Zemni tyce

[? pibi]

Vadí nějak zásadně cca 8x větší měrný odpor u nerezu?

[? kodl69]

Prakticky nejvíc u nerezi vadí cena...
Nerez se nedoporučuje na skrytý svody, protože se značně zahřeje průchodem bleskovýho proudu. A pak vadí u některé nerezi mezizrnová koroze - laicky zkřehnutí nerezi, jistě se s tím leckdo setkal...
Neznám důvod, proč do země vrážet něco dražšího než pozink. Leda by to byla výsypka strusky, která ten pozink ve vlhku sežere za pár let.

[? mwt]

Prakticky nejvíc u nerezi vadí cena...
Nerez se nedoporučuje na skrytý svody, protože se značně zahřeje průchodem bleskovýho proudu. A pak vadí u některé nerezi mezizrnová koroze - laicky zkřehnutí nerezi, jistě se s tím leckdo setkal...
Neznám důvod, proč do země vrážet něco dražšího než pozink. Leda by to byla výsypka strusky, která ten pozink ve vlhku sežere za pár let.

Dávali jsme nerez do jehličnatého, dost podmáčeného lesa. Pozink pásovina tam za 20 let zmizela úplně, občas se v trase našly kousky velké a silné jak žiletka...
A samozřejmě to nebylo na uzemnění krmelce, ale na hodně drahou technologii. Je zajímavé, že i na origo spoje na tomhle origo nerezu (asi V4A, co jiného by v té kyselé zemi vydrželo) se dávala origo izolační bandáž - hrozný, lepivý hnus, co asi měl zabránit přístupu vody do spoje a případnému následnému zamrznutí ve spoji. Kvůli korozi to nebylo.

[? mwt]

V novostavbe mam pasek taky zality v betonu a vypodlozeny aby nelez v hline. Zkusim nekde sehnat michacku. Opravdu je takovy rozdil jestli je zality nebo neni zality betonem? Diky

To zalití betonem je hlavně o trvanlivosti a stálosti hodnoty odporu. V betonu pásek prakticky nekoroduje. Před instalaci mojí FVE jsem táhl kabel 30m z hospodářské budovy do dílny v suterénu domu a souběžně s kabely jsem vedl pásek 30x4 obetonovaný.
Nejdříve jsem usadil pásek, pak zabetonoval. Za tři dny položil kabely do pískového lože a zasypal zeminou.
Pozn. obetonovat = stačilo cca 5cm okolo pásku, tzn. že kolečka betonu na cca 5-8m, bez míchačky, růčo.
A dále jsem při výkopu narazil na původní uzemnění hromosvodu u domu. Byl to jen položený Fezn drát v zemině cca 5m dlohý a v hloubce 40cm. Po 30letech od stavby domu byl na povrchu místy až 2mm zkorodován, takže asi příliš "neuzemňoval". Proto jsem ho taky očistil, zkrátil, napojil nový drát, napojil na nový pásek ,obetonoval a zasypal.

Nevím co kdo kde doporučuje, podle mne je obetonování blbost. Souhlasím s tím, že pásovina může míň korodovat. Ale když do toho praští blesk, bude to mít zcela jistě daleko horší výsledky než kov přímo v zemině. Je potřeba si uvědomit, že měření zemního odporu nějakou miliampérou je jedna věc, bleskové proudy druhá. Že měření vychází lépe je sice chvályhodné, ale ten zemnič se tam nedělá proto, aby vycházely krásné hodnoty a nekorodoval. Má odvést bleskové proudy do země a to je trochu jiná disciplína. Ne nadarmo se některá uzemnění měří při proudech třeba 250A nebo 1kA. A pak nastávají veliká divení a překvapení...

[? glottis]

Tady si muzes najit dalsi nazory. Dat to do nerezu asi neni uplne nesmysl.

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/ ... .html/view
https://www.dehn.cz/sites/default/files ... nic-cz.pdf

[? Sten]

V novostavbe mam pasek taky zality v betonu a vypodlozeny aby nelez v hline. Zkusim nekde sehnat michacku. Opravdu je takovy rozdil jestli je zality nebo neni zality betonem? Diky

Nevím co kdo kde doporučuje, podle mne je obetonování blbost. Souhlasím s tím, že pásovina může míň korodovat. Ale když do toho praští blesk, bude to mít zcela jistě daleko horší výsledky než kov přímo v zemině. Je potřeba si uvědomit, že měření zemního odporu nějakou miliampérou je jedna věc, bleskové proudy druhá. Že měření vychází lépe je sice chvályhodné, ale ten zemnič se tam nedělá proto, aby vycházely krásné hodnoty a nekorodoval. Má odvést bleskové proudy do země a to je trochu jiná disciplína. Ne nadarmo se některá uzemnění měří při proudech třeba 250A nebo 1kA. A pak nastávají veliká divení a překvapení...

Chcete tím říci, že měření zemního odporu při 250A nebo 1kA je srovnatelné s bleskovým proudem? Řekl bych, že se změřená hodnota při 250A vůbec nebude lišit od měření při 0,1A. Ve srovnání s podmínkami blesku to jsou téměř stejné hodnoty (250A a 0,1A ). Blesk je zejména velký proudový impuls, není to nějaká hezká sinusovka. Takže impuls je složen z mnoha harmonických, to znamená i frekvence v řádech MHz a pak se uplatnuje i skinefekt.
Zkorodovaný povrch vodiče nebo pásku je především izolant, ikdyž zvlhlý, ale výrazně zhoršuje uzemňovací schopnosti použitého materiálu. Proto je z dlouhodobého hlediska potřeba zachovat vodič bez koroze.

[? mwt]

Chcete tím říci, že měření zemního odporu při 250A nebo 1kA je srovnatelné s bleskovým proudem? Řekl bych, že se změřená hodnota při 250A vůbec nebude lišit od měření při 0,1A. Ve srovnání s podmínkami blesku to jsou téměř stejné hodnoty (250A a 0,1A ). Blesk je zejména velký proudový impuls, není to nějaká hezká sinusovka. Takže impuls je složen z mnoha harmonických, to znamená i frekvence v řádech MHz a pak se uplatnuje i skinefekt.
Zkorodovaný povrch vodiče nebo pásku je především izolant, ikdyž zvlhlý, ale výrazně zhoršuje uzemňovací schopnosti použitého materiálu. Proto je z dlouhodobého hlediska potřeba zachovat vodič bez koroze.

Zdaleka si nemyslím že měření při 250A a 1kA je podobné bleskovému proudu. Ale je mu výrazně bližší než třeba diskutované měření zemního odporu revizákem (protože tam se nepoužívá ani těch 0,1A). A o průběhu měřicího signálu ani nemluvím! Tam už se zejména při 1kA průběhu pulsu bleskového proudu docela blížíte.
Pak nastupují ještě další účinky bleskového proudu, které zjevně opomíjíte. Především napěťová vlna a také energie, která v tom výboji je. Zmiňovaný skin efekt je sice zajímavý argument, ale zrovna v návaznosti na to obetonování mne utvrzuje v tom, že obetonovat zemnič je blbost a pokud bychom to tedy brali vážně, tak je blbost použít i cokoliv jiného než zemnící pásku - protože kulatina má v tomto případě výrazně horší parametry. Pokud se do obetonovaného zemniče dostane bleskový proud co se stane? Především se zahřeje zemnič a to jak tím proudem samotným (vč. zvažovaného skin efektu) a dále tím, že beton má podstatně jiný měrný odpor než zemnič. Ano, bude to vlhký beton, tj. vytvoří se pára a co se stane? 1) pokud bude betonu málo, tak ho tlak páry roztrhá na kusy. 2) utvoří obal zemniče z plynu, tj. stoupne výrazně napětí na zemniči proti terénu 3) Po prvním výboji většinou následuje další a v tu chvíli už je betonový obal pravděpodobně vysušen a poškozen. Tj. zemní odpor zemniče stoupá, napětí stoupá a protože obetonování bude asi porušeno, najde si bleskový prou kratší cestu - prasklinou v obetonování zemniče. Výsledek je přepálení zemniče v tomto místě a nefunkční zemnič.

Za mne je obetonování zemniče blbost. Tolik betonu, aby se obetonování nepoškodilo tam nedáte, armování, které proud rozvede do větší plochy (a to také jen když dodržíte jisté postupy) tam není. I pokládání zemniče do základů budovy má své podmínky a nemůžete to tam naházet jak krmení pro kozu. Že 90% stavbařů a stavebníků podmínky nedodržuje je věc jiná. Než si takto zprasit (admin promine) uložení zemniče, tak je lepší ho dát mimo budovu, nebo po prvním úderu blesku jej prostě zakopat nový.

K tomu skin efektu - protože se jedná o vysoká napětí, tak nějaké drobnosti typu povrchové koroze nikoho (tedy žádný blesk) nezajímají. Ba naopak se tím zlepšuje přestup výboje do terénu, protože se jedná o kovové soli, které i v roztavením stavu mají velkou vodivost. Jde o průřez vodiče - ten se korozí zmenšuje a právě proto výše píši, že je lepší jej po čase vyměnit.
Daleko horší jsou různé ohyby, zatáčky a 3D tvarování svodů i zemničů. Tam se pak dějí věci a jen takový ohyb o 90° s poloměrem 50mm dělá velmi zajímavé jiskřivé efekty... Takže ty krásně vytvarované zejména hliníkové kulatiny na střechách jsou vlastně skoro to nejhorší. To se ale bavíme o indukčnostech, které těmi ohyby vznikají a jsou nebezpečné právě při těch bleskových pulsech - prostě ten blesk zná fyziku lépe než my.

Za mne: obetonovat zemnič někde ve volném výkopu je blbost. Buď tedy použít nerez (když se bojím koroze), nebo po těch ca 15 - 20 letech zakopat zemnič nový. Zemnič v základech budovy ano, ale naprosto puntičkářsky dodrže vše co se má a klidně udělat i něco navíc.
Jinak zkušenost praví, že pásovina v zemi, naspojkovaná na kulatinu a vytažená kulatina nad terén je výrazně méně spolehlivá než přímo vytažená pásovina (kvůli tomu spoji). Pokud to jde, tak je lepší vytáhnout ze země rovnou tu pásovinu. A spoje v zemi je potřeba velmi pečlivě ochránit proti korozi. Do prvního blesku je ta ochrana podstatná. Pak už je to často jedno, protože spoj se minimálně zahřeje tak, že se ta ochrana proti korozi poškodí (asi nikdo z nás nedělá dvouvrstvou ochranu z různých materiálů - dokonce ani kšeftmani z DEHN to nenabízí pokud vím).

Howgh, za mne řečeno vše k obetonování zemničů a zemničům.
Pokud kolega ElektroEZS potřebuje a je to nějak reálné vzdáleností, mohu nabídnout pomoc s tím zatloukáním tyčí.

[bublich]

https://venkovskydum.cz/zemnici-pasek-ulozeni/

[? ElektroEzs]

Ahoj ja jsem z ustecka coz je trosku z ruky:) Nakonec jsem tam tyce slozite dostal a dal k tomu jeste 20m pasku tak uvidim vysledek. Diky:)

[? kodl69]

Koroze: obvykle se stkávám s tím, že za 40 let už není co měřit. klasika, přestup do země, přestup ze země do betonu urezne první. To zaplácá gumoasfaltem opravdu důkladně málokdo. Já osobně používám BODY na podvozky aut ve spreji, sice něco odlítá kolem, ale je to poměrně čistá práce, žádná zatuhlá štětka a zaprasený pracky, a až na zaschlou druhou vrstvu navleču černou nebo zelenožlutou smršťovku, kterou nesmršťuju, není důvod, protože to už je jenom mechanická ochrana té barvy před sedřením. Spojky někdy omotám před druhou vrstvou kusem obyč hadry v jedné vrstvě, ten sprej to prosytí a vznikne něco jako ipa podomácku která se tak lehko nesedře při manipulaci. Setkal jsem se i s případem, kdy si dotyčnej dosypal nájezd ke garáži odpadem ze slévárny, a ten matroš sežral pozink beze zbytku za nějakejch 6 let...

[? mihlit]

A není lepší a jistější tam raději dát tu nerez? Držím se pravidla "mysli na toho chudáka, co to po tobě bude předělávat, s největší pravděpodobností to budeš zase ty" nebo případně potomci. Takže jsem utřel slzu při pohledu na výpis z platebni karty a koupil nerez.

[? ElektroEzs]

Ja to udelal z pozinku, spoje a drat nad zem natrenej 2x gumoasfaltem a pak na to smrstovacka. Je fakt ze clovek je od toho gumoasflatu zapatlanej:) Jeden konec vyvedenej do technicke mistnosti a druhej ke kombiboxu na fasade.

[? kodl69]

Ani nerez není všelék. Leda to snad udělat ze zlata Zkus si najít pojmy mezikrystalová koroze. Třeba tady: https://www.czechbolt.cz/druhy-korozi Samozřejmě nediskutuju o tom, že to vydrží řádově víc než pozink.

[? jannecz]

Ani nerez není všelék. Leda to snad udělat ze zlata Zkus si najít pojmy mezikrystalová koroze. Třeba tady: https://www.czechbolt.cz/druhy-korozi Samozřejmě nediskutuju o tom, že to vydrží řádově víc než pozink.

Souhlasím.
Moc jsem nepochopil, jestli řešíte tyč do země, nebo jen přípojku k té tyči.
Ale za mě bych ty utracené peníze za nerez investoval na pořádný kus žárově zinkovaného železa, bylo by těch tyčí i více a na ploše přece záleží taky...

Když jsem dělal nový plot, starý musel pryč. Vytahoval jsem obyčejný lešeňovky, metr v hloubce, na konci betonový kužel. V zemi to leželo 10-tky let, trubce sice v průměru ubylo, ale stále použitelná trubka na blbiny kolem baráku.
Tím jsem došel k závěru, že by pořádný kus železa vydržel v zemi ažaž...