Fórum MyPower.CZ

NOPARasito píše: Tusim, ze ucinnosti vodikovych aut se rovnas autum spalovacim. Zatim bateriaky je jedina mozna cesta k masovkam a na dlouhe trate bud vodikovky nebo bateriaky s range extendrem.
Kazdopadne jako jedinna pohonna jednotka je elektromotor, jen sporne je co pouzit jako zdroj energie.

Elektromotor rulezz, o tom žádná. Mě by se třeba líbilo něco jako elektromobil s menší baterkou, třeba 50kWh a k tomu palivovej článek, kterej by tu baterku postupně dobíjel z nádrže vodíku.
- Akcelerace jako elektromobil
- Dojezd skoro jako ropák
- Tankování za pár minut
- Složitý a poruchový, takže autoservisy, automobilky a jejich zaměstnanci by nepřišli o práci

Celková účinnost by mi byla jedno, pokud bych si vodík dokázal vyrobit sám doma ze solárů (tudíž bych nemusel platit spotřební daně ani DPH na benzín).

A na tu výrobu vodíku bych doma mohl použít třeba vyčištěnou vodu ze žumpy. Pevnou složku bych pak vysypal na kompost, vždyť je to nejlepší hnojivo.

Pořád si říkám proč se nedělají elektromobily s výměnnou baterií, ale ono to přijde. Myslím že konkrétně Renault se svým systémem pronájmu baterie je v tomto o krok vpřed. Nikdo by si nestěžoval že zrovna dneska dostal o nějakou kWh horší baterii, však není jeho. Při výměně baterie by zaplatil rozdíl v plné a ve zbývající kapacitě a měl by natankováno.

50kWh je optimalni pro vuz do 2tun. Nez vodikovej bazmek, radsi na delsi cesty privesny vozik jako range extender, kterej nechas prazdnej na prvni stanici a vemes si dalsi. Zatim jej pro nekoho jineho dobiji. Dyt by to bylo na cestovani vice jak 200km. Zatim je nejdal Tesla(a u te to neprobehlo s vymenou baterii).Dokonce nejdal uz jen z duvodu, ze resi aerodynamiku, zbytek blbu z automotive si mysli, ze je to k nicemu.
Vymenne baterie dlouho trvaji premontovat(cca.3-5min) a maji nachylnost na konektory, tam tecou proudy jako prase. Napr. TESLA s cca 515kW motorem a baterii 100kWh na cca 400V v plnem zaprahu pri akceleraci cca.1300A a to uz je pro konektorove spojeni vcelku sousto. Sak prijdou na to ze v dobijecich konektorech bude teplotni cidlo a dokonce chlazeni, aby zvladli tech slibovanejch 5minut na dobiti .
Youdo: s vyrobou vodiku mas pravdu, ale je to jako lizat p...u pres kalhotky protoze ta ucinnost je hrozna. Ale co s prebytkama s 20kWp na strese ))))).

vla píše:brumlaj: mohl bys mi prosím ten výpočet přeposlat? Mě to jaksi nevychází i když mám baterky dost levně a to neřeším likvidaci odpadů při výrobě panelů a baterií.

Přesně tak, prozatím pořád se jak akumulátory tak panely vykupují a tedy jsou jako zdroj druhotných surovin. Takže opravdu neřešit protože s jaderným odpadem je to nesrovnatelné. Panel 280Wp je za cenu 2759,- včetně DPH. Tento se opotřebovává, degraduje na slunci. Hliníkovo-nerezová konstrukce je dle dosavadních desetiletých zkušeností po dobu životnosti stavby nezničitelná (sto let vydrží - odhad dle 40 let staré hliníkové střechy která je neustále funkční) a při správné koordinaci stavby domu je další finanční zatížení na konstrukci max. 1000Kč/panel. Jelikož vydrží 100 let, pak uvažuji za 20 let náklady na konstrukci pod jeden panel 200Kč. Oplocký a kabeláž uvnitř baráku se nezahřívá a tedy vydrží věčně, lépe řečeno kondenzátory které jediné vyschnou jsou za pár kaček jednou za 10 let. Tedy 2959,- za panel. Panel 280Wp za 20 let vyrobí minimálně 5,6MWh elektřiny do bojleru či AN které stejně v domě jsou. Takže žádné vícenáklady. No a výsledná cena za kWh (2959/5600) jsou nepletu-li se padesáttři haléře - číselně 0,53Kč/kWh. A to počítám s životností panelu 20 let což je jak známo nesmysl. Proud panel dokáže generovat i posléze. Oplocký k tomu přidá možná další dvě stovky na panel. Jestli někdo kupuje elektřinu pod 60 haléřů tak sem s kontaktem na prodejce. Nehovoř tedy že návratnost neexistuje.

vla píše: .... Jinak každému, kdo fakticky dostane návratnost pod deset let gratuluji, tam si myslím je hranice efektivity. ......

Jsem rád, že jsi konečně začal oddělovat svůj názor od pojmu "všichni jsme se shodli". A to že jsi kupoval panely před léty za dvojnásobek dnešní reálné ceny neznamená, že i dnes jsou lidé povinni kupovat za takovou cenu aby se jim to nevyplatilo jen proto aby jsi mohl šířit názory o nenávratnosti. S akumulátory to je naprosto stejné a zcela nové Winstony ukládají kWh za přibližně 1,8Kč/kWh. Což při rozdílu cen VT-NT u D25d asi 2,3Kč také ekonomicky vychází. Čímž nikomu netlačím do hlavy aby nezapočítával do ceny faktor "deset let - hranice efektivity". Pro mne to je neuchopitelný pojem. Nejsem burzovní makléř a ani nechci být, neumím to. Jsem elektrikář.

volente píše:Pořád si říkám proč se nedělají elektromobily s výměnnou baterií, ale ono to přijde...........

Protože to nikdo nechce. Protože je každej typ vozu originál. Protože se neprosadily ani stejné akumulátory do mobilu. Protože k ničení vozů naprosto stačí výměny pneumatik. Jsem skeptický, mám za to že to nepřijde.

rva píše:Krásná čísla. Ale neodrážejí naše reálné zkušenosti. Vždyť tu máme statistiku https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=1780 kde je nejčastější cena elektřiny z FV 20,- Kč/kWh. A proč je ten rozpor?.......

Protože to je cena měnící se v čase, takže je tam fůra prostoru pro další snižování. Já již jsem za pět let pod osmi korunami. A druhým faktorem je to že mnozí do ceny započítávají i slepé uličky a nevyváženost v komponentech.... třeba FVE nestavěli s cílem ekonomické efektivity co se elektřiny týče.

brumlaj píše:Panel 280Wp[/url] je za cenu 2759,- včetně DPH.......finanční zatížení na konstrukci max. 1000Kč/panel. Jelikož vydrží 100 let, pak uvažuji za 20 let náklady na konstrukci pod jeden panel 200Kč.......

Mně to přijde jako tak, že se jednoho dne ráno probudím a řeknu si: tak dnes by to šlo. Přijdu večer z práce a panely na střeše, pěkně a navíc krasopisně zapojený, napojen regulátor, zapojen bojler a taky i teplá voda v něm a já se mohu oddávat vodní teplé lázni. Takto to vypadá na raní probuzení ze sna s rukou v nočníku.

On ty panely NĚKDO musí dovést, NĚKDO musí tu konstrukci udělat, NĚKDO dokonce musí onen materiál na konstrukci taktéž dovést. NĚKDO musí natahat a přirozeně předtím i dovést elektrikářskej natroš. Asi by bylo dobré provést i revizi.
Ten NĚKDO pokud budu já sám, budiž.

Mohu ale uvažovat i tak, že ten čas investuji do smysluplnejší práce jež mi něco přinese.
Taky mohu uvažovat tak, že investice jenž bych vložil do panelů může taky něco za ta léta přinést a nakonec z toho může vyjít pěknej finanční propadák.

Nechci do toho problému pořád šťárat, leč každý máme jiné možnosti a představy a podle toho taky bude vypadat případná návratnost, či nenávratnost.

Pokud bych si to nechal udělat od nějakého podnikatele (400,-Kč/hod), jistě se snad shodneme, že se pod 2.50 Kč/kWh nedostaneme.

Prostě mám jiný názor než ty. Při ceně energie na trhu včetně distribuce cca 5 Kč/KWh a to větší domácí odběratelé mají cenu nižší, se sám dostáváš do situace, že za každou spotřebovanou KWh proděláš cca 3 Kč. Neboli vyčísli si úsporu a návratnost "nicudělání" tím, že vezmeš svoji roční spotřebu, vynásobíš třemi a máš roční úsporu v Kč oproti stavu, že jsi si postavil FV elekktrárnu. No není to zábavné? Dokud nevyrobíš FV elektřinu dlouhodobě pod náklady dodavatele stále jen navyšuješ ztrátu tím, že spotřebováváš svoji elektřinu, výrazně dražší, než ji bezstarostně koupíš na trhu.

Zdravím ,

další evergeen jaké je poslání a určení tohoto fóra ?
O ekonomické rozvaze ?
O investicích ?
O návratnosti investic ?
O vyplatí se či nevyplatí se ?

NE

Je o energetické nezávislosti .
Tudíž Vás laskavě žádám , směřujte irelevantní na jiná příhodnější místa .
Děkuji za pochopení .

Elektronům zdar

Jednak by si si neměl přisuzovat práva moderátora a za druhé ekonomická návratnost je jistě věc, která k danému problému patří. Pro tebe je přínosem energetická samostatnost, pro mě třeba snížení nákladů ve stáří, pro jiného čistě jen zábava v tahání drátů, či vymýšlení konstrukcí na upevnění. Každý si tu svoji návratnost musí najít někde jinde než v tom, že se to ekonomicky vyplatí. Proto je téma cenové návratnosti investice do fotovoltaiky na tomto místě zcela oprávněně a je vhodné o něm diskutovat. Před chvílí jsi otevřel téma o atomových elektrárnách, taky tam s tebou polemizuji a nevolám po zavření vlákna, je dobré vědět více názorů na současné energetické zdroje, proč je zde neprobrat, stejně jako čistě ekonomickou návratnost FV?

Edit: Omlouvám se abramsi, smazal jsem co se dalo.

Zdravím ,

nic si nepřisuzuji . Za druhak i můj příspěvek je OT !

Elektronům zdar

Ahoj chlapi,

prosím, mohl by se někdo rozepsat, jak je to dnes s domácím nabíjením elektromobilu z AC?


1) Jestli to chápu správně, tak většina elektromobilů má palubní AC nabíječku jen 1f, o výkonu 7-11kW. Je to tak? Jsou nějaké vyjímky a nové trendy?

2) Ikdyž se člověk připojí kabelem do 3f zásuvky, tak ty palubní nabíječky si většinou berou jen jednu fázi. A z 3f zásuvky využívají to, že mívá 230V x 32A narozdíl od obyčejné zásuvky která má 230V x 16A. Ano?

3) Proč se vlastně na AC dobíjení používají doma wallboxy a nikoliv jen kabel do klasické třífázové zásuvky? Chápu, že třeba u FVE by ten wallbox mohl aktivně komunikovat s autem a říkat mu, kolik si může sosat. Ale pokud je wallbox napájen z DS, tak jeho význam moc nechápu.

4) Pokud je rychlost nabíjení limitovaná palubními nabíječkami, tak veřejné nabíjecí stanice produkující AC ten proces nabíjení vlastně neurychlí. Výhodu veřejných nabíjecích stanic tedy vidím v tom, že dokáží vzít třeba 3x 63A AC, vyrobit z toho DC a tím DC konektorem to nacpat přímo do baterky auta. Je to tak, nebo má smysl i výkonná AC nabíjecí stanice?

Díky!
Youda

1) ano, dříve 1f 3,5kW. Výjimka je Tesla a Renault ZOE které nabíjí 3f 11či 22kW (Tesla snad 16,5kW).
2) ano ale máš na kabelu malý walbox který typ od typu může ořezat proud do vozu. Nebo je programovatelný.
3) Walbox informuje pomocí PWM vůz o max. proudu které auto může sosat (začíná od cca. 6A). A také hlídá unikající proud vozu. Chytřejší walboxy mají odložené nabíjení atd.... (ideální řízení nabíjení dle "přetoku" z FVE nevyužitého domem. Řízení je opravdu v reálném čase.)
4) AC nabíjecí stanice má smysl při nabíjení nad 80% kapacity kde již čas rychlonabíjením neušetříš ale případně uvolníš rychlonabíječku těm co ji využijí.

Aha, díky!

Takže při koupi elektromobilu je asi důležité si ověřit, jestli umí 1f nebo 3f AC nabíjení a jakou má palubní nabíječku. A kromě Renaultu Zoe to tedy jsou většinou 1f palubní nabíječky.

Kdo tedy nabíjí čistě z DS, tak asi žádný speciální wallbox nepotřebuje, obzvláště pokud auto samo umí to odložené nabíjení v čase nízkého tarifu.

K FVE by se asi hodil wallbox, který umí generovat to PWM tak, aby se jelo jen z panelů a nehuntovala se domácí baterka. Používáte někdo takový wallbox?

PS: To uvolnění veřejné DC nabíječky a přehození auta na veřejnou AC kvůli pomalému dotažení je super nápad, zase jsem chytřejší... Díky!

ano používá se walbox z SDS mikro light2+trochu optooddělovačů. Měří via elektroměr spotřebu domu a pokud se spotřeba zvýší tak sníží PWM střídu.

Ještě mne napadlo: když má člověk doma třeba wallbox od BMW i3 a přijede mu návštěva s Teslou, může se návštěva normálně cvaknout a dobít? Opravdu stačí, že wallbox končí konektorem Mennekes typ 2?

Jinak jestli je to řízení opravdu jen nějaký obyčejný PWM, tak to bych možná takový wallbox dokázal udělat sám a místo do bojleru bych přebytky posílal do auta...
A kdyžtak bych přikoupil ještě jeden InfiniSolar, ať to dává aspoň 60A x 230V AC.

Je to opravdu jednoduché jako facka. Tesla je unikát. Je tam jeden zádrhel s délkou Mennekes konektoru ale tím si hlavu nelámej, pokud nekoupíš vůz s 1f YAZAKI konektorem tak již problém nebudeš mít. A ti co mají starší vozy si redukce vozí s sebou. Vše podstatné jsem shrnul zde.

Audi e-tron - za príplatok interná 22 kW nabíjačka.
Ford Focus Elektric - má len 3.7 kW nab.
Hyundai IONIQ Elektro - má len 6.6 kW nab.
Hyundai Kona Elektric - má len 7.2 kW nab.
Jaguar I-PACE - má len 7 kW nab.
Kia e-Soul - má len 7.2 kW nab.
Mercedes B-Klasse Electric Drive - 11 kW nab.
Nissan Leaf 40 kWh (2018) - má len 6.6 kW nab.
Opel Ampera-e - má len 7.4 kW nab.
Renault ZOE 41 kWh (2017) - má 22 kW nab.
Smart forfour electric drive (2017) - má 4.6 kW nab. / voliteĹne 22 kW nab.
Tesla Model 3 - Mid RAnge / Standard Range - má len 7.4 kW nab.
Tesla Model 3 - Long Range - má 11 kW nab.

Ono to hraní si na vlastním písečku rychle skončí s rozšířením elektromobilů. Když začalo video, a já to pamatuji, taky bylo více systému a vlastně přežil jen jeden. A tak to bude i s tímto.
Netvrdím že bude shoda v bateriích a budou se vyměňovat z Tesly do Renaultu, ale bude se muset nějakým způsobem unifikovat konektor nabíjení a jeho možnosti. Na benzinkách mají ty choboty taky unifikované.

Zdravím ,

je celkem pochopitelné a racionální opatřovat euta slabšími nabíječi . Je to o prostoru a hmotnosti . Voziti s sebou supercharger by nezbilo místo na nákup natož spolujezdce . Každé místo k nabíjení euta nedisponuje 100kW přípojkou k DS .
Budoucí sjednocení nabíjecích konektorů na eutech je reálné ba nevyhnutelné . Unifikace ani omylem , shodné s tvarem nádrží fosiložroutů .

Elektronům zdar

Japonci udělali strategickou chybu v tom, že Chademo je pod výpalným. Sic jej měly všechny vozy většinově prodávané do předloňska (VW se svými 72 denně vyrobenými elektrovozy a do předloňska to bylo pouze 36 vozů denně, jsou k smíchu), i Tesla měla ofiko svou redukci na Chademo, nikoli Combo, ale holt EjU si uzákonilo na Menekesu založené Combo které výpalné nepotřebuje. Škoda jen že konektor je tak nevzhledná cihla. Takže ač v Evropě dodnes vede Chademo na počtu jak prodaných vozů, tak instalovaných nabíjecích stanic, dopadne stejně jako to video - trh a nařízení shora protlačí ten nejškaredší systém - Combo. A to již nehovořím o praktičnosti. Chademo zamyká ve voze nabíjecí stojan a jak je to u Comba? Bingo. Tam zamyká konektor vůz. Je boží přijít k nabíječce a zjistit, že konektor je ve voze zamknutý dálkovým ovladačem vozu (VW e-up), vůz je potmě (nabitý a odpočívá), řidič nikde..... U Chadema normálně již odemčený konektor přepíchnete do svého vozu a jede se dále. Snad někoho napadne ten firmvér apdejtovat.