni strechy se sklonem 45 stupnu je 15 x 5 m

zapadni strecha

strecha_zapad

- na zapadni strese pripada k instalaci v uvahu jen vyssi strecha s mirnejsim sklonem kolem 25 stupnu, ktera ma rozmery 8 x 5 m

Tak premyslim jak to rozdelit, jestli pul na pul na obe strany strechy? Nebo to dat radeji vsechno na nekterou stranu? Kterou? A proc?:) Pujde to pomoci jednoho stridace nebo budou muset byt dva? Optimalni by byl asi kvuli cene jen jeden, ze?


matej_bb:
Máte na to dost místa ve sklepě? - ano, ve sklepe je placu dost


mypower.cz:
jak budes mit reseno to FV3 -> bojler - jak to bude pripojene? jak to bude fungovat? bude to nejaky DC bojler?


V jednotlivych mesicich by mela byt takovato prumerna denni vyroba (odvozeno od realne vyroby za minuly rok jiz fungujici instalace FVE se stejnou orientaci v nasi oblasti):

leden 3,6
unor 7,6
brezen 13,9
duben 20,4
kveten 16,8
cerven 24,8
cervenec 20,1
srpen 22,2
zari 13,8
rijen 9,5
listopad 4,3
prosinec 2,7

Dokaze mi nekdo rict, kolik bych tim po odecteni 5 kWh na beznou denni spotrebu denne nahral vody?
Dalsi otazkou je, kdybych pres leto zacal nahrivat nejakou akumulacni nadrz o objemu 2000 l, kterou bych nahral pomoci prebytku na 90 stupnu - o kolik se takova nadrz sama bez odberu denne ochladi a kolik energie je potreba na udrzeni jiz nahrate nadrze?
Takovou nadrz bych chtel vyuzit pro vytapeni v prechodnem obdobi rijen/listopad a brezen/duben a pritapet ji 20 kW kotlem na drevo (ktery uz je nainstalovany) - melo by takoveto ukladani a vyuziti prebytku smysl? Jaky zvolit objem? Jak spocitat kolik bych pomoci prebytku mohl nahrat/vyuzit?

Pro zvyseni motivace prihazuji do hry burcak!:) - taky dobry zpusob ulozeni slunecni energie! - kdo bude ochotny resit tuto instalaci na miste, zarucim obcerstveni v podobe vlastniho burcaku:)

Mym problemem je, ze vim co presne chci, ale nedokazu to tak udelat!

[mypower.cz]

mypower.cz:
jak budes mit reseno to FV3 -> bojler - jak to bude pripojene? jak to bude fungovat? bude to nejaky DC bojler?

neco takoveho jako tu posilal matej: viewtopic.php?f=15&t=163&p=1822#p1809
bojler mam maly 60L Ariston nalezato 1500W max pri 230V - ted momentalne nezapojeny, ale jeste to musim dukladne promyslet a taky prokonzultovat se zdejsimi odborniky ...

[tomas]

Kalkulačka pro ohřev vody: http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/47-potreba-tepla-pro-vytapeni-a-ohrev-teple-vody
Měrná tepelná kapacita vody, c=4,18 kJ.kg-1.K-1 (Vyjadřuje kolik energie je potřeba k ohřátí 1 kg vody o 1 K.
T1 = 10°C, T2 = 60°C
Q = m*c*(T2-T1)
Q = 1*4186,8*(333,15-283,15)
Q = 209 340 J energie potřebná pro uhřátí 1l vody z 10°C na 60°C
1 kWh = 3 600 000 J
3 600 000 / 209 340 = 17l vody
1kWh ohřeje cca 17l vody z 10°C na 60°C

Osobně bych to rozdělil tak, aby to šlo připojit na dva MPPT regulátory, jeden východní a druhý západní. Tedy asi na polovinu, dle místa k dispozici pro panely. Oba regulátory by dobíjeli jednu sadu akumulátorů s jedním měničem 24(48)/230V.
Východní strana poskytne energii na uvaření oběda a západní na uvaření večeře a zásobu energie na noc
Tahle orientace je výhodná v tom že dodávka energie přes den bude více konstantní a nebude tam velká špička výkonu v poledne. Teoreticky by potom mohl být akumulátor nadimenzován na menší kapacitu, protože vzhledem rozdílné orientaci tam asi nikdy nepoteče dobíjecí proud odpovídajícímu plnému výkonu 6,12 kW.
(Dělal jsem FVE 100kWp na střeše směr východ a západ, dává jim to max cca 70kW a z ČEZu se nedávno ptali, proč tu FVE nepustí na plno a jak je možné že ta FVE má při východu a západu slunce větší výkon než větší FVE v okolí )
Takže si myslím že při rozdělení na polovinu, to bude mít max. výkon cca 4,5 kW, ale o nic nepřijdete, protože více energie to zase dá při východu a západu slunce.
Osobně si myslím že je výhodnější panely dávat spíše na východ než západ. Ráno je chladněji (panely mají větší výkon), k večeru se v létě často zatáhne a jsou bouřky a ráno je zase jasno a panely jsou i čistější. Ale někde zase bývají ranní mlhy.
Střechu si nejprve změřím a nakreslím v CADu (používám QCAD http://www.qcad.org/qcad.html) a zkouším jak ty panely tam nejlépe rozmístit, potom se jde na montáž
Panely je dobré dávat od hřebenu, jinak budou bránit sklouznutí sněhu z části střechy nad panely.

[? matej]

Ano ta kalkulačka platí, až na to že neuvažuje s tepelnými ztrátami nádrže. Ty mohou být značné, zvláště u 2000L nádrže. Pokud tento údaj neznáme, a máme možnost měřit teplotu v nádrži, můžeme tepelný odpor zjistit při nahřátí na požadovanou teplotu a pak sledovat pokles teploty v čase. Z toho by se dala určit výkonová ztráta v kWh/24h při dané teplotě.

Pokud se jedná o zapojení systému, jak navrhuje Tomas, tak si nejsem jistý, jestli by bylo v pořádku dobíjet jednu baterii akumulátorů ze dvou FV systémů přes 2 regulátory. Obávám se že jelikož by o sobě navzájem nevěděli a dobíjeli by 1 sadu AKU, tak by se mohly navzájem "rušit". To spíše bych už investoval do regulátoru s dvěma/více vstupy (MPP sledovači).

[? drama]

Tak například Morningstar Tristar MPPT 60 dokáže komunikovat s dalšími regulátory a nabíjení jedné sady akumulátorů více regulátory není problém. Čekal bych to i u dalších "lepších" regulátorů.

[tomas]

U regulátorů s MPPT to není problém.
Prodává se to i v sadách:
http://www.energybay.org/flexware-obfw5-fx3048t-d-assembled-tested-1
Nebo tento:
http://www.bke.cz/cs/produkty/fotovoltaika-solarni-systemy/mppt-zakaznicka-reseni/
je složený ze třech:
http://www.bke.cz/cs/produkty/fotovoltaika-solarni-systemy/mppt-regulatory/ss-800-mppt-din/ v jedné krabici.
Nebo tato FVE:
http://solarni-panely.cz/e-shop/hybridni-fotovoltaicke-elektrarny/hybridni-fotovoltaicka-elektrarna-trina-5-06-kwp
obsahuje 2x solární regulátor - MPPT 60
Komunikovat spolu nijak nemusí, protože se musí řídit napětím akumulátoru, jinak by to nebyl regulátor. Jen musí být stejně nastaveny.
Dělá se to i u regulátorů bez MPPT. Problém by mohl teoreticky mohl nastat u regulátorů s paralelní regulací, ale ty nemají MPPT a na trhu jsem je snad ani neviděl, ale dělají je bastlíři. Také se kombinuje FVE s větrníkem nebo vodou atd...

[tomas]

Ano ta kalkulačka platí, až na to že neuvažuje s tepelnými ztrátami nádrže. Ty mohou být značné, zvláště u 2000L nádrže. Pokud tento údaj neznáme, a máme možnost měřit teplotu v nádrži, můžeme tepelný odpor zjistit při nahřátí na požadovanou teplotu a pak sledovat pokles teploty v čase. Z toho by se dala určit výkonová ztráta v kWh/24h při dané teplotě.

Je tam:
Koeficient energetických ztrát systému z =

[? matej]

Je tam:
Koeficient energetických ztrát systému z =

No ale jak ho určíme? To je pro rozvody vody, ne pro akumulační nádrž ..

[? matej]

Tak například Morningstar Tristar MPPT 60 dokáže komunikovat s dalšími regulátory a nabíjení jedné sady akumulátorů více regulátory není problém. Čekal bych to i u dalších "lepších" regulátorů.

To jsem nevěděl, v tom případě není problém.