Planovana FVE 7kWp + baterky

[skybor]

Aktuálně pracuji na upgradu FVE. Zajímalo by mne v čem jsou výhody/rizika uzemnění DC- polu (a s tím spojené jištění + polu) ? U panelů je mi to asi jasné, ale zajímalo by mne to na straně DC bus sběrnice (MPPT nabíječka/baterie/měnič/DC nabíječka).

[Migel]

To by aj mna zaujimalo, a aj to ze ci je rozdiel aj v tom ci je namontovany bleskozvod alebo nieje pri tom uzemneni -polu baterie..

[glottis]

jestli mas hromosvod nebo ne je jedno.

A jestli uzemnit ci neuzemnit ... nejdulezitejsi je si zjistit, jestli stridac a mppt uzemneni vubec dovoluje. A pak co vyrobce doporucuje nebo vyzaduje. Jinak nevidim zasadni vyhodu ani v jedne moznosti.

[Pawel]

Když je hromosvod tak panely musí být vzdálené od svodu +- 60 cm. Možná že to někdo znalejší upřesní.

[Migel]

To je jasne ta vzdialenost...len ze ci je nejaky rozdiel ked pripojim -pol na spolocne uzemnenie kde su vsetky PE aj bleskozvod alebo ked je v dome len PEN z distribucky..

[dusanmsk]

Ja som sa nad tym par krat zamyslal a jedine co mi vyslo je, ze u neuzemnenej baterky sa v pripade poruchy moze na kostre menica objavit +48V (ktore ale nemaju kam tiect, pokial by som sa pri dotyku zaroven nedrzal (-) busbaru).

Proti tomu pri uzemnenej baterke sa v pripade poruchy docervena rozzhavi zelenozlty v cykyne co ide od menica do hlavneho rozvadzaca. Coz mi vobec, ale vonkoncom vobec nepripada ako lepsia varianta.

Ja baterku uzemnovat urcite nebudem.

[cipis]

Jak se může rozžhavit do červena, když máš dle normy předepsaný průřez? Pokud to budeš připojovat tkaničkou od bot, tak pak ano. Ale ta není v souladu s normou.

[dusanmsk]

A kam mam ten 50mm2 zelenozlty pripojit?

[skybor]

Nevím, ale asi mi pořád není jasná výhoda uzemnění DC- (u LV bateriového systému) ? Můžete mi to někdo objasnit?

[ElektroEzs]

Nekde to tu vysvetloval kodl69 proc uzemnit -. Sam mam na obou Victron instalacich - uzemeny.

[skybor]

Nechci tady v tomto vláknu ropoutávat flame o tom, kdo má a kdo nemá uzemněn DC-. Jen mne to prostě zajímá. Stačí mi odkaz, kde je to objasněno. Chci si to jen udělat co nejbezpečnějí, nic víc.

PS: Chtěl bych provozovat galvanicky oddělený LF měnič (s trafem) a nepřipojený k DS (jen přes externí nabíječku).

[pibi]

Victron má uzemění jednoho pólu DC v návodu, jak to je u jiných výrobců, netuším.

[glottis]

vyhoda uzemneneho minus polu je v tom, ze kdekoliv na baterii proti zemi je max tech treba 56V. Pri poruse MPPT nebo menice, kdyz se treba prorazi neco, muze dostat napeti stringu nebo AC na baterii ale tim ze je prizemnena pravdepodobne odhori pojistka na plusu a baterie zustane "bezpecna". A staci jedna pojistka na plus.

V neuzemnenem provedeni se tam muze pri poruse MPPT nebo stridace zavlect AC nebo DC napeti a secist se s baterii. multiplus ma trafo tak tam se to asi muze poscitat dost divoce a mozna bud ehrat roli spis porucha mppt. Pokud to bude z uzemneneho stridace (HF?) tak te to muze pokopat. Kdyz to bude prorazeny mppt s neuzemnenym panelem, asi se to nejak poscita a pak zalezi jak mas kde dalsi svody na zem.

[dusanmsk]

Skoly na to nemam a logicke myslenie pred sviatkami trpi, ale aby niekde vzniklo nejake napatie schopne sposobit nejaky problem (uraz), musi potom byt schopny tade tiect nejaky prud.

- Pokial mam (-) baterie uzemnene a ocitne sa mi +48V na kostre cohokolvek (napr. menica), uzatvara sa okruh (+baterie)->(160A poistka)->(porucha na kostru menica)->(zelenozlty drat)->(MET)->(uzemnenie baterky)->(-baterie) a tecie nim skratovy prud baterky. Cely obvod musi byt dimenzovany tak, aby vybavila 160A poistka (uplne scifi, to nema nikto z vas a stavim sa o co chcete). V konecnom dosledku dojde casom k preruseniu obvodu (prehori poistka, prehoria vodice, vybije sa baterka) a tym nastoleniu beznapatoveho stavu.

- Pokial by doslo k poruche na AC strane (objavi sa 230V na kostre) a menic ma prizemnene N, je situacia identicka (akurat obvodom tecie AC a mensie prudy).

- Akekolvek scitavanie napati napr. z panelov a baterie je mozne len v pripade, ze obvody maju nejaky spolocny bod na druhom konci. To by teoreticky mohla byt zem (- baterie uzemnene, - panelov dajme tomu ked ich rozmlati krupobitie by mohlo tiez byt uzemnene), ale na tej zemi stojim, ziadne dotykove napatie ma neohrozuje, lebo sme na rovnakom potenciali. Teoreticky moze dojst k prierazu vinutia v mppt a napatie panelov sa prenesie na 48V busbar. To je situacia nestastna a fatalna, ale to ci je alebo nie je uzemneny jeden pol baterie na to nema vobec ziaden vplyv a na bezpecnost tiez nie (pretoze dc busbar nemam odhaleny a nie je sa ho kde dotykat).

A naopak, ked bateriu neuzemnim:

- ak sa objavi +48V na kostre menica, musel by som sa drzat (-) busbaru, aby mnou tiekol prud - za ziadnych inych okolnosti to nie je mozne. A pozor - tu je jediny rozdiel ktory ja osobne vidim voci uzemnenej baterke - tento stav moze byt skryty a nemusi byt vobec odhaleny - az do momentu, nez niekto o nieco strajchne. Potom je to identicky scenar ako s uzemnenym busbarom - leti poistka, alebo sa utavi niekde drat.

Viem, ze studer si sleduje izolacny stav u panelov a hlasi chybu ak nie je ok. Neviem ci to zaroven nerobi aj u busbaru, ale tipujem ze asi nie.

Kazdopadne pokial niekto doporucuje/vyzaduje uzemnit baterku, tak nech zaroven aj vysvetli, ako dodrzat minimalny prierez vsetkych uzemnovacich vodicov v celej sustave tak, aby v pripade skratu na kostru vybavila 160A poistka baterky. Ja som hore fotkou ukazal, ze minimalne na menici nic take nie je mozne dodrzat, pokial by som tam zavitnikom nechcel vyrabat dodatocne zemnenie na M8 sroub s 50-tkou dratom.

[pibi]

- busbar jsem uzemnil 16 CYA na MET, ta je spojena 25CYA na zemnící pásek. Podle různých tabulek snese 16mm2 trvalé zatížení 80-100A, tak si myslím, že při zkratu hravě vybaví 160A pojistku.

[cipis]

Má se to spojovat polovičním průřezem než jsou pracovní vodiče, minimum je 16 mm2. Takže ta 160 A je v pohodě.
Já mám šíny 500 mm2 v hliníku, tak budu mít trochu problém

[kodl69]

Odkud máš ten poloviční průřez než pracovní vodiče? zkoušel jsem to dohledat, a v 5-54 je čl. 543.1.1 kde je naposaný, že ochranný vodič musí splňovat podmínky pro aut. odpojení dle 4-41 (na 48V neřešíš tedy čas odpojení) a vydržet tepelné a mechanické namáhání poruchovým proudem - není to přesná citace, ale asi je jasný, co z toho plyne. Těch 16mm2 pro 160A pojistku je drobek za hranou, ale na druhou stranu, nemusí ta pojistka vybavit za 0.4s, ale naopak za delší dobu se ten drát víc ohřeje. Když bychom předpokládali 1m drátu 16mm2 že má cca 1 milohm a opře se do toho baterka s vnitřním odporem cca 10mohm, pojistka možná podobně, + nějaký ořechodový odpory, tak to vychází na proud řádově 2kA a ta pojistka fakt vybaví do 0.4s s jistotou. podle tohoto https://danyk.cz/vypocty.html vydrří cy16mm2 2kA po dobu 1.3s než se ohřeje na víc než 120°C. Při 4kA to je už jenom 0.3s, ale i tak by to mělo stačit na vybavení pojistky. Ale já mám u měniče 225A, tak CYa25mm2 je k tomu odpovídající...
Místní pospojování kov. částí na PE okolo 48V rozvodů mám CYa25mm2, k přípojnici uzemnění CYa16mm2. Tím ale může téct jenom proud z rozvodu 230V a nebo svod přepětí, z 48V v principu nic, když je to všechno spojený v jednom uzlu v jednom rozvaděči. Takže mám pospojování odpovídajícím průřezem. A už mi to zachránilo když ne život, tak minimálně spoustu problémů - v měniči se prorazilo čínský trafo mezi primárem a sekundárem - a to někde ve dvou třetinách vinutí na 230V s koncem pro 48V. Moc pěkný zvukový efekty, když se elektronika do tohoto zkoušela softstartem najet. Takhle už u mě skončily dvě trafa z PJ měničů. Kdybych neměl přizemněný - u 48V tak mám na DC rozvodech nasuperponovanejch nějakejch 180V AC, a stejně tak kdybych neměl vytvořenou PEN svorku na výstupu měniče, tak mám na AC rozvodech nasuperponovaných 48V DC, tj zcela jistě nefunkční Fi typu A, a žádný varování že chrániče jsou tam jenom do počtu.

[cipis]

Teď to v rychlosti nemůžu najít, ale byla to taková hezká tabulka. Ze které mi vyšlo, že když budu mít baterku třeba 50 mm2 kabelem, tak tu zem musím dotáhnout min. 25 mm2.

Tak třeba tady, ale je to staré tařka 10 let ... :
https://www.elektroprumysl.cz/elektroin ... nne-vodice

[kodl69]

Norma ČSN 33 2000-5-54 tab. 54.2 ale hned pod ní je text, že se může stanovit dle dalšího článku, 543.1.2 kde je strašlivej vzorec S= odmocnina i2*t/k, k stanoveno v přílouze A, kde pro dosazení ohřevu o 100°C pro CU vodič vychází k=136 a pojistka 160A nožovka gG dle katalogu I2t=10na6 vychází 7mm2... takže těch 16mm2 by fakt mělo stačit, teda pokud to ještě neurčuje jiná norma, což je v poslední době dost móda... Na 48V neřešíš čas vcypnutí, stačí, když se ten kabel neroztaví.
Samozřejmě jiná situace nastává tehdy, když pospojování z důvodu přerušení PEN přebírá jeho funkci, tam jsou jiný podmínky, protože už pracovní proud ten vodič může ohřát přes 70°C při normálním provozu...
P.S. když ještě všechno patřilo všem a nikomu, tak se běžně AYKY 4x16 v zemi jistilo 100A pojistkama, a obvykle to ukáplo ve svorce, ne někde po dýlce...
PS2: čsn 33 2000-5-52 patří ke "sponzorovaným normám" volně přístupným po registraci tady: https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/default.aspx

[dusanmsk]

Tak, 14 stranok vykecavania, ale pomaly sa ide do finale. Este dorazi rack na baterky a moze sa ozivovat. Pozeram ze prvy prispevok odomna je viac ako 2 roky stary, to budem mozno za rekordmana v sutazi 'kto co najneskor po nakupe fve ju ozivi'

Nakoniec sa to z planu 7kWp+baterky zvrhlo na 11kWp+baterky, pricom predpokladam, ze minimalne zasoba bateriek bude rast, zasoba panelov mozno casom s prechodom na EV tiez.