FVE východ - západ

[JosefK]

V manuálu píšou, že optimální napětí pro MPPT je 120 - 430V,
Má původní otazka byla jaké máš panely pokud máš 2,5kW 12 panelů tak je to asi 208W na panel

[kvako1]

promiň myslel jsem že jsem ti to už napsal. mam je tady z fora
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=62&t=4643

[JosefK]

Dík, tak že máš 3 x 12 x 210W. Kolik ti dá reálně max jeden string?
(Já mám na 7 * 275W tak 1620W - teoreticky by mělo být 1925W tj asi 84% )

[kvako1]

ano, ale pokuť budeš badat dál , tak zjistíš že čím jsou ty napětí sobě blíž, tím je lepší učinnost.
a skoušel jsem to, nejvíc mi to davalo kolem těch 350V, papir snese hodně ...
napěti se počítá to vyšší.naprazdno kuli zimě

teť tam mam ještě jeden provizorni string 8 panelu , kolem 220 voltu stoho leze. a výkon je o 10W na panel menší..
ty regulatory jsou na vysoke napětí..

mam to změřeno 2,4kwp mi to dava max

[JosefK]

Tak že ti dá v reálu jeden string stejně jako je teoretická hodnota?

Já jsem furt zmatenej, když už myslím, že jsem našel měnič, který bude pro mě ideální, tak se najde nějaký detail, který to všechni zase rozhodí a hledám znovu. Přitom nemám (si myslím) nějaké speciální požadavky:
- podpora pylontech (nebo možnost nastavení pro tyto baterie)
- 2 MMPT regulátor pro stringy východ - západ
- co nejméně kabelážu => vysokonapětové stingy (není zcela nutné, ale nechce se mi kupovat 10 x 2 x 30m jednožílového kabelu 6mm. tj 600 metrů, to bych se nedoplatil)
-ce lkově co nejjednodušší systém (což je samozřejmě relativní)
- výkon cca 5kW
- panelů můžu dát na jednu část střechy (12 x 5,5m) až 30 (což je pro začátek samozřejmě mnoho)

[kvako1]

ale solarni kabel nemusíš davat všude, stahni to někam pod střechu , tam dej malej rozveděč a dal dej klidně cyky...
ten koupiš levně ..

teoreticka je 2500, mě jede nejvic 2400 max . a to jenom mezi 12-16 hodinou. jinak je to míň, i když mam tracker...

[brumlaj]

Studer XTH6000 + VS120. U napětí stringu přesahujícího 200V pozor na PID. Ne každý panel je proti PID imunní.

[JosefK]

Můžete mi prosím napsat, jak máte kdo v reálu udělané připojení PV pole k měniči či reglu? To je, jaké zapojení (serio/paralelni), kolik panelů a jejich velikost, pruměry vodičů, ochrany, pojistky. Abych si udělal nějakou představu, zvlášť u vysoko ampérových přenosech. Děkuji

[marko250]

Pane >JosefK: Pořád tady řešíte úsporu na rozdílu kabelů od panelů,ale máte opravdu nezastíněnou střechu na V/Z od těch okolních stromů,toho vedení DS se sloupy v přechodné době ,kdy je slunce nízko?Pokud tam stíny jsou,tak zapomeňte na sériové zapojení s vysokým napětím stringů.Tím by jste měl začít a od toho se odvíjí komponenty dál,pokud plánujete 30ks panelů což je papírově přez 8kW,ale relativně v těch sklonech střechy a orientaci to vidím na 7kW max v nejvyšším slunovratu a po zbytek roku do 5kW s nižším sluncem.Je taky škoda neudělat zapojení do dílny aspoň na 1F,veškeré ruční el. stroje by na to mohly jet,když nikdo není doma a pracuje se v dílně a slunce svítí.

[střídač_N]

Zkusím se na panely podívat základním pohledem.

ASI je vhodné si stanovit nějaké priority a podružnosti. No a nevidím jinou prioritu, neb je to pro domácí uživatele, než je bezpečnost. Pokud se nepletu, tak Kybos zde někde uváděl, že má tři panely v sérii právě pro bezpečné napětí. A co navrhne kybos, je posléze etanol.
Ono to má vcelku velkou logiku. V první řadě rozkládám riziko poruchy na chod celku a důsledky možného zastínění.
Není PID. Jsem jednoduše schopen měřit a tím i registrovat stárnutí, či poruchu. Pro 150-200V je docela dost regulátorů, tudíž je z čeho si vybrat.
Ve své podstatě jsou jen dvě nevýhody tohoto řešení. Větší pracnost, větší náklady na propojení. Snad i drobně větší ztráty ve vedení, jež je možné zanedbat. Nakonec, 2,5mm2 snese běžně 10A, což je právě ono maximum jednoho panelu.

Za sebe, pokud bych k tomu neměl nějaké speciální důvody, určitě bych nad jinou variantou, než tři panely v sérii, neuvažoval.

[j0hn]

Co je PID? Zkoušel jsem to vyhledat, ale je to krátký řetezec.
Díky

[youda]

nechce se mi kupovat 10 x 2 x 30m jednožílového kabelu 6mm. tj 600 metrů, to bych se nedoplatil)

- 600m solárního kabelu 6mm2 stojí cca 14.000 Kč
- 10x pojistkový odpojovač stojí 520 Kč
- Přepěťovka stačí jedna společná

Ano, zadarmo to není, ale výhody to má:
- v celkové ceně elektrárny je to kapka v moři
- krásně to vyřeší problém s dlouhými stíny v zimě

Mírné snížení ceny lze dosáhnout použitím tenčího, 4mm2 kabelu. Pak již ale nejsou MC4 konektory vodotěsné, takže proto já osobně dávám 6mm2 i tam, kde z čistě elektrických důvodů potřeba není.

Já mám high-voltage stringy, konfigurace je tato:
- 4x string
- v každém stringu 18ks panelů v sérii
- napětí každého stringu nejvýše 900V, zkratový proud každého stringu 9A
- vše zapojeno 6mm2 solárním kabelem, spotřebováno 200m
- 4x přepěťovka Citel DS50PVS-1000
- 8x pojistkový odpojovač 10x38

Za největší problém při použití stringů s nižším napětím já osobně nepovažuji ani tak cenu kabelů, jako nutnost udělat mnohem větší průrazy zdmi a hlavně stropy. To je otrava a chce to pořádnou sbíječku

[youda]

Co je PID? Zkoušel jsem to vyhledat, ale je to krátký řetezec.
Díky

hledej: Potential Induced Degradation

[JosefK]

Děkuji za názory, omlouvám se, jestli to vypadá že prudím, to bych nerad, jen mi prostě některé věci nejsou úplně jasné a chci je pochopit. Není to tak, že bych chtěl za každou cenu šetřit na kabelech, jen se chci vyhnout zbytečné pracnosti a složitosti (notabene když by to bylo i drahé), pokud je to ovšem možné (v tomto případě).
Tak jak to mám dané není moc prostoru to dělat postupně a přijde mi, že je lepší to navrhnout už ve větší konfiguraci. A v tom bych nerad udělal chybu.
Zastínění v zime bude sice problém, ale to i sníh a zatažená obloha - ta letos byla prakticky prosinec unor. Ale jak jsem psal, nečekám ani nepotřebuji v zimě výkon, klidně by to mohlo být vypnuté (jako byl Kerberos) - což ale kvuli baterkám asi nebude úplně možné. Je také jasné, že při sklonu a postavení střechy bude reálný výkon oproti teoretickému nižší více než při ideální střeše.
Napadá mě, že bych mohl udělat propojení např 4 x 2x6mm2 mezi střechou a rozvaděčem a propojení panelů by pak mohlo být variabilnější, jen bych potřeboval venkovní rozvaděč s lepším krytím, ale protože by byl pod střechou tak by to neměl být problém. Některé paralelní stringy bych pak propojil už v tomto rozvaděči, přes 6mm2 by mělo projít do 30A (?) a zbytek bych propojil u měničů. V současnosti mám kabely od panelů ke Kerberosu částečně - mezi budovami - vedené vzduchem na závěsu.

[xmasin]

Osobně řeším podobný problém, viz vlákno https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=4&t=5037. Mám střechu 2x70m2 s orientací východ/západ a sklonem cca 45°. Budu dávat celkem 48 panelů Avancis (110Wp, Vmpp 46V, Impp 2,5A) a kvůli relativně vysokému VoC (58V) musím dělat stringy pouze o dvou panelech (Mám měnič Axpert King s maximálním napětím MPPT regulátoru 145V). Takže to je celkem 24 stringů, přičemž měnič bude od střechy cca 25 metrů po kabelech (panely jsou na jedné budově a měnič s baterkami v druhé). Takže zapojení mám navržené tak, že jištění a přepěťová ochrana jednotlivých stringů bude v budově s panelama a odtud půjde v zemi každé pole samostatně CYKY kabelem až k měniči, kde bude znovu odjištěno.
Ve vašem případě bych použíl stringy s třemi panely (VoC bude okolo 120V) a ty jednotlivě jistit v budově a pak společným kabelem dovést k měniči (pokud bude v jiné budově).

[kodl69]

to Youda: proč větčí průrazy? na 3s stringy do 5kWp stačí Cya16mm2, jeden +, jeden - a ten třetí, co nevede elektriku, a je na uzemnění přepěťovek v rozvaděčku na půdě, kde jsou ty odpojovače a přepěťovka, ostatně tak to i má být, na rozhraní mezi LPZ0a a LPZ1.
Tyhle dráty jsem snadno dostal do rohové lišty 30mm, takže fakt nezabírají místo a prostupy jsem vrtal vrtákem tuším 20mm, možná 22mm, větší ani nemám.

Pak bych si dovolil upozornit na v současnosti platnou normu pro FVE: ČSN 33 2000-7-712/ed.2 kde z pohledu bezpečnosti nevyhoví už ani 3s 60čl polykrystaly, protože už se nepočítá max napětí Voc stc, ale Voc přepočteno na -30°C v místech s výpočtovou nejnižší teplotou -15°, což potom přesahuje o pár volt limit 120V kde stačí základní ochrana izolací. Pro vyšší napětí musí být DC chránič nebo hlídač izolačního stavu pro izolované soustavy. Ongrid měniče mají ten hlídač izolace v sobě. Ofgrid žádnej mě známej tohle neobsahuje.

[kodl69]

Ještě k průřezu kabelu pro malá napětí - co je u 400V zanedbatelný úbytek do 10V se ztrátou méně než 3%, to už pro instalace s provozním napětím okolo 80V (3s 60čl panely v horku) je pro mě nepřijatelná ztráta 12,5%. Potom je potřeba vedení dimenzovat nejenom na maximální proud (oteplení, jištění proti zkratu vlastně není potřeba, protože panely dají omezený zkrat. proud) , ale i na odpovídající úbytek napětí. Pokud je tlak na cenu, doporučuju nebát se AYKY kabelů, 4x25mm, s propojenými žílami na 2x 50mm by tohle měl na 50m vzdálenost zvládnout, navíc za pár peněz...

[youda]

Kodl69,

Ano, u 5kWp jsou prurazy bez problemu. Ja to vztahoval na ten muj pripad - ted mam tech 20kWp jako 4x 18S, tedy natazenych pomoci 8x6mm2.

Kdybych to mel predelat na 24x 3S tak je to 48 vodicu. A to uz chce docela tlustou chranicku i prurazy.
Urcite by to slo dat i do jednoho tenciho kabelu, ale ja nemam rad ty combiner boxy co jsou pod strechou. Chci mit vsechny spoje, rozvadece i pojistky pekne dole, abych na ne videl a mel to pod kontrolou. Ale to jsem proste ja - Youda.

V profi instalacich se to ale dela presne jak pises - blizko u panelu combiner box, prepetovka, jisteni a dale uz vse po jednom tlustem kabelu.

[marko250]

Ty stíny jsou zlomyslné v přechodném období únor/březen/duben/září/říjen/listopad. Na prosinec s lednem rovnou zapomeňte ,tam je výroba velmi slabá a květen/červen/červenec/srpen zase vysoká.Nemáte fotku té střechy v nějakém přechodném období,kde bude vidět jak jdou stíny?
Většina reglů a kombíků je do 145/150VDC,ale jsou i do 160/200VDC,konkrétně já mám doma jeden 150V Midnite(86A)co snese více,ale nepracuje v tu chvíli a druhý do 160V co snese více,dnes bych už volil jen ten MakeskyBlue(60A) do 160V,za pár korun spousta muziky.Baterku mám atypickou 17 článků Life+15 článků Li-ion,skoro na 60VDC a určitě bych už nekombinoval chemii baterky.
Abrams a pár dalších mají taky solidní regly,kdybych neměl Midnite s bočníkem a vyčítáním dat sem tam k požitku,tak už by byl dávno tento drahý regl z domu pryč a to funguje dobře.Make má v šerém podvečeru na JV fasádě 57.8V z panelů a stále něco dodává na baterku s 57V,než to úplně vzdá,to Midnite v tu dobu má ideálnější polohu panelů JZ se záchytem západu slunce přez 110V a už dávno nic nedělá z většího pole!Cena je 17 000Kč versus 2500Kč a ano umí ovládat dva výstupy AUX a posílat data z výroby na web Midnitu a v jeho menu je spousta nastavení blbin,bez kterých bych se dnes již ale obešel.
A ještě jednou bych chtěl poděkovat uživateli >abrams za navedení na samostatné komponenty FVE bez kombíků,není nad to si poskládat to co chci já a mít nad tím jednoduchý přehled a kontrolu.Díky >kodl69 za západky na stykače,které ušetří ročně 90kWh,díky uživateli >kybos za vytěžovače,které nenechají nic na střeše,díky uživateli >ota za baterie,které už dle některých skeptiků nemají několik let fungovat,ale ony stále jedou a vše se využije.
Letos mám od 31.12.2018 spotřebováno z DS 230kWh z 5MWh/rok a myslím,že to letos padne do 0.6MWh z DS díky konečné sestavě FVE ,která se za pomocí zdejších uživatelů vyvíjela do zdárného konce.
To jsem se zase rozjel,sorry.
Pane >JosefK vypozorujte nejdříve co se děje se světlem na daných plochách a pak dle toho postupujte,je spousta nevědomí na základě kterých pak člověk ukvapeně investuje a je z toho následně rozčarován.Na obchodní marketing kolem FVE se vykašlete,když to zapojíte do série a padne tam na dva panely stín stromu(a ty rostou),tak máte celé pole v tu chvíli na nic.A vůbec to není o sněhu v měsíci ,kdy stejně nic panely nevyrobí.

[vlkazajac]

Málokedy mám potrebu poďakovať za príspevok s veľkou dávkou objektivity, akým je tento.

Preferujem najkratšie možné stringy z uvedených dôvodov hlavne preto, lebo straty dlhších stringov čiastočným zatienením môžu predstavovať až niekoľko percent z dennej výroby. Kto nenaháňa maximum ročnej výroby alebo iluzórny maximálny výkon, ale preferuje výkon FVE v nepriaznivých podmienkach, uvažuje presne takto.