Jak dimenzovat pro soběstačnost výrobou z FVE

[ota]

Naše polo/ostrovní elektrárny si pořizujeme abychom byli nezávislí a trochu ušetřili.
Níže uvádím pár poznatků z praxe kdy elektrárnu provozuji třetí sezonu. Jedná se o moje vlastní názory a budu vděčný za oponenturu.

Jak co nejlépe a nejlevněji omezit dotování domácnosti z DS:
1) předimenzovat FV pole. Přepanelovat. Musím být schopen nabít baterii za 3 hodiny slunečního svitu.
2) použít dostatečné úložište energie. Energie v baterii by měla vystačit na 2-3 dny inverzního temna.
3) mít vedlejší zdroj energie v temném období. Malou vodní elektrárnu (na fóru nevím o nikom, kdo by jí měl). Větrník- ten už někteří z nás provozuji.

Poslední a velmi důležitý prvek je mít druhé úložiště energie ze kterého za normálních okolností nečerpám. Je pro mimořádné události, kdy dojde energie v hlavním úložišti. Když je baterie téměř vybitá, chci přepnout na DS a v zápětí vypadne i dodávka z DS. Je frustrující když jsem bez energie v chladnoucím domě a poslední energie zbývá v baterce mobilu. Někdo řeší tento případ benzínovým generátorem, já mám malou Pb gelovku ve které je 2kWh "kdyby něco"

[rva]

Já bych souhlasil jen s tou jedničkou - tedy předimenzovat FV pole. Nadbytek baterií je fajn, ale za jakou cenu? To raději přicucnu z DS. V zimě mě velké baterie stejně nezachrání, to spíš každodenní šero na předimenzované panely.

[dracekvo]

Pokud to vemu čistě ekonomicky, tak se vyplatí to dimenzovat tak, abych byl schopný za slunečného počasí veškerou energii spálit a vlastně tak maximálně využít dostupnou energii ze střechy. Vlastně dosáhnu nejlepšího poměru spotřeby vs instalovaných Wp.
Přepanelováním docílím toho, že v 11 hodin budu mít dobité baterie, nahřátou vodu, prádlo vyprané a dál mi bude energie prostě utíkat tím, že jí nebudu mít jak využít. Tudíž mi klesne poměr vyrobené elektřiny k poměru instalovaných Wp.
Ještě větší problem je v přebaterkování. Sice pak baterie tak hluboko necykluju a vydrží déle, ale stejně prostě časem umřou na stáří. Takže je asi zase ekonomicky lepší baterky ucyklovat, než je nechat umřít stářím.
Vetrník a voda není pro každého. Potok u domu má málo kdo a jiný zase nechce řešit administrativní složitosti s instalací větrné elektrárny.
Stejně tak držení další baterie kdyby něco. Asi levnější bude čínská elektrocentrála, nebo nějaký DC-DC měnič z 12V na potřebné napětí a použít jako zdroj nouzového nabíjení auto.
Opět z ekonomického hlediska je lepší se smířit s tím, že solár bude v době inverzního počasí odstavený na druhou kolej a jako primární zdroj bude DS.

Naopak pokud chci mít co největší nezávislost, nesmím koukat na ekonomiku provozu a přepanelovat a v rámci finančních možností přebaterkovat.
Pro toho kdo nechce vodu nebo větrník bych doporučil sehnat diesel stabilák a pohrát si s ním aby jel na stolní olej

[vlkazajac]

Ja by som nechcel v ničom oponovať, súhlasím predovšetkým s bodom 1/ a len by som formuloval jemne ináč :

Jak dimenzovat pro soběstačnost výrobu z FVE _ Jak ekonomicky dimenzovat FVE s podporou z DS

Slovko soběstačnost je nepatričné, ak nejde o čistý ostrov bez DS.

1) předimenzovat FV pole. Přepanelovat. Musím být schopen nabít baterii za 3 hodiny slunečního svitu, ale aj v podmračných dňoch od úsvitu do súmraku
2) použít dostatečné úložište energie za rozumnú cenu. Energie v baterii by měla vystačit na 2-3 dny inverzního temna.
3) vytvoriť druhé úložište z lacných zdrojov, resp. z techniky, ktorú mám zadarmo a nezapočítavam do nákladov. To môžu byť staršie batérie, ktorými aktívne dotujem hlavný zdroj v čase hojna a v čase nedostatku slúžia ako záloha. Môže to byť aj stabilný motor na opotrebovaný stolný olej a pod.....

Z 3/ by som odsunul neekonomické varianty :
mít vedlejší zdroj energie v temném období. Malou vodní elektrárnu (na fóru nevím o nikom, kdo by jí měl). Větrník- ten už někteří z nás provozuji. - Malá vodná elektráreň je stabilnejší a rentabilnejší zdroj energie a FVE s ňou neznesie porovnanie. Naopak, drahý veterník by mohol podporiť vlastnú deficitnú výrobu aspoň pár chvíľ v zime. Z bilančného hľadiska je to skôr nepodstatné.
Mimo bodu 3/ patrí aj kupovaná benzínová / naftová elektrocentrála.

ALE BOD 1/ JE ROZHODUJÚCI

[marko250]

1.Jen toto nestačí.Za prvé:ani desetinásobek by nevykryl sousled čtyř-pěti zamračených dnů ve špatných měsících.Za druhé souvisle s panely musí přibýt i regly a baterky,jinak se to neuřídí a baterky spálí při tom násobku.Ekonomicky je to taky nesmysl v dnešních cenách vůči DS.
2.Tohle by vyřešilo zamračený deficit,ale baterie konkrétně u mě by musela být 1MWh a nic víc bych měnit nemusel,protože by to současná sestava opravdu naplnila z přebytků.Ale ekonomicky nereálné.
3.Větrník je pasé,jeho podíl v zimním období pár procent,k tomu Ti hodí data kybos třeba.Vodní malý zdroj bych bral okamžitě,ale podmínky tu nemá asi nikdo na svém pozemku.Navíc potíže při přívalech se zdrojem vody jako takovým.

Za tu trojku bych viděl spíš kogeneraci patřičného diesel agregátu s chutí na olej,ale to svinstvo z výfuku zase moc ke zdraví nepomůže,možná skupovat rostlinný filtrovaný z reciklace.Ale to pufání stabiláku taky není nic moc+ztráty na převodech střídy na baterky a zase pak zpět do domu+účinnost.

Cesta spíše vede k změně návyků,proč mít ledničku s kompresorem teď ,když je venku -3>7°C a hned máš 2kWh ušetřené denně.Já vím manželka ,děti zvyk,mražák plný blbostí co se musí pak sníst a nechutná to,to je život návyků-blbých.Přitom se dá stavit každý den do krámu pro krásnou čerstvou flákotu a hned si ji parádně udělat,jen to vyžaduje čas a ten Ti manželka hned otluče o hlavu.Zas na druhou stranu je to taky TČ co dodá teplo do místnosti při chlazení a v létě to bez ní těžko přežít.
Pračka a její slavné programy,tady jednoznačně mixovat vodu na požadovanou teplotu,ale zase tady máme předpírku/praní/proplach a na každou jinou požadovanou teplotu,takže ještě řízení toho mixu.No zlatá otevřená pračka s porcelánovým šroubem a ždímacím bubnem.Tlačítko off/on a ze zhora nalils vodu jakous chtěl. Néééé to už opravdu né No a vrchol doby sušička prádla s 7kWh spotřeby,tak s tou mám jasno hned,do domu mi nesmí.V létě kdy jsou přebytky to jde na sušák a sluníčko a v zimě ,kdy je jedině vhodná, by mě to energeticky sežralo.
Myčka rovnou na horkou vodu,i tak dohřívá dost dlouho,protože tam je vysoká teplota.
Tu vodu samozřejmě hřát dostupným zdrojem ekvivalentně k vytápění domu jako plyn/dřevoplyn/automat na ořech2 atd.
Domácí vodárna,ta jde fikaně udělat tak,že seženeš velký tlakový výměník,nebo i více paraelně a čerpáš klidně malým tlakovým DC čerpadlem,které fikneš na baterky.
Mikrovlnka souvisí se stravovacími návyky,kdo si jídlo udělá čerstvé nepotřebuje "mikrošéfa",tak rovnou nemít.
Trouba je hold o plechu a jeho oželení třeba remoskou,nebo menší troubou jako mikrovlnka,ale nejvíc sexy mě chutnalo z klasické kachlové pece na dřevo,jen kdo to dnes má v domě že?
TV,světlo LED, PC s jinýma blbostma jsou celkem již dobou vyřešené,tady není co,snad jen místo stolního herního PC s 700W příkonu raději jeho notebookovou variantu s max 200W při hraní.Hold děti už na vykreslování obrazců za pomoci dvou spřahlých otočných knoflíků a rycí jehlou do prachu na skle nedostanem .

Taky mě napadá jedno vtipné řešení s baterkama v autě a mobílní nabíječkou a přenášením energie,nebo dokonce komlet EV s patřičnou kapacitou,které by ještě dalo s dojezdem i denní spotřebu do domu.Ale nějak na to nemám povahu a určitě by to i prasklo,jelikoš lidská závist nezná mezí.

Každopádně el.energie bez vody,větru a fotonů doma vyrobit nejde a vždy bude delší období,kdy se nebude vyskytovat ani jeden z nich.

[vlkazajac]

....Přepanelováním docílím toho, že v 11 hodin budu mít dobité baterie, nahřátou vodu, prádlo vyprané a dál mi bude energie prostě utíkat tím, že jí nebudu mít jak využít. Tudíž mi klesne poměr vyrobené elektřiny k poměru instalovaných Wp.....

To je pravda, ale ak zavedieme ekonomickú kategóriu "odpis", tak zistíme, že ak pridáme 4 panely, čo je relatívne malý podiel k celkovej investícii ( nech je to +10 % ), tak sa ročný a využitý zisk energie zo systému zväčší o +18 % ( zase nech ) tým, že stúpne počet dní, kedy som sebestačný. Odpíšem tak viac nákladov na 1 kWh.
Ospravedlňujem sa za hausnumerá, výpočet je zložitejší.

1/ Som presvedčený, že prepanelovanie je najlepšia cesta k vyššej efektivite. Stanoviť optimum a manažovať pripájanie panelov - kto to vie ? Je to jedna z najlepších otázok, aké som na fóre videl.
2/ Stanoviť optimum pre kapacitu batérií je silno závislé na obstarávacej cene a to sa asi nedopočítame nikdy........

Marko250 pridáva správne návyky, to sem ale priamo nepatrí.

[rottenkiwi]

Bolo by vhodné, aby každý diskutujúci aj ukázal na svojom meraní za určité obdobie,
ako to je z jeho terajšou kapacitou Pb/NiCd/NiFe/LiFE/LiMnCO etc., kapacitou panelov,
regulátorov, meničov, kapacitou "baterky" = bojler na prebytky, kapacitou zásobníka
na teplo pod domom, napr. 200000 l tekutiny, s mernou kapacitou vačšou, ako má H20,
a ako by to bolo, keby napr. v zamračených dňoch pomocou SSR pripojil na regl.
ďalšie panely, tým odpadá navýšenie výkonu reglov, ako nahrieva bojler v zimnom
období lacným drevo, ako suší prádlo zavesené nad zdrojom teplo z dreva,
ako ináč optimalizuje spotrebu. Najlacnejšia energia je tá, ktorú ušetrím = 0 €.

Potom by sme na grafoch videli, čo má u akej domácnosti zmysel, aby niektorí neboli
rozčarovaní z toho, čo im konštruktér FVE sľuboval a aká je nakoniec návratnosť
po 20 r. činnosti. Keby to bolo bez rizika a so sľubovaným úrokom 7 %, tak by takéto
dlhopisy išli na dračku.

[ota]

Zakládal jsem toto téma s cílem rozboru a komentování soběstačnosti.
Beru to z pohledu prostého venkovana, který žije na konci světa a čas od času elektřina prostě nejde několik dní. Proto ta soběstačnost.

Pokud se bavíme o ekonomice jde diskuse někam jinam. Úspory jsou viditelné s výhledem deseti let a více. Ale to nikdo z nás nemůže vědět co se stane za 10 let. Takže děláme co umíme a co nás baví a vírou, že se to za čas bude vyplácet. Nebo že se to finančně nevyplatí ale naučíme se (někomu předáme) při stavbě FVE nějakou zručnost, která se vyplatí víc než uspořené kWh. Třeba že naše děti budou elektrikáři solárních elektráren místo toho aby šly studovat genderové studie, či archeoetnografii.

Postavit si vlastní solární elektrárnu je pořád lepší zhodnocení peněz a času než si koupit nové auto, TV, PC, hadry, honit lajky na FB atp.

A pokud tu někdo naříká, že nemá exaktní čísla a proto nelze rozhodnout tak nemá pravdu. Budoucnost nelze popsat vzorcem a proto musíme dělat to nejlepší co umíme s jistým náhledem a v průběhu času tato naše rozhodnutí korigovat.
Howgh

[solárník]

Při současném poměru cena/kapacita/životnost baterií je budování soběstačného ostrovu odůvodnitelné pouze nemožností lokálního připojení DS nebo tím, že člověk šťastně narazí na velký počet panelů či baterií zdarma .... pak samozřejmě jako koníček, nebo už zbývá jen obsese pomyslnou samostatností. Nutno říci, že mé počáteční ideály o solární energii dostaly časem značně na frak. Ze strany státu je to většinou házení klacků pod nohy ze všech možných stran (nebudu rozvádět). Z návratnosti se pokažením drahých součástí (a zničením baterií) může stát brzy téměř (nebo zcela) nenávratnost.

Co se zlepšilo za tu dobu? V podstatě nic. Ceny panelů jsou (díky amortizačním poplatkům a novému clu na china panely) stejné jako před 10 lety. Snad jedině lithiové baterie. Ovšem cena by mohla být klidně minimálně poloviční.

Při alespoň minimálně rozumném netmeteringu by bylo lepší ukládat na síť. Ovšem to zatím není realita a stejně má taková soběstačnost určitou pachuť. Tedy jak tu kdysi psal "střídač" - neukládat, ale střídat do sítě .

Pokud s rozvojem elektromobility cena úložišť energie dostatečně klesne, pak to bude jiná.

Větrníky pouze lidi na horách nebo průsmycích. Popřípadě 15-20m stožár. Jinak se ani nezaplatí. Zkušenost vlastní, a to ho mám těsně pod hřebenem ojedinělého 400m kopce, bohužel závětrném. Neznám NIKOHO z celé republiky (a že jich je hodně) komu by se kupovaný větrník dodnes zaplatil. Vlastně komu by se vůbec kdy měl šanci zaplatit. Tedy jediná možnost je samovýroba z věcí, které byste stejně vyhodili. Pak vás návratnost nemusí zajímat. Už jsem tu někde psal, že při životnosti 10-15 let je horní hranice ceny malého větrníku asi 1500,- Kč ( 56€ ). Jinak se peníze nikdy nevrátí.

Vodní elektrárna - taky neznám nikoho. Ovšem ta by byla vynikající. Chce to už rovnou vybírat lokalitu a parcelu s nějakým potokem. Ideální je koupit starý mlýn. Hodit mlýnské kolo na nová ložiska, přidat generátor a tradá. Jinak není šance. Ovšem pokud se to povede tak je to o něčem jiném. I poměrně malý potok umí kilowatt 24/7.

Přepanelování atd má smysl asi řešit jen u čistého ostrova. Uplatní se většinou jen 3 měsíce v roce. Ano, pokud někdo musí mít čistý ostrov, tak je to bez debat. km2 panelů, baterek 10kAh a v kůlně agregát. Tedy polemiky na toto téma jsou opravdu pro čisté ostrovníky. Ovšem takoví by měli uvažovat o speciálním úsporném domě, které už jsou u nás k vidění. Tam téměř nemusí topit a pak se to jinak plánuje.

[abrams]

Zdravím ,

po čase pěkné téma k diskuzi .

Začnu od konce : Solárníku , ty jsi nějakej finanční arbitr či uočetní že tu píšeš o návratnosti či nenávratnosti ? Jako bych slyšel oučetního z hokny ... "toto si nemůžete koupit , to nejde dát do nákladů ... " a podobný hlody .
od roku 2008 do dnes stojí cca 1/6 !!!!! vím to , já je kupoval v roce 2008 - 1kWp za 140kKč dez dph . Zatím co se zarputile drží a občas poskočí nahoru .
Net metering je v ČEZku utopií - počítat s ním je větší pošetilost než čekání na rytíře z Blaníku .
...

Oto , přepanelování s ohledem na zimní podmínky by v létě utáhlo celou ulici . V tom moc spásu nevydím . Přebaterkovat nejspíš taky ne , v případě volova by to spíš škodilo - velká kapacita seřere sebe samu samovybíjením . Když už tak nějakou centrálu s pořádným DC generátorem (AC mívají sprdele účinnost + ztráty konverzí AC DC) . Když už jede tak ať jede na plný kule a nefláká se .
Jak říkám , mimo sezóní období není o hektarech či tunách ale o jiném zdroji energie .

Elektronům zdar

[Nicholas]

Beru to z pohledu prostého venkovana, který žije na konci světa a čas od času elektřina prostě nejde několik dní.

Taková místa existují? Nebo jde jen o nějaké samoty či chaty na hřebenech hor? Možná by se vyplatilo spíš orodovat na obci, kraj, distributorovi, aby si opravil ty často nefunkční elektrické rozvody. Bydlel jsem v různých obchcích a městech, ale myslím, že jsem nezažil více než 6h výpadek.
Každopádně mít baterie dimenzované aspoň na 2 dny je ideál, při výpadku se pak snadno nechá povypínat vše nedůležité a protáhnout to o dost déle. Mít větší množství panelů než je trvalý výkon měniče se hodí, už jen kvůli tomu, že málokdy dají aspoň ten trvalý výkon měniče, hodí se i extra DC pro dobíjení baterií příp. pro ohřev vody. Mít dostatečně velký zásobník na teplou vodu je taky důležité, 1-2 slunečné dny a je dost vody na několik dní (v létě klidně i týden).
Vytápění neřešit elektřinou, pokud není dům nízkoenergetický nebo lepší, tak se jednoznačně vyplatí investice do tepelného čerpadla.

Ale pokud opravdu nejde o ostrov, tak nemá smysl to přehánět, výpadek se přečká s baterií bez problému, a půl milionu za panely, regulátor a hlavně baterie je nevratná investice. To už by člověk musel být opravdu velký fanda a nevědět co s penězmi (za to se udělá třeba rekonstrukce domu na nízkoenergetický).

[mypower.cz]

Jak co nejlépe a nejlevněji omezit dotování domácnosti z DS:
1) předimenzovat FV pole. Přepanelovat. Musím být schopen nabít baterii za 3 hodiny slunečního svitu.
2) použít dostatečné úložište energie. Energie v baterii by měla vystačit na 2-3 dny inverzního temna.
3) mít vedlejší zdroj energie v temném období. Malou vodní elektrárnu (na fóru nevím o nikom, kdo by jí měl). Větrník- ten už někteří z nás provozuji.

... radeji i elektrocentralu a v pripade nejvetsi nouze a zasobu odpovidajiciho paliva do ni.
4) Udelat revizi trvale bezicich spotrebicu (samotnym menicem pocinaje) se zamerenim na jejich spotrebu a maximalni snizeni spotreby. Treba vyhodit stare PC, nahradit ho uspornejsim notebookem s pripojenim k monitoru, pokud mame v provozu dele starsi PC. Najit uspornejsi spotrebice plnici tutez funkci. Tim se nam neprimo jakoby zvysi kapacita baterii i kdyz fyzicky s nimi nic nedelame. Proste vydrzi dele. Treba i dvojnasobek casu (4-6 dnu).



5) mit alternativni zdroj na vytapeni, ohrev TUV a vareni - zrejme asi nejlepe drevo pobliz v lese, nebo plyn v dostatecne zasobe zejmena na vareni.



Zkusenosti z nekolikaleteho pobytu na chate. Uplnem energetickem ostrove.

[Brčo]

Ja som tu nový ,sice ostrov,ale iba jedno leto a iba pričuchavam k tematike...
Vyjadrim sa tak tak cca na jar 2020

[vlkazajac]

Zakládal jsem toto téma s cílem rozboru a komentování soběstačnosti.
Beru to z pohledu prostého venkovana, který žije na konci světa a čas od času elektřina prostě nejde několik dní. Proto ta soběstačnost.

Pokud se bavíme o ekonomice jde diskuse někam jinam........

Tomu sa dá rozumieť len tak, že ide vlastne o ostrov s dosť vysokou náročnosťou na výdrž. Teda buď prebaterkovať, alebo preferovať len centrálu a ušetriť na batériach, alebo kombinovane. Naproti tomu treba "odhaliť" hranicu pre prepanelovanie.

Je na Tebe, aby si diskusiu ďalej usmernil.

O ekonomike sa chtiac-nechtiac baviť musíme v tom zmysle, aby sa porovnali nákladovo efektívne riešenia, keďže odkaz na lacnú elektriku z DS odpadá !

K tomu olovu len poznámku - neriešte prosím donekonečna veľké samovybíjanie olova. AGM ani gel ho nemá veľké.

K centrále - je to položka trvale ležiaca v nejakej šope. Žerie fosílne palivá a fotovoltika pracuje ( skoro ) celý rok.

[solárník]

ty jsi nějakej finanční arbitr či uočetní že tu píšeš o návratnosti či nenávratnosti ?

Tak já nevím, ale mám solár 5 let a zatím volovo, který šlo do háje, tak mě stálo víc, než ta vyrobená elektřina. Takže "vocaď pocaď". Suma sumárum jsem po pěti letech o 10000 víc v dluhu, než jsem byl na začátku v roce 2011. Co ti na tom přijde dobrý? Nějakou aspoň návratnost to musí mít. Proč by si to jinak někdo dělal (kromě čistých ostrovníků)? Z radosti, že se to blejská na střeše?

od roku 2008 do dnes stojí cca 1/6 !!!!!*

Tak to nevím, co jsi kde kupoval. Já kupoval v roce 2010 oficiálně monokrystaly 185W BLD Solar od Micronixu za cenu pod 5000 s DPH. Dneska stojí snad ještě víc Tak mi teda ukaž tu tvojí šestinu.

[vlkazajac]

Ceny sa za posledné štyri roky zásadne nezmenili. Dnes nakupujem za menej, ako polovicu. Čím to je? Tadiaľto asi cesta nevedie. Očakávam od ota zadanie v tabuľkovej forme. ON je ten, čo niečo naozaj potrebuje.

[abrams]

Zdavím ,

neříkám že finanční strána věci sem vůbec nepatří , půjčovat si od lichvářů na pořízení FVE by tu doufám nikoho nenapadlo , utrácet za koníčky je zcela běžné a porovnáváme-li prospěšnost či dokonce zdravotní následky (hulení / chlastání) tak solaritýda není zas tak špatná .
Motivací "ospravedlňujících" utrácení za , , je mnoho , troufnu si řící že převážně neinvestorského charakteru .
Pro zasmání : u mě se prostá návratnost pohybue někde kolem 100let a vůbec mě to netankuje .

V roce 2008 sem s DPH platil 106Kč/1Wp a dnes je tu v éšopu 150Wp panel za 3kKč = 20Kč/1Wp míň než 1/5 , při větších odběrech nových není 1/6 problém . Samozřejmě po bazarech se dají sehnat podstatně laciněji .
Pro druhé zasmání : koncem roku 2008 stál 1kWp FVE bez střídače kolem 140kKč a po novým roce 2009 to padlo na půlku ... tojest kolem 70kKč/1kWp . Takže tak nějak .

Elektronům zdar

[dracekvo]

No já si myslím, že pokud se bavíme o ostrovním režimu, tak tam nějaké to přepanelovaní a přebaterkování potřeba je. Ale je potřeba najít nějaký rozumný kompromis a smířit se s tím, že prostě v našem podnebí budu muset vždy použít na 2-3 měsíce zálohu. A proto spíš hledat jak jí mít nejvíc ekonomickou.

V létě je to úplně jedno, to je elektriky, že člověk neví co s ní. Ale v tomto počasí jako je teď už je znák každá kw vyrobená za den navíc.
Management přepanelování a ochranu regulátoru před přetížením jde řešit umístěním panelů tak, aby nikdy nemohlo svítit příné slunce na všechny najednou. Třeba to SSR relé podle mě u panelů nefunguje, protože potřebuje střídavej proud pro svojí funkci. K připínání panelů by se musel použít nějakej mosfet s nízkým odporem.

[rottenkiwi]

Práveže ide o to, aby sme v prípade oblačnosti, zapojili naraz všetky napely a aby boli
nasmerované k najjasnejšej časti oblohy, čo nie je v prípade oblačnosti tam, kde je Slnko.

Ja používam SSR relé už 2. rok, lebo nemožem 4 panely o výkone 1000 Wp dať na jeden
regulátor, bez toho aby som ho nepoškodil. To zamená že robím matematický model,
ktorý bude simulovať teplotu reglátora, aby som je nemusel merať.

Potom podľa tohto modelu Arduíno spína SSR relé a sú buď pripojené všetky 4 panely,
alebo len 2. Ak sú 4 teplota reg. stúpa, po dosiahnutí ur. teploty sa 2 panely pomocou
SSR relé odopnú a regl. sa schladí, lebo ide doň len 25 A a nie 45 až 50 A.

V zime sa dá získať aj 150 Wp naviac tým, že okolo panelov, zo 4-roch strán, dáte
zrkadlá, reps. alobal na rovnej ploche, je to taký neúčinný koncentrátor fotónov,
ale aj tých 150 Wp naviac, ak vám to dáva len 200, je dosť.

[marko250]

Tak pokud vememe to přepanelování,tento měsíc je 25dnů kdy dodalo současné pole(s 5360Wp maximem) do systému v průměru jen 3,5kWh/den,potřeba je 12kWh.To je pomalu 4x více místo 20ks panelů 80ks,to už ani nejde umístit.A pak příjde slunce a takový počet nelze mít na jednom reglu s maximálkou 5kW,ale minimálně na čtyřech a v danou chvíli by každý chrlil 90A/60VDC.Co s 21kW najednou dělat?Samozřejmě to je velmi hrubé a orijentovalo by se to V/J/Z takže by z toho lezlo "jen" 15kW .Takže baterka aby vydržela tak 2500A/48VDC.No bylo by to kouzelné,ale kvůli 1,3MWh za 6tKč z DS/rok je to totální kravina investovat.Ta křivka investice do samostatnosti je velmi strmá a nejde to opomíjet.
DC SSR relé mám dvě a odpojuji s nima od reglu panely přímo do spirál,bez potíží.
Co není mimo mísu ,tak doplnit k jednomu reglu panely na osvícené strany tak,aby byl plynulý přechod se sluncem během dne a neovlivnilo to funkci reglu.A tady nemám jasno jak to v praxi funguje,máte to někdo na Midnitu150? Pokud přidám na JV fasádu řekněme stejné pole co mám na JZ a to od 13:30-15:30hod umí těch 5360W ,co se bude dít s JV polem v tu chvíli versus jedna sběrnice všech stringů v reglu? Musím tam dát nějaké výkonné diody, ať se to necpe do neosvícených panelů na JV,nebo stačí jen ty v krabičce každého panelu?Poradí si s MPPT regl,bude skutečně přechod JV/JZ výkonově plynulý? 20ks panelů s drátama a konstrukcí do současného systému by vyšlo do 75tKč. což není nenormální částka při životnosti panelu. a je tu zas ta potvora"Solaritýda",rači počkat na přirozený odchod obyvatel z domu a pak bude energie habakůůůk. Ale to zapojení mě zajímá čistě proveditelností,tak se někdo rozepište.