Přepětí na panelech

[vata]

Zdravím,

dumala jsem nad napěťovou hranicí 150V u Tristaru (a dalších regulátorů). Mám 3 amorfy Schott Protect v sérii (papírové Voc tedy 129V, běžně v teď v létě kolem 115V), ale už jednou zjara mi to chybu overvoltage do logu vypsalo, a myslím, že v zimě se to přihodí častěji.
Mám tam teď nově přepěťovku od Citelu 130V, ta ovšem přepětí svádí na zem (PE). Jde o dvoupólový DC svodič https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q= ... GU&cad=rja zapojený přesně podle toho schematu v dokumentaci. Ta přepěťovka je tam kvůli přepětím třeba při bouřce, ale mohla by fungovat i na vysoká napětí při mrazech?
Myslíte, že tahle přepěťovka může napětí nad 150V mezi DC póly (mráz + ostré slunce) svést? Nerozumím tomu, kde se bere potenciál mezi PE a pólem DC, kde žádný není uzemněný.

Díky

[ota]

Přepěťovky co znám obsahují obvykle varistor, transil nebo nějaký podobný napěťově závislý polovodič.
Pokud je na něm napsáno 130V, znamená to, že do 130V téměř nevede, nebo svede pár mikroampér. Od této hodnotu jde ale charakteristika prudce nahoru a u 135V už to může být 100mA a u 150V třeba 5A. Otázkou je, jak taková drobná součástka (největší má velikost korunové mince) dokáže zpracovat výkon řádu W po doby minut/hodin. Další věcí, která se na přepěťovkách stává je, že od určitého napětí se přepěťovka prorazí a způsobí trvalý zkrat.
Měření je popsané zde: http://www.zirafoviny.cz/modules/news/a ... storyid=97

Na svém systému jsem to řešil tak, že jsem nakoupil v GM varistory cca 2Kč/kus na příslušná napětí a připojil společně se vstupním vedením do měniče, regulátoru, baterií... kdyby náhodou přepětí ze sítě/blesk. Ale snižovat napětí panelů si neumím představit. musel by se spočítat výkon potřebný na snížení Uo ze 160 na 145V, což můžou být desítky W.

[JML...]

Při rozšiřování systému u známého jsme samozřejmě zapoměli, že přepěťovky FVE má na 250V a přidáním panelů 450V jsme přepěťovky spálili. Poznalo se to v rozvaděči, že signálka (malé okénko) na Citelu byla vyskočená, po vyndání byla krytka plastu mírně prohlá, takže i nějaký výkon protekl. Dokoupili jsme nové "patrony" na 500V a OK.
Svodič by měl fungovat mezi + a - zkrat (ochrana MPPT regulátoru) dokud to jeho elektrická pevnost vydrží, pak umře - vyskočí signálka. Statiku svádí na PE, která musí být galvanicky spojená se zemí objektu, většinou zemnící pás u elektroměru.
Nevím jak přesné můžou být varistory v přepěťovkách, ale myslím si že už při 150V by ta vaše 130V začala svádět.

[PavelR]

Přepěťovky co znám obsahují obvykle varistor, transil nebo nějaký podobný napěťově závislý polovodič.
Pokud je na něm napsáno 130V, znamená to, že do 130V téměř nevede, nebo svede pár mikroampér. Od této hodnotu jde ale charakteristika prudce nahoru a u 135V už to může být 100mA a u 150V třeba 5A. Otázkou je, jak taková drobná součástka (největší má velikost korunové mince) dokáže zpracovat výkon řádu W po doby minut/hodin. Další věcí, která se na přepěťovkách stává je, že od určitého napětí se přepěťovka prorazí a způsobí trvalý zkrat.
Měření je popsané zde: http://www.zirafoviny.cz/modules/news/a ... storyid=97

Na svém systému jsem to řešil tak, že jsem nakoupil v GM varistory cca 2Kč/kus na příslušná napětí a připojil společně se vstupním vedením do měniče, regulátoru, baterií... kdyby náhodou přepětí ze sítě/blesk. Ale snižovat napětí panelů si neumím představit. musel by se spočítat výkon potřebný na snížení Uo ze 160 na 145V, což můžou být desítky W.

Varistor kdyz zabere tak dochazi ke zkratu a trvale destrukci soucastky. Aspon takto to podle me funguje. Je nesmysl zkouset tim nejak upravovat napeti. Je to spis na spicky od blesku a takovy podobny veci.

[vata]

Jo jasně, je tam myšlená právě kvůli bleskům. Ale zajímalo mě, jak se bude chovat v zimě, až to napětí špičkově 130V přeleze. V dokumentaci se u ní uvádí napětí 130V jako jmenovité provozní napětí, 150V jako max. přípustné provozní napětí a 400V jako napěťová ochranná hladina. Z toho usuzuju (aniž jsem studovala normy a charakteristiky varistorů), že v běžném zimním provozu kolem 130V bude ještě v pohodě, pokud nastane špička nad 150V, pak začne svádět na PE.
Ale jak jsem psala, nechápu, odkud se bere potenciál mezi DC póly a PE (je samozřejmě místně přizemněn), když žádný z DC pólů není uzemněn, resp. jak spolu souvisí v takovém případě napětí mezi DC póly na vstupu a napětí mezi jednotlivými póly DC a svodem PE.
Jinak, ty signálky všech svodičů (je jich tam víc, na 48V pole, na DC rozvody, na AC rozvody a tahle 150V) kontroluju, a zatím je všechno zelené.

[pezizka]

Při těch 150V ještě není svodový proud tak velký aby to varistor výkonově nevydržel. Při větším dlouhotrvajícím napětí nestačí chladit. Zvládne obrovské proudy ale jen krázký impuls. S tím napětím, kde se vezme... Byl jsem kdysi na střeše při přicházející bouřce. Blesk praštil někde blíž, zvuk dorazil skoro hned. Na bleskosvodu jsem slyšel tiché, ale naprosto jasné sršení, jak když vyslečete svetr přes hlavu. Opravdu hodně rychle jsem mizel.... Osobně předpokládám ELMG impuls, takže indukované napětí. Toť můj názor.

[gupa]

Já nevím, ale takové přepětí by měl řešit regulátor samotný. Kdysi mne takto odcházely žárovky na babetě a východisko po několika žárovkách byl regulátor co to usměrnil a omezil.

http://www.vape.cz/e-shop/regulatory-napeti/

Možná by pomohly svou spotřebou silné lokomotivní diody, nějak spínané podle napětí. Nebo nějaké diodové bloky co to napětí stáhnou. Nemám dosud regulátorové trable.

[abrams]

Zdravím ,

... co s V-píky v zimě je jak vidno docela oříšek .
Já mám nejvíc 6 panelu po 21Vmp v sérii = 126V @25°C , 156Voc@25°C a při -15°C mi to výchází na 177,36Voc ale při zátěži by to moho být kolem 147,36Vmp@-15°C . Mám teda mono .
Nejen kvůli tomuto faktu jsem pořídil Midnite s jeho HyperVoc .

Přepěťovky považuji za poněkud předražený "pocit" bezpečí na jedno použití . Ale pokud by měli fungovat co by ochrana reglu před přepětím , musely by být zapojeny mezi + a - z FV před reglem přepětí = zkrat a nazdar .
Tuto provozní záležitost bych spíše řešil pomocí hlídání napětí + patřičné relé + patřičný mařič (žárovky , rezistory , topné těleso ...) jež by se pomocí relé připojilo k FV poli a tím omezilo případé V špičky .

Elektronům zdar

[tomas]

Ten svodič přepětí od Citelu má varistory jak mezi póly, tak také mezi každým pólem a zemí. Je to tam na obrázku: "Schema zapojení DS 210 DC". Je tedy proti podélnému i příčnému přepětí. Myslím že varistory má všechny tři stejné. Takže i ochranné napětí proti zemi i mezi póly je stejné.
Podélné přepětí je mezi pólem a zemí. Čím větší rozdíl zemních potenciálů (špatné vzájemné pospojování a uzemnění) tím je toto přepětí větší. Pokud vzájemné pospojování chybí nebo nepojme proud vyvolaný rozdílem zemních potenciálu mezi konci vedení a rozdíl potenciálů překročí izolační schopnosti panelů (600, 1000V), vodičů atd.. tak se izolace prorazí a potenciály se varovnají přes vodiče a přístroje přes které nechce a ty zničí. Správně nainstalovaná a navržená přepěťovka by mela rozdíl potenciálů mezi "zeměmi" vyrovnat. Kdyby byla planeta Země supravodivá, tak by podélné přepětí nevznikalo. Je to podobné jako krokové napětí když spadne vodič ze sloupu na zem.
Příčné přepětí je mezi póly. A vzniká přechodovými ději (odpojení cívky) a také EMP http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromag ... %BD_impuls
Tomu se snažíme zabránit stíněním a vzájemným zkroucením vodičů. EPM může způsobit i podélné přepětí. Nedávno kolega montoval hromosvod a zrovna když spojoval první svod z uzemněním tak se v dálce zablesklo a dostal takovou pecku že ho ruka bolela několik dní.
A já jsem jednou v bouřce zapojoval FVE a když jsem ve sklepě držel jeden pól ještě nezapojených panelů do přepěťovky a střídače, tak jsem také poznal kdy se venku blýsklo i když sklepní místnost neměla okna.

[PavelR]

Vata: a co takhle na to jit od lesa. Pomoci jiz vyvinute automatizace hlidat napeti panelu, a pokud je nabito a neni jine spotreby, tak pomoci SSR pustit par % vykonu do stoupy ... v zime trebas primotop. Tim padem padne napeti panelu na Vmp a to je uz redy. Nebyla by to zase dalsi optimalizace systemu?

[vata]

Ten svodič přepětí od Citelu má varistory jak mezi póly, tak také mezi každým pólem a zemí. Je to tam na obrázku: "Schema zapojení DS 210 DC". Je tedy proti podélnému i příčnému přepětí. Myslím že varistory má všechny tři stejné. Takže i ochranné napětí proti zemi i mezi póly je stejné.

AHAAA. Díky, tohle mi docela uniklo!

to abrams: no, to máš težké, i když TS hyperVoc nemá (midNite je snad jediný, který tohle umí), měnit jej nebudu, jsem s ním docela spokojená Pro Tebe koukám to byla jediná volba, protože jsi napěťově rozhodně přesně na hranici, já na ní budu možná v zimě. Přepěťovka byla to jediné, co jsem uměla podniknout pro alespoň nějaký pocit bezpečí, no a zas tak předražené to nebylo, něco kolem 700Kč. Takže pokud jsem instalací těch ochran bezpečí vyloženě nesnížila, je to úspěch - při bouřce už neodpojuju panely - nejen proto, že tu kdosi kdysi napsal, že by to stejně nepomohlo

[vata]

Vata: a co takhle na to jit od lesa. Pomoci jiz vyvinute automatizace hlidat napeti panelu, a pokud je nabito a neni jine spotreby, tak pomoci SSR pustit par % vykonu do stoupy ... v zime trebas primotop. Tim padem padne napeti panelu na Vmp a to je uz redy. Nebyla by to zase dalsi optimalizace systemu?

Pavle, ale tohle už mi dávno běží Koukám že moje evangelizace ohledně VALCu a valcMonitoru na Vás vůbec nepůsobí
Akorát že přebytky nezjišťuju porovnáním Vmp ale pomocí "absorption peaku".
Nezapomeňme ale na situace, kdy k přepětí na panelech může vzniknout: v krátkých okamžicích, kdy regulátor hledá MPP. A to dělá kdykoliv ve fázi MPPT (a dalších, je-li potřeba).

[PavelR]

Co to je za skaredy slovo? Co ze to ma na me pusobit?

Samozrejme o VALCu vim, jiz jsem se dival a je to fenomenalni ... a nepochybuju ze ukladani prebytku je dovedeno k dokonalosti.

Odpojeni zateze pri hledani me nenapadlo. No tak jakmile VALC zjisti ze je prepeti, tak ne pres menic ale pripne rezistor k panelum aby napeti kleslo jen pod kritickou mez. Regl to beztak poklaci dolu jeste vic.

[vata]

Co to je za skaredy slovo? Co ze to ma na me pusobit?

No jo, jeden z korporátních šrámů na mé duši Od určité úrovně managementu se už nesděluje, ale rovnou se evangelizuje - zvěstuje se dobrá zpráva. Občas se zapomenu...

A k té automatizované (inteligentní) ochraně přepětí spínáním balastu přímo na panely - pochybuju, že by to bylo tak rychlé, na SDS teda určitě ne (interní měřící interval AD je tam 200ms). On ten regulátor je v tomhle docela rychlý, jsou to jen takové pulzy, k vidění prakticky jen na analogovém měřáku, kterým se občas kochám.

[PavelR]

jo takto to je divny. To je mysleno vazne? To se dela v tym kolecku lidi u ty tabule s nelihovou fixou ? .)

kdyz slysim dobra zprava tak se me vzdycky vybavi "good news everyone" z futuramy

tak co to tedy spinat analogove komparatorem? rychlejs to snad ani nende. jenze analog do dnesniho binarniho sveta

[pezizka]

Mám taky TS a to napětí nad 150V mne také zajímá. Může to TS nějak ublížit? Pár komponentů je po smrti TS bych asi dlouze obečel... Mám 2x3 Schott ASI 103 a napětí mně vychází okolo 125V. Měl jsem to za rezervu vác než dostatečnou a asi se mýlím. Pokud by se jednalo o špičky které je nutno spacifikovat, tak s tím relé se mi to zdá pomalé. Takový stav by měl trvat velmi krátkodobě, je tak? Asi bych to řešil dostatečně dimenzovanými varistory, ale nevím jak jsou panely při takových špičkách "tvrdý" zdroj. Spíš bych předpokládal, že i minimální zátěž by je měla srazit na rozumnou míru napětí. Je to tak či ne?

[vata]

To je mysleno vazne?

Ve firmách smrtelně, tady určitě ne

[PavelR]

To je mysleno vazne?

Ve firmách smrtelně, tady určitě ne

Ten svet jde fakt do riti. Jsem rad ze jsem obycejnej vesnickej balik, kteryho toto nestesti nema sanci potkat ...

a ten TS ma max 150V ? to hodi jen nejakej error a nebo nastava destrukce? Otazkou je kdy nastava destrukce. To bych povazoval za dulezitejsi hranici. Kdy kondenzator rekne dal ani krok nebo strelim ...

[vata]

No vidíte pezisko, máme tutéž konfiguraci, já tam mám silnější Schotty (107) téže řady. A povíme si v zimě co to udělá Tak plynně jak abrams neumím spočítat, kolik ty Schotty dají naprázdno špičkově při -20, ale tuším že to bude nad 150. A jak jsem psala výše, už jednu hlášku high voltage current limit (ještě bez přepěťovky) zjara v logu mám, a to určitě nemrzlo, bylo to v květnu, hned po instalaci těch panelů.

[pezizka]

TS odstaví vstup, alespoň jestli jsem se dostatečně popral s návodem, ale je otázka kam až to vstupní napětí doputuje... Třeba k tomu elytu na 160V. Ale to tam snad nedali! Čekal bych za tu prdu trochu víc! Hledal jsem výkonové transily a není toho moc, ale za to za moc.... Možná by šlo použít průrazného nepětí tyrystoru, jestli si to dobře pamatuji z bastlení z mládí, a to jsou již výkonově přijatelné kousky. Ale zase nevím jak rychlé, takže možná kombinace s oním varistorem. Ten by byl asi kvůli rychlosti reakce v první linii.
Dodatek - Dnes jsem dorazil 97kW, takže ještě 3 a lítají špunty. Mně to fachčí asi měsíc a půl