napětí ostrovního systému

[redcrown]

Když už tady padlo několik slov o Studeru, neznáte někdo křivku účinnosti v závislosti na výkonu pro Studer Xtender 48VDC? Případně zajímavé by bylo porovnání s jinými měniči. Zejména pro oblast pro výkony 100W-1kW

[vla]

Netušil jsem, že tady bude někdo až tak vztahovačný, aby se ho můj dotaz dotkl. Rozhodně nebylo cílem se někoho jakkoli dotknout. Myslím, že to není okrajový, ale důležitý problém. Pokud se tím někdo dlouhodoběji zabýval, bylo by dobré znát výsledky. Nevím jestli je lepší trvale odebírat příkon řádově do desítek watů a k tomu mít baterky s perfektní účinností, nebo mít měnič se spotřebou řádově vaty a baterky s účinností třeba 70%. Počítám, že v zimě je to skoro jedno, kde nic není ...., v létě asi taky, protože to bývá energie dost, ale zajímavá z tohoto pohledu by mohly být jarní a podzimní měsíce. Neboli taky by to mohlo znít i takto: je lépe nacpat 30 000 Kč do kvalitních baterek, nebo raději totéž do kvalitního měniče? Zatím jedu drobnou spotřebu na olovo a cca 1KWp panelů a docela mi to vyhovuje, jenže až pojde olovo, jako že není právě nejmladší a začnu řešit co dál, tak tu vlastně moc informací není.

[marko250]

kyocera>A jak je řešeno zapínání a náběh toho většího měniče ve chvíli,kdy Ti tedy stará zapne pračku,myčku a začne dělat kafe s varnou konvicí?U mě PJ 10kW potřebuje asi 4-5s než naběhne a umí dodávat.Samozřejmostí je vypínání měniče a přepnutí na DS ,když dojde kapacita baterky,tady nevidím důvod jej provozovat.U mě sežral systém 200kWh z 1,22MWh vyrobených v reglu od 09/2015>02/2016 a nulový odběr do domu neexistuje kolem 100W je pořád,takže tady žádné Standby měniče není možné.Ideální by byl skutečně 2kW měnič trvale(s odpojením při nedostatku v baterce),co by vzal kolem 10W,ale to vidím jako nemožné+ ten macek,ale co ten náběh?Převládá mě tady nízký provoz s 500-900W spotřebou+náběhy velkých potvor.Kupovat kvůli tomu dva Studery považuji za nesmyslné.Já tu nenažranost řeším zvětšením kapacity baterky a zároveň pomůžu i systému(ale cestou recyklace-nikoli nové).Je méněsmyslné přepanelovávat,protože v dobách temna převládají dny, kdy to nedá stejně nic,ale naopak pokud mezi nimi zasvitne na pár hodinek aspoň slušně ,tak se hodí to někam uložit a na to stačí panely co mám.
No a DC rozvod má svou nebezpečnost a omezenost ve spotřebičích a to bude potřebovat nějaký čas na vývoj k běžnému používání,na to si ještě počkáme.
A reálné spotřeby u měničů bych taky rád věděl u všech co tady máme.Parametry k měření by měly být určeny stejnými zdroji odběru.Třeba pověsit na měnič při baterce xxV,100W žárovku a měřit kolik do něj jde A a pak na něj pověsit 1kW(ale ověřit).Zapsat do zdejší tabulky měničů a hned budem mít jasno jak na tom jsme. A pak třeba i ověřit tu volnoběžku při 0A odběru,ikdyž tohle je k ničemu,nechápu jak někdo můžete mít 0 Měřák klešťový na DC tu má většina,tak jen zkalibrovat nějaký spotřebič na 100 a 1000W a jedem.

[kyocera]

Pro vla: neurazil jsem se. Jinak to už bylo tady řečené. Investovat do aku má větší význam
Jak do měniče. Pokud ale je na obzoru aku vynálezce pana Procházky , tak snad má význam počkat
Asi se objeví brzy na trhu.
Pro marko: 3kW nezapínám automaticky. Pokud se ručně musí občas zapnout pračka není problém
zapnout 3kW ručně pokud aku mají energii.
A je pravda, že pokud úspora do 1kWh dělá 95% ceny na faktuře, měla by být i účinnost
měniče do 1kW co nejvyšší.
Jinak příběhy všech FV jsou hodně podobné. Od minimalizace, kdy se začne s malým měničem
A pár kousky FV panelů do maximalizace s PJ. Ale nemělo by být správným kriteriem při návrhu
FV optimalizace, která by sledovala i budoucí cenu vyrobené kWh z FV ?
Pokud ano, optimalizace jde potom proti nákupu drahých komponentů jako je třeba Studer.
I když Studer umí nejvíce i to přirázování. Ale nejdražší komponety pak ve výsledku v anketách
Admina ženou cenu za vyrobenou 1kWh z FV neúměrně vysoko

[vlkazajac]

.......
Troufám si tvrdit, že 90% domácností má na faktuře 95% ceny za spotřebu el. energie
která je v rozmezí 0 až 1kW.
Co to druhé číslo říká. Že během statisticky sledovaného období např. 1 měsíc jen
5% el. energie spotřebují spotřebiče v domácnosti s příkonem větším
Jako 1kW.
.......
S tým súhlasím, overujem to s kombináciou dvoch meničov - viď môj aktualizovaný podpis. Victron 800 VA beží nonstop so spotrebou naprázdno 0,4 A druhý menič 2000 W ( 0,48 A naprázdno ) zapínam len cez deň na ukladanie prebytkov. Že má Victron spotrebu naprázdno akú má, neriešim, lebo poháňa štandardne 3 kompresory a TV a teda beží skoro stále so zaťažením. V úspornom režime so spotrebou 2-3 W ho nepúšťam, pretože ignoruje vtedy jednu mrazničku, ktorá má podprahovú spotrebu a neprebúdza ho zo spánku.
Pripájať postupne v kaskáde niekoľko Studerov je pekné technické riešenie a zároveň komfortné, ale vyznieva absurdne v súvislosti s citátom hore. Kto má hlbšie do vrecka, rieši skôr organizovanie žravých spotrebičov do radu.
Riešiť dodatočný jednosmerný rozvod ( ale aj v novostavbe ) je komplikácia, ktorá nestojí za to. Strata na účinnosti sa dnes skutočne dá kompenzovať prepanelovaním.
Rovnako ma nepresvedčili výhody 48 V systému oproti povedzme 24 V systému, pretože potreba balancovania nestojí za jeden panel navyše.

Nebude so mnou súhlasiť každý, kto prevádzkuje skutočný ostrov. Kto to má "premakané" a má drahé meniče, veľa hrubej medi, balancéry a 48 V je vo výhode v ťažkých chvíľach počas zimného delíria. Môžeme dlho o tom debatovať, ale pridať zo dva alebo aj viac panelov na strechu dnes naozaj nebolí.

P.S. Pre ilustráciu - Menič 2000W "na prebytky" dnes musím zapnúť o 8:15 a vypnúť o 17:00.

[marko250]

Nevěřím,že vyleze p.Procházka s HE3DA 1kW/100USD,pokud opravdu dodrží vše co o bateriji uvádí,pošle ji na trh za minimálně dvojnásobnou cenu oproti LFP.Bylo by to kouzelné,koupit fungl 20kWh za 50 litrů bez potřeby BMS,obsluhy a 2.5x větší životností než má LFP.Na pohádky jsem už asi starej ale . Asi si zajedu do toho Havířova na špizunk .

[xxtt]

...no, mel jsem si spočítat tech 100 nF parazitní kapacity dríve, i když se tak určite jednou stalo, takže pripomenout.
100nF je i v prípade jenom činného výkonu asi 1.5W. dodatečné ztráty na usmerňovači pro malý spotrebič a 1A asi 1W, takže to DC celkove možná nechám být, a dám to asi jen do malého okruhu na svetla a TV. Nazvime to nouzový okruh. Když je všechno vypnuté, požere to méne, než 1W. Venku mám ale osvetlení trvale pres noc, a to žere asi 2W.
Uznávám prakticky všechny argumenty. Co ale naplat, nač budu vrčet 50Hz, když mám cirkulárku DC, a plánuju hydraulickou štípačku také DC. Indukční motory nedám už asi nikde, mají pomerne špatnou účinnost. Karbobruska ale také, trebaže je tam komutátor. 2 indukční variče májí také DC, i když tam bude asi PFC, krk bych za to ale nedal, jak se dneska delají veci. Pomalu prestávám mít spotrebiče na AC, ale nakonec se ukazuje jako výhodný AC menič. Tak to je paradox.
Začínám si zvykat, že klidová spotreba AC meniče 1-2kW pujde udelat pod 2W. Opravdu však nenastává zmena, že hodne vecí je schopno bežet DC?
Možná posílím slabý okruh DC prídavným meničem, co se zapne pri poklesu slabšího. A nechám oba AC i DC okruhy, oddelím zásuvky barevne. Když se papoušek naučil vkládat barevné pindíky do barevných misek, snad se to doma naučí také. Myslel jsem si, že to bude jednodušší...

[kybos]

Rovnako ma nepresvedčili výhody 48 V systému oproti povedzme 24 V systému, pretože potreba balancovania nestojí za jeden panel navyše.

Tuhle tezi bych potřeboval rozvést a vysvětlit podrobněji. Bylo tím snad míněno to, že 24 V systémy se balancovat nemusí?

[vlkazajac]

Áno aj nie.

Lítium balancovanie vyžaduje, ale koľko článkov, toľko balancérov, teda 8 / 16 je polovičný náklad.

Olovo v zásade balancovanie nepotrebuje, pokiaľ sa správne nabíja v absorpcii a vyrovnávacím napätím. Až s veľkým vekom sa články začnú zásadnejšie rozchádzať. V 48 V systéme je potreba balancovania akútnejšia, ako v 24 V systéme.
Nateraz mám 6 batérií v sériovo-paralelnom zapojení. Mám možnosť ich "párovať" po troch a tým udržiavať 12+12 voltov. Ak niektorá batéria vybočí zásadnejšie spomedzi ostatných, zredukujem zapojenie na 2 + 2. Vždy je možnosť pridať jediný balancér.

[kybos]

Řekl bych, že při vhodném užívání (20-80% SOC) není potřeba balancérů u LiFePO až tak akutní. Alespoň v mé instalaci se to tak prozatím jeví. Časem se zcela jistě potřeba balancování zvýší. Lze ale tvrdit, že při shodné velikosti akumulované energie u 48 V verze postačí balancéry na poloviční proudy než u verze na 24 V. Mé dlouhodobé zkušenosti s provozem UPS vybavených olověnými bateriemi jsou takové, že výměna baterií téměř vždy nastala z důvodu rozbalancování akumulátorové sady. Při výměně akumulátorů se mi nikdy nestalo, aby byly obě (všechny čtyři) baterie stejně opotřebené. UPS, které jsem obhospodařoval, neměly instalované balancéry. Baterie v UPS vydržely přibližně desítky až stovku cyklů, neboť se vybíjely velkými proudy vzhledem k instalované kapacitě.

[rottenkiwi]

Otázka nestojí tak, že aké napatie, ale skor mám na kvalitnú nabíjačku a invertor, s nejakou mierou
inteligencie a na kvalitné baterky v potrebnej kapacite ?
Ak som v živote niečo dosiahol, lebo nie som lenivý, viem cudzie jazyky a do rána, 35 r. nespím,
nechodím po krčmách, ale sa venujem matematike, fyzike, programovaniu + chémii a medicíne,
tak mám ako-také vedomosti o tom, čo tvorí súcno "okolo mňa" a "vo mne".

Ergo, kúpim si 2 (3) x XTH 8000-48, k tomu 4 x VarioTrack MPPT, 32 x 1000 Ah LiFePO, nejaké
panely a istenie, nejaký monitorovací systém a vobec ma nezaujíma, či tam mám 12,24,48 alebo x voltov.

Keď som však neschopný si dané veci vyrobiť a založiť firmu na regulátory, meniče, baterky, panely,
lebo nerozumiem fyzike, matematike a programovaniu, lebo som neschopný sadnúť na riť a do rána,
drviť vzorce, rovnice a grafy, tak potom musím vypisovať po fórach, že aký systém.

Mám veľkú tabuľku v ApacheOffice a tam sa cenovo jednoznačne najviac oplatí 12 V systém,
potom 24 a až nakoniec 48 a viac. Prečo je to tak ? No lebo skoro všetci neerudovaní robia tie isté chyby,
a v bazároch a eschopoch máte vždy viac a lacnejších komponentov na 12 V, potom na 24 a najdrahšie
sú na 48 V.

Keby však bola situácia v štáte iná a V3ETCI by vedeli fyziku a matematiku na úrovni prof. na univerzite,
nemuseli by sme riešiť ostrovné systémy, lebo funkčný štát by považoval za samozrejmé, všetkým bez rozdielov,
dodať potrebné množstvo ekologickej energie na fungovanie domov a rodín.

[fugas]

To je hezké.Ale pak nutně vyvstává otázka (a to i mě se základy matematiky a fyziky),kdo z těch jaderných fyziků by po probdělé noci nad vzorci a grafy skočil do bagru a vyhrabal šlic na kabely a další a další
Že je vše otázkou peněz je taktéž jasné i mě.Že nejlevněji vyjde 12V systém je též jasné i bez tabulky,protože náklady prudce stoupají hlavně s počtem čláknků akumulátorů.Ale vzhledem k příkonům domácích spotřebičů je 12V systém tak náročný na protékající proudy,že akumulátory vydrží méně,nebo musím mít takovou kapacitu,že bych mohl mít vyšší napětí a s ním dvojnásobek panelů na jednom regulátoru,což fakticky znamená úsporu.Takže 12V ano,ale nejvýš pro notebook a lampičku,nebo zahradní jezírko.
O fungujícím státě si nechme zdát,neboť co lidstvo existuje,k moci se derou pouze jedinci s vidinou moci a zisku,jejichš svědomí je trvale v bezvědomí.

[vlkazajac]

Kyocera nadhodil tému rozloženia spotreby v priebehu dna. Počítam a uvažujem nad tým, kde sú skutočné limity a pre škálu mojich spotrebičov, ktoré denne a viacmenej pravidelne používame a vychádza mi, že všetky funkcie v domácnosti by sa dali pokryť s meničom 600 W. To za cenu riadeného pripájania spotrebičov a teda za cenu určitého zníženia komfortu.
V spojitosti s témou mám dve otázky.
1/ Je možné reálne urobiť 600W menič DC/AC 3,2V/230V, ktorý by bol napájaný jediným žlťáskom 3,2V/400Ah ? Cez den s podporou FV poľa, v noci skôr len na udržiavanie nevyhnutných funkcií domácnosti.
2/ Na akú hodnotu by klesla účinnosť meniča pri optimálnom zaťažení ( to nepoznám ) oproti meničom napájaným 12/24/48 V ?

[ota]

To je zajímavá otázka: 600W/3,2V. Proud 190A !

Skoro určitě nikoli, alespoň v Evropě ne. Čína nebo Rusko, to je jiná věc, tam je možné všechno.

Ztráty jsou dány odporem a čtvercem proudu.
Výkon 600W na 48V s 2m dlouhým vodičem 25mm2, je ztráta 0,03%, při 3V je to za stejné konfigurace 18%!
Ztráty rostou s druhou mocninou proudu. To se dohnat prostě nedá.

[vlkazajac]

To je jasné, ale viem si predstaviť aj vodiče dlžky 0,2 m s prierezom 50 mm2.
Nič nebráni tomu, aby menič a batéria boli blízko seba a predsa v oddelenom priestore.

Skôr tu pôjde o to, ako zvládnuť veľké prúdy v konštrukcii meniča. A samozrejme nepriaznivý pomer veľkostí napätí.

[xmasin]

To je zajímavá otázka: 600W/3,2V. Proud 190A !

Proud 190A není zas tolik. Pro 2kW měnič se špičkovým výkonem 4 kW připojeným na 12V autobaterii jsem použil 1m kabelu 70mm2 a jsem stále v limitu ztrát, takže i velké proudy lze na krátkou vzdálenost přenést bez větších problémů.

Spíše je otázka, jak tento proud vyřešit v samotném měniči.

[xxtt]

1/ Je možné reálne urobiť 600W menič DC/AC 3,2V/230V, ktorý by bol napájaný jediným žlťáskom 3,2V/400Ah ?

Možné to je, ale nerobil by som to. Účinnosť meniča je viac otázka voľby konštrukcie a ceny, proti bežným v podobnej zakázkovej cene odhadujem pokles účinnosti na 10-20%. Spínacie prvky ale optimalizované na tak malé napätie nemáme. Spodná hranica je niekde medzi 6-12V. Lepšie 24V a viac.

[vlkazajac]

Dakujem za reakcie na moje otázky. Myšlienka, že by sa systém dal zjednodušiť použitím jediného článku bez dalších komplikácií a bez obvyklej bižutérie, sa mi zdala lákavá. Stačilo by, aby takto týrané lítium vydržalo 4-5 rokov a odovzdalo by efektívne telo i dušu.......... Dúfam, že v takomto horizonte sa objaví jeho komerčná alternatíva!
Z opačnej strany, viac ako 48 V sa v ostrovných systémoch príliš neuplatnuje kvôli praktickým limitom medzi účinnosťou a komplikovanosťou. Asi len pre väčšie systémy je prijateľné vyššie napätie.

[brumlaj]

To je jasné, ale viem si predstaviť aj vodiče dlžky 0,2 m s prierezom 50 mm2.
Nič nebráni tomu, aby menič a batéria boli blízko seba a predsa v oddelenom priestore.

Skôr tu pôjde o to, ako zvládnuť veľké prúdy v konštrukcii meniča. A samozrejme nepriaznivý pomer veľkostí napätí.

Pořád jsi se nedostal pod 1procento ztrát v kabeláži. Ale co vidím jako podstatnější je při takovýchto proudech nutnost údržby. Jinak by to s největší pravděpodobností dopadlo jako u Honzy. Tedy pokud bude paralelní řazení více článků. S tím rozdílem, že jemu to monitoring odhalil. V případě 3,2V by to nebylo tak jednoduché.

[vlkazajac]

No, tak by sa to dalo hnať do extrému a tak povediac posadiť menič na svorky batérie a vtesnať medzi to ešte istenie. Verím, že prijateľné riešenie by sa našlo.

Horšie je to s faktom, ktorý objasňuje xxtt. Ak nie sú vhodné komponenty na stavbu meniča, tak je to bieda.....

V tom šialenom koncepte som uvažoval s jediným 400 Ah článkom, teda nie s paralelným pripájaním. I keď - domyslené do konca - každá kapacita pri danom napätí sa tvorí len paralelným pripojovaním.

K tomu monitoringu u Honzu by som si predstavoval ešte fungujúci ( počuteľný ! ) alarm a automatické vypnutie záťaže - to by sa hodilo asi každému! Nemám....................((