Dobrý den,
máme tu druhý říjnový pátek, a to znamená článek k přečtení, zamyšlení a případné diskuzi. A tentokrát to bude téma, které se týká i nás.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Řítí se evropská energetika do velkého průšvihu?Vysoká poptávka a přechod na zelenou energii způsobily, že velká část Evropy je ohrožena výpadky elektřiny, tvrdí web RT.com (původně Russia Today). Poukazuje přitom na necelou
minutu trvající spot, v němž německý Spolkový úřad pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách
ukazuje, co dělat v případě úplného výpadku proudu.
Klip začíná záběrem na starší ženu, která má doma tak chladno, že jí při výdechu jde pára od úst. Domácnost osvětluje několika svíčkami, sama se halí do zimní bundy a okno utěsňuje reflexní fólií. Nakonec svépomocí vyrobí z obráceného květináče a několika čajových svíček improvizované topení.
Máme se bát blackoutů?Úřad pro civilní ochranu v pátek představil reklamní kampaň zaměřenou na různé aspekty krizových situací. Brzy hodlá zveřejnit cílenou strategii zaměřenou na „vytváření zásob, extrémní počasí, výpadek proudu a nouzová zavazadla“. Úředníci mezitím v sobotu na akci v Bonnu představí novou
knihu s názvem „Vaření bez elektřiny“.
Na základě těchto informací RT.com předpokládá, že
se v Německu mohou vyskytnout masivní výpadky elektřiny. Ačkoli se představa, že šestá nejrozvinutější země světa není schopná vyrábět dostatek elektrické energie, může zdát absurdní, problém je celoevropský a je důsledkem řady faktorů.
Německo se totiž při výrobě tepla a elektřiny ve velké míře
spoléhá na zemní plyn, jehož zásoby byly po neobvykle chladné zimě a jaru vyčerpány. Celosvětové trhy s plynem jsou napjaté, protože zvýšená poptávka v Asii a nárůst spotřeby klimatizací během horkého léta v Evropě vyhnaly jeho ceny na rekordní úroveň.
Co je příčinou?Problém dále zhoršuje skutečnost, že
výroba větrné energie letos klesla, a to doslova „kvůli nedostatku větru v Německu“. Aby se tento výpadek vyrovnal, zvýšilo se spalování uhlí, avšak náklady na „uhlíkové kredity“ na toto palivo se samozřejmě přenášejí na spotřebitele. To v konečném důsledku vede ke zvýšení nákladů na energii pro běžné Němce, kteří již nyní platí nejvyšší cenu za kilowatthodinu na světě.
EU i německá vláda chtějí v budoucnu více využívat větrné elektrárny a jiné zdroje obnovitelné energie. Plán EU pro rok 2030 požaduje, aby 32 % veškeré energie pocházelo z obnovitelných zdrojů, a zatímco Německo se 44 % tento cíl již nyní překračuje, německá vláda plánuje do příštího roku
zrušit jadernou energii a do roku 2038 uhlí.
Jaderná a uhelná energetika se na celkové výrobě elektřiny v Německu podílejí 39 %. Pokud se zemi nepodaří výrazně rozšířit sektor obnovitelných zdrojů, bude mít jejich eliminace v příštích letech pravděpodobně za následek ještě
vyšší ceny a výrazné problémy v dodávkách.
Potíže byly už v květnuJiž v květnu tohoto roku přinesl web Blackout News článek
Německu dochází elektřina. Tento měsíc byl totiž mimořádně chladný a deštivý, což se projevilo i na dodávkách elektřiny. Na jedné straně v mnoha domácnostech stále běželo topení, zatímco na druhé straně solární systémy kvůli stálé oblačnosti vyráběly na toto roční období
nezvykle málo elektřiny.
Pokud nefouká vítr,
nedokáže stávající kapacita německých elektráren pokrýt poptávku. Výkyvy je pak nutné překlenout drahým dovozem ze sousedních zemí. Například v období od 10. do 20. května byla německá energetická bilance převážně záporná, což znamenalo, že země dovážela elektřinu ze zahraničí.
Pro sousedy to byl dobrý obchod, protože cena
výrazně přesahující 100 eur za MWh byla v některých okamžicích téměř pětinásobkem běžné ceny na burze. Bylo jen otázkou času, kdy se zvýšené ceny promítnou koncovým spotřebitelům.
A bude hůř!S dalším odstavováním jaderných a uhelných elektráren se
tento problém stále více prohlubuje. I když zelená elektrárenská lobby neúnavně ujišťuje, že obnovitelné zdroje energie budou brzy schopné pokrýt veškerou poptávku po elektřině, za nepříznivých povětrnostních podmínek vždy vzniká velký rozdíl mezi nabídkou a poptávkou.
Při takových úvahách se obvykle porovnává množství vyrobené elektřiny za delší časové období a průměrná spotřeba. To je však jen polovina pravdy -
elektřinu je totiž nutné vyrábět právě tehdy, kdy je potřeba. Srovnání průměrných hodnot spotřeby a výroby je v tomto ohledu naprosto irelevantní a funguje jen na papíře.
Jediným způsobem, jak překlenovat rozdíl mezi výrobou a poptávkou, je aktuálně
drahý dovoz ze zahraničí. V naprosté většině případů však tato elektřina pochází právě z těch zdrojů, které jsou v Německu z ideologických důvodů vypínány. Pro životní prostředí to neznamená vůbec nic, zatímco konečný účet zaplatí německý odběratel.
Po odstavení posledních jaderných elektráren, které je plánováno na rok 2022, a dalších uhelných elektráren, bude zásobování elektřinou v nadcházejících zimách napínavé. Je jen otázkou času, kdy ostatní země již nebudou schopné tento deficit překlenout.
Problém není jen v NěmeckuNěmecko není ani zdaleka jedinou zemí, která se potýká s potížemi v dodávkách elektřiny. V únoru tohoto roku zaujala média
situace ve Švédsku, kde koncem roku 2020 odstavili z provozu jeden blok jaderné elektrárny Ringhals (
psali jsme zde).
Načasování odstavení prvního bloku jaderné elektrárny rozhodně nebylo nejšťastnější. Krátce nato přišly tuhé mrazy a země se začala potýkat s nedostatkem elektřiny. Některé továrny kvůli tomu přerušily výrobu, nicméně ani to zjevně nestačilo.
Švédská státní televize STV označila situaci jako vážnou s tím, že ohrožuje funkčnost celé energetické sítě. Spotřebitelům doporučila snížení spotřeby elektřiny a doslova uvedla, že
by bylo vhodné v následujících dnech omezit vysávání.
Co si myslíte o odstavování elektráren?Zdroje: rt.com, blackout-news.de.