Ustálený výkon Studer VT-40

[Arambajk]

Ahoj,
do 48V systému jsem přidal novou VT-40 na panelech 1600 Wp, 80Vmpp. Ráno jsem pozoroval nabíjení a doladil nabíjecí napětí podle BSP atd.. Jenže po pár hodinách začala blikat error led omezení teplotou měniče. Výkon se ustálil na 250W, tedy nabíjecí proud 5A, měnič velmi horký. Po otevření dvířek se zase rozjel na max proud, co zrovna daly panely (přes 20A nabíjecí proud), po zavření opět ustálil přibližně na 250W.
Má někdo podobnou zkušenost anebo je měnič nutně špatný? Přišel nový, originál, na desce 3.2022. Zkusil jsem upgrade SW, ale je tam aktuální verze.

Trochu mě překvapilo, že konstrukce je velmi odlišná od VT65-80, tlumivky volně osazené na desce, skříň celkově málo zaplněná.

[Arambajk]

Zjistil jsem, že překvapivě topí tranzistory, ne tlumivky. To je pro tuhle topologii divné. Osazeny jsou 6x FDB075N15 (150V 7,5mOhm). Vzhledem k nízkému odporu kanálu to nemůžou být propustné ztráty, ale spínací. Zajímavé je, že jsou osazeny odpory před gate 47R (10x nahoru oproti katalogovým 4R7) zřejmě kvůli rušení? Spínací frekvence je 24kHz.

Nemáte prosím někdo kontakt na někoho kdo má VT40 v provozu? (Chtěl jsem zkusit ještě solarforum, ale tam nefunguje registrace).

[Arambajk]

Problém vyřešen, měnič konečně přestal topit a dokonce se znatelně zvedl dodávaný výkon v poměru ke druhému nabíječi.
Podařilo se mi zapůjčit jinou VT-40, ta se ale chovala úplně stejně, (během 30minut od zapojení pozdě odpoledne na výkonu cca 500W se rozblikala led přehřátí) tak nastoupilo ladění HW.
Potvrdil se předpoklad příliš vysokého Rg vzhledem k nastavenému deadtime (350ns), tranzistory topily i naprázdno od cca 80V na panelech nahoru. Snížení Rg na 10R tenhle problém úplně odstranilo, tranzistory stíhají vypínat včas. Podobně by zřejmě pomohlo zvětšení deadtime pomocí odporů u driverů na řídící desce, ale nebylo potřeba.

[cipis]

To si beztak nekdo v cine spletl spulku a misto 10 dal 100 ...

[greatlama]

Já bych si spíš tipnul, že tam dali trandaky s větší kapacitou.

[Arambajk]

Jak to vzniklo naprosto netuším. Osazování SMD je vysoce automatizovaný proces. Anebo někdo na poslední chvíli honil EMC? Na osciloskopu je spínací děj na gate při 10R dokonce čistší, při 47R byl na náběžné i sestupné hraně zákmit navíc. Ve VT-80 jsou podle fotek Rg=22R ale nevím jaké tranzistory. Tady by se daly nechat 47R a zvětšit deadtime. Při takhle nízké spínací frekvenci by to určitě šlo. To je mimochodem zajímavé, že deadtime je v HW driveru, přitom použitý poměrně výkonný MCU samozřejmě má periferii, která vkládání deadtime umožňuje.

[Charlie_XZ]

Zajímavý, chápu správně podle fotek že topologie je 3 fázovej interleaved synchronous buck converter ? Nechce se ti to jen tak nahrubo rozkreslit pro zajímavost ?

[Arambajk]

Zajímavý, chápu správně podle fotek že topologie je 3 fázovej interleaved synchronous buck converter ? Nechce se ti to jen tak nahrubo rozkreslit pro zajímavost ?

Přesně tak. Zajímavý je, že měření proudu je jen na straně baterek, tedy mppt stačí počítat podle proudu, ne výkonu. Zobrazovaný výkon panelů to pak přepočítává z výkonu baterky.


Mimochodem, večer jsem si všiml, že nějak moc často cvaká relé tam a zpátky, těžko říct jestli tam půjde něco nastavit.

Tohle je vcelku běžná topologie, když je potřeba výkonnější buck, jinak, mnohem odvážnější je topologie těch variostringů, synchronní DAB (dual active bridge) s trafem na obrovském hrníčku bez mezery a rozptylem určeným polohou vinutí.

[Arambajk]

Já bych si spíš tipnul, že tam dali trandaky s větší kapacitou.

Na jejich fb je fotka desek z VT-40, kde jsou skutečně osazeny jiné tranzistory. Nějaké od Infineonu podle kolmého potisku a náznaku loga. https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/ ... e=63330B1C

[Charlie_XZ]

... Tohle je vcelku běžná topologie, když je potřeba výkonnější buck, jinak, mnohem odvážnější je topologie těch variostringů, synchronní DAB (dual active bridge) s trafem na obrovském hrníčku bez mezery a rozptylem určeným polohou vinutí.

Dneska mi ta odvážná topologie dorazila zásilkovkou a musím říct že to je moc hezkej kus hardware. Měl jsem za to, že rozptylová indukčnost je spíš na škodu, můžeš to nějak víc rozvést ?

[Arambajk]

... Tohle je vcelku běžná topologie, když je potřeba výkonnější buck, jinak, mnohem odvážnější je topologie těch variostringů, synchronní DAB (dual active bridge) s trafem na obrovském hrníčku bez mezery a rozptylem určeným polohou vinutí.

Dneska mi ta odvážná topologie dorazila zásilkovkou a musím říct že to je moc hezkej kus hardware. Měl jsem za to, že rozptylová indukčnost je spíš na škodu, můžeš to nějak víc rozvést ?

V DAB je ta rozptylová indukčnost použitá k regulaci místo externí tlumivky a trafa bez rozptylu. Výhodou je nižší počet polovodičů, nevýhodou složitější řízení a možná i rozměrově větší trafo. Převodní poměr se řídí vlastně fázovým posuvem mezi spínáním primární a sekundární strany.

Tady v tom měniči je napětí panelů rozděleno kondenzátory na dvě poloviny, na primární straně je tedy jen jeden polomost, izolované drivery. Na sekundární straně je pak plný most.

(Jo a kde se dá dneska sehnat VS-70 u nás???)

[brin]

Esel.cz

[Charlie_XZ]

https://eshop.solareco.cz/studer-innote ... vs-70.html cena platí, dodání necelé 3 týdny ...

[Charlie_XZ]

... V DAB je ta rozptylová indukčnost použitá k regulaci místo externí tlumivky a trafa bez rozptylu. Výhodou je nižší počet polovodičů, nevýhodou složitější řízení a možná i rozměrově větší trafo. Převodní poměr se řídí vlastně fázovým posuvem mezi spínáním primární a sekundární strany.

Tady v tom měniči je napětí panelů rozděleno kondenzátory na dvě poloviny, na primární straně je tedy jen jeden polomost, izolované drivery. Na sekundární straně je pak plný most.

přítomnost pouze jednoho polomostu na primáru je zjevná díky tomu že tam jsou jen 2 budící trafa, v DAB se většinou používá L nebo C v serii, tady není nic, je to hodně kreativní

Máš schéma ?

[Arambajk]

přítomnost pouze jednoho polomostu na primáru je zjevná díky tomu že tam jsou jen 2 budící trafa, v DAB se většinou používá L nebo C v serii, tady není nic, je to hodně kreativní

Máš schéma ?

Když je v serii C a L, pak se tomu říká LLC, rezonanční topologie, to je něco jiného. U DAB se ta rozptylová indukčnost kreslí vně transformátoru, proto ve schematu často je, ale fyzicky je tam jen to trafo. Schéma si myslím, že je vcelku jasné, neměl jsem to tolik rozebrané, nevím typy tranzistorů. Hlavní rozdíl je ten, že měření proudu je na panelech a díky izolované topologii není potřeba na noc vypínat žádné relé.

(Víte kolikrát cvakne relé ve VT-40 za den? Večer je to 30x tam a zpátky, pak teprve přejde do night-modu tedy se s tím v nastavení nedá nic dělat)

[Arambajk]

VS-70 schema stručně

[kodl69]

ty schémata se někam ztrtily, nešlo by to reuploudovat?