Desulfátor aneb zařízení pro obnovení kapacity Pb baterií

[matej]

Dobrá práca. Tip: Na meranie špičiek sa dá použiť jednoduchý "filter" = keramický 100nF kondík na mínus baterky nabíjaný cez diódu 1N4148 z plusu baterky. Kondík sa nabije na špičkové napätie a to sa dá ľahko zmerať DC voltmetrom. A pri desulfatácií toto napätie klesá .. čím menej sulfátu, tým nižšie špičky. Keď prestane klesať, je hotovo.
Si si istý, že ten s menšou L1 dáva vyššie špičky? Malo by to byť skôr naopak. FIltračná tlmivka L1 práve zabraňuje tomu aby tú špičku pohltil samotný desulfátor (tie štyri elektrolyty od ktorých sa L2 "odráža"), ale aby šla do baterky.
PS: Mal si iba 6 tých 4700uF kondíkov alebo je nejaký iný dôvod, prečo sú v každom len tri?

[feliz navidad]

PS: Mal si iba 6 tých 4700uF kondíkov alebo je nejaký iný dôvod, prečo sú v každom len tri?

Má tam 3x6800uF, tudíž kapacita je vyšší jak 4x4700uF.

Si si istý, že ten s menšou L1 dáva vyššie špičky? Malo by to byť skôr naopak. FIltračná tlmivka L1 práve zabraňuje tomu aby tú špičku pohltil samotný desulfátor (tie štyri elektrolyty od ktorých sa L2 "odráža"), ale aby šla do baterky.

19 nebo 18 závitů, to je úplně jedno. Při proudu, který tam teče je cívka stejně saturovaná a bude mít indukčnost asi 60% jmenovité. Cívka s 18 závity má sice o 11% nižší indukčnost, ale zase menší saturaci, takže výsledná indukčnost obou bude při pracovním proudu +- stejná. Navíc ta hodnota L1 není vůbec kritická, na tu napěťovou špičku nemá skoro žádný vliv.

[matej]

Je to pravda. Takže ale prečo potom tie rozdielne špičkové napätia, podľa Teba..?

[feliz navidad]

Tolerance součástek. Desulfátor co dává vyšší špičky zavírá tranzistor o malinko rychleji. Přechodový odpor těch krokosvorek bude taky určitě hrát roli. Vůbec bych se tím nezabýval.

[matej]

Tolerance součástek. Desulfátor co dává vyšší špičky zavírá tranzistor o malinko rychleji. Přechodový odpor těch krokosvorek bude taky určitě hrát roli. Vůbec bych se tím nezabýval.

Asi tak, dokonca aj to ako je vodič ohnutý, má pri takých úzkych špičkách vplyv, a myslím si že aj to, že ich má stiahnuté k sebe binderkou má na to vplyv, Mne išlo len o to, aby si to niekto nevysvetlil tak, že menšia L1 = väčšie pulzy.

[kodl69]

Drobná poznámka: pokud jsem se dobře díval, tak jádro cívky je žlutobílý, tj železoprach, a to, na rozdíl od feritu, prakticky nejde přesytit, na druhou stranu, určitě nějakou závislost indukčnosti na proudu má, o tom si neodvažuju diskutovat.

[matej]

V podstate máte obidvaja pravdu. Oproti feritovému jadru sa železoprachovému znižuje permeabilita oveľa jemnejšie a nenastane tam stav "presýtenia" kedy cievka nemá v podstate žiadnu indukčnosť. Je to dosiahnuté tým, čomu sa hovorí "distribuovaná vzduchová medzera". Ono totiž tá vzduchová medzera aj vo feritovom jadre spôsobuje tú jemnosť saturácie. Lenže je nepraktické vyrábať napr. toroidné jadrá so vzduchovou medzerou, takže sa vymyslel tento proces výroby a vzniklo železoprachové jadro. A to je presne dôvod prečo v obvodoch s DC predmagnetovaním nie je možné feritové jadro bez medzery rozumne použiť. Cievky v desulfátore sú obidve železoprachové práve preto, že je tam DC predmagnetovanie, AJ KEĎ v L2 je to predmagnetovanie malé, takže tam by eventuálne sa dalo použiť feritové jadro, problém je skôr v tom, že tam pri bežných Al konštantách ktoré sú väčšie ako pri železoprachu, vychádza počet závitov menší ako počet prstov na jednej ruke.. a to nie je dobré. Inak straty v L1 sú tvorené hlavne vodivostnými stratami vo vinutí, straty v L2 hlavne stratami v jadre skrz veľkú striedavú zložku. V neposlednom rade sú dve rovnaké jadrá použité pre jednoduchosť a pre ich dostupnosť.. v dobách kedy som desulfátor vyvíjal, veľa kutilov bralo jadrá T106-26 práve z PC zdrojov, kde sa stále hojne používa na filtráciu DC výstupu. Na to bol braný ohľad pri vývoji, že snáď každý kutil má doma nejaký ten odpálený zdroj, ideálne dva

[feliz navidad]

Drobná poznámka: pokud jsem se dobře díval, tak jádro cívky je žlutobílý, tj železoprach, a to, na rozdíl od feritu, prakticky nejde přesytit, na druhou stranu, určitě nějakou závislost indukčnosti na proudu má, o tom si neodvažuju diskutovat.

Oproti feritovému jadru sa železoprachovému znižuje permeabilita oveľa jemnejšie a nenastane tam stav "presýtenia" kedy cievka nemá v podstate žiadnu indukčnosť.

Řekl bych, že se dá kurevsky přesytit:

Nicméně připouštím, že správná formulace měla být "hodně sycená" místo "přesycená".

[kodl69]

Jasně, ty to bereš do detailu, já to beru technicky: pokud si spočítám H pro L2 která má 8z a pro 30A , vyjde mi pro délku mg. obvodu 7cm
H=0.4*7*30/7=12 Oe, a podle grafu je pokles permeability z úvodních 75 na 70, možná 68, a to je těch 10% který si normální technik nechává jako rezervu, a nebo je prostě vezme jako nepřesnost, tj. detailně neřeší. V tomhle směru jsou mnohem nebezpečnější součástky, než tlumivka na železoprachu, třeba MLCC kondenzároy z hmoty X5R pracující blízko jmen. DC napětí a při vyšších teplotách - tam klidně dojde k poklesu kapacity o víc než o polovinu proti jmenovité kapacitě, a málokdo to řeší, stejně jako nelinearitu, kterou ta keramika vnese do obvodu, pokud je na ní nějaký vyšší AC napětí...
Asi už bych to raděj nerozhabával, ještě bych zjistil, že moje oblíbený žlutobílý jádra nejsou tak skvělý jak si myslím

[michald]

Dobrá práca. Tip: Na meranie špičiek sa dá použiť jednoduchý "filter" = keramický 100nF kondík na mínus baterky nabíjaný cez diódu 1N4148 z plusu baterky. Kondík sa nabije na špičkové napätie a to sa dá ľahko zmerať DC voltmetrom. A pri desulfatácií toto napätie klesá .. čím menej sulfátu, tým nižšie špičky. Keď prestane klesať, je hotovo.

JJ cital som to tu tiez, skusim aj to cez vikend.

Si si istý, že ten s menšou L1 dáva vyššie špičky? Malo by to byť skôr naopak. FIltračná tlmivka L1 práve zabraňuje tomu aby tú špičku pohltil samotný desulfátor (tie štyri elektrolyty od ktorých sa L2 "odráža"), ale aby šla do baterky.PS: Mal si iba 6 tých 4700uF kondíkov alebo je nejaký iný dôvod, prečo sú v každom len tri?

Moze sa stat ze som sa pomylil, cez vikend to znova overim, Ten s nizsimi spickami uz ale bol nejaku hodinu zapojeny ked som ho zacal merat na oscile a uz bol aj zohriaty a ten s vyssimi som meral hned po zapojeny este studeny, ci aj to nema vplyv. Tie kondiky su 6800uF, v GME ked som objednaval tak 4700uF nemali 8 ks ESR tak som to preratal na 2x 3ks po 6800uF aby som bol v 20% tolerancii 4x4700.

[kodl69]

Ono ve výsledku nejde ani tak o kapacitu, ale o impulsní proud, tj "ripple current" těch kondenzátorů. Obvykle je u konenzátorů 4G7/25V řádově 4A, 6G8/35V řádově 5A, na druhou stranu, ten proud je v katalogu udávanej jako rms, ne jako špičkovej...

[feliz navidad]

Jasně, ty to bereš do detailu, já to beru technicky: pokud si spočítám H pro L2 která má 8z a pro 30A , vyjde mi pro délku mg. obvodu 7cm
H=0.4*7*30/7=12 Oe, a podle grafu je pokles permeability z úvodních 75 na 70, možná 68, a to je těch 10%...

Ve výpočtu ti chybí x3,14 (PÍ), takže to není 12 ale 43 Oe a hned jsi na 60%.

[kodl69]

Sem si to nezvětšil, máš pravdu.
Takže je ten toroid malej. Dobře, takže by se měl použít větší toroid a na něj o závit míň, jestli je aspoň tahle úvaha správně

[feliz navidad]

Ten ale nenajdeš v každým PC zdroji...

V tomhle zapojení to ničemu nevadí. Jenom je dobré na to nezapomínat.

[matej]

Ten s nizsimi spickami uz ale bol nejaku hodinu zapojeny ked som ho zacal merat na oscile a uz bol aj zohriaty a ten s vyssimi som meral hned po zapojeny este studeny, ci aj to nema vplyv.

Samozrejme že má! Už fungovala teplotná regulácia, preto sa výkon trochu znížil.

Řekl bych, že se dá kurevsky přesytit:

Ano dá, ale jenom kurevským proudem. V normálních podmínkách je zcela na místě termín "hodně sycená" jak jsi napsal. Jde hlavně o to, že tam není žádné ostré koleno jako u feritu:


Navíc u Feritu se to koleno posouvá s teplotou doleva tj. saturace nastává při nižíšm proudu, takže je potřeba dát velký pozor při návrhu, aby sme se nedostali blízko ke kolenu, protože pád by byl rychlý a hluboký .. Železoprachu teplota nevadí (pokud není extrémní).

[goodbie]

a když je to toroidní jádro malé co použít dvě na sobě při stejném počtu závitů???dokonce ty žluté 106 dělají ve dvou verzích druhá je o něco vyšší.

[feliz navidad]

matej: Nejsme ve sporu. Jenom jsem považoval za vhodné upozornit, že i v normálních podmínkách klesne indukčnost klidně na polovinu (nebo ještě níž).

goodbie: Dvě jádra se běžně používají. Dokonce se někdy i kombinují jádra s různou permeabilitou/materiálem. Tady to ale fakt nemá žádný přínos. To jádro zde plně postačuje a skutečnost, že klesne indukčnost z cca 33uH na 20uH tu ničemu nevadí.

[goodbie]

matej: Nejsme ve sporu. Jenom jsem považoval za vhodné upozornit, že i v normálních podmínkách klesne indukčnost klidně na polovinu (nebo ještě níž).

goodbie: Dvě jádra se běžně používají. Dokonce se někdy i kombinují jádra s různou permeabilitou/materiálem. Tady to ale fakt nemá žádný přínos. To jádro zde plně postačuje a skutečnost, že klesne indukčnost z cca 33uH na 20uH tu ničemu nevadí.

já sem si ten desulfátor postavil v podstatě stejně co navrhl Matěj,jen je tam úprava té led diody na dvojbarevnou, a mám tam větší chladič neb ta krabička co byla v originále mi příjde malá a dost to topí.

[feliz navidad]

Pokud to dost topí, není od věci trochu zkrátit budící impulz. Tranzistor zřejmě spíná moc brzo, když ještě není proud L2 nulový. Psal jsem to tu asi o dvě stránky dříve.

[michald]

Znova som zmeral na oscile spicky, tentokrat na studenych desulfatoroch. Oba davali za studena 80V spicky.

18 zavitov:

18 zavitov zoom spicky:

19 zavitov:

19 zavitov zoom spicky:

Budu teraz bezat celu noc na dvoch baterkach a zajtra znova zmeriam spicky ked budu teple chladice.

Meral som aj kolko sa z tych spiciek dostane spat po kabloch k nabijacke, bolo to okolo 2.8V po 80cm kablu. Zajtra poslem graf z oscila. Myslel som ze to mam odfotene ale nemam.