Velkosť AKU na preklenutie noci a zleho dňa

[youda]

Kolegové,
dovolil bych si vrátit se k původní úvaze:

Ahojte,
stale sa zaoberam myslienkou, ake velke AKU (kW) musim mat na preklenutie noci a nepriazniveho dna pri plnohodnotnom vyuzivani domacnosti (podlahove kurene, klimatizacia, mozno boiler).
Je mozne vobec taketo AKU vybudovat a ma to vobec vyznam, alebo sa proste v tychto casoch obmedzit a vyckat na rano alebo na lepsie počasie?
Mne v prechodnom období stačí kurit iba klimou a ked idem iba na AKU, do rana mi nevydrzia (je mi jasne ze nemam taku kapacitu), ale mam aj v izbach el. podlahove kurenie a to detom moc na noc nechcem vypinat.
Klima má pri kureni odber 1800W, podlahovka 1.- 1200W, podlahovka 2.- 1100W, podlahovka 3.- 1300W, podlahovka 4.- 1100W, samozrejme nie vsetko ide naraz (riadene termostatom) ale aj tak je to dost.
Dakujem za kazdý nazor a radu

Opravedlnujem sa ,
ano myslel som 25kWh, v podstate to co by sa ako tak vyrobilo cez den by sa aj spotrebovalo,mozno nieco ulozilo (samozrejme zase nemam taky vykon FVE ale planujem zvacsovat pokial sa bude dat) ale jedna sa mi o preklenutie noci, tam to nemas ako strazit ked je to zapnute, cez den mozes vypnut to alebo ono, to sa ukočirovat nejako da...
Ale pocitajme teda noc+den+noc.
Je pravda, ze zatial nemam zatepleny barak, takze tepelne straty su podla mna poriadene (neviem realne zmerat) aj ked okna uz su vymenene za trojsklo.

Takže suma-sumárum to máme 6.5 kW příkonu a k tomu jeden nezateplenej barák (vítej v klubu).

Ač vůbec nejsem odborník, tak jsem vypozoroval, že topení se dimenzuje právě podle tepelných ztrát objektu. Jestli podlahové topení v baráku navrhoval odborník, pravděpodobně jej tedy nadimenzoval právě tak, aby při teplotě cca 22°C a zdejších typických mrazech nemuselo jet pořád, ale zároveň také aby nedocházelo k rychlému přetápění ani ke zbytečně vysokým špičkovým odběrům z DS a pak dlouhé proluce. Silnější jistič totiž stojí vyšší peníze. Nelze tedy počítat s tím, že by topení jelo na plný výkon jen pár hodin a zbytek času se flákalo. Tak určitě navrženo nebylo.

Dejme tomu, že topení bylo navrženo na 60% využití jeho maximálního potenciálu, noc že bude trvat 16h a následujících 8h bude jakž-takž světlo:
6.5kW * 16h = 104kWh * 60% = 63kWh.

Následně je potřeba zohlednit další věci:

• Hnusně může být i 4 dny v kuse, takže z 16ti hodin se nám najednou stává 4 * 24h (625kWh).
• Po dnech hnusu bude potřeba baterku opět rychle nabít. K tomu je typicky potřeba kWp=kWh/2 tedy cca 313kWp panelů.

Z výše uvedeného plyne, že krmit elektrické přímotopy z panelů a baterek je ekonomická sebevražda. Bez pomoci DS, plynu, peletek, dřeva nebo uhlí to prostě nejde.

V podstatě existují dvě možná řešení:

• A) Velmi dobře zateplený objekt, menší baterie, méně panelů a topení energií z DS+FVE.
  B) Dostatečně zateplený objekt, velká akumulační nádrž na horkou vodu a přitápění nádrže kotlem na fosilní paliva nebo topnou spirálou na DS + FVE.

Mimochodem, důležité je uvědomit si, že pokud chceme primárně topit, tak nemá smysl skladovat energii v bateriích.
Baterie jsou snad to nejdražší možné úložiště energie. Na uložení tepelné energie vychází ekonomicky nejlépe nádrž plná vody. Například 1000L vody ohřáté z 10°C na 80°C uloží cca 80kWh energie. Pokud by podlahové topení bylo na vodu, pak by ve vzorovém objektu postačovalo 7ks akumulačních nádrží, každá o objemu 1000L a tepelná pohoda by se dala udržet celé 4 dny hnusu. (Na opětovné nahřátí by ovšem stále bylo potřeba těch 313kWp panelů.)

V případě dobrého zateplení objektu už bychom si vystačili třeba jen se třemi nádržemi.

A vůbec nejlepší je mít nádrž jenom jednu a k tomu prostě kotel na dřevo

https://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a- ... teple-vody

akumulacni nadrz.PNG (19.39 KiB) Zobrazeno 676 x

[Marcus81]

Youda, dakujem za objasnenie a za ochotu sa trochu potrapit s vypoctami.
Vzhladom na to, ze mam stary barak a na vodnu podlahovku nie je priestor, musel som to riesit kombinacou el. podlahovky a v nutnych pripadoch aj plynovým kotlom a radiatormi.
Prioritna myslienka ked som isiel do el. podlahovky bola, ze do buducna by som ju cez den krmil z FVE, ale co vecer?
Istá čast, ktora je pod dlazbou, ta sa ako tak na akumuluje ale cast dalsia je heatflow pod hnusnou laminatovou podlahou ktora sa sice rychlo nahreje ale tak isto aj ochladne, preto ta myslienka, kurit v noci z baterii (zrejme blbost).
Taktiez ma do teplovodneho systemu planujem pripojit krb s vymennikom ktory do vody da vykon 11kW a islo by to do radiatorov, zatial nemam odskusane.
Dalsi plan je, mam kupenu AN 1000l do ktorej som si kupil za dobru cenu 6kW 3f spiralu ktoru planujem prerobit do hviezdy, aby som vedel vyuzit prebytky (ak nejake v zime budu) cez GBO a tak nahriat vodu do radiatorov, aby som napr. nemusel kurit v krbe, tobož nemusel zaplnut plynový kotol.
Toto je moja vizia, mozno moc sci-fi, mozno raz realita!

[youda]

Neboj, nejsi první kdo měl tuto úvahu.
Já mám elektrickou podlahovku všude, protože to bylo levné a vodní podlahovku jsem měl v minulém bydlení, kde jsem si s ní užil moc problémů. Dnes už ale vím, že jsem měl zatnout zuby a i tentokrát jít do vodní. Právě kvůli té možnosti akumulace.

Rozdíl je totiž v tom, že do podlahy nikdy neuložíš tolik energie jako do vody. Navíc, podlahu můžeš natopit maximálně tak na 35°C (což už je na chcípnutí a nedá se u toho spát), zatímco vodu v nádrži klidně na 80°C a teplo si odebíráš pěkně pomaloučku.

Dokud máš aspoň ty radiátory, tak se to dá - prostě budeš pomocí FVE a GBO přikrmovat tu akumulační nádrž. Teplo doma mít budete, jen prostě budete chodit v papučích a nikoliv naboso

Držím palce!

[willcz]

Při velké tepelné ztrátě to podle mě nemá moc smysl řešit. Mnohem lepší je peníze vložit do snížení spotřeby než do baterek.
ad 1000l a radiatory. Radiátory maji dost velkou "spotřebu" a teplota v nádrži poletí rychle dolů. tzn bych ji spíše bral jako zásobu TUV.
V zimě přebytky nebudou ... max když vyleze slunce a to bych stejně tlačil do baterky na provoz domu.

Zkus si propočítat jaký výkon mají radiátory a jakou kapacitu budeš mít v nádrži

[Vitek]

Ahoj Youdo, Marcusi.

Jen Vás chci maličko doplnit. Na GBO a na mojí kaskádě používám prioritu Bojler , podlahovka koupelna, přímotop chodba.
dnes s instalovanými 4,5 kWp jsem vyrobil 15,2 kWh a z toho šlo do baterie cca 4kWh a zbytek na denní spotřebu, vlastní spotřebu měniče, praní a cca 8 kWh do vytěžovače přebytků. s tím že 3 kWh do bojleru, 3 kWh ( 5 hodin běhu po 600W ) a v podlaze mám ještě ted 29 stupnů, zbylych 2 kWh proběhly posledním stupněm kaskády. Na střeše s plynulou komutací nezbyde ani watt. Než akumulovat do baterii radši akumulovat do vody, betonu a nebo vyrábět elektrolýzou vodík a kyslík. topit z baterie je nesmysl...
Tak Vám přeju klidný večer
Zdraví Vítek

[kybos]

Nelze tedy počítat s tím, že by topení jelo na plný výkon jen pár hodin a zbytek času se flákalo.

Celá tato úvaha mi připadá poněkud zcestná. Je to podobné, jako kdybych měl na autě pneumatiku děravou jak řešeto a řešil bych jak výkonný potřebuji naložit kompresor a jak velký vzduchojem abych s tou děravou pneumatikou dojel z místa A do místa B. Podle mého názoru se musí v této otázce postupovat přesně obráceně. V první řadě se musí řešit zateplení a větrání a pak teprve to, co udělat se zbytkovým únikem tepla. Pak obvykle nastanou zcela jiné poměry a zjistí se, že při vhodném způsobu zateplení (vnější tepelná izolace) získáme k dobru poměrně značnou část tepelně akumulačních schopností stavby, která byla v dřívějším provedení nepoužitelná a citovaná věta youdova rozboru se stane zcela nepravdivou, ba co víc, právě v takovém režimu bude optimální otopný systém provozovat. Bude se totiž spouštět tepelné čerpadlo pouze v době, kdy je venku nejtepleji. A že to tak funguje mohu díky kontinuálnímu měření prokázat na své stavbě, která před počátkem mého působení byla taktéž ve stavu velmi vysoké tepelné ztráty.

Červená je teplota interiéru, modrá je zpátečka, žlutá stoupačka, fialová je exteriérová teplota a zelená je % výkonu TČ.

Kdo nemá z grafu jasno, o co se tu jedná, tak by bylo vhodné aby si povšimnul jaký má nárazové topení vliv na interiérovou teplotu v zatepleném domě.

[youda]

Ahoj Kybosi,

moje tvrzení, "Nelze tedy počítat s tím, že by topení jelo na plný výkon jen pár hodin a zbytek času se flákalo." bylo ve vztahu k tomu, že pokud má Marcus81 nezateplený barák, tak do něj topenář dimenzoval elektrické podlahové topení právě podle tepelných ztrát. Tedy tak, aby při tepelné ztrátě objektu cca 5kW jelo téměř pořád, neboť s akumulační schopností zdiva se moc počítat nedá, když z jedné strany zdi je 22°C a z druhé strany -10°C.

Marcus81 se tedy, dle mého názoru, nemůže spoléhat na to, že na ukrmení jeho topení bude bez zateplení stačit nějaká malá baterka. O tom to moje tvrzení bylo.

V tom, že místo baterky by měl nakoupit raději polystyrén, se shodneme, protože do té doby je to přesně o té děravé pneumatice a kompresoru.

[dumi]

Ja vam s tim polystyrenem. Podle me je to zlo. Dum prestane dejchat, neni lepsi vata?

[diablo007]

A na vatu dáš co klasické lepidlo a fasádní barva taky nedýchá tak pak už jedině provetravany fasádní systém a lezeš penězi do hrozných cen. Proste kotel na dřevo je nejlepší solarnikova investice

[willcz]

dejchat musí hlavně majitel ...
difuzní odpor by měl směřem ven klesat ... ale to tím že dáš nakonec lepidlo moc nezajistíš

[dumi]

nejlepsi je tlusta cihla

[Vitek]

Nejlepsi je silikonova probarvena fasada na vatu to pak je 3 x drazsi a stejne to nefunguje

[kybos]

... neboť s akumulační schopností zdiva se moc počítat nedá, když z jedné strany zdi je 22°C a z druhé strany -10°C.

Po slušném zateplení bude z jedné strany původního zdiva 21°C a z druhé strany 23°C a celé zdivo se tak stane akumulátorem o poměrně značné kapacitě. Proto musí svou cestu ke kýženému výsledku začít přesně z opačného konce.
Ve své instalaci nemám samostatný vodní akumulátor (kromě 600l obsahu PT). Přesto lze topení přizpůsobit tak, aby bylo vhodné pro dosažení nejvyššího COP a tím optimálního zhodnocení energie dodané FVE aniž by to mělo vliv na kolísání teploty v interiéru.

[NOPARasito]

Ja vam s tim polystyrenem. Podle me je to zlo. Dum prestane dejchat, neni lepsi vata?

Vata je tezka, a stejne ji zavres. Lehni si v zime nahej pred barakem na vatu a polystyren a dej vedet. Ja to mam za sebou. Hadej co jsem daval na kotovicovej barak ???

[Vitek]

nejlepsi je tlusta cihla

Nastesti mam 45 cm 2x

Paleny cihly zvonivky.... A na tom 14 cm sedivej polyk....neprotopime skoro nic

[NOPARasito]

Nejlepsi je silikonova probarvena fasada na vatu to pak je 3 x drazsi a stejne to nefunguje

Jiz z nazvu silikonova, asi nebude moc propustna.

[kybos]

nejlepsi je tlusta cihla

Řekl bych, že sendvič složený z nosné a dobře tepelně vodivé konstrukce na straně vnitřní a tepelné izolace na straně vnější bude z hlediska akumulace určitě lepší než všechny tlusté cihly a jsem schopen to prokázat výpočtem i prakticky.

[NOPARasito]

Ja vam s tim polystyrenem. Podle me je to zlo. Dum prestane dejchat, neni lepsi vata?

Dum muze dejchat i zevnitr, ale to malokdo pochopi.
Zateplis a budes vic vetrat, ale neznamena to, ze budes mrhat energii. Pokud mas do ceho akumulovat.
Toto je otazka na praktiky, ale da se to i teoreticky na pikacu spocitat a 70% se na to chytne, hlavne kdyz je kseft ;-D)))))))).

[Marcus81]

Ak sa podari, chcel by som buduci rok cely barak zateplit 15cm mineralnou vatou + 2x 20cm na križ vatu na povalu, cez nu su navacsie uniky tepla.
Mas pravdu, pocitam ze z AN ten teplotny spad bude urcite rychli, ale ak by sa mi ju podarilo cez den nabit na 80°C a na vystupe by som mal max. 50°C cez zmiesavaci ventil.
Ak som spravne pocital, na zohriatie z 20°C na 80°C by som potreboval dodat do AN cca 70kWh energie ktorej v zime moc nie je, to by som bol iny frajer a na 50°C uz to je len 41kWh ale to sa mi zda malo ked zapocitam este straty, som na cca 45°C, nezmrzol by som, ale uz to nie je moc konfort.
Vsetky radiatory ktore mam a pocital som ich vykon podla vyrobcu maju celkovo 11kW pri teplote 55/45°C a pri max. prietoku otvorenej termohlavice v priemere 0,5m3/h, cize AN 1000l, by mi bola zrejme malo, za 2hod by bola vystavena ako citron.
Ako pise Youda, muselo by ich byt min. 3ks a to nahriat v zime z FVE je nemozne

[NOPARasito]

nejlepsi je tlusta cihla

Řekl bych, že sendvič složený z nosné a dobře tepelně vodivé konstrukce na straně vnitřní a tepelné izolace na straně vnější bude z hlediska akumulace určitě lepší než všechny tlusté cihly a jsem schopen to prokázat výpočtem i prakticky.

Hlavne vypoctem, kotovice(veprovice atd) je zatim nejosvedcenejsi material v pomeru cena/vykon (nevyhoda, dnes jiz svépomocí). S novými materialy neni takova zkusenost, ale papir snese vse.