Desulfatace - obnova kapacity Pb aku

[? SJM]

To znamená že se olověné akumulátory do čistě FV ostrovních systémů v zimních podmínkách v našem podnebném pásmu prostě nehodí?

[? matej]

Kybos: Dobrá otázka, v tuto chvíli na ni neznám odpověď. Myslím že to nepůjde zjistit jinak než experimentálně.
SJM: Ne, to znamená, že nemáme vybíjet olověné akumulátory v zimě pod 70%, protože víme, že je pravděpodobně nebudeme schopni následující den doplna nabít (pokud nemáme nějaký jiný zdroj kromě FV). Dle mých poznatků se sulfatace při akumulátoru nabitém nad 70% neprojevuje. V létě můžem směle vybíjet i níž, ale na druhý den ihned nabít doplna, a mít neustále připojený desulfátor který případnou sulfataci spraví.

[? SJM]

to znamená, že nemáme vybíjet olověné akumulátory v zimě pod 70%, protože víme, že je pravděpodobně nebudeme schopni následující den doplna nabít (pokud nemáme nějaký jiný zdroj kromě FV). Dle mých poznatků se sulfatace při akumulátoru nabitém nad 70% neprojevuje. V létě můžem směle vybíjet i níž, ale na druhý den ihned nabít doplna, a mít neustále připojený desulfátor který případnou sulfataci spraví.

Děkuji. Bylo by vhodné, aby těmito slovy začínal každý návod na užívání olověných akumulátorů.

[? JiříK]

Něco o trakčních bateriích http://www.battery-import.cz/trakcni-baterie-navod/

A tento návod k použití je taky zajímavý: http://www.battery-import.cz/cms/module ... %20HOBBY(9).pdf
jen by mě zajímalo, kdo z běžných uživatelů do dočetl až do konce. Třeba onu stať o NABÍJECÍM DEFICITU...

[? atom]

jen se pokusím opravit ten link na pdf:
http://www.battery-import.cz/cms/modules/download/download.php?file=/user/souvisejici-soubory/trak%C4%8Dn%C3%AD%20baterie%20-%20bez%C3%BAdr%C5%BEbov%C3%A1%20HOBBY(9).pdf

mě na příklad zaujala tabulka počtu cyklů v závislosti na hloubce vybíjení :
[hloubka vybíjení (D.O.D.)] - [životnost - počet cyklů]
100 % - 150
75 % - 225
60% - 400 (uváděno v .pdf trochu nesouhlasí s ostatníma hodnotama z webu)
50 % - 350
30 % - 700
10 % - 1800

Jedná se o trakční baterie, takže jsem čekal o něco větší výdrž, jen to potvrzuje, že olovo se buď musí 10x předimenzovat nebo to má do 2 let spočítané.

[vata]

Zdravím, na tom prvním odkazu je to napsáno docela férově. Ten druhý odkaz není funkční.
V každém případě je spokojenost s olovem možná asi jen tehdy, když už na začátku až absurdně předimenzujete kapacitu. Já ty svoje AGM Bannerky domněle docela hýčkala, po roce jsou na odpis. Teď mi je jasné, že krát dvě to mělo bejt. Nebo možná krát tři (>1kAh pro malou domácnost s odběrem <2kWh).
Všimněte si počty cyklů při 10% DOD: 1700 = max 5 let. Tzn. každých pět let těch pár metráků olova vyměnit.
Tohle začínající ostrovníci ve většině případů neradi slyší (já nebyla vyjímka), pak jim zkrátka brzy zbyde hromada kil polomrtvého olova dobrá tak do sběru. V únoru přecházím na 200Ah LiFeYPo, s mírnou skepsí možná, hlavně však s pocitem nedostatku jiné volby.
Desulfátor by asi trochu pomohl, ale jak píše Matěj, potřebuje teplé baterie a čas. Což zimní sklep ani zimní slunce ve většině případů neposkytnou.

[? Roger]

Dneska snad baterku do přírody nikdo nevyhodí. U nás dávají tuším 7Kč za 1kg olověné baterie.

videl jsem nekde 10 Kc/kg...

[? Roger]

To co velmi úspěšně používáme k nápravě těžkých případů je speciální zdroj proudu. Zdroj drží konstantní nabíjecí nastavený proud tak dlouho dokud nedojde k zahustění, ale zase se musí sledovat jestli se stav zlepšuje (což ovšem bohužel u denšních uzavřených baterií často nejde).

konkretni zkušenost, baterie 3,5 roku stara
před pripojenim na takovy "speciální zdroj konstantního proudu", s nutnosti hlidat:
pred: cca 55%, po 2 dnech: 74% tzv. startovaci kapacity...
tj. zlepseni dle meraku Bosch asi 20%

no tezko rici zda nedoslo k poskozeni mrizky ci vyvareni, jak dlouho ještě vydrzi... předtím uz moc nedržela, nestartovala...

A) pravdepodobne by pomohla jemna desulfatace, je otázkou, zda i po tomto procesu ma cenu shanet desulfator (investice 400,- asi není problém, no 1400 za komercni uz je asi nesmysl..)

B) co je to za onen "speciální zdroj"? Mam zdroj DC 13,8V/6A - to by nevyhovelo aspoň castecne? Tusim ze tamten ma spis 14V a nevim kolik amper... mam tu par gelovek na podpis co prave nemaji kapacitu a bezna nabíječka je uz nenabije (napeti vystoupa...)

C) mam auto nabíječku z lidlu, ta ma rezim s vlockou, tusim rozmrazovani, nevim ale co to presne dela, zda to nejak pulzuje při určitých parametrech baterie? Neslo by to pouzit jako desulfator?

[? Roger]

Tak musim rici, ze toto silove dobiti zabralo a baterky jeste funguji. Uvidime zda preziji zimu.
Ps: Dobijeni klasickou dobijeckou co ubira proud pri stoupajicim napeti je nedobilo vubec (i kdyz dobijet se zacaly).

[? solárník]

Tak jsem dělal pár pokusů s dolitím baterií:

- gelovky - dolévat opravdu jen dokud se destilka vsakuje, jak už stojí hladina, je to špatně. Gel pouze nasákne chybějící vodu a dál už nereaguje. Tedy jakékoli měření hustoty je poměrně zcestné. Navíc pokud chcete dolévat aby tam byla určitá hladina a pokoušet se měřit hustotu, musíte dolít destilkou pouze co se vsákne a když už se nevsakuje, dolévat akumulátorovou kyselinou o hustotě 1,28. Vše samozřejmě při plně nabité baterii. Jinak při prvním probublání baterie desulfátorem zředíte obsah kyseliny v gelu a tím zmenšíte dostupnou kapacitu. Ona totiž hustota destilky nad deskami desulfatací zdánlivě stoupne, ale jen díky tomu, že vzniklé bublinky ji vyextrahují z gelu do vody a to je špatně, tím naopak zmenšíte kapacitu a o průběhu desulfatace to tímpádem moc nevypovídá. Takže ještě jednou - co se vsákne lít destilku a pak kyselinu. Nedokázal jsem si totiž vysvětlit, proč stoupla u gelovky krásně hustota v průběhu desulfatace a přitom kapacita se spíš nepatrně zmenšila. Pak jsem dostal radu od výrobce, že gel je gel a měření hustoty v destilce nad gelem nevypovídá o ničem, jen o ředění gelu (a možná i o nějaké částečné desulfataci).

- Stejné je to u AGM baterií s tím rozdílem, že se kyselina ze skelné tkaniny většinou vyplaví hned. Pokud jste tedy dolili třeba dva centimetry nad desky, pak jste zředili kyselinu tak, že kapacita klesne skoro na polovinu. V mém pokusu klesla kapacita jen přelitím desek o 1,5cm z 55Ah na 28Ah (!). (Zatím neproběhla žádná desulfatace, jen pokusné vybití a nabití.) Takže opět - co se vsákne, lít destilku, když už se nevsakuje musíte lít kyselinu 1,28 (opět při nabité baterii). Ani tak nebude možná hustota dostatečná, protože nové gelovky i AGM mívají hustoty i o dost vyšší, než 1,28. Někdy i více jak 1,32.

Tolik tedy k dolévání zdánlivě vyschlých AGM a gelovek, jak tu spousta členů bezhlavě radí "dolij to"

[? kocourluk]

Tak jsem dělal pár pokusů s dolitím baterií:

- gelovky - dolévat opravdu jen dokud se destilka vsakuje, jak už stojí hladina, je to špatně. Gel pouze nasákne chybějící vodu a dál už nereaguje. Tedy jakékoli měření hustoty je poměrně zcestné. Navíc pokud chcete dolévat aby tam byla určitá hladina a pokoušet se měřit hustotu, musíte dolít destilkou pouze co se vsákne a když už se nevsakuje, dolévat akumulátorovou kyselinou o hustotě 1,28. Vše samozřejmě při plně nabité baterii. Jinak při prvním probublání baterie desulfátorem zředíte obsah kyseliny v gelu a tím zmenšíte dostupnou kapacitu. Ona totiž hustota destilky nad deskami desulfatací zdánlivě stoupne, ale jen díky tomu, že vzniklé bublinky ji vyextrahují z gelu do vody a to je špatně, tím naopak zmenšíte kapacitu a o průběhu desulfatace to tímpádem moc nevypovídá. Takže ještě jednou - co se vsákne lít destilku a pak kyselinu. Nedokázal jsem si totiž vysvětlit, proč stoupla u gelovky krásně hustota v průběhu desulfatace a přitom kapacita se spíš nepatrně zmenšila. Pak jsem dostal radu od výrobce, že gel je gel a měření hustoty v destilce nad gelem nevypovídá o ničem, jen o ředění gelu (a možná i o nějaké částečné desulfataci).

- Stejné je to u AGM baterií s tím rozdílem, že se kyselina ze skelné tkaniny většinou vyplaví hned. Pokud jste tedy dolili třeba dva centimetry nad desky, pak jste zředili kyselinu tak, že kapacita klesne skoro na polovinu. V mém pokusu klesla kapacita jen přelitím desek o 1,5cm z 55Ah na 28Ah (!). (Zatím neproběhla žádná desulfatace, jen pokusné vybití a nabití.) Takže opět - co se vsákne, lít destilku, když už se nevsakuje musíte lít kyselinu 1,28 (opět při nabité baterii). Ani tak nebude možná hustota dostatečná, protože nové gelovky i AGM mívají hustoty i o dost vyšší, než 1,28. Někdy i více jak 1,32.

Tolik tedy k dolévání zdánlivě vyschlých AGM a gelovek, jak tu spousta členů bezhlavě radí "dolij to"

Tak v tom případě jsem také "bezhlavě dolil " AMG Ale pouze nad separátory abych mohl nabrat kapičku na test hustoty . Baterky sem před cca 14 dny dolil nabil a leželi . Dolévat se muselo docela hodně ale ted jsem zděšen že sem dolil pouze destilku . Oni totiž baterky byli v žalostném stavu když se ke mě dostali . 12V baterka něco okolo 4v . Suchá jak sahara . Byla to původně 32V sestava z kolobrndy . Jednu baterku sem oživil pomocí destilky a nabíječky z lídlu . A druhou třetinu sem dolil a potrápil na staré nabíječce na 24V . Jdu schválně změřit hustotu a napětí jak se to ustálilo po cca 14dnech stání .

[? georgiik]

Já moje vyschlé AGM baterky dolil jen tak aby bylo vidět. že je rouno trochu vlhké, hladinku jsem nevytvářel a kapacitě to pomohlo tak nejvýš o 10%, alespoň co mohu soudit podle toho kolik se do ní po vybití a znovunabití vešlo. Už pracují 3 měsíce a zdají se v pohodě, ale nijak je nevytěžuji.

[? matej]

GELovky by se opravdu nikdy neměli dolívat výše než gel pojme, tzn. nevytvářet hladinu.
Ovšem AGM, mají od výroby hladinu nad desky, není pravda že dolití AGM nad desky snižuje kapacitu. AGM se totiž dobíjí typicky nad 14,15V, čili při nabíjení plynují - voda uniká. Proto ta rezerva.
Druhá věc ovšem je, že při desulfataci se hladina zvýší, a proto nikdy nedoporučuji dolívat žádnou baterku více než pojme rouno/gel, jinak při následné desulfataci hrozí přetečení elektrolytu ven z baterky!

[? brumlaj]

Má aktuální zkušenost s pokusem o oživení bezúdržbové baterie (AGM) Panasonic 100Ah. Uvnitř článků byl celkem brutální podtlak - zřejmě důsledek úbytku H2O. Poprvé když jsem je viděl, tak byl obal na bocích viditelně prohnutý dovnitř. Bohužel jsem se k nim dostal až za situace kdy plast na minimálně jednom boku byl prasklý. Tak jsem za pomocí plastu z krytu jiné vysloužilé baterie tyto praskliny přelepil aby nedocházelo k prolínání elektrolytu mimo článek. Při otevírání zátek jsem postupoval tak, že jsem vždy do článku vpustil pouze trochu vzduchu a postoupil k článku "vedle". I tak se z článků ozývaly zvuky které mi rvaly uši - jakoby se oddělovaly elektrody od sebe. Dále dle návodu dolít, a přivést napětí na baterii. Proud si baterie odebírala od 0mA a s časem vzrůstal. Za 24 hodin už modelářská nabíječka přestala stíhat a napětí na baterii začalo klesat. Až do začátku plynování. Poté s přibývajícím ptoudem napětí stoupalo. Nicméně po vypnutí nabíjení napětí klesalo na něco přes 8V. Zkusil jsem články uzavřít špunty a ukázala se příčina - jeden špunt vystřelil a článek se "počůral". Po vytažení špuntu z vedlejšího článku hladina klesla. Důvodem nefunkčnosti článků tedy je prasklá přepážka mezi články. Škoda baterie. Umřela předčasně na dobře vynyšlené kurvítko - gumový špunt, který nepustil do článků vzduch v důsledku čehož popraskají i vnitřní přepážky..... Pro mne další důvod otvírat baterie ihned jakmile projde záruka.....

[gupa]

Zavařeninový efekt u skelných separátorů. Píšu si.

[? Vladco]

Priatelia, ešte raz som si čítal všeobecné postupy pre nabíjanie - desulfatáciu

1. prečo je veľmi podstatné mať úroveň - hladinu elektrolytu čo najviac rovnakú v jednotlivých článkoch?
snažil som sa pred desulfatáciou veľmi dôsledne na minimum podopĺňať na autobatérii, ale omylom-nešikovnosťou (zabudol som prehodiť lievik som do jedného prelial nad maximum.... je tam možno o pol deci až deci viac ako vedľa na plusovom...

2. čo je menej škody do všetkých preliať maximum?

3. alebo nejako odobrať z toho jedného, po 3 dňoch desulfovania s Matejovým desulfátorom?
nebol by ten článok už natrvalo ochudobnený o kyselinu potom? zmiešané to asi bude dosť...

4. to odobrané dám ostatným?

5. mať tam viac destilovanej vody ako je maximum je problém len kvôli prevádzke v aute - náklony a možné vylievanie?
alebo je tam aj iný možný problém?

ďakujem !!

[rottenkiwi]

Na desulfatáciu je mať el. s nižšou koncentráciou kys. OK.
Potom však, napr. po 30 dňoch už bude mať ten článok s nižšou koncent. nižšiu kapacitu.
Kapacita je úmerná hustote el., ale zase vplýva negatívne na platne.
Preto sa volí u bat. so živ. 25 r. nižšia koncent., u bat. s 8 roč. živ je napr. až 1,28 / 26 *C.

[ixo]

Veru veru, napriklad ja mám pre batérie predpísanu hustotu 1.24, avsak mam tam 1.28 (neznalost, neskusenost v zaciatkoch). Znamy ma tie iste baterie aj so skutocnou koncentraciou 1.24 (podla vsetkeho) a baterie ma v ovela lepsom stave.

[ota]

Mam podobnou zkusenost s velkymi OPzS bateriemi,ktere take nikdy navystoupaly s hustotou nad 1,25

[? Vladco]

Ďakujem Vám, na konkrétnu otázku - preliaty jeden článok nad maximum
- čo by ste spravili Vy? cieľ je životnosť batérie...
Ďakujem!