Pandemie v Evropě urychluje konec uhlí

[karelkilian]

Dobrý den,

máme tu pátek, a to je jasné znamení, že jsme pro vás připravili článek ke čtení, zamyšlení a případné diskuzi. Dnes se podíváme na poměrně překvapivá zjištění o tom, jak pandemie onemocnění COVID-19 ovlivnila energetický mix v Evropě.

Přeji hezký den.
Karel Kilián

Pandemie v Evropě urychluje konec uhlí

Evropská komise vydala čtvrtletní zprávu o situaci na trhu s elektřinou. Dokument odráží vývoj v průběhu prvního čtvrtletí tohoto roku, tedy období, během kterého situaci nejen v tomto segmentu ovlivnila pandemie nového čínského koronaviru.

„Ačkoli přímé dopady celosvětové zdravotní krize ovlivnily elektrickou soustavu EU jen během několika týdnů v březnu, zásadně změnily výsledky celého prvního čtvrtletí 2020.“ píše se v úvodu zprávy. Kombinace velmi teplé zimy a zavedení řady opatření s účelem zpomalení šíření viru přinesla pokles spotřeby elektřiny ve 27 zemích EU 27 o celá 3 %.

Největší pokles poptávky nastal v dubnu, v dalších měsících následovalo postupné zotavování. Průměrná spotřeba však i nadále zůstává výrazně pod úrovní před krizí. Bezprecedentní co do rozsahu i doby trvání byl pokles zejména v Itálii, Francii a Španělsku.

Změna energetického mixu

Zpráva dále konstatuje, že během prvního čtvrtletí roku 2020 došlo „ke dramatickým změnám ve struktuře skladby zdrojů energie“. Na jedné straně byl zaznamenán pokles objemu vyrobené elektřiny z fosilních paliv, na straně druhé rostly obnovitelné zdroje.

Zejména patrný je meziroční propad elektrické energie získávané z uhlí - propad o 38 terawatthodin znamená 30% rozdíl. Nedařilo se ani elektrárnám spalujících plyn, byť v jejich případě činí pokles „jen“ 3 terawatthodiny. Celkově podíl fosilních paliv v energetickém mixu klesl o pět procentních bodů z loňských 38 % na letošních 33 %.

Oslabení se nevyhnulo ani jaderným elektrárnám - zejména ve Francii a ve Švédsku byl výkon řady reaktorů snížen na minimum, některé pak byly úplně odstaveny. Důvodem byla, podobně jako v případě uhlí, snížená poptávka.

Naopak z pohledu obnovitelných zdrojů bylo první čtvrtletí letošního roku vysloveně pozitivní - bodovaly zejména větrné a vodní elektrárny. Meziroční nárůst o 38 terawatthodin znamenal v energetickém mixu celé Evropské unie zisk 40% podílu. To je dosud nejvyšší čtvrtletní výsledek. Celkově vzato byli producenti obnovitelné energie nejméně zasaženi krizí, ze které vyšli relativně „bez ztráty květinky“.

Snížení uhlíkové stopy

Odklon od fosilních paliv způsobil snížení uhlíkové stopy z výroby elektřiny. Ta podle předběžných odhadů v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 20 %. Vzhledem k tomu, že proces dekarbonizace pokračoval a v dubnu i v květnu dokonce zintenzivnil, je možné, že energetický sektor je na dobré cestě k dalšímu dvojcifernému snížení emisí CO2.

Pandemie onemocnění COVID-19 měla vliv i na distribuční síť. Během odstávek nefungovala řada velkých podniků, kancelářští zaměstnanci pak často pracovali z domova. Tím se zásadně změnily požadavky na přenosovou soustavu, na které bylo nutné následně reagovat.

Celkově se energetické sítě vypořádaly s krizí dobře a prokázaly se, že jejich schopnosti zvýšila úroveň penetrace energie z obnovitelných zdrojů. Tato zkušenost, která zahrnovala například podstatný nárůst výskytu záporných cen, však ukazuje na potřebu zvýšené flexibility elektroenergetické soustavy, a to jak na straně nabídky, tak i na straně a poptávky.

Během opatření se objevily i momenty, kdy obnovitelné zdroje překonávaly 50% podíl generované elektřiny v celé EU. Evropská komise to považuje za jakýsi předvoj věcí, které přijdou, a vhodný okamžik k vyhodnocení a plánování budoucnosti, která nemusí být tak vzdálená, jak se původně zdálo.

Krize přinesla levnější elektřinu

V důsledku klesající poptávky a rostoucího objemu výroby obnovitelné energie docházelo napříč celým kontinentem ke snižování cen elektřiny. Ty dosáhly nejnižších hodnot v průběhu dubna. Na konci května byla cena jedné megawatthodiny ve srovnání s loňským rokem nižší o 5 až 7 eur, což znamená pokles o zhruba 10 až 15 %.

Zatímco v posledních dvou letech trh očekával, že velkoobchodní ceny elektřiny obecně klesnou v budoucnu se to s nástupem obnovitelných zdrojů změní. Lze tedy předpokládat, že po zotavení z krize budou ceny v tomto segmentu stoupat.

Dopady klesající poptávky přesahují okamžitě viditelné účinky, jako jsou klesající ceny elektřiny nebo změna struktury energetického mixu. V mnoha členských státech spotřeba ovlivňuje příjem veřejných služeb, a tedy i náklady na síť. Nižší spotřeba tedy znamená vyšší distribuční náklady.

Zelená pro elektromobily

Dle zprávy také vzrostla poptávka po osobních elektromobilech. Ve 27 sledovaných zemích v rámci Evropské unie bylo během prvního čtvrtletí zaregistrováno dvakrát více elektrických vozidel než v roce 2019 - konkrétně přes 167 tisíc.

Rostoucí zájem o čistější mobilitu se časově shodoval s prudkým poklesem prodejů automobilů s naftovým a benzínovým motorem. To v konečném důsledku znamenalo zvýšení tržního podílu elektromobilů na 6,8 %.

Na poptávku reaguje i nabídka. V zemích, které se v žebříčku umístily na prvních třech místech, bylo během ledna až března vybudováno téměř 25 tisíc nabíjecích stanic. Díky rychlému tempu expanze, jež vyniká zejména ve srovnání s minulostí, může stávající vývoj udržovat tempo s rychle rostoucími prodeji elektrických vozů.

Co říkáte na vliv pandemie na výrobu elektřiny?

Zdroj: europa.eu.

[jahodovák]

Na ten vliv neříkám nic,protože je ještě moc brzo,záleží jen na tom,který scénář vyhraje,podle mě ten správný a pak budeme mít zcela jiné problémy....je jen třeba věřit,že vše dobře dopadne a těšit se....