Střecha

[solárník]

Mě nějak nenapadá, jak by zkrat v panelu vůbec mohl nastat. Musel by to být podle mne zkrat celkový, tedy + na - aby to začalo hořet zpětným proudem od ostatních panelů (tedy největší nebezpečí je tu při čistě paralelním zapojení, při ostatních - sériovém a sériovoparalením je nebezpečí velmi malé, protože zkrat panelu celkem nic neudělá). Ale když se podívám na konstrukci panelů, pak jsou + a - od sebe tak daleko, že nějak nechápu, jak by se mohly propojit. Myslím, že by se mi to nepovedlo ani kdybych měl v ruce autogen a úmyslně jsem panel mučil. Takže se nabízí jediná možnost, vlivem napěťové špičky jakéhokoli původu (střídač (pravděpodobné), regulátor (nepravděpodobné), bouřka - blesk (pravděpodobné)) přesáhne svorkové napětí na panelu součet reverzních napětí těch 3 diod v přípojném boxu, které jsou vidět na mé fotce výš. To má za následek jejich průraz a zkrat. Při paralelním zapojení panelů tím zkratem začne okamžitě protékat celý proud solárního pole, který je řádově desítky A, což spolehlivě stačí k zapálení požáru a jak se lidově hezky říká a tady to doslovně i platí - oheň je na střeše.

Druhá možnost, která mne teď napadá je porušení těsnosti panelu a vniknutí vody dovnitř. Ale to by asi nebylo tak "horké", jako ta první varianta.

[brumlaj]

v panelu exisuji antiparalelni diody. Neznam pricinu (pouze stejne jako Ty zastavam teorii o em indukci), ale takovou stovku zkratovanych jsem jich jiz odhalil. Obvykle je vadna jedna ze tri u polykrystalu a to znamena tretina napeti panelu dolu. Spojis-li rekneme 5 panelu paralelne, pak je sance, ze tim vadnym muze tect az -40A. A pak jsem taky videl co dokaze udelat "nasrany" propojovaci pasek mezi clanky (a clanky jsou razem v panu). A pritom je oprava chraneneho panelu jednoducha - vymena vadne diody, par korun. Podobne muze nastat problem v zime - nasnezeno, odtato pouze z nekterych panelu...... Pekne grafy s - 4A mam k dispozici (10A jisteno). Nestava se to casto, ale........ kdo to dobrovolne riskne?

[PavelR]

...Ovšem taková originál konstrukce na celou střechu vyjde lehce několik desítek tisíc (až 30000 na tři řady panelů 10m dlouhé, samozřejmě cena záleží na výrobci). Můj oblíbený výrobce je Schletter (třeba viz http://www.obchodsolar.cz/obchodsolar/e ... Konstrukce).....

Na tom eshopu co uvadis me zarazila jedna vec ... Al nosnik z nerezave oceli ... tak a ted z ceho to vlastne je?
Pokud by to bylo z oceli rezave to by bylo neotrele a nove

Ja si pocital material na sikmou strechu z jednotlivych komponent a vyslo me to na nejakych 850,- na panel coz nepovazuju za moc kdyz to srovnam s nekterymi nabidkami hotovych sestav ... ikdyz je to neprijemny platit za hluchou hmotu.

[solárník]

Zajímavé, že ty diody tak odcházejí. To jsem nevěděl. Já jsem se s tím zatím nesetkal. Musí tam být někde evidentně nějaký faktor, vytvářející ty zmiňované špičky. Tady je asi k nezaplacení klešťový DC měřák, mám osobně jeden Voltcraft s DC kleštěmi a občas jím "proklešťím" všechny panely, jestli jsou ještě OK. Jen se to musí dělat při MPPT, protože při Absorpci nebo Floatu dávají šťávu jen panely s nejvyšším Ump. I stejné typy panelů mají takové rozdíly, že při Absorpci dávají třeba jen dva panely z deseti na paralelní větvi, ostatní jen tak zhruba po pětině proudu těch dvou.

Ale zpět k těm panelům. To, že odejde jen jedna ze tří diod je známkou toho, že pulz byl jen krátký a ojedinělý. Kdyby nebyl, odešly by všechny tři diody. A pak by to při paralelním řazení panelů začlo hořet.

Poslední věc, kterou moc zatím nechápu je fakt, jak může panelem procházet záporný proud, když diody jsou diodami a křemíkový solární článek je v podstatě taky "křemíková velkoplošná dioda" jen bez kovového, či plastového obalu. Ani jedna z těch věcí by neměla obráceně vodit, pokud nedošlo k průrazu. I kdyby byla tedy jedna z diod v boxu proražená, ještě stále má v sérii dvě diody v boxu a k nim paralelně u 60čl panelu 40 "solárních" diod. Stále tedy netuším, kudy by proud protékal. ledaže by ty solární články vodily jakožto diody obráceně, ale to je divné, protože by při výrobě zkratovaly samy sebe. Ale možné to je, nezkoumal jsem to.

PavelR - Al nosník z nerezave oceli je perla , je samozřejmě ze slitiny hliníku

[PavelR]

To je. Jen kdyz si ted predstavim na strese ten krasny rezavy jakl

Ad diody. Uvaha: V situaci kdy je panel rozehraty a nastane stav ze diodou zacne prochazet plny proud panelu. rekneme 8A tak by ztrata byla nekolik W dioda je v horke uzavrene krabicce bez chladice a odvodu tepla. Nedivil bych se upeceni po nejake dobe.

Ted jste me nasadili brouka do hlavy. Zitra si ty diody premerim. Nastesti mam zadek panelu krasne pristupny.

[solárník]

8W vydrží, jinak by jí tam nedávali. Možná je to i Schottky, která ztratí jen 3-4W.

Ale z tohohle celého mi vyplývá jiná zajímavá věc. Že když má někdo panely pouze paralelně řazené, tak nejen že jsou všechny ty diody v přípojných boxech téměř nanic ale ještě navíc zvyšují riziko požáru. Takže je možná lepší je předem vyházet. Možná, že by stačilo vyhodit jen jednu, ale už je skoro jedna v noci a nemyslí mi to. Vrátím se k tomu zítra

[camel1cz]

Jen poznamka: moc se mi nezda, ze by ta dioda dokazala neco ve svem okoli zapalit. Bud z ni bude topny drat s nedostatecnym vykonem a nebo odkapne.
Nevim z ceho se delaji ty rozvodne boxy, ale snadno horet to nebude.

Sikovne znicena dioda akorat odpoji cast panelu.

Vyndanim diody ztratime moznost bypasu casti panelu, coz neni chtene, ale pri paralelnim razeni to moc ztrat navic neudela. Navic to eliminuje to premosteni - logicky mi to vyndani prijde dobra vec.

Mozna je spis zapojit do serie - jaky ma vlastne panel odpor?

[PavelR]

Nemel jsem na mysly podpaleni panelu. Dioda muze mit povoleny ztratovy vykon 8W proc ne ale jen pokud je dostatecne odvaden. Pokud neni teplo odvadeno do okoli coz v tom boxu asi nejak extre ne a pri teplotach ktere tam mohou byt bych se vubec nedivil upeceni diody.
Vadi vlastne panelum zkrat?

[jose]

V případě zkratu se panel chová jako proudový zdroj, takže by mu neměl zkrat vadit - prochází jím zkratový proud definovaný výrobcem v katalogu. Zkrat vadí u napěťového zdroje. Ale i u proudového zdroje může být problémem jiskření na zkratujícím prvku (když se spojí dva dráty).

[PavelR]

Tak to by dostatecne velke FV pole slo pouzit jako svarecka. Oblouk drzi pekne to uz jsem vyzkousel ikdyz nechtene.

[brumlaj]

Poslední věc, kterou moc zatím nechápu je fakt, jak může panelem procházet záporný proud, když diody jsou diodami a křemíkový solární článek je v podstatě taky "křemíková velkoplošná dioda" jen bez kovového, či plastového obalu. Ani jedna z těch věcí by neměla obráceně vodit, pokud nedošlo k průrazu.

Ty diody(články) jsou totiž orientovány v propustném směru, nikoli závěrném. Proto má článek "jen" max. ~ 0,6V (pokojová teplota) a napětí při zvýšení teploty panelu klesá (prostě zdroj napětí v článku je vnitřně napěťově omezován polovodičovým přechodem v propustném směru). Toho se využívá při kontrole panelu elektroluminiscencí - přivede se zvnějšku napětí ve stejné polaritě jako kdyby panel vyráběl a nechává se procházejícím proudem "rozsvítit" články a fotí se pak v IR. Ne teplota, ale luminiscence - krásně se ukáží defekty, praskliny.....

Ještě přikládám pro představu termosnímek jak vypadá vadná obtoková dioda. Horní část obrázku ukazuje v horní části 2. panelu zhora zkratovanou část která má tedy mizivý odebraný výkon (a tak se dopadající záření mění v teplo). Ve spodní části obrázku je pohled již pouze na vadný panel z druhé strany. V připojovací krabičce i přes plastový kryt je jasně vidět topící zkratovaná dioda (topí protékajícím proudem). Po výměně diody je panel jako nový. Rozdíl teplot jasně ukazuje jak panely mohou sloužit na střeše jako "klimatizace" (15 procent dopadající energie se nepřemění v teplo, ale je odvedeno dráty ve formě energie elektrické)

[mopadzi]

možná OT. Jenom malý dotaz. zítra mi dojdou objednané GIS panely. Jak je zběžně proměřit? Díky za radu

[solárník]

>> ledaže by ty solární články vodily jakožto diody obráceně

>>Ty diody(články) jsou totiž orientovány v propustném směru, nikoli závěrném.

Aha, pak je to tahle varianta. Forward napětí jednotlivých článků je tedy evidentně vyšší, než jejich FV napětí, jinak by to nemohlo fungovat.
V tom případě se tedy panel bez překlenovacích diod chová zhruba jako jedna dioda s Uforward něco jako 60 x cca 1 volt? Tedy okolo 60, resp 72 voltů. To je dost vysoké napětí na nějaké neplechy.

>>Jen poznamka: moc se mi nezda, ze by ta dioda dokazala neco ve svem okoli zapalit.
Tak to jste asi ještě neviděl žádné video na youtube. Přípojný box se rozžhaví tak, že propálí díru v panelu a celé to chytne.

>>Vyndanim diody ztratime moznost bypasu casti panelu, coz neni chtene
Při paralelním řazení a počtu panelů od 3 výš je v podstatě bypass k ničemu. Muselo by se jednat například o panely položené POUZE v jedné řadě, orientované vodorovně, kde stín postupuje shora, nebo zdola (protože jsou diodami bypassované dvojice řad orientované na délku. Tedy první a druhá dlouhá řada článků, třetí a čtvrtá, pátá a šestá. To je tak speciální případ, že je to běžně nepravděpodobná orientace a tímpádem jsou diody opravdu k ničemu. Při více řadách paralelních panelů je to už vůbec zcela bez užitku. Takže mi vychází, že v takovém případě je opravdu lepší diody vyhodit.

[brumlaj]

mopadzi: šup s nimi na sluníčko a přes MPPT změřit výkon, který jsou schopny dodávat.

[brumlaj]

Forward napětí jednotlivých článků je tedy evidentně vyšší, než jejich FV napětí, jinak by to nemohlo fungovat.

právě že Uoc (naprázdno) je při oslunění přesně roven a limitován napětím na přechodech PN (diodě) článku. Proto už se napětí naprázdno na panelu nezvedá od řekněme 20W/m2 (příklad, nemám přesně změřenu úroveň osvitu). Takže to napětí je kolem 35-40V a závisí na teplotě. Co se týče MPP, tak to je jiné kafe, tam to napětí již je nižší, než Uoc (ztráta napětí na vnitřním odporu zdroje procházejícím proudem). Alespoň v běžných osvitových podmínkách.

[solárník]

OK, díky za vysvětlení. Tedy to celkové forward napětí všech článků, coby diod, určuje jaké bude Open Circuit Voltage. Tedy se to v tom ohledu chová zhruba jako Zenerova dioda o Uz = Uoc. Jen ten přechod asi nebude tak ostrý, jako u Zenerky.

[mopadzi]

mopadzi: šup s nimi na sluníčko a přes MPPT změřit výkon, který jsou schopny dodávat.

jednodušeji to nejde?

[solárník]

Jestli jsou nové, tak jednoduše lze jen proklepnout napětí panelu na slunci multimetrem, mělo by být srovnatelné s Uoc na štítku a dále zkratový proud multimetrem na rozsah třeba 0-10A. Zkratový proud závisí na osvícení, na plném slunci okolo poledne by se za jasného počasí měl blížit Isc na štítku. Ani jedno z těch měření však neřekne, jaký má panel výkon. Na to je opravdu nejlepší připojit MPPT regulátor s dálkovým odečtem hodnot.
Jinými slovy, měření multimetrem nám neřekne, jestli panel dodává maximální proud opravdu při napětí Ump ze štítku, nebo jestli vlivem poškození panelu není pracovní napětí a výkon menší.

[brumlaj]

Na obrázku jsou VA a výkonnové charakteristiky různě vadných panelů. Chybí obrázek, kde jsou U a I naprázdno shodné a je plošší hrb křivky - to v případě vysokého přechodového odporu na propojovací sběrnici panelu. To jen na upřesnění proč bez zatížení člověk pozná pouze že panel byl vyroben. O jeho parametrech se nemusí dozvědět nic podstatného.
modré křivky je jak by to mělo být, červená a hnědá - jak je to špatně. Úbytek výroby je ročně 7-10 procent, takže na hraně pro reklamaci.

[abrams]

Zdravím ,

... moc zajímavé téma solární střecha ... budu muset řádně pročíst .
Ad měření panelu/ů , pro orientační měření se mi osvědčili auto-žárovky co by zatěž pro potřeby měření .
Třeba halogenky 12V 55/60W (12V 5A) poskládat tak aby co nejlépe odpovídaly výkonu měřeného panelu , připojit na výstup panelu a měřit proud a napětí dvěma měřidly současně nebo DC wattmetrem(ten já radši ) . Takhle se dá odhalit hrubá vada . Třeba můj popraskaný panel dává Voc dle štítku , Isc též dle štítku ale žárovky ukázali jen cca 30% Wmp štítku . To jen pro inspiraci .

Elektronům zdar