Končím s FVE a přecházím na jádro!

[? honzaL]

Dnes jako příloha Hospodářských novin vyšla příloha ENERGY OUTLOOK 2013 ve spolupráci s ČEZ.
Dozvěděl jsem se, že moje FVE produkuje více CO2 než biomasa (včetně CO2 vzniklého při výrobě FVE).
To mne docela překvapilo.

Grafika v novinách

Navíc je grafika silně zavádějící, pro srovnání přikládám klasický graf který vyvolá asi úplně jiný dojem než klasický graf.
Opravdu je FVE tak náročná při výrobě na energie, potažmo vzniká opravdu tolik CO2?

Graf v měřítku

Pomozte prosím s argumentací!

[vlkazajac]

Netuším, kde sa berú dáta pre takéto grafy, na prvý nástrel som vygooglil túto stránku:
http://www.solarweb.net/forosolar/aspec ... taica.html
Jeto zrejme španielsky, tomu nerozumiem, ale tam sa hovorí o hodnote 730 ton CO2 / 1 GWh, čo je ešte viac ako cca 90 ton CO2 / 1 GWh v grafe.
Treba zistiť pôvodný zdroj informácií, ktorý mali k dispozícii autori grafu.
Neznalosť reči a zákona neospravedlňuje......

Respuesta: Equivalencia emisiones tn CO2 y producción fotovoltaica
Pues a ver...

Todo esto depende de la argumentación que le des al dato de "toneladas de CO2 evitadas", pero puedes contar que aproximadamente el valor en Tm es

(kWh * 0'73)/1.000 = Tm CO2

Es el mismo dato para amorfas o cristalinas, porque si lo piensas bien, no se evita directamente su emisión, sino que evitas tener que generar kWh mediante combustibles fósiles. Por tanto, como va referenciado al kWh, te da igual que sea amorfo, cristalino, o la eficiencia del sistema (para ver su producción).

Si sacas 1.369 kWh, evitas 1 Tm.

[vlkazajac]

Tu sú údaje kompatibilné s grafom:
http://www.sigma-tec.fr/textes/texte_co2_recyclage.html

[Lui]

Neviem sa k tomuto v číslách vyjadrit,ale tomas tu dal raz jeden odkaz že kolko energie vlastne potrebuje jeden panel na svoju výrobu....
No pre mna velmi zaujímavá informácia bola,že amorfný panel si vyrobí energiu na seba za pol roka !!!!!!!
Poly a monokryštal asi tak za dva roky.....najviac energie treba na tie články....pokial sa dobre pametám tak až 70 %...

[vlkazajac]

Pozrel som sa znova na čierny graf ( z grafiky v novinách ), zľava doprava sú jasní favoriti v tomto poradí :
vítr
voda
jádro
biomasa
fotovoltaika
Nájdite čiernu sviňu, ktorá sa medzi tie svetlé svinky votrela ! Pomôcka: je neobnoviteľná, rovnako ako outsideri v zvyšnej časti grafu.

Tak ak hľadáte argumentáciu a nenájdete, môžete kľudne žiť s vedomím, že naša milovaná Fv je to najkrajšie prasiatko v energetickom svete!

[jose]

Respuesta: Equivalencia emisiones tn CO2 y producción fotovoltaica
Pues a ver...

Todo esto depende de la argumentación que le des al dato de "toneladas de CO2 evitadas", pero puedes contar que aproximadamente el valor en Tm es

(kWh * 0'73)/1.000 = Tm CO2

Es el mismo dato para amorfas o cristalinas, porque si lo piensas bien, no se evita directamente su emisión, sino que evitas tener que generar kWh mediante combustibles fósiles. Por tanto, como va referenciado al kWh, te da igual que sea amorfo, cristalino, o la eficiencia del sistema (para ver su producción).

Si sacas 1.369 kWh, evitas 1 Tm.

Pokud to dobře chápu, tak se tam mluví o tom, že když FVE vyrobí 1.369 kWh, nahradí to vypuštění 1 tuny CO2 do ovzduší při výrobě klasickými elektrárnami.

[vlkazajac]

Nie som v tejto téme doma, len som hľadal info na nete. Ja si myslím, že definícia je iná a neporovnáva to s výrobou v "klasickej elektrárni". Takú asi nikto nedefinoval.
Snáď je to tak, že na to, aby FvE vyrobila 1 GWh, sa muselo vypustiť do vzduchu povedzme tých 85 ton CO2. ( alebo na 1 kWh 85 g CO2, ak som to nepoplietol ).
Pre Španielov: émission d'équivalent CO2 par kWh produit

[tomas]

Byl tam i graf kolik každý zdroj vypustí nebezpečných radionuklidů a dalších jedů? CO2 je asi to nejméně nebezpečné co z klasických elektráren leze.
"CO2 vzniklého při výrobě FVE" Jakého dodavatele energií uvažovali pro továrnu vyrábějící FVE? Kdyby byl dodavatel energie 100% OZE (např. Nano Energies) tak tabulka bude jiná.
Když továrna vyrobí cca 100kW FV článků a ty si nainstaluje na střechu a z energie vyrobené z těchto článků vyrobí dalších 100kW, atd...., uběhne několik generací 100kW elektráren. Potom se CO2 vyprodukované z FVE bude každým dalším vyrobeným článkem limitně blížit 0 a předběhnou i vodu a vítr.
Problém FVE v tomto grafu je ten, že se tam uvažuje o tom, že se FVE vyrábějí ze "špinavé" energie (pravděpodobně dodané ČEZem), ale čím více se budou FVE vyrábět tím bude i méně "špinavé" energie na trhu.

Energetická návratnost a životní cyklus fotovoltaických článků:
http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotov ... ziv-cyklus

[? i4wifi a.s.]

Kdo chce psa bíti, hůl si vždy najde.
Kdo chce solárníky bíti, falešnou statistiku vždy vytvoří.

Doporučuji třeba tyto proti argumenty:

Již jste slyšeli, že nějaký solární panel explodoval a zamořil své okolí radioaktivním spadem na stovky kilometrů daleko?

Již jste slyšeli, že při výrobě solárních panelů došlo k nehodě a montážníci zůstali zavaleni v továrně hluboko pod zemí?

[jose]

Jakého dodavatele energií uvažovali pro továrnu vyrábějící FVE? Kdyby byl dodavatel energie 100% OZE (např. Nano Energies) tak tabulka bude jiná.
Když továrna vyrobí cca 100kW FV článků a ty si nainstaluje na střechu a z energie vyrobené z těchto článků vyrobí dalších 100kW, atd...., uběhne několik generací 100kW elektráren. Potom se CO2 vyprodukované z FVE bude každým dalším vyrobeným článkem limitně blížit 0 a předběhnou i vodu a vítr.
Problém FVE v tomto grafu je ten, že se tam uvažuje o tom, že se FVE vyrábějí ze "špinavé" energie (pravděpodobně dodané ČEZem), ale čím více se budou FVE vyrábět tím bude i méně "špinavé" energie na trhu.

V současné době by se jako "dodavatel energie" asi měl brát energetický mix. Každopádně ta myšlenka samozásobení továrny svými vlastními panely je dobrá.
Na tom odkazu CZREA se píše: "Výroba krystalických křemíkových článků prochází obdobím prudkého snižování energetické náročnosti. Zároveň se snižuje spotřeba materiálů a vedlejší produkty výroby jsou dle možností recyklovány." Takže stačí, aby vycházeli z pár let starých údajů a už budou výsledky hodně zavádějící.

Je dobré vědět, za jak dlouho si panely vyrobí energii potřebnou k jejich výrobě, ale podle mě je důležitější, že na rozdíl od uhelných elektráren zde stále dochází k rychlému vývoji a zkracování této doby. Hledět kupředu!

[jose]

Ještě jsem se podíval, že zdroj toho grafu je WNA. Zadal jsem do Googlu WNA CO2 (potvrdil, že NECHCI vyhledávat jenom NA CO2) a vyplivlo mi to tohle:
http://www.world-nuclear.org/uploadedFi ... ecycle.pdf

Zdrojem tohoto porovnání je světová nukleární organizace, vydání publikace bylo v červenci 2011 a tedy data, ze kterých se vycházelo, jsou ještě starší!!

[? PavelR]

Proti jádru osobně nic nemám. Radši za barákem jednu jaderku, než uhelku. Ale taková FVE polních rozměrů se dá zrecyklovat na stavební suť.železo, hliník, sklo, plast, elektro odpad (včetně měničů atd). Zbyde jen málo. A do měsíce se tam zase dá sít pšenice.

jádro se musí postavit na vhodné lokalitě, u vody ... po dobu životnosti je to vždy riziko ikdyž jakkoliv malé jaderného problému. Zbytková radioaktivita je otázka. Zda člověk dostane raka z tohoto a nebo např z popílku z hnědýho uhlí.
jaderka se po uzavření dál polyká milióny (ala japonsko). po dochlazení se to musí zakonzervovat a bude to tam už furt.tzn pořád to bude něco stát a spotřebovávat nějakou el. Nebo se pletu a primární část jde demontovat a udělat z toho zase pole?

A hlavně ty grafy musí vycházet z nějaké doby životnosti. Kdo kdy řekl že panel má konec životnosti po xx letech nebo až bude mít např 80% výkonu. Myslím že 80% výkonu je pěkný číslo a rozhodně to není konec životnosti. Naopak takové panely se mohou měnit u velkých FVE a znovu použít u takových ostrůvků co máme my.

[? matej]

Problém s biomasou nieje CO2 pri spaľovaní, ale iné plyny ktoré jej pestovanie a spracovanie produkuje a majú omnoho väčší skleníkový vplyv ako CO2.
4) Využitie biomasy ako energetického zdroja sa môže vymknúť spod kontroly po neuvá­žených strategických rozhodnutiach. Je známe, že úrodnosť pôd nie je na Slo­vensku príliš vysoká, chýba aj dostatok vody na zavlažovanie a dostatok výkonných a úsporných zavlažovacích systémov (existujúce zavlažovacie zariadenia majú vysoké straty aj v dôsledku výparu vody v atmosfére a povrchového odtoku, efektívnej­šia je priama závlaha ku koreňom rastlín). Na druhej strane, aj keby sa všetky vhodné plochy využili na pestovanie energetickej biomasy, sotva by to pokrylo viac ako 10% celkovej spotreby energie v cieľovom r. 2020. Ak by sa aj splnili všetky environ­mentálne li­mity pri pestovaní biomasy, zostáva tu ešte riziko zvýšenej emisie N2O a poškodenia pôdneho fondu umelým hnojením a pesticídami. Ako sme už spomínali N2O je asi 300x účinnejší (silnejší) skleníkový plyn ako CO2. Navyše pri pro­dukcii a spracovaní biomasy sa musí použiť značné množstvo energie (pohonné zmesi a i.), čo riziko zvý­šenej emisie skleníkových plynov ešte zväčšuje. Nemalým problé­mom je aj možné ná­sledné zvýšenie cien potravín, ak bude energetické využitie bio­masy ren­tabilnejšie ako potravinárske (už sa stalo, pozn. matej). Biomasa má ale aj iný rozmer využitia. Jednak existuje možnosť pria­meho použitia odpadovej biomasy na vykurovanie za predpo­kladu vhod­ného pred­spracovania (odpad v lesoch, v poľnohospodárstve a i.), tiež je možné bio­masu uplat­niť ako surovinu v stavebníctve a iných odvetviach, čo na dlhú dobu od­čerpá značné množstvo atmosférického uhlíka. Na druhej strane poľnohospo­dári na Slovensku určite uvítajú možnosť produkcie biomasy na energetické využitie, pretože sa im nedarí efektívne zužitkovať úrodu na potravinárske účely. Navyše sa tak umožní zvýšiť za­mestnanosť na slovenskom vidieku. V dlhodobom časovom horizonte to však môže mať pre krajinu závažné negatívne dôsledky (podrobnosti sú v iných zdrojoch).
zdroj: http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_htm ... _20_20.doc

Fotovoltaika - najkratšiu energetickú návratnosť majú popri amorfoch aj napr. CIGS panely, tie sú tiež tenko-filmové a majú účinnosť 10-12%. Návratnosť energie 3 mesiace!

[? brumlaj]

Když továrna vyrobí cca 100kW FV článků a ty si nainstaluje na střechu a z energie vyrobené z těchto článků vyrobí dalších 100kW, atd...., uběhne několik generací 100kW elektráren. Potom se CO2 vyprodukované z FVE bude každým dalším vyrobeným článkem limitně blížit 0 a předběhnou i vodu a vítr.

Omyl, nebude to limita, veškeré FV články které byly v historii vyrobeny budou někdy od roku 2020 v plusu - tedy už vyrobí nejen na sebe, na ty předchozí a na svou i jejich recyklaci, ale i dodají světu elektřinu navíc. Takže žádná matematická limita ke které se nikdy nepřiblíží.

[? honzaL]

Problém s biomasou nieje CO2 pri spaľovaní, ale iné plyny ktoré jej pestovanie a spracovanie produkuje a majú omnoho väčší skleníkový vplyv ako CO2.
...... emisie N2O a poškodenia pôdneho fondu umelým hnojením a pesticídami. Ako sme už spomínali N2O je asi 300x účinnejší (silnejší) skleníkový plyn ako CO2. ...............
zdroj: http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_htm ... _20_20.doc

Fotovoltaika - najkratšiu energetickú návratnosť majú popri amorfoch aj napr. CIGS panely, tie sú tiež tenko-filmové a majú účinnosť 10-12%. Návratnosť energie 3 mesiace!

Díky za odkazy a názor. Nevím zda v grafu je uvažováno přímo CO2 nebo přepočítaný ekvivalent podle zmiňované metodiky, jiné úvahy jsem zatím nenašel. Podle mne by ale měl být rozbor rozdělen na enrgetickou i ekologickou náročnost vybudování elektrárny, náročnost provozu a zvlášť i náročnost likvidace. U jádra to musí být taky nákladné energeticky. Také přeprava plynu něco stojí a rád bych věděl, zda tam je započítán i tento dopad.
Prostě, pravda bývá často velmi obtížně dohledatelná!!

[? honzaL]

Pokusil jsem se sepsat výhody a nevýhody ostrovní FVE a jaderné elektrárny. Určitě jsem na mnohé zapoměl.
Pomůžete mi s tím prosím?

Výhody ostrovní FVE:
― Vysoká odolnost proti blackoutu.
― Rychlá výstavba po malých kapacitách.
― Možnost okamžitě použít nejmodernější technologie.
― Možnost postupné rozšiřitelnosti každé FVE.
― Minimální potřeba údržby. Nemá žádné rotační díly, převážně se jedná o elektroniku.
― Možnost rychlé regulace výkonu.
― Nemá naprosto žádné negativní účinky na životní prostředí.
― Je velmi bezpečná co do nebezpečí úrazu nebezpečným napětím (napětí do 100V DC).
― Nemá žádnou potřebu manipulace s palivy.
― Může jí provozovat občan ve svém domě bez jakékoliv kvalifikace.
― Nepotřebuje žádné distribuční náklady. Vše je spotřebováno v místě výroby.
― Pomocí přebytků lze řešit i ohřev teplé užitkové vody (období květen – srpen až 100% ).
― Díky akumulaci je schopna ideálně vytížit zdroje, které jsou k dispozici.
― Je schopna prodávat případné přebytky energie.
― Je financována ze soukromých zdrojů, zpravidla vlastníkem nemovitosti, což vylučuje korupci.
― Vzhledem k překotnému rozvoji poznání lze očekávat zvýšení FV účinnosti až o 100%

Výhody jaderné elektrárny:
― Poskytuje stabilní výkon po dobu svého provozu.
― Hmotnost paliva není velká, ale jeho přeprava je problematická a cena není zanedbatelná
― Je šetrná k životnímu prostředí.
― Zabírá relativně malou plochu

Nevýhody ostrovní FVE:
― Nemá stabilní výkon z hlediska ročních období.
― Aby byla schopna pokrýt spotřebu i v zimním období musela by být asi 2.5x předimenzovaná. Vyžaduje vhodnou plochu nejlépe na střeše budovy.
― Vyžaduje prostor v domě cca 1m3 pro baterie a elektroniku.
― V zimě musí energii dokupovat z veřejných zdrojů, může tak činit ale v době levného tarifu. Může ale energii získávat i z tepelných zdrojů, třeba pomocí mikrokogenerace.

Nevýhody jaderné elektrárny:
― Je potenciálně nebezpečná (viz 3 vážné havárie v minulosti).
― Vyžaduje dostatečně dimenzovanou a drahou přenosovou síť k zákazníkům.
― Je financována z veřejných zdrojů se státními zárukami, což je možný zdroj korupčního jednání.
― Musí být budována jako investiční celek a první energii dodá až za 10 let.
― Vzniká radioaktivní odpad.
― Vyžaduje zdroj chladící vody.
― Vyžaduje pravidelné servisní prohlídky a odstávky
― Odstávka znamená výpadek velkého zdroje energie.
― Není schopná rychlé regulace výkonu zdroje.

[? brumlaj]

Nevýhody jaderné elektrárny:
-- palivo a případné produkty štěpení mohou být zcizeny či zneužity i v případě bezpečného provozu JE-jsou nebezpečné pro život obecně.
-- koncentruje uvolňování energie v místě a čase, čímž je možné, že ovlivňuje životní prostředí.
Výhody ostrovní FVE:
-- elektrická energie je pouze dočasně (v místě a krátkém čase) původně energií, která by se přeměnila v teplo, či vázala do chemických reakcí. Z hlediska uvolněné energie do okolí jakoby FVE vůbec neexistovala.

[? Roger]

Nevyhody FVE: jeďte do Asie se podivat na ty svinstva, co pri produkci vsech techhle radoby EKO vyrobku (panely, menice,...) vznikaji

[jose]

Nevyhody FVE: jeďte do Asie se podivat na ty svinstva, co pri produkci vsech techhle radoby EKO vyrobku (panely, menice,...) vznikaji

To není nevýhoda pevně vázaná k FVE, protože je možné koupit krystalické panely z Ameriky a Evropy. Že je ekonomičtější koupit z Číny a proč jsme se do toho stavu dostali je snad všem jasné.
Případně se dají použít tenkovrstvé panely.

[? matej]

Omlouvám se ale já teda na jádro rozhodně nepřecházím:
http://www.youtube.com/watch?v=bSfJGEl_wKg
http://www.youtube.com/watch?v=Lq4BUxAP2Mc