430Wp na ohřev TUV v bojleru (bude 640Wp)

[PetrP]

Tak jsem si dovolil po asi měsíci se sem zaregistrovat a hned drze založit svoje téma

Postavil jsem si svépomocí několik panelů a napojil je na bojler. Chci to využívat zatím čistě na ohřev vody, ale pokud se do budoucna ukáže, že je to blbost, přehodnotím to a třeba doplním baterky, měnič atd. a budu tím napájet něco jiného. Svoje dosavadní útrapy na mé fotovoltaické cestě jsem shrnul zde:
http://vinopolacek.unas.cz/fve/

Tak kdo budete mít čas a chuť to po mě číst, mrkněte na to a třeba mě i něco poraďte. Protože co se týče FV, jsem naprostý začátečník.

[serfar30]

koukal jsem na tvé stránky a taky jsem začínal se stavbou panelů už mám 1300Wp.Ukládám do vody pouze přebytky.Dobíjím baterky ,ze kterých svítím.Je to úžasné vyrobit panel a najednou se ti rizsvítí malá žárovka,takto jsem začínal já.

[atom]

dle mé vlastní zkušenosti 430Wp dá v létě průměrně 2kWh max. 3,3kW denně a to jen v ideálním případě, kvalitní panely, mppt regulátor, nízké ztráty na vedení.

Myslím, že skládání panelů z článků již dnes není šetření na správném místě, špatné sklo, zatékání a pak degradace, možné chybné spoje při pájení, myslím že i samotné FV články nemusí dosahovat slibovaných parametrů. Je cena 3250,- za homemade panel 210Wp nejistých parametrů výhodná oproti 3880,- za nový 215Wp panel co jsou například na bazarech http://dum.bazos.cz/inzerat/18837498/Solarni-fotovoltaicke-panely--nove-.php ?

Napojení panelů napřímo k zátěži bez MPPT, přijdeme o 20-30% výkonu.
Kolik panelů je tedy potřeba pro pokrytí 6kWh denní spotřeby bojleru v létě?
430Wp = průměrná výroba 2kWh denně
bez mmpt = 75%
homemade panely = 80%, nejspíš to bude mnohem horší.

6kwh/(2kwh*0,75*0,8) = 5

takže pokud chceš zajistit letní nahřívání bojleru současným způsobem jen ze slunce, bude potřeba sestavit 5x tolik panelů, tedy na výkon přes 2000kWp.

Jinak projekt je to hezký, určitě spousta nabytých zkušeností a dovedností, jen trochu moc optimismu, úspory nebudou takové jak by jsme si přáli.

[PetrP]

serfar30> No asi tak jak píšeš dopadne hodně z nás začátečníků, prostě ta byť částečná nezávislost je chytlavá.

Já zatím chci řešit jen ohřev TUV a mám tam dost věcí na dodělání - ten přerušovač, pak hlavně jištění proti zkratu a případnému následnému požáru (ve zprávách každou chvíli hoří nějaká FVE) a určitě chi dodělat nějaký "tlačítko smrti" - v tom stávajícím zamotanci na poslední fotce se zatím vyznám jenom já. Takže tam musím udělat jednoduchý přepínač s nápisem pro manželku "Když zemřu, toto zmáčkni", aby se dalo vše snadno přepojit trvale zpět na EON, kdyby to přestalo fungovat a nebyl nikdo, kdo by to uměl opravit.

[tomas]

Koukám že jsi se trápil ze střídačem. Postav si ten střídač podle spodní části na tomto schématu:
http://danyk.wz.cz/menic230_6.html
Pro generování 110Vac musíš mít k dispozici napětí kolem 160Vdc. A když budeš mít střídač, tak můžeš potom přidat další panely tak aby si měl cca 325V a generovat přímo 230Vac pro bojler.
Pokud to ale máš pouze pro bojler, tak bych se osobně na nějaký střídač vyprdnul a řešil to stykačem podobně jako to mají Dražice. A pokud bych to chtěl mít nezávislé na distribuční síti, tak stačí použít stykač s cívkou na DC napětí nebo jen nějaký malý měnič DC/DC(AC) pro stykač a stykač napájet také z panelů. Dvě topná tělesa k tomu aby to mohlo fungovat z FVE i z distribuční sítě nejsou nutná.

[PetrP]

atom> Díky za ten odkaz na inzerát. To je Vážně hodně dobrá cena. Je vidět, že ceny padají pořád níž. Dodělám ještě ten 4. panel na který už vše mám a dám si nejmíň do půlky léta pokoj, abych viděl co to vůbec bude nebo nebude dělat. Pak případně doplním už kupované. Pokud budou za tuto cenu, je ruční výroba nesmysl. Ale pořád bojuju s tím řešením založeným na baterkách atd. Tam tu návratnost zatím nějak nevidím.

[PetrP]

tomas> Ty stránky jsem kdysi viděl. Ale nemám rád cívky. Navíc když se podíváš na průběh napětí - obdélníkové, tak 50% času je to ve vypnutém stavu. Po tuto dobu tedy není napětí z panelů využito a ztrácí se. U něj to nevadí, protože to bere z baterky. Ale při přímém napojení na panely je to ztráta půlky výkonu. Každopádně je dobrý nápad ten malý DC/DC měnič. Právě můj jediný problém je, jak ze zhruba 100 až 150 voltů DC udělat rozumně 12V DC pro napájení těch cmosů. Kdyby bylo nějaký schémátko šikovnýho jednoduchýho zapojení takovýho měniče, bylo by to supr.

[wibi]

RE:PetrP

otazne mate "Hromadné dálkové ovládání (HDO)" ?
spinac nebo bojler s fukci HDO

[luge]

Tak jsem si dovolil po asi měsíci se sem zaregistrovat a hned drze založit svoje téma

Postavil jsem si svépomocí několik panelů a napojil je na bojler. Chci to využívat zatím čistě na ohřev vody, ale pokud se do budoucna ukáže, že je to blbost, přehodnotím to a třeba doplním baterky, měnič atd. a budu tím napájet něco jiného. Svoje dosavadní útrapy na mé fotovoltaické cestě jsem shrnul zde:
http://vinopolacek.unas.cz/fve/

Tak kdo budete mít čas a chuť to po mě číst, mrkněte na to a třeba mě i něco poraďte. Protože co se týče FV, jsem naprostý začátečník.

Pekná prácička.Tu sme http://svetelektro.com/Forum/spirala-na-dc-t24692.html pred časom riešily ohrev vody FV,ale pre malú účinnosť z 1000Wp len 300W som v tom nepokračoval a radšej urobil poloostrov ktorý má lepšie využitie.Do bojlera idú len prebytky.

[PetrP]

wibi> Ano, samozřejmě 240V jde do bojleru přes HDO - zvláštní okruh jen pro bojler ovládaný v rozvodné skříni. Platnost nízkého tarifu je 20 hodin denně (D45d). Proto taky bojler původně asi dohříval vodu v podstatě pořád (při každém i menším odpuštění teplé vody) a proto ta čtvrtinová úspora jen díky nočnímu nahřívání ze sítě napojením bojleru přes spínací hodiny.

[PetrP]

luge> Tak jsem to pročetl a opravdu jediný problém je to vypínání termostatu u DC. Spirále je opravdu jedno, jestli má AC nebo DC. Ale ten termostat natahuje oblouky i při 80V a 2A proudu. Mám to vyzkoušené a ten oblouk se díky malému oddálení kontaktů nezhasne ani za vteřinu a drží se potvora dlouho - je slyšet, jak to v termostatu "chrastí".
Řešení je nekolik.
Já se chci ubírat cestou toho přerušovače, který několikrát za vteřinu na pár milisekund napájení z panelů vypne, čímž zhasne případný oblouk v termostatu. A řeším to právě těma IRF640kama, které můžou spínat proudy až do 20A při 200V. Ještě lepčí je IRFP460, který umí až 500V (samozřejmě chladiče atd.).
Jsou ale i jiné možností - právě třeba ten 3f stykač, který bude cívkou přes termostat napojený na 220V ze sítě a bude DC rozpínat všema kontaktama zapojenýma do série. Tak nějak to řeší Dražice u kombinovaného AC a DC bojleru, ale ti tam mají navíc ještě i dvě oddělené spirály kvůli oddělení sítě a panelů.
Další možnost je nižší napětí (10 až 18V) hnát přes termostat do třeba IRFP460 a tím spínat DC pro spirálu. Někde na to mám i schémátko.
Jenže tyto poslední dvě možnosti znamenají jednak další zdroj napětí a taky zásah do bojleru - minimálně přepojení původních termostatů a tomu se chci vyhnout.

Ještě k té učinnosti. Právě kvůli ohmovu zákonu jsem se rozhodl udělat vlastní panely. Nemá totiž cenu dávat panely s proudem 8A, když nebudeš mít napětí 220V. Alespoň u mého 2kW bojleru, který má odporovou spirálu s odporem 24 ohmů. Napětí kolem 100V protlačí touto spirálou právě jen něco přes 4A. Kdybych chtěl mít panely např. s výkonem 1kWp, musely by být zapojený tak, aby dávaly 155V a 6,5A. Takové panely se dají asi jen vyrobit, ale stejně kde sehnat články s takovým proudem? Mě se podařilo sehnat články s proudem 4,4A. Takže na využití veškerýho proudu potřebuji napětí asi 110V, což je výkon zhruba 0,5kW. Nižší napětí neprotlačí spirálou veškerý proud.

Teď mne napadlo, zvýší se výkon spirály, když do ní při proudu 4,4A budu pouštět vyšší napětí (např. 200V)? Tedy má smysl přidávat další panely do série?

[MareC3k]

Len tak ma napadlo... SSR rele dokaze spinat aj dc, ci len ac?

[PetrP]

Ano, existují DC/DC SSR relé. Například v GME jsem našel 3 typy.
Ale ani jedno nedokáže spínat potřebné DC napětí a proudy. Buď jsou jen do 1A, nebo do 60V.
Možná by se našlo něco jinde, třeba toto:
http://shop.fkt.cz/polovodicove-rele-ss ... 7+dp87597/
Ale pořád to má pro mne malé max. napětí.

[PetrP]

... oproti 3880,- za nový 215Wp panel co jsou například na bazarech http://dum.bazos.cz/inzerat/18837498/Solarni-fotovoltaicke-panely--nove-.php ?

Pájím teď články na ten 4. panel a vůbec mě to nebaví. Tak jsem odpověděl na ten inzerát na bazoši a uvidíme. Žádal jsem informace o dopravě a datasheet k panelům, tak uvidíme co budou zač. Asi do toho půjdu. Je to dle inzerátu český výrobek. Neznáte nebo nepoužíváte to někdo?

[PetrP]

Takže to mám doplněno do zatím konečného počtu 5 panelů - víc se stejně nevejde na konstrukci. Aktuálně je tam něco málo přes 680Wp.

Ten malý panýlek je tam ze 3 důvodů. Jednak zbylo asi 30 nepoužitých FV článků a je škoda je nevyužít. Dál jej bude možné použít pro přímé napájení logiky střídače/přerušovače - odpadnou přehřívající se stabilizátory. Nebo třetí možnost, má přesně tolik článků, aby spolu s dalšími dvěma panely (2. a 3. zprava) udělal v sérii jednu větev. Druhou větev udělá ten největší spolu s prvním zprava. Obě větve pak budou mít naprosto stejný parametry (každá 156 článků se stejným napětím a proudem), takže tyto dvě větve půjdou zapojit paralelně a to celé pak na regulátor. Takže ten malý panýlek otevírá další cesty využití hlavně teď přes zimu, kdy je stejně výkon pro přímé napojení na bojler mizerný. Nějaký 12V gelové baterky tu mám, malý 160W střídač do auta taky (max.400W krátkodobě), takže pak už by šlo napájet alespoň switch, nabíječky nebo notebook a další drobnosti.
Chybí akorát teda ten regulátor. Bude to asi EP 3215, protože je MPPT, výkonově stačí s velkou rezervou i pro případné budoucí rozšíření (větší baterky, měnič a třeba i panely) a cena docela ujde.

[tomas]

tomas> Ty stránky jsem kdysi viděl. Ale nemám rád cívky. Navíc když se podíváš na průběh napětí - obdélníkové, tak 50% času je to ve vypnutém stavu. Po tuto dobu tedy není napětí z panelů využito a ztrácí se. U něj to nevadí, protože to bere z baterky. Ale při přímém napojení na panely je to ztráta půlky výkonu. Každopádně je dobrý nápad ten malý DC/DC měnič. Právě můj jediný problém je, jak ze zhruba 100 až 150 voltů DC udělat rozumně 12V DC pro napájení těch cmosů. Kdyby bylo nějaký schémátko šikovnýho jednoduchýho zapojení takovýho měniče, bylo by to supr.

Podívej se na odkazované schémata zde:
http://forum.tzb-info.cz/123674-automaticka-regulace-boileru
ale moc bezpečné to není, protože MOSFET není brán jako rozpojení obvodu a při jeho průrazu termostat bojler nevypne a hodně často to potom dopadá takto: http://www.google.cz/search?q=v%C3%BDbuch+bojleru
A také pojistný termostat musí rozpojovat všechny pracovní vodiče (všechny póly zdroje).

[PetrP]

Díky za odkaz. To je dost zajmavá konstrukce. Možná jí část použiju.

Bezpečnost je určitě na 1. místě. Proto při nahřívání solárem mám v bojleru 2 termostaty a když kterýkoliv z nich vypne, spirálu to odpojí. Jeden je ten pojistný, co odpojuje oba vodiče. Při nahřívání ze sítě jsou tam sériově dokonce 3 termostaty. A i kdyby termostaty selhaly, je tam právě kvůli nebezpečí nárustu tlaku přetlakový ventil plus ještě expanzní nádoba. Takže snad se nestane, že by selhaly všechny 4 (resp.5) jistící prvky najednou. U těch odkazů z googlu byl právě většinou problém v tom, že nějací chytráci ty ochrany vyřadily - hlavně ten přetlakáč.

Přetlakový ventil musí mít každý bojler a je třeba jej jednou za čas zkontrolovat. Je na něm kolečko, kterým se musí občas otočit, čímž se odpustí trocha vody a vyplaví to případné usazeniny. Ty by mohly ventil zanést a přestal by fungovat.

[tomas]

Právě můj jediný problém je, jak ze zhruba 100 až 150 voltů DC udělat rozumně 12V DC pro napájení těch cmosů. Kdyby bylo nějaký schémátko šikovnýho jednoduchýho zapojení takovýho měniče, bylo by to supr.

Většina AC/DC spínacích zdrojů (napájecích adaptérů) bez aktivní kompenzace účiníku např:
http://www.gme.cz/napajeci-adaptery-sitove/napajeci-adapter-sitovy-12v-500ma-et328e-p751-164/
s napájecí rozsahem 100..240 V AC / 50 Hz by měl spolehlivě fungovat i na napětí DC od 141V (možná i nižším) do 339V, Vzhledem k dovolené toleranci distribuční sítě až do 253V (10 minutový průměr) a 264V špička. Tomu odpovídá DC napětí až 357V a 373V špička. Většinou jsou tyto zdroje dimenzovány podle kondenzátorů které většinou bývají osazeny pro 400V. Ale pozor ve zdroji může být varistor (přepěťovka) který se otevře např. při 350V DC a dojde ke spálení pojistky (pokud je osazena). Takže přes 350V DC bych nešel, nebo vyměnil varistor.
Pro vyšší napětí od 350V do 1000V vyrábí DC/DC spínací zdroje firma BKE:
http://www.bke.cz/cs/produkty/fotovoltaika-solarni-systemy/dc-dc-solarni-konvertory/

[PetrP]

Geniální. Přesně tento zdroj tu mám a opravdu to funguje. Je sice zataženo a zachvilku bude tma, ale panely dávají 147V. Zapojil jsem zdroj přímo do soláru a opravdu to funguje - na výstupu je 11.9V. Díky moc za nakopnutí správným směrem.

Edit: Testoval jsem to ještě teď když se stmívalo a naprázdno bez zátěže (jen s voltmetrm) ten zdroj funguje až do 88V na solárech. Při dalším poklesu napětí už začal cyklovat - připojovat se a odpojovat - bylo slyšet i jak v něm "cvaká".
Zabudoval jsem ho teda do mého přerušovače a zítra jak se rozdení tak proběhne první test. Nejsem si totiž jistej, co to bude říkat na to, že je propojený vstupní a výstupní mínus pól toho zdroje.

[tomas]

A ta dioda před tím spínaným zdrojem 12V je tam proč?
To že je propojený vstupní a výstupní pól by u tohoto zdroje nemělo vadit, protože má důsledně galvanicky oddělený vstup i výstup. Problém by mohl nastat pokud by se propojili i zbývající póly, například přes poškozený MOSFET a 4001. Nejsem si jistý izolační pevností řídící elektrody MOSFETu a 4001. Možná byl bylo dobré tam dát nějaký budič k tomu určený.