Zvládne australská elektrická síť letní nápor?

[karelkilian]

Dobrý den,

máme tu pátek a s ním i další článek ke čtení, zamyšlení a případné diskuzi. Tentokrát se podíváme na druhou stranu zeměkoule - do Austrálie, kde řeší dost podstatnou otázku...

Přeji hezký den.
Karel Kilián

Zvládne australská elektrická síť letní nápor?

Zatímco na severní polokouli máme od úterý astronomický podzim, v Austrálii začíná jaro. Z důvodu pandemie onemocnění COVID-19 bude mnoho Australanů nuceno pracovat z domova, takže se stále častěji objevují názory, že by práce z domova mohla být pro australskou elektrickou síť v létě pohromou.

Na první pohled to možná nevypadá, že by stávající stav měl naznačovat nějaké problémy. Přeci jen počet pracujících je víceméně stejný a rozdíl proti minulosti je vlastně jen v tom, že zhruba třetina z nich bude vykonávat svou práci z domova.

Proč je home office problém?

Podle analytické firmy Roy Morgan pracuje více než 4,3 milionu Australanů z domova. Ačkoli jsou aktuální počty nových nakažených relativně nízké (v září se denní přírůstky pohybovaly jen v desítkách), zaměstnanci i zaměstnavatelé nadále přistupují k ochraně před koronavirem velmi zodpovědně.

Očekávané teplejší počasí však bude znamenat výrazně intenzivnější používání klimatizací v domácnostech. To v konečném důsledku povede nejen k vyšší spotřebě a účtům za elektřinu, ale může vyústit až v přetížení sítě a následným výpadkům.

Ačkoli se v Austrálii klimatizace ve velké míře používají i v kancelářských a jiných pracovních prostorách, potřebují ke svému provozu méně elektřiny. Na jednoho zaměstnance totiž zpravidla připadá méně prostoru, který je nutné chladit. Jednoduše řečeno: zatímco doma sedí pod jednou klimatizací třeba jen jeden člověk, v kanceláři jich pod stejnou jednotkou může sedět mnohem víc.

Vyšší spotřeba i ceny

Bývalý zakládající předseda Australské asociace uživatelů energie Peter Dobney je přesvědčen o tom, že největší část poptávky po elektrické energii vyvolávají právě klimatizace. „Určitě můžeme očekávat vyšší ceny, myslím, že to je jisté.“ uvedl.

Zpráva, kterou minulý měsíc zveřejnil Australian Energy Market Operator (AEMO), předpovídá opak. Tvrdí, že letos v létě poptávka po špičkovém výkonu při zátěži mírně poklesne „v důsledku ekonomických dopadů pandemie onemocnění COVID-19“.

Současně s tím však takřka jedním dechem přiznává, že pandemie „narušila“ hospodářská, sociální a pracovní uspořádání a že „krátkodobý až střednědobý dopad na spotřebu elektřiny je velmi nejistý.“

Austrálii čeká horké léto

Svou roli hraje i skutečnost, že loňské léto bylo v Austrálii druhé nejteplejší v historii. Podle meteorologů z Bureau of Meteorology (BOM) byly již jarní teploty v mnoha oblastech teplejší než průměr. Expert na energetickou účinnost z poradenské společnosti Delta Q Paul Bannister předpokládá, že to pro nadcházející měsíce nevěstí nic dobrého.

Výpadky elektrické sítě mohou nastat v okamžicích, kdy je elektrická infrastruktura přetížená poptávkou. Když k tomu dojde, musí si poskytovatelé energie vybrat oblasti, které vypnou, vysvětluje Bannister. „Když bude víc lidí pracovat z domova, bude větší zátěž v obytných čtvrtích, ovšem nedojde ke srovnatelnému poklesu zátěže z komerčních objektů, protože většina budov je stále v provozu.“

Mluvčí Australské rady pro energetiku (Australian Energy Council; AEC), která zastupuje 22 výrobců a distributorů elektrické energie, jež v součtu dodávají většinu elektřiny na kontinentě, je však opačného mínění. Dle jeho slov nezávislé prognózy neukazují zvýšené nebezpečí výpadků elektřiny v průběhu léta.

„Bez ohledu na to, jak silná je dodávka elektřiny, však může v každé energetické soustavě za velmi nepříznivých okolností dojít k výpadku, který zahrnuje relativně krátká střídavá přerušení malých skupin odběratelů,“ přiznává otevřeně.

Příliš mnoho otazníků

Různé firmy přistoupily k pandemii odlišnými způsoby. Například australská telekomunikační společnost Optus povoluje ve svém sídle v Sydney pracovat pouze polovině zaměstnanců. Druhá polovina má fungovat v režimu „home office“.

Bankovní a finanční společnost Australia and New Zealand Banking Group poslala na začátku pandemie domů kolem 95 procent svých zaměstnanců. Současně s tím upozornila, že někteří se už možná nikdy nevrátí do kanceláří v Melbourne a Sydney.

„Je naprosto jasné, že je tu riziko, protože klimatizace běží zároveň doma i v kanceláři,“ je přesvědčen Paul Bannister. „Obytné domy nejsou tak dobře izolované jako budovy a dům bývá i méně energeticky úsporný.“ Proto australská vláda doporučila lidem, aby místo práce z domu raději dojížděli do kanceláří.

Peter Dobney však vidí možné řešení: teoreticky by stačilo, aby každá domácnost každou hodinu na patnáct minut vypínala klimatizaci. Říká se tomu „load shedding“ a některé velké korporace už kvůli snížení nákladů dělají něco podobného. „Poptávka v obytných oblastech by se tím snížila o více než 20 %," řekl Dobney, „A tento nápad by znamenal, že rozvodná síť udrží krok s poptávkou.“

Zelené řešení

V tomto směru může být poměrně zásadní, nakolik jsou v Austrálii rozšířené soukromé fotovoltaické elektrárny. Majitelé ostrovních nebo hybridních elektráren tuto situaci prakticky nemusí řešit, neboť případný výpadek mohou vykrýt vlastní elektřinou, ať už vyrobenou, nebo uloženou.

Pochopitelně se tato výhoda většinou nebude týkat obyvatel bytových domů, kde je instalace solární elektrárny značně komplikovanou záležitostí z hlediska technického i s ohledem na majetkové poměry. Situace tedy patrně dopadne podle toho, jak velká je energetická soběstačnost australského obyvatelstva.

Solární elektrárna však není univerzálním řešením. Například v případě elektrárny připojené do sítě bez zálohy v bateriích nastane problém. Ongrid elektrárna je závislá na přifázování k síti. Ta v případě blackoutu či výpadku není k dispozici. Majitelé takových elektráren tak paradoxně mohou také zůstat bez elektřiny.

Co myslíte: jak to v Austrálii nakonec dopadne?

Zdroje: abc.net.au, wattsupwiththat.com.