Správné zacházení s LIFePO4

[? rva]

Bez aktivních balancerů od "Manda" jsem musel tak jednou za 2 týdny manuálně dotlačit trochu do některých článků, protože na jiných už začínalo při dobíjení stoupat napětí a regulátory začaly omezovat proud. Co je mám, tak žádné manuální srovnávání nemusím provádět.
Mám jednotlivé články nestejnoměrně zatíženy, protože na nich mám celllog, který má nestejný odběr, ale s aktivními balancery jsou všechny běžné nerovnoměrnosti vyřešeny a články nikdy nedosahují napětí pro sepnutí pasivních balancerů.

[rottenkiwi]

Však na to je ten balančný systém, aby sme tej fyz. skutočnosti zabránili.
Ja tiež nebalancujem, len raz za pol rok 55 + 60 W H4 na pár min.

A mám články spárované, takže ak bude jedna dvojica výrazne inde, tak
ich preskupím.

Ale ak by som mal len 8 x 200 Ah-nové články, tak by som musel použiť pumpy,.
aby som nezničil ten najslabší a využil vačšiu časť celkovej kapacity.

Potom tu treba urobiť mat. model, kde udáme počet slabých článkov,
počet silných a počet na kapacite, ktorá je cca. rovnaká.

Ten model by nám mal dať odpoveď na to, za akých podmienok sa balancovať
oplatí, a za akých by bolo výhodnejšie iné riešenie.

Životnosť ovplyvňujú rozne fyz. procesy, ale nasimulovať to, to potrebujeme rádovo
1 000 000 000 rýchlejšie superpočítače ako máme, lebo riešenie rovníc je tak zložité,
že to na dnešnej úrovni integrácie tranzistorov v GPU a CPU nejde.

https://www.youtube.com/watch?v=Y6XSK4tX6Gg
https://www.youtube.com/watch?v=wVv2Fz2aRPI
https://www.youtube.com/watch?v=aU_bd7fku90
https://www.youtube.com/watch?v=ee4LqXRlQmE
https://www.youtube.com/watch?v=fSoV4s_DLr8
https://www.youtube.com/watch?v=ylh4CLS-gxs

Ak vie niekto rýchle a presné riešenie Schr. rovnice pre systém ako je LiFEPO
baterka, tak to by ste mali rýchlo zverejniť, Nobel prize vás neminie.

[marko250]

Popsal jsem realitu na svém packu.Nic zaujatého a propagátorského,to předně!Taky jsme si tykali a pořád v tomto kamarádském duchu chci být.Mišmaš baterek má každý kdo si je koupí,je to jen o tom ,jak rozdílný reálně je.Stav bulk/absorbce/float/equalize je v režimu regulátoru,který mám a který takto k packu přistupuje.Pokud se jeden článek rozchází s ostatníma tak do jeho minima,kdy se baterka odpojí od měniče na něj přichází největší proudy.Pokud tento odběr do domu zastihne tento slabý článek vždy v jeho nižším objemu energie oproti ostatním,tak se brzy odporoučí do nebe a hrozí havárie.Pokud budu v mezipauzách odběru do domu tento slabý článek dotovat okolníma přez pumpy a tím jej vyrovnávat na stejnou úroveň,vše se prodlouží,ale jeho smrt je neodvratná,to je jasné.

[? střídač_N]

Aktivní, který bude dotovat onen nejslabší článek při vybíjení a takto se dá za určitou cenu zvýšit kapacita celku nad kapacitu nejslabšího článku?

Pokud by byl k dispozici aktivní balance a byl schopen dotovat nejslabší článek při vybíjení alespoň 100A, pak ano, jinak platí pravidlo řetězu. Aktivní balancer pro řád ampér není aktivní balancer pro vybíjení a dotování nejslabšího článku.

Pasívní, který při dosažení určitého napětí článku maří jeho další nabíjení a je vlastně prd platné, že se ostatní nabijí víc? Ono se to stejně provalí při vybíjení, pokud tedy nebude tento článek dotován aktivním balancérem.

Shodneme se že pasivní je na velký kulový, anžto než víc teplo, nepřinese.

A nebo třeba zařízení sloužící pro zachycení "útěku" jednoho z článků jen pro sichr z jakéhokoliv důvodu tak aby nevyletěl nad nějakou hranici?

Tento prvek jsem po svém nazval "vyhodnocovací obvod". Onen komparátor, referenci, tranzistor a odpor. Viz diskuse o MAXněco.

Píšete, že většina nabíječek je CCCV.

Nepíši, naopak uvádím, že "Neshledal jsem u žádné LFP baterky a výrobce jiný způsob nabíjení, než CC CV". Nic o nabíječce. I tak nabíjím "nabíječkou" CC CV s LT8705.

Jestli jsem to dobře pochopil, tak sledujete napětí každého článku a při jeho dosažení se přejde na CV, podle toho který má nejvyšší napětí samozřejmě pevně omezené. Jest tak nějak?

Je to převelice smutný, ale je to přesně tak a navíc ještě horší, v tom, že kontroluji jen jeden onen nejslabší a ještě k tomu jen první článek pro jednoduchost měření. Ještě se mi nestalo, že by se naopak stalo, že nějaký lepší článek se stal záhadně tím horším než ten nejhorší. Ale i tak to měřím.

[? střídač_N]

.......Ale ak by som mal len 8 x 200 Ah-nové články, tak by som musel použiť pumpy,.
aby som nezničil ten najslabší a využil vačšiu časť celkovej kapacity......

Je to smutný a k uzoufání, ale pumpy "vačšiu časť celkovej kapacity" nepřinesou. Nebo spíž, použitelnou kapacitu nepřinesou.

[rottenkiwi]

Uveďme si nejaké čísla:
1. 90 2. 100 3.120 4.120 Ah

Dajte mi tu výsledok, čo sa stane, keď nebudem balancovať a budem vybíjať do 2.8 V
na najslabšom článku = článku s najnižšou kapacitou.
Potom dajte výsledok, čo sa stane ak zo silnejších článkov budem presúvať Q do najslabšieho,
napr. prúdom Imax = 10 A z ďalších troch a skončím na na dynamickom
meraní napatia, ako má napr. Victron pri 2.8 V na všetkých.

O koľko som si polepšil, ak vybíjací prúd bol 30 A oproti 1. variantu ?
Ocenil by som nejaké optimalizačné grafy s polrovinami, aby sme mohli meniť napatia, prúdy, kapacity.

Možeme uzvažovať aj o BMS, ktorý má kapacity v pamati a može urobiť predikciu, že keď
nejaký odber, Ix trvá hodinu, že bude podobný odber pokračovať ďalej, a može do zmeny
stavu predčasne balancovať napr. Iy << Imax.

[? Jozef51]

Prispevok od uzivatela peziska je podstatny (od mna+). Co je to balacer? Aku funciu od Vasho balancera vo Vasom systeme ocakavate? Samotny balancer pasivny a najma rozne aktivne balancery a hlavne 'prelievacie' toho vela neprinesu.
Kludne sa moze stat, ze prelievaci balacer ukryje pred Vami najslabsi clanok baterie a ten zakonite skonci v nenavratne a ostatne clanky su iba mierne poskodene. To je extremny priklad.
Ziadny balancer bez navaznosti na system nabijania baterie velke vyhody neprinasa. A cim viac clankov (seriovych) mate v baterii tym je problem vacsi. Nenasiel som riesenie tohto problemu v komercne dodavanych zariadeniach pre fotovoltaiku a povazujem to za otazku stale otvorenu. Snad iba niektore firmy Vam dodaju predrazenu ciernu skrinku so zarukou, ze to bude fungovat:)

[trud]

Pri lifepo4 je najvetší problém co som odpozoroval že už z výroby má každý inú kapacitu...z meraní kapacity čo som tu videl mali takmer všetky články vyšiu ako udávanú kapacitu..kludne aj +10%.. a z toho podla mna pramenia tie problémy silný/slabý článok..U lion čo mi prešli rukami..a to som prešiel celý test kapacity (stovky kusov) je rozdiel medzi článkami minimálny...možno 1-2% a to môže byť aj chyba merania..ja osobne keby mam lifepo4 hlavne sa snažím mať každý článok rovnakej kapacity...čo som tu dakde videl test kapacity 200Ah lifepo4 tak tie kapacity boli od 197-221 Ah myslím a to je podla mňa obrovský rozdiel...Nakúpil by som dáke 2-5-7Ah kúsky a zrovnal nimi kapacitu na povedzme +/- 3Ah.

[? střídač_N]

.......Stav bulk/absorbce/float/equalize je v režimu regulátoru,........

Preventivně každému vykám, neb se mi nechce přemýšlet kde se udála změna, tudíž se všem omlouvám za nevysvětlitelné změny ve VYkuTYku.

Je třeba pochopit co se pod termíny bulk/absorbce/float/equalize skrývá a jaké to má dopady. A drobnost, tyto termíny jsou jen pro olovo.

Nabíjí se CC což je onen bulk, po dosažení nabíjecího napětí přejde regulátor do CV což je ona absorbce. Potud je vše stejné jak u lithia. Po čase, který je v regulátoru nastaven přejde regulátor do stavu float, což je nižší napětí než při absobci a baterky lifepo se vybijí na toto nižší napětí. Toto je ten problémový okamžik na který poukazuji!!!!!
U olova je to z důvodu, že při tomto menším float napětí se tolik "neztrácí" voda a ještě se nevytváří sulfát a neopadávají tolik desky.

Tudíž regulátor jenž nemá funkci jež tento stav může odstranit, nebo změnit stav float, nebo kdy jsou absorbce i float stejné, lithiu nepomáhá, ba naopak, škodí.

No a aby toho nebylo dost tak equalize u olova dělá takový "balancer" článků a odstraňovač zbytku sulfátu, pro lifepo přímo pohroma. Štěstí je že přichází tak jednou za měsíc podle nastavení v regulátoru.

Opět jen a jen technicko fyzikální podstata problému. Žádná ideologie.

[? střídač_N]

Uveďme si nejaké čísla:
1. 90 2. 100 3.120 4.120 Ah

Cvičit se v matematice nebudu.

[rottenkiwi]

Ja mám Tracer 40 A a ešte za 3 roky sa do stavu ABS či FLOAT pri LiFEPO ani nedostal,
lebo mám vyťažovač s troma prioritami a ten zabráni tomu aby baterky išli nad nastavené
napatie, takže pre LiFE je použiteľný akýkoľvek regulátor, ktorý
dá napatie nad 13.8 V.

Keď človekaevie argumentovať pomocou matematiky, ešte lepšie modelovaním
fyz. reality kvantovou QED, QCD, tak potom si vymýšľa všelijaké hlúposti, ktoré
s fyz. realitou nemajú nič spoločné.

Žiaľ máme aj takých profesorov fyziky, ktorí učia, hoci nevedia čo učia.

[? solárník]

Tudíž regulátor jenž nemá funkci jež tento stav může odstranit, nebo změnit stav float, nebo kdy jsou absorbce i float stejné, lithiu nepomáhá, ba naopak, škodí.

Otázkou je, že se všeobecně u Li článků uvádí, že se mají skladovat vybité. Tedy mít celé v podstatě léto (kdy je brutální přebytek energie) tyto články v soláru plně nabité (ze zkušenosti už v 11 dopoledne) je může už z podstaty degradovat.
Proto se tu spekulovalo o tom, jestli není lepší ten float zapnout a dát mu lehce nižší napětí, kde by se články "celé léto" nedržely na plně nabité úrovni. Já to nevím, jen jsem chtěl vyvolat diskuzi.

[trud]

Trochu sa v tom strácam..mam lion a všetko nastavené na 28V ..čo vadí lionke ked ani v jednej fáze..bulk,absorbcia ani float nie je nad 28V ?
To nehovorim o tom ze na 28V bola tento rok zatial možno 3 krat a to len na 2-3 hodky....články sú na 4,1-4,2-4,3V takže pri 28V su max na 4V.

[rottenkiwi]

Články, akékoľvek Pb, LiIon, LiFE, LTO sa musia držať na takom napatí a teplote,
kde prebiehajú degradačné procesy najpomalšie.
Určite to nie je vysoká teplota. Určite to nie je napatie nad nominálnym u LiX.
Sú o tom tisíce prác na nete, len si ich treba prečítať.

Ak baterku LiFE nechám pri vysokej teplote na 3 V a ona sa mi samovybíjaním
dostane na 0 V, ešte je šanca ju oživiť.
Ale ak sa mi v sérii bateriek článok dostane pod -1.4 V, už je navždy mŕtvy,
lebo začal oxidovať medený kolektor a rozpadla sa SEI, ktorá sa pri 0 V ešte
dá znova urobiť, ale na to sa potrebuje elyt. a klesne schopnosť elytu prenášať
náboj, súčasne solvent v elyte interkaluje do ańody z karbónu a karbónové
častice sa nafúknu. Ak sa to zopakuje pár krát, vždy nová SEI ďalší GIC, tak
z kapacity rapídne ubúda a súčasne stúpa nezávisle na poklese kapacity rezistencia
elytu + ďalšie faktory.

[? pezizka]

Aku funciu od Vasho balancera vo Vasom systeme ocakavate? Samotny balancer pasivny a najma rozne aktivne balancery a hlavne 'prelievacie' toho vela neprinesu.
Ziadny balancer bez navaznosti na system nabijania baterie velke vyhody neprinasa. A cim viac clankov (seriovych) mate v baterii tym je problem vacsi.

To je přesně formulované! Já se do toho vždy zakecám a potom mě utečou podstatné věci
Dovolil bych si lehce nesouhlasit, že aktivní balancér nic nepřinese. Dokážu si představit dotování slabého článku ostatními při vybíjení a naopak. Jistě by to fungovalo. Má to jeden háček. Aby to k něčemu bylo muselo by to zvládat při mV rozdílech napětí proudy v řádech desítek A. A to si nedokážu představit nákladnost takového systému. Za mně je to naprostý nesmysl jak funkční, tak ekonomický a nahnat tím pouze pár Ah. To je levnější koupit článek nový a nebo doplnit chybějící kapacitu dalším. Do dnes mne mrzí, že jsem nekoupil 2x100Ah ale 1x200Ah. Ztratil jsem možnost kombinace článků.
Osobně mám ty od Mendy a jejich hlavní přínos vidím v tom, že pokud je ukončeno vybíjení podle nejslabšího článku, ty ostatní silnější na něm zvýší napětí. V mých očích je to taková peřinka pod hlavu. Možná zbytečná.
Takto se dostávám k dalšímu bodu. Od jakého napětí po jaké. Tisíc lidí, tisíc názorů. Já patřím k těm "poserům" kteří jsou z preventivních důvodů opatrní a opravdu nevím jestli zbytečně či ne, jen si nechci něco za pár let vyčítat. Osobně nevidím důvod zvyšovat napětí nad 3,45V. Kolik do článku ještě "narvete" do 3,8V? 10%? To samé dolní hranice. 3,1 - 2,6V = 15% Stojí to za to?
Hlavní účel mých "balancérů" (nakonec nápad jsem obšlehl od Josef51) je aby zabránil růstu napětí na kterémkoliv z článků nad 3,45V. Nabíjím TS nastaveným na 17,1V a to bez jakýchkoliv dalších omezení takže se může stát, že nejslabší článek začne utíkat. Z mých 5 utíkají pouze 2, takže minimalista by jistě řekl, že 3 jsem dělal zbytečně Tou dobou je už TS v režimu CV. K tomu připojuji sadu panelů o napětí 19,2V naprosto napřímo, ovládáno PLC řekněme opravdu hrubým PWM. Zde se ale už bere ohled na napětí jednotlivých článků. Neříkám, že je to dokonalé, ale přesně to napsal Josef51. Záleží co od toho čekáte a hlavně s čím a jak to bude SPOLUPRACOVAT

[trud]

Stale je možnosť kúpiť k tym tvojim 200Ah dáke malé lifepo4 a zrovnat kapacitu.

[rottenkiwi]

Články dokážem usporiadať tak, aby som do slabých n článkov n = { 1 , 2 ... },
mohol dávať elektróny z dvojíc či trojíc silnejších článkov, tým možem napr.
z 3.1 + 3.1 cez menič dotovať článok 3.05, resp. z 3.1 + 3.1 + 3.1 dotovať
dva články 3.06 + 3.06 atď.

[? střídač_N]

.... že se mají skladovat vybité.....

Uvádí se polonabité, ale OTA bude mít jistě lepší číslo. Navíc předpokládám, že je neuskladňujeme, ale používáme.

....v soláru plně nabité (ze zkušenosti už v 11 dopoledne) je může už z podstaty degradovat....

No a teď zákonitě musí přijít filozofická otázka, anžto nemáme znalosti co a jak škodí. Zdali 12 roků, do jakého napětí a tím opět oněch 12 roků.... Ve své podstatě otázky do nekonečna.

A)Pokud se uchýlíme k fyzice, tak největší akumulovaná kapacita EE je při nabíjení okolo 50% své kapacity. Toto již bylo ověřeno a publikováno a nemáme li vlastní zkušenost, musíme tomu i věřit.

S tím se asi nespokojíme, neb 12 roků i tak, navíc cena.

B)Již to zde bylo zmíněno, pohybovat bychom se měli v lineární oblasti nabíjecí vybíjecí křivky což je asi 80% kapacity.

Naše poloha je ostře ohraničena a každý si může dle svého risku vybrat mezi B-A.

Proto se tu spekulovalo o tom, jestli není lepší ten float zapnout a dát mu lehce nižší napětí, kde by se články "celé léto" nedržely na plně nabité úrovni. Já to nevím, jen jsem chtěl vyvolat diskuzi.

Ano, viz B)

[? pezizka]

Stale je možnosť kúpiť k tym tvojim 200Ah dáke malé lifepo4 a zrovnat kapacitu.

Ano to je pravda, ale nejsu ostrovník jako takový a hledím na to aby byl systém řekněme vyvážený. Asi bych nevyužil dalších 200Ah. Ano, články by mohly být menší, ale na menších článcích budou patrně menší rozdíly a nevím jestli by to tedy k něčemu bylo. No a nebo změřit kapacitu a dodat jen článek o patřičné velikosti. Možná jsem sám proti sobě, ale takovéto řešení se mi nelíbí a stejně to nikdy nebude akorát tak a nebo tak. Tyto malé rozdíly v mých očích řeší to "smetí" okolo.
Ještě edit. AKU a to už jakékoliv beru jako nutné zlo, dělám maximum pro to abych vyrobenou energii spotřebovával okamžitě. To je taky moment který přispívá k "šetření" AKU. Ale jak jsem napsal výše, nejsem ostrovník, tak se mě to prndá

[? solárník]

Byla zde diskuse, že reálná životnost LFP je max 12 roků. Nevěřím, že první den onoho třináctého roku na mne baterka udělá dlouhý nos a nic ze sebe nevydá.

Datestamp na mých LiFe je 2008-03-28. Ovšem já je mám z toho pouze cca rok. Ale nevypadají, že by se jejich vlastnosti nějak rapidně měnily. Změřená kapacita (v rozsahu 3,60-3,00V) je mezi 94% a 99% štítkové hodnoty.

K tomu, co tu někdo uváděl k novým článkům mám pouze jednu zkušenost. Nový zcela nepoužitý článek 200Ah jsem změřil a měl (3,60-3,00V) kapacitu 250,4Ah. Po 400dnech stání a dvou plných cyklech má 242,0Ah. Tedy kapacita nového byla zhruba 125% štítkové.

Tedy to na mne působí tak, že ať děláme - co děláme, klesá kapacita pravidelně o 2,5 až 3,5% za rok. I když to bude stát v kůlně nezapojené.