Balancování LI-FE článků před složením baterie

[? fatter]

Ahoj, a ktore BMS by si teda odporucal?

[? romanf]

Mal by som prosbu:
nenašiel by sa niekto v regióne Západné slovensko resp Južná morava kto vlastní tester na meranie vnútorného odporu článkov a bol by mi ochotný premarať mojich 8 článkov? Nemám problém hodiť ich do auta a dobehnúť tak do cca 100-150km od Bratislavy kamkoľvek / kedykoľvek.

[? unimark]

Jk bms mám dvě a soc ukazují úplně na hovno obě. Tím bych se vůbec neřídil. Paralelně spojené baterie by měli mít stejné soc. Při odběru nebo nabíjení se to může chvilku lišit ale jestli je to měřitelné nevím.

Souhlasim, mam JK BMS 200A, JK BMS 150A (v takovych tech celokovovych cernych provedenich) a pak jeste AntBMS (cinskych 300A, ale mam otestovano, ze 150A dava i rozpojeni nabijeni/vybijeni). Obe JK BMS maji velmi spatne vyresene integrovani pruchodu proudu, maji nekvalitni shunt rezistor a nizkou frekvenci samplingu A/D prevodniku. Vysledek je ten, ze pri malych proudech do 10A meri velmi nepresne akumulovane Ah (dovnitr i ven). JK BMS se vzdy dokalibruje na 100% SoC, kdyz se baterie uplne nabije. Jinak v zimnim obdobi, kdy se s akumulovanou energii v baterii nedostanu na plne nabiti, tak je videt jak postupne JK BMS SoC driftuje nahoru. Naopak s merenim Ah jsem velmi spokojeny u AntBMS. Zde podlozeno daty.

2022_12_29_SoC_baterii.png

• modra cara - Ant BMS - velmi stabilni i kdyz uz nejakych 40 dni nedoslo k nabiti baterii naplno,
• cervena cara - JK BMS 150A - driftuje a ukazuje nepravdive hodnoty, ale jeste to neni tak hrozne jako u 200A varianty,
• fialova cara - JK BMS 200A - driftuje uplne hrozne, na malych proudech skoro 2x rychleji nez 150A varianta

Graf zobrazuje SoC vycitane ze trech ruznych BMS na trech paralelne spojenych bateriich. To ze jsou baterie stejne vybite je dano tim, ze na spodni hranici, kdy prechazim automaticky zpet na DS jsem jiz v zakulacene casti charakteristiky LiFePO4 pi 3.0V na clanek. V te spodni casti, kdy vzdy prepnu zpet na DS maji ty clanky ve vsech bateriich skutecne 3.0V (kontrolovano nezavislym merenim multimetrem). Takze je videt jak si s narustajicim casem od posledniho uplneho dobiti JK BMS postupne mysli ze stav baterie ma vyssi a vyssi SoC a pri tom je v te spodni hrane vzdy na 3.0V na clanek. Na takto drahem BMS bych cekal vetsi kvalitu.

Dalsi chyba jez se u JK BMS projevuje je, ze nekdy reportuje Current sensor annomaly. Situaci lze navodit i kdyz pouziji pouze jednu baterii (s jednim JK BMS) a jednim invertorem. Situace se navodi tak, ze zatizim invertor na AC vystupu na vetsi vykon (4kW) a PV vstup je schopen davat o neco vic nez 4kW. Kondenzatory uvnitr invertoru nemaji dostatecnou kapacitu pri tak vysokych vykonech vyhlazovat vystupni 50Hz proudove zateze z vnitrnich kondenzatoru a pak se jako kondenzator zacne pouzivat i pripojena baterie. Vlozenim shuntu do kabelu k bateriim a merenim osciloskopem lze zjistit v podstate sinusovy prubeh proudu s frekvenci 50Hz kmitajici kolem nuly a celkem slusnymi proudy. JK BMS ma resene mereni Ah softwarove s malym floating window, kde kdyz pozoruje z A/D prevodniku stridajici kladne a zaporne mereni (proud kmita), tak hodi tuto chybu. No jenze to, ze pozoruje kmitajici +- hodnoty je spravne a je pouze jeho chyba ze ma malou vzorkovaci frekvenci a neni schopen pak merit skutecne zbyvajici kapacitu. V AntBMS probiha vzorkovani a integrace proudu hardwarovym obvodem s mnohem vyssi frekvenci a tak tam tento problem neni.

Na druhou stranu JK BMS ma v sobe aktivni balancer na 2A, ktery narozdil od floating kapacitoru/induktoru, prehazuje energii primo z max clanku na min clanek cilene. AntBMS aktivni balancer nema a ma jen pasivni paleni do rezistoru, coz na baterie vetsi kapacity je uplne k nicemu. Takze bych dnes do JK BMS znovu nesel a aktivni balancing resil nezavisle jinym zarizenim. Radeji bych volil jine BMS s kvalitnejsimi merenimi a zajistujici hlavne ochranu baterie.

Akú máte verziu firmware v tom JK BMS 200? Ste presvedčený, že to nie je chyba,ale vlastnosť, tie vami popísané problémy s JK BMS?

[? rva]

U mě taky JK-BMS časem ukazuje vyšší hodnotu SOC než je realita. Např. Daly Smart BMS se rozchází taky, ale méně. Vypínání/zapínání zátěže u JK-BMS ale funguje.
Vadí mi, že nemá výstup, který umožní vypnout elektrárnu řízeným způsobem (odpojit nejprve FV panely a baterii až jako poslední), ale i to mám vyřešené.
JK-BMS pokládám za dobrý výrobek a dobrou koupi
1. příznivá cena
2. nastavitelné balancování přímo mezi nejvyšším a nejnižším článkem proudem, který má rozumnou hodnotu a to jak při dobíjení, tak vybíjení.
3. pro hračičky existující integrace přes BlueTooth do Home Assistant

[? fatter]

Mal by som prosbu:
nenašiel by sa niekto v regióne Západné slovensko resp Južná morava kto vlastní tester na meranie vnútorného odporu článkov a bol by mi ochotný premarať mojich 8 článkov? Nemám problém hodiť ich do auta a dobehnúť tak do cca 100-150km od Bratislavy kamkoľvek / kedykoľvek.

V BA ti to viem odmerat

[? Dagus]

Kdyby nic, můžu za cenu zásilkovny zapůjčit. Jsem jeho majitelem a klidně takhle podpořím fórum. Ono se to hodí nejen pro kontrolu Číňana, ale i na kontrolu kontaktu busbar/aku. Moje zkušenost první aku plug and play jen očištění a dotažení 4NM. Druhá sada 4ks hotspotů na terminálech (termokamera i ruka hned pozná), takže jsem si změřil odpor mezi busbarem a kontaktem aku a měl jsem tam 1mOhm, jinde 0.1 mOhm. Takže rozborka, znovu dočištění, posun busbaru na max plochu a dotažení 4NM a všechno opraveno. Takže ideální je mít jak měřák vnitřního odporu, tak i termokameru, nebo bezdrátový teploměr, nebo alespoň ruku. Zatížit třeba ty 280tky 100A a za 10min si to jít osahat. Při 100A nic nehřeje, pokud je vše správně.

[TomHC]

Tak nakoniec nabíjam paralelne, času je dosť, počasie na nič. Batérie sú z nkon.nl, REPT B-grade 280 Ah, jedna ako druhá, žiadne škrabance, tak uvidíme ako sa budú tváriť v sérii s JBD BMS.

20230116_110544.jpg

[? thomas.007]

Ten krátký červený drát natáhnout až k poslednímu článku, jinak první článek bude mít vyšší napětí než ty poslední!
Tím se kompenzuje odpor toho měděného drátu. Jinak dojde k tomu, že všechny články sice budou odebírat stejný proud, ale ty na konci budou mít třeba o 0,05V nižší napětí než ty u té čokolády a ve výsledku to bude stejně rozhozené.
Edit: a ten modrý ideálně ještě uprostřed rozstřihnout a oba konce dát na "-" do té čokolády

[? glottis]

nebal bych se dokonce rozvetvit to vic a vzdy zapojit plus prvni, posledni a pak treba jeste dva nejak mezi. Jak plus tak minus. Kor kdyz mas tak chatrne propoje mezi clankama. Ty baterie maj opravdu tak plochou krivku nabijeni ze to je proste znat.

[Lubik]

Jakým proudem to nabíjíš?
Já používám zdroj 12V 1000W. Zapojím 4 sériově a zbytek paralelně.
Z toho malého zdroje to bude trvat měsíc.

[rottenkiwi]

Ked to budem nabijat C3, tak od 3.0001 V do 3.3999 V to mame 133 mV
vzostupu napatia kazdu hodinu, ak meram 16-bit prevodnikom, kde jeden bit je sign
tak to mame od -32767 po 32768, ergo na 799 mV mam 32768 krokov,
takze to zmeram na 0.02 mV na step. To uz potom ta krivka vobec nie je plocha.
Predpoklada to nezarusene prostredie napajanie LM317 a pod s poriadnym filtrom.

[TomHC]

Jakým proudem to nabíjíš?
Já používám zdroj 12V 1000W. Zapojím 4 sériově a zbytek paralelně.
Z toho malého zdroje to bude trvat měsíc.

Prepojil som to na 8P2S, zdroj je Ali WZ5020L, takže tam tlačím 20A (2S = cca 140W).

Inak čo vyššie píšu, že je na posledných článkoch nižšie napätie, to je pravda. Ale zase keď poklesne prúd, poklesne aj úbytok napätia a aj tie "zadné" sa dobijú rovnako. Svojich 3.65V sa ujde každému rovnako, len inak rozložené v čase

[TomHC]

Ked to budem nabijat C3, tak od 3.0001 V do 3.3999 V to mame 133 mV
vzostupu napatia kazdu hodinu, ak meram 16-bit prevodnikom, kde jeden bit je sign
tak to mame od -32767 po 32768, ergo na 799 mV mam 32768 krokov,
takze to zmeram na 0.02 mV na step. To uz potom ta krivka vobec nie je plocha.
Predpoklada to nezarusene prostredie napajanie LM317 a pod s poriadnym filtrom.

To je pekné, ale nepoužiteľné, lebo odberom sa mení aj napätie, takže 3.259V pri záťaži 3500W je iné ako 3.259V pri 300W... Ak by si teda chcel počítať SoC podľa napätia.

[? romanf]

Vďaka Fatterovi za premeranie článkov.
Až doma som si pri pozeraní fotiek z merania všimol, že 7 článkov sme namerali medzi 0,120-0,130mOhm a jeden ukazoval 0,158mOhm. Samozrejme mohli sme mať blbo zacvaknutého krokodíla, ale je skrátka možné že jeden článok má cca o 20% vyšší vnútorný odpor ako ostatné.
Je to zásadný problém? Alebo je to ešte akceptovateľné?
ďakujem

[? cipis]

Technická, to jste na to měli tak málo času?

[? romanf]

málo času, meranie vonku v kufri auta na parkovisku v daždi.
Fatter meral a ja som fotil display, zdalo sa mi že všetky sú plusmínus rovnako až doma som si všimol na fotke že tá jedna ukázala viac...

[? cipis]

Aj, to je škoda. Na tohle by se totiž přišlo při měření v "normálních" podmínkách. A ne v tomhle psím počasí ... Bylo aspoň několik měření toho stejného článku? Pokud jen jedno, tak se asi nedá vyloučit ani jedna varianta, špatný článek nebo chyba měření.

[? romanf]

Každopádne to ešte raz premeriam, otázka je čo s tým ak aj opakované meranie ukáže odpor jedného článku o 20% vyšší ako zvyšných 7.
Bude to robiť problémy alebo je šanca že sa to časom zrovná?

[? soami]

Kup si měřák. Za +-1000Kč je to dobrá věc nejen pro měření baterií. Používám ho doma docela pravidelně. Vnitřní odpor se mění podle SOC článku. Roste s vybitím i nabitím (a teplotou). Rozdíl může dělat i 25%. Takže pokud nebyly články srovnané, měření je nepřesné.

[? glottis]

Kup si měřák. Za +-1000Kč je to dobrá věc nejen pro měření baterií. Používám ho doma docela pravidelně. Vnitřní odpor se mění podle SOC článku. Roste s vybitím i nabitím (a teplotou). Rozdíl může dělat i 25%. Takže pokud nebyly články srovnané, měření je nepřesné.

Presne tak, srovnal bych je nahore a pak zmeril. Kdyz by tam byl rozdil tak co s tim asi slozit, pouzivat a monitorovat.