Dotace pro ostrovní fotovoltaiku.

[? kyocera]

Dotace pro ostrovní fotovoltaiku.
Je možná i v případě rekonstrukce stávajícího RD na pasivní dům.
Nejedná se tedy jen o nové pasivní RD, ale i stávající RD, které projdou rekonstrukcí a změní se
na pasivní domy. Snížení energetické náročnosti na pasivní dům je provázeno nejenom
kvalitní izolací , ale i použitím tepelného čerpadla nebo ostrovní FV na ohřev vody.
Změna stavu budovy na pasivní se dokládá zejména průkazem energetické náročnosti - výchozí
stav a nový stav – na pasivní dům. Je tedy zřejmé, že hlavní úlohu zde sehraje energetický specialista
na výpočet energetické náročnosti budovy. Seznam energetických specialistů najdete
na www stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Zde.
http://www.mpo-enex.cz/experti/expertlist.aspx
S takovým specialistou , kterého si vyberete můžete spolupracovat na projektu
snížení energetické náročnosti budovy na pasivní a pokud patříte mezi příznivce fotovoltaiky, je
zřejmé, že tímto způsobem je zde možnost získat dotaci FV na ohřev vody i kvalitní zateplení
vlastního RD. Dotace na tento typ pasivního domu činí 400tis.Kč. Je třeba dodržet všechny náležitosti,
projektu a hledat a získávat i další informace k danému tématu.
Nikomu nevnucuji uvedené informace o možné dotaci na na zateplení i na ostrovní FV – ohřev
vody při rekonstrukci stávajícího domu na pasivní dům. Jen jsem chtěl upozornit, že taková
možnost tady je.
Informace jsou určeny lidem s inovativním způsobem myšlení,kladnému vztahu k
technologiím, které jsou přátelské k životnímu prostředí. . Lidem, kteří mají vizi a umějí
překonávat překážky při realizaci . Naopak informace nejsou určeny těm, komu vadí dotace všeho
druhu nebo mají v zásadě mají negativní způsob myšlení.

[? petrs]

Jak je to s pripadnym naslednym prodejem takovehoto domu,pri jehoz stavbe byly pouzity tyto a podobne statni dotace?

[? kyocera]

To je správná otázka. Nicméně nedávám podrobný návod a neumím odpovědět na související budoucí
majetkové vztahy. Obecně při řešení projektu vyvstane vždy mnoho nejrůznějších otázek a je třeba hledat
správné a související odpovědi. V tomto případě jsem chtěl jen upozornit na možnost dotace i na ostrovní FV, protože vím, ze svého okolí, že jsou jedinci, kteří se touto cestou vydali , ale všechny podrobnosti neznám .

[? kyocera]

Získal jsem k této oblasti několik nových informací, tak to zde doplním.
K tomu jak se ptá Petrs, tak se musí uvést do smlouvy, že nový majitel musí uvedený systém zachovat tak,aby
byla splněná celková doba trvání systému 10 roků.Prodej domu je tedy možný i před časovým limitem.
Druhá informace je ta, že EU chystá novou vyhlášku , podle které od roku 2021 už nebude možné stavět
jiné domy než pasivní. A součástí každého nového pasivního domu od roku 2021 má být povinně i určitý
počet FV panelů na střeše. Tyto povinné FV panely na pasivním domu si ale budoucí majitelé pasivních RD moci provozovat i v čistě ostrovním režimu.
Jestli zůstanou i potom zachovány současné dotace na pasivní domy, které mohou činit nyní až 0,5 mil , tak o tom nemám žádné informace. Všimnul jsem si ale, že většina majitelů, která staví už dnes pasivní domy, se otázkám
současných dotací 0,5mil. Kč jaksi cudně v hovoru vyhýbá a přitom si myslím, že důvod proč takové domy
staví je právě ta dotace.

[? Nicholas]

Pochybuju, že to u nás projde, aby se od 2021 stavěly pouze pasivní domy. Přinejlepším budou vyžadovat nízkoenergetický standard. Většina dnes postavených domů se pod 50 kWh/(m2.a) nedostane, u části z těch, které ano, zas jejich majitelé z nějakého důvodu odmítají řízené větrání s rekuperací, takže se tam buď dusí nebo jim uniká teplo (spíš to první).

Další věc je, že hodně domů je pasivních nebo nízkoenergetických jen v uvozovkách, buď nesplňují požadované parametry a jsou jen rádoby pasivní/nízkoenergetické, nebo nejsou kvalitně postavené. Mnoho firem, které staví pasivní domy, má minimální zkušenosti a nesprávně/nekvalitně provádějí napojení vzduchotěsných vrstev, montáž oken, nepoužívají vzduchotěsné průchodky atd. Stačí se podívat po stavbách obyčejných domů na kvalitu napojení cihel (velké mezery ucpané pěnou, ulámané rohy cihel) nebo popraskané omítky... V kolika případech pak provedou blower door test je otázka (pro NZÚ aspoň být musí).

V Rakousku si to dokážu představit, u nás vůbec ne.


Co se dotace týče, jsem si poměrně jistý, že u kvalitně navrženého a postaveného domu je to pouze třešnička na dortu. Dům se staví na desítky let dopředu a investice je to značná, ten, kdo myslí na budoucnost a ceny provozních nákladů ale ví, že se mu to vrátí, i bez dotace. Ono jen kvalitní řízené větrání s rekuperací (tiché, s tlumiči, atd.) vyjde na 250 tisíc. Nutnost splnit limit primární neobnovitelné energie vyžaduje fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, což je další značná investice. Větší potřeba zateplení, izolace, kvalitnější okna, dveře, kvalitní projekt atd. V součtu je to o dost víc než dotace 450 tisíc Kč. Takže u kvalitního domu to těžko bude primární cíl, ale když je možnost dotace využít pro snížení celkových nákladů, proč ne. (Rovnou přiznám, že patřím do této skupiny. S projektantem/stavitelem/fandou do pasivních domů jsme se o otázce kvality staveb bavili dost a dost.)

U typových "levných pasivních domů", typicky montované konstrukce, to ale hlavní lákadlo pro stavebníky být může. Mnohdy jsou pak zklamaní, ne ale vinou principů pasivního domu, a pak se šíří některé ty nesmyslné mýty.


K tématu dodám, že pokud se využije dotace na výstavbu/změnu dokončené budovy na pasivní standard B.1/B.2, nelze už žádat o dotaci z oblasti podpory C. Oblast B nevyžaduje fotovoltaiku, ale je nutné splnit měrnou neobnovitelnou primární energii k čemuž lze fotovoltaiku využít (ostrovní systém pouze pro ohřev teplé vody na to asi ale nebude stačit, leda by vytápění bylo řešeno např. spalováním dřeva a byl to malý dům).
Klasický ostrovní FV ohřev TUV je taky fajn věc, jsem rád, že ho od 2016 začali podporovat, vedle solárního termického ohřevu.

[? PapoS]

Neviem o tom ze by sa od 2021 mali stavat iba pasivne domy, urcite nie podla definicie passiv house institutu, ktora je dost "komercna" a navrhnuta tak aby sa dala dosiahnut iba drahsimi komponentami. (A uz vobec nebudu musiet mat jeho certifikat, ktory ma mimochodom na Slovensku 7 domov tusim z toho 5-6 iba preto lebo je na juznom)
Myslim ze od 1.1.2021 bude norma max. 20,4 kWh/m2 za rok na vykurovanie. Takze na vykurovanie a nie tepelne straty objektu, co je dost zasadny rozdiel Ostatne podmienky neviem a nechce sa mi hladat

Na vykurovanie som tento rok minul cca tych 15 kWh/m2, s lacnymi komponentami, takze to nevidim az tak tragicky

[? Nicholas]

Ovšem, parametr se taky jmenuje "měrná potřeba tepla na vytápění budovy", pro pasivní domy se běžně bere jako standard do 15 kWh/(m2.a), pro nízkoenergetické do 50 kWh/(m2.a). Norma ČSN 73 0540-2: 2011 Tepelná ochrana budov udává 20 kWh/(m2.a) pro rodinné domy a 15 kWh/(m2.a) pro ostatní domy. Jestli 15 nebo 20 už máte z hlediska provozních nákladů jedno.

Dosažení těchto hodnot není jen o součinitelých prostupu tepla částí budovy, ale taky o neprůvzdušnosti budovy, tvaru a orientaci budovy, pasivní solární zisky hrají velkou roli. U spousty budov v podstatě ani nelze dosáhnout pasivního standardu, i s kvalitním zateplením jsou rádi za 30 kWh/(m2.a). On celkově není zas tak velký rozdíl mezi 50 a 15 kWh/(m2.a) z hlediska provozních nákladů (a hlavně při porovnání investičních nákladů). Z hlediska komfortu a zdraví v utěsněném domě je zase nutné zajistit pravidelnou výměnu vzduchu a odvod CO2, ono úplně stačí, jaký negativní vliv tenhle faktor má ve všech nových domech nebo po rekonstrukci...

Nemusíte mít produkty s certifikátem PHI, stačí, když splňují požadované parametry a nemusí být ani drahé. Certifikát PHI taky není potřeba, výpočty v PHPP a splnění parametrů ale ano (pro pasivní dům dle normy). Na druhou stranu vývoj a výroba mnoha kvalitních produktů prostě vyžaduje, aby byly dražší než obyčejné produkty, tady se není co divit. Já si iniciativy PHI a českého CPD velmi cením, kde bychom byli bez nich...

Je fakt, že směrnice 2010/31/EU nemluví o pasivních domech a pasivní normě, ale o "domě s energetickou spotřebou blížící se nule", záleží, jak moc se bude blížit nule a také si všimněte, že nepíší o spotřebě na vytápění, ale celkové energetické spotřebě (min. tedy také ohřev TUV). Uvidíme, sám jsem na to zvědavý. Osobě by mi vůbec nevadilo, kdyby pár panelů pro termický/FV ohřev TUV bylo vyžadováno, je to celkem logická věc.

Máte pasivní dům, tak ještě abyste neměl 15 kWh/m2 za vytápění

[? PapoS]

Pointa je stale v tom ze PD ma mat tepelne straty do 15 A na energ certifikate v 2021 ma byt spotreba energie do 20,4.
Co po zaratani COP na tepelnom cerpadle a nerealnych normovanych solarnych ziskov zvlada dom s tepelnymi stratami 60-70 kWh/m2.
Moj dom ma na certifikate tiez 7 kWh/m2 .
Seriozny projektant na vacsine nasho uzemia so solarnymi ziskami ani neuvazuje.. Lebo tych 5 naozaj slnecnych dni za zimu urobi 30 hodin z nejakych 4000.

Ale keby dostanem dotaciu 0,5 mil CZK tak mam dom lacnejsi o 20% co by som bral

[? Nicholas]

Ano, měrná spotřeba tepla na vytápění 15 nebo 20 kWh/(m2.a) už nehraje velkou roli, i tak mi to přijde pro ČR dost nereálné, je to 4x míň než je nyní běžné (udávají průměr 80 kWh/(m2.a)). Třeba pro přízemní dům to vyžaduje ideální orientaci, jednoduchý tvar a masivní zateplení (30 cm zdi, 60 cm strop, 30 cm podlaha), jinak jsou rádi i za 30 kWh/(m2.a). Některé rozlehlé dvoupodlažní stavby, domy orientované S/J či na severním svahu nebo se stíněním z jihu s tím můžou mít ještě větší problém. Mnohde mají památkáři nesmyslné požadavky na orientaci k uliční čáře, tvar domu/střechy atd., že se to taky vylučuje.

Neměli by to přehánět a doufám, že k tomu dospějí i zákonodárci, pokud by dali minimum 50 kWh/(m2.a) a do 2030 třeba těch 25 kWh/(m2.a), u domů, kde toho lze rozumně dosáhnout, tak by to bohatě stačilo. Těžko mít stejný předpis pro celou EU, nelze vůbec srovnávat jižní státy a severní státy. Ono taky u domů s takhle nízkou tepelnou ztrátou je investice do drahého vytápění (např. tepelné čerpadlo a teplovodní vytápění) trochu zbytečná sranda, mnohem víc se vyplatí u domů s vyššími ztrátami.

Od října do března tam určitě máte víc než 5 slunečních dní Tady u nás jsem napočítal v průměru říjen až březen přes 400 hodin, což už nějaké pasivní solární zisky udělá.

[? Nicholas]

Náhodou jsem konečně narazil na to, co znamená "dům s téměř nulovou spotřebou energie". Zdá se mi, že teď o nich píší vůbec častěji, ale nikde není konkrétně uvedeno, kolik kWh/(m2.a) měrné potřeby tepla na vytápění bude od 2020 limitních. Až zde.

"U rodinného domu vychází požadavek měrné potřeby tepla na vytápění podle vyhlášky na 45 kWh na metr čtvereční za rok."

Běžná hranice pro nízkoenergetický dům je 50 kWh/(m2.a) a 15 pro pasivní dům, takže 45 kWh/(m2.a) je horší nízkoenergetický dům. Trojnásobná je i hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy. Řízené větrání se zdá být požadované, účinnost 60% má ale i nejlevnější jednotka a do parametru těsnosti = výměny vzduchu n50 = 2,0 se vleze i hromada méně kvalitně provedených instalací (což je v ČR typické).
Nakonec je to dobře, protože ten skok by jinak byl dost velký a to jak ekonomicky, tak kvalitativně, většina stavebních firem nemá ani páru o správném provedení hromady nutných věcí pro pravý pasivní dům, to samé platí pro mnoho architektů/projektantů. Nehledě na to, že mnoho pozemků vůbec pravý pasivní dům neumožňuje.