Správné zacházení s LIFePO4

[kodl69]

To Vata: spíš doporučuju udělat dvě samostatný baterie, se samostatnými balancery a jištěním, můžeš třeba na jedné sadě udělat kapacitní test, a až je prázdná, připojit místo ní druhou. O dalších výhodách redundance snad psát nemusím.
To RVA, KYBOS:
na 3.33V na článek nic nenabiješ, tohle napětí mají články při 30 proc. SOC naprázdno. Stačí se podívat na graf třeba zde: http://www.pbase.com/mainecruising/image/155043664 já mám nastaveno bulk nabíjení na 54.4V, tj. 3.4V na článek a balancuji jednou týdně na 3.45V , tj 55.2V, a při tomhle napětí signalizují všechny balancery, že jsou v akci. Po dvou sezónách nepozoruju žádnej úbytek kapacity aku, a to jsou některý už 9 let starý...
V létě jedu průměrně mezi 40-90% SOC, v zimě cca 30-70% SOC, max oběr 0.4C v řádu desítek minut.
Samozřejmě na kole při zatížení aku 1C nepředpokládám nekonečnou životnost, ale kdybych chtěl dosáhnout 0.1C, tak musím mít baterku 200Ah, a to by to kolo neuvezlo. Ale zase ten dojezd...

[abrams]

Zdravím ,

limit nabíjení 3,33V je dost mimo realitu , myslím tím reálnou realitu - teoreticky by se tak dalo LiFe nabít do plnejch , ale prodem 0,00prd moc dlouho .
Zpočátku (rok 2009) sem LiFe nabíjel na 17V (4,25V/článek) dle tehdejších doporučení . Postupem času se doporučení měnila a to směrem dolů na nynějších 3,60V . Za ty roky co si s LiFe hraju jsem pobral nemálo zkušeností nejen vlastním poznáváním ale i z debat s odborníky zčehož vykrystalizovala hojně uváděná hranice napětí 3,45V . Jak bylo mnohokrát psáno dřive a evidentně ještě hojně bude , 3,45V je obecně bezpečné napětí jak pro ukončení nabíjení tak i pro dlouhodobější držení na článku . 3,50V není problém pro ukončení nabíjení , kdežto k trvalejšímu držení na článku již není vhodné . 3,60V jen jednou za čas při balancování levnými balancery ale jen na chvíli . Víc jak 3,60V LiFePO4 článkům škodí , nabijecí chemické reakce proběhly v celé aktivní ploše a zvyšovánim napětí nad 3,60V začíná "vařit" elektrolit což vede nejen k úbitku elektrolitu (odpuštění přetlaku bezpečnostním ventilem) ale i k poškozování aktivních hmot elektrod .

Elektronům zdar

[kybos]

kodl69: Doporučuji vyjít z informací výrobce http://en.winston-battery.com/index.php ... ory_id=176 , kde je zcela zřejmé, že vybíjecí charakteristiky pro teplotu 25°C vycházejí z hodnoty 3,33 V na článek pro plně nabitý stav, nikoliv pro 30% SOC. Svorkové napětí, které uvádí tvůj odkaz je stanoveno pro nabíjecí proud 0,4C, nikoli jako napětí naprázdno. Je zde tedy nutno odečíst úbytek napětí na vnitřním odporu článku, abychom se dostali k napětí naprázdno. A to jen v prvním přiblížení, jelikož zanedbáváme pohyb částic v elektrolytu s tím, že v ustáleném stavu po odpojení nabíjecího proudu budou hodnoty svorkového napětí poněkud odlišné od těch, které naměříme bezprostředně po odpojení nabíjecího proudu.
V mém systému mám aktuálně nastaveno balancování každý den na hodnotě 55,2 V po dobu pěti minut. Bulk mám nastaven na 54,4 V ale skutečnou hodnotu svorkového napětí baterie určují dva vytěžovače, jeden je nastaven na 53,5 V a druhý na 53,7 V. K balancování většinu dní ani nedojde, jelikož vytěžovače udrží baterie na hladině 53,7 V. Mírně vyšší nastavení bulk a balancovacího napětí nabíječe je nutné, jelikož Tristary začínají omezovat proud poněkud dříve než na nastavené konečné hodnotě napětí.
Prebalancing mám nastavený na hodnotu 3,4 V na článek. Povolenou disbalanci v počátečním stádiu balancování mám nastavenou na 50 mV a v konečné fázi balancování na 20 mV na článek.
Dvojúrovňový vytěžovač v praktickém provozu zajišťuje, že nabíjecí proud baterie většinou dlouhodobě nepřekračuje jednu šestinu ampérhodinové kapacity, což je z hlediska její životnosti dle mého názoru příznivý stav.

rva: Ke ztrátám výroby u mne nedochází, jelikož vytěžovače připojí zátěž dřív, než začne nabíječ omezovat proud v režimu absorption.

abrams: K hodnotě nabíjecího napětí 3,45 V na článek je ovšem nutno uvést i hodnotu nabíjecího proudu. Pro 3C to může být málo a pro 0,01C to může být moc.

[kybos]

Zdravím ,

limit nabíjení 3,33V je dost mimo realitu , myslím tím reálnou realitu - teoreticky by se tak dalo LiFe nabít do plnejch , ale prodem 0,00prd moc dlouho .

https://de.aliexpress.com/item/lifepo4- ... 51392.html
Pro 300 Ah LiFePO článek s katalogovým vnitřním odporem 1,5 miliohmu je hraniční hodnota nabíjecího proudu pro konečné svorkové napětí nabíjení 3,45 V:
I=(3,45-3,33)/0,0015= 80 A
Pro menší proudy již dochází k degradaci článku a to tak, že čím je nabíjecí proud při daném svorkovém napětí 3,45 V nižší, tím je degradace rychlejší. Pro reálný výpočet hraničních hodnot je ovšem nutno znát skutečnou hodnotu vnitřního odporu článku v daném pracovním bodě, nikoliv jen obecnou orientační hodnotu od prodejce.
S klesajícím nabíjecím proudem tedy konečné svorkové napětí musí také klesat (pokud předpokládáme konstatntní hodnotu vnitřního odporu článku). Konečné napětí 3,33 V by tedy platilo pro nulový nabíjecí proud.
Budu-li tedy znát velikost vnitřního odporu článku, mohu stanovit hodnotu konečného napětí pro libovolný nabíjecí proud.
Musíme ovšem brát ohled na velikost proudu vzhedem ke kapacitě článku. Nabíjení strategií "urvat co se dá", kdy první dvě hodiny nabíjím plným výkonem soláru do plné kapacity a po zbytek dne zůstává akumulátor ve floatu zjevně není to nejvýhodnější z hlediska životnosti článku.

[kodl69]

asi chybná informace katalogu. Teď se do baterek jistě nic nedobíjí, spíš 2-3A odběr, a články mají 3.33V prakticky všechny, pro kontrolu 53.2V všechny dohromady. Teplota cca 17°C. Že by všechny měřáky měrily špatně? S tím, že napětí při nabíjení závisí na vnitřním odporu souhlasím, ale pokud je ten odpor pro 200Ah 1miliohm, tak bych neměl napětí na článku dostat nad 3.38V, při 50A nabíjení, což je při SOC 20-70 procent pravda. Ale myslím si, že pokud používám horní balancování, tak jediná možnost jak doopravdy vybalancovat články je nějakým menším proudem, a to jde až po nabití na víc než 90 procent SOC to napětí dostat nahoru malým proudem, aby to stíhaly i balancery. Je fakt, že tohle dost často zmiňuje známej co řeší elektrobusy, že je potřeba znát vnitřní odpory článků a podle toho řešit balancování. Ale to jsme u jiné technologie než u domácího bastlení.

[kybos]

asi chybná informace katalogu.

Měřil jsi někdy vnitřní odpor akumulátoru? Jaká je tedy skutečná hodnota vnitřního odporu akumulátoru?

Ale myslím si, že pokud používám horní balancování, tak jediná možnost jak doopravdy vybalancovat články je nějakým menším proudem, a to jde až po nabití na víc než 90 procent SOC to napětí dostat nahoru malým proudem, aby to stíhaly i balancery.

Balancovat lze přece i při nižším stavu SOC. Záleží jen na nastavení balancérů.

balancuji jednou týdně na 3.45V , tj 55.2V, a při tomhle napětí signalizují všechny balancery, že jsou v akci.

Nemyslím si, že je vhodné navozovat stav, kdy jsou všechny balancéry v akci. Když balancuji ve svém systému, tak jej nastavuji tak, aby bylo v akci jen několik málo balancérů. Pak je efekt balancování podle mého mínění nejlepší, jelikož se dá dosáhnout velkého rozdílu proudů mezi jednotlivými články narozdíl od stavu, kdy teče proud všemi balancéry.

[abrams]

Zdravím ,

limit nabíjení 3,33V je dost mimo realitu , myslím tím reálnou realitu - teoreticky by se tak dalo LiFe nabít do plnejch , ale prodem 0,00prd moc dlouho .

https://de.aliexpress.com/item/lifepo4- ... 51392.html
Pro 300 Ah LiFePO článek s katalogovým vnitřním odporem 1,5 miliohmu je hraniční hodnota nabíjecího proudu pro konečné svorkové napětí nabíjení 3,45 V:
I=(3,45-3,33)/0,0015= 80 A
Pro menší proudy již dochází k degradaci článku a to tak, že čím je nabíjecí proud při daném svorkovém napětí 3,45 V nižší, tím je degradace rychlejší. Pro reálný výpočet hraničních hodnot je ovšem nutno znát skutečnou hodnotu vnitřního odporu článku v daném pracovním bodě, nikoliv jen obecnou orientační hodnotu od prodejce.
S klesajícím nabíjecím proudem tedy konečné svorkové napětí musí také klesat (pokud předpokládáme konstatntní hodnotu vnitřního odporu článku). Konečné napětí 3,33 V by tedy platilo pro nulový nabíjecí proud.
Budu-li tedy znát velikost vnitřního odporu článku, mohu stanovit hodnotu konečného napětí pro libovolný nabíjecí proud.
Musíme ovšem brát ohled na velikost proudu vzhedem ke kapacitě článku. Nabíjení strategií "urvat co se dá", kdy první dvě hodiny nabíjím plným výkonem soláru do plné kapacity a po zbytek dne zůstává akumulátor ve floatu zjevně není to nejvýhodnější z hlediska životnosti článku.

Zdravím ,

1. v předešlém příspěvku sem opoměl napsat : pro proudy do C4 .
2. v odkazované nabídce 300Ah článku jsou uvedeny běžné údaje jež jsou jak přes kopírák u téměř všech prodejců LiFePO4 . Nic mimořádného či převratného .
3. jak trefně poznamenal Kodl69 - kontinuální měření vnitřní rezistence každého jednotlivého článku je v domácích podmínkách sci-fi . Řeknu to jinak , dodnes mi články fungují jak mají , provozuji je jak jsem psal výše a nevím o nikom komu by vlivem dle mého názoru ohleduplném používání hromadně uhinuly . Ovšem že se vyskytují neočekávaná selhání , ale v drtivé většině se jedná o jedince s vrozenou vadou , nebo v důsledku pochybení obsluhy .

Popravdě , nedovedu si představit že bych každý článek ověsil analitickými přístroji jen proto abych v každým okamžiku měl informace o pohybu každýho elektronu cožpak je každému z nás neustále měřeno EKG ?
Ovšem že nic není na věky , LiFePO4 dříve (život na "divoko") či trochu později (nonstop monitoring každýho prdu) skončí svou službu a bude je třeba vyměnit . Otom snad žádná .

Elektronům zdar

[rottenkiwi]

Neviem odkiaĺ cerpáte vy, ale ja mám informácie od ľudí, ktorí robia vývoj batérií
a tam je množstvo problémov, preto LiX batérie nie sú vhodné do el., lebo sa tam
nedarí zvládnuť rozklad elektrolytu nad určité napatie, pasivation layer, dendrite grows,
tempretare induceded el. oxydation, no je toho na niekoľko hodín na čítanie,
a bežný štandard je cca., 1000 cyklov a pokles kapacity po 80 % pri izbovej teplote,
pri vyššej do odíde za pár desiatok cyklov.

Snaha je dosiahnuť vačšiu mernú volumetrickú a gravimetricku energiu per l/kg,
dlšiu cyklyckú stabilitu, vyššiu culombickú ef., za súčasného stlačenia ceny, ak sa
to vobec dostane do výroby.

U grid battries je zasa snaha uplne vypustiť klasickú iónovu interkuláciu a ísť cestou
napr. S, ktorá je výborný izolant na el., resp. konceptom membrán a flow batteries.

Takže by som nebol až taký optimista, že Li technológia je nejaký výrazný pokrok oproti Pb.
Pb vydrží porovnateľne ako Li, len mám pri tom toxicitu, Cu a Al v LiC nie je toxické.
Ale čo sa týka cyklov, ak budem Pb cyklovať na 30 % a Li na 60 %, tak ma cena uloženej
energie vyjde rovnako a stále to je viac, ako cena / retail / energie z DS.

Ak sa podarí do 2020 dostať do praxe to, čo je v labákoch, a to je optimistický odhad,
a výroba bude niekoľkonásobne prekračovať dopyt, potom sa možme tešic na lacnú energiu z bat.

Ak budeme na tom ako teraz, že výroba je náročná na presnosť a čistotu, tak budeme mať
o 4 roky to, čo teraz a FVE + batt. bude len vrámci hobby a nie ako reálna konkurencia DS.

Ale v Texase či Kalifornii resp. Austrálii to je úplne inak, oni by mohli popracovat na tom,
aby tieto cisla ymenili k lepeimu>
https://en.wikipedia.org/wiki/Electricity_generation
Renewables su stale v uzadi, Cina a USA, su na mile vzdialeni Norom ci Francuzom.

A to vsetko preto, lebo NIKTO na zemi nerozumie baterkam a vsetko sa robi ako alchymia v stredoveku,
pokus omyl, bez hlbsieho pochopenia fyziky a bez spravnych matematickych modelov,
ktore, ak by sme ich mali, by mohli spocitat akukolvek baterku na superpocitacoch za par mesiacov.

[ota]

Zjistil jsem zajímavý fenomén LiFePO4 při nízkých teplotách.
V dílně kde měřím baterky mám teď teplotu 2-3C. Mě to nevadí, baterkám taky ne.
Při kapacitní zkoušce mi vycházely podezřele nízké kapacity.
160Ah článek neměl ani 140Ah při rozsahu napětí 3,5 - 2,8V.
Při teplotě 20C a napětí 2,8V není ve článku žádná využitelná energie.
Chladný článek, který měl teplotu zmíněných 2C dával energii i dále až do 2,5V. Přitom od 2,8 do 2,5V daly články 18Ah.

Zdá se tedy že se sníženou teplotou se dějí 3 věci.
- Roste vnitřní odpor, to už víme
- Snižuje se kapacita, to víme taky
- využitelný rozsah napětí se posouvá směrem k nižším napětím.

Posléze jsem se na gwl blogu dočetl že při -20C se vybíjecí napětí posouvá někam k 2V, což mi příjde jako docela extrém.

[tomas]

A co se děje s napětím když teplota vybitého článku poroste? Když vybiji článek při -20°C na 2V a potom ho odnesu do tepla a ohřeje se na 25°C, napětí vzroste na těch 2,8V nebo zůstane na 2V a začne se poškozovat?

[ota]

Původní zdroj informace je zde:
http://gwl-power.tumblr.com/post/775996 ... hat-is-the
Při ohřátí článku napětí neroste.
Ono, provozovat ho při -20 je docela harakiri už samo o sobě.
Ale ta informace o možnosti vybíjení o hodně níže může být pro někoho dost podstatná, například při zimní kalamitě, nefunkční DS a hrozícím škodám na zamrznutí čehokoli nebo na zdraví lidí.

Podle mne jednorázové vybití na 2V článku neublíží.

[martin2190]

pri nizsi teplote se clanky vyce rozchazej /pri nabijeni se tam vleze az o 15AH mene u 200vek /, jak se votepli zase se srovnaj , vybijeci proudy kolem 1C , nabijeni 0,1C

[Rado]

Zdravím.
Mal by som otázku na skúsenejších. Objednal som si LIFePO4 12 v 40 ah. Vlastním regulátor EP solar. Výrobca uvádza,že je vhodný aj pre LIFePO4 a že na ňom treba nastaviť pri týchto batériách voľbu gel. Pri tejto voľbe je napätie pri nabíjaní 14,2 v a pri vybíjaní regulátor odpája spotrebiče od batérií pri napätí 10,8 v. Predpokladám, že pri 12 v batérii ide o 4 články, čo mi pri nabíjaní vychádza hodnota pre jeden 3,55 v a pri vybíjaní 2,7 v. Nie je to pre batériu príliš škodlivé? Ďakujem za radu. Poprípade poraďte nejaký vhodný regulátor pre LIFePO4, pri ktorom ide nastaviť napätie pre nabíjanie a vybíjanie batérií. Ideálne by bolo niečo, čo by udávalo aj vstupnú energiu z panelov do batérií vo watthodinách, nie iba spotrebovanú energiu.
Existuje také niečo? Alebo nejaký software,ktorým by šiel pripojiť regulátor k počítaču a zobrazoval by dané údaje? Ešte jedna otázka. Pri zakúpení ďalších 12 v batérii a ich zapojení do série, čiže na 12 v budem potrebovať nejaký balancer?

[FRSO]

Zdravím.
Mal by som otázku na skúsenejších. Objednal som si LIFePO4 12 v 40 ah. Vlastním regulátor EP solar. Výrobca uvádza,že je vhodný aj pre LIFePO4 a že na ňom treba nastaviť pri týchto batériách voľbu gel. Pri tejto voľbe je napätie pri nabíjaní 14,2 v a pri vybíjaní regulátor odpája spotrebiče od batérií pri napätí 10,8 v. Predpokladám, že pri 12 v batérii ide o 4 články, čo mi pri nabíjaní vychádza hodnota pre jeden 3,55 v a pri vybíjaní 2,7 v. Nie je to pre batériu príliš škodlivé? Ďakujem za radu. Poprípade poraďte nejaký vhodný regulátor pre LIFePO4, pri ktorom ide nastaviť napätie pre nabíjanie a vybíjanie batérií. Ideálne by bolo niečo, čo by udávalo aj vstupnú energiu z panelov do batérií vo watthodinách, nie iba spotrebovanú energiu.
Existuje také niečo? Alebo nejaký software,ktorým by šiel pripojiť regulátor k počítaču a zobrazoval by dané údaje? Ešte jedna otázka. Pri zakúpení ďalších 12 v batérii a ich zapojení do série, čiže na 12 v budem potrebovať nejaký balancer?

o jaký EP MPPT regulátor se jedná ? ten nový se dá nastavit, ale starší ne, ten je min 14,2V a to je už dost na trvalý provoz a nabíjení, float je tuším u něj 13,8V, lepší by bylo max 13,8V a float popřípadě o něco méně, tady ti někdo určitě kdyžtak poradí.

[rottenkiwi]

Sice tu už nechodím často, ale si tu nový a škoda by bolo tie baterky zničiť, tak niečo napíšem.

Ak si si kúpil celú zaliatu 12 V baterku, čo je 4 x 3.2 V / 40 Ah, tak to je zle, lebo nebudeš
vedieť ako sú na tom články vo vnútri.

Ak si si tú baterku poskladal za 3.2 V / 40 Ah článkov, tak treba monitorovať nie len celkové
napatie, ale hlavne jednotlivé články. Može sa stať, že napatie na troch bude 3.4 + 3.4 + 3.4 = 10.2 V
ale na 4. bude 14.2 - 10.2 = 4.0 V, ergo ten 4. pojde rýchlo do

Čo sa týka EP, tak sú staré regle, ktoré majú interný snímač teploty a keď sa nahrejú na 40 až 50 *C,
tak ak je nastavená teplotná kompenzácia, tak idú s napatím dole, takže ak sa tam navolí 14.2,
tak reálne na výstupe reglu + úbytok na kábloch bude menej ako 13.75 až 14.05 V a to je per cell,
pri tých 50*C cca. 3.43 V a to je na rýchle a úplné nabitie málo, ale pri 3.51 V to je ešte OK.

Pri zakúpení ďalších 12 V a zapojení do série budeš mať 24 V nominal, takže tam budeš potrebovať
balancovať 8 článkov namiesto štyroch.

Asi najjednoduchšie je kúpiť pasívne balancéry. Ak sú baterky nové, robiť TOP alebo BOTTOM balancing,
podľa toho čo je pre teba lepšie, vzhľadom na charakter užívania batérii a pripojenú priamu záťaž/
záťaž cez regl.

Do PC sa dá napatie dostať cez rozne loggery, alebo si taký logger urobiť sám, kúpiť Arduino
Mega + Ethernet Shield + SD Card a dáta vyčítavať v browseri cez jednoduchú HTML stránku.

Raz za čas si tie dáta možes prehrať aj z SD karty priamo, ak by si nechcel mať PC napojené
na Arduino permanentne, napr. v dosledku hrozby prepatia, resp. z dovodu nedostupnosti káblom etc.

[Rado]

Ďakujem.
Aby som to ešte doplnil. Jedná sa o starý typ EP solar 2210RN 20 A 12/24 v. Mám ho zapojený na 12 v. Ospravedlňujem sa, v predchádzajúcej správe som písal o zapojení sériovo, zle som to napísal, myslel som samozrejme paralelne, tak aby bolo zachovaných tých 12 v a aby sa zvýšila kapacita batérií. Bol by potrebný balancér aj v takomto prípade? Tá batéria, čo som objednal je hotová zaliata 12 v. A plánoval som k nej časom dokúpiť ďalšie, keď sa osvedčí. Takže odporúčate radšej poskladať si batériu z jednotlivých článkov. Predajcovia väčšinou uvádzajú, že články v ich zaliatych batériách majú rovnaké napätie, ale to nemusí byť pravda. Vopred ďakujem za rady.

[luge]

Ďakujem.
Aby som to ešte doplnil. Jedná sa o starý typ EP solar 2210RN 20 A 12/24 v. Mám ho zapojený na 12 v. Ospravedlňujem sa, v predchádzajúcej správe som písal o zapojení sériovo, zle som to napísal, myslel som samozrejme paralelne, tak aby bolo zachovaných tých 12 v a aby sa zvýšila kapacita batérií. Bol by potrebný balancér aj v takomto prípade? Tá batéria, čo som objednal je hotová zaliata 12 v. A plánoval som k nej časom dokúpiť ďalšie, keď sa osvedčí. Takže odporúčate radšej poskladať si batériu z jednotlivých článkov. Predajcovia väčšinou uvádzajú, že články v ich zaliatych batériách majú rovnaké napätie, ale to nemusí byť pravda. Vopred ďakujem za rady.

viewtopic.php?f=39&t=732&start=20
http://pavelrichter.net/2012/04/sestave ... -nabijeni/

[Rado]

Po týchto informáciách prehodnocujem svoje rozhodnutie a poobzerám sa po nejakých jednotlivých článkoch LIFePO4. Už som sa tiež dočítal,že pri nových regulátoroch EPsolar ide nastaviť aj maximálne napätie pri nabíjaní a minimálne pri vybíjaní, čiže odpojenie spotrebičov pri jeho dosiahnutí. Pri 12-ť voltovom systéme tých 14,2 v sa mi zdá v pohode,ale 10,8 v mi vychádza 2,7 v na jeden článok a to sa mi zdá málo. Väčšina užívateľov to tu má nastavené na 3 v. Aj keď pravdou je, že keď vezmem do úvahy dĺžku káblov, čo u mňa činí asi 3 m, od regulátora k batérii, napätie na svorkách batérie bude asi v skutočnosti iné ako ukazuje regulátor. Musím to ešte premerať.

[ota]

Při balancování LiFePO4 jsem během zimy zjistil zajímavou věc:
Pokud dosáhne článek napětí 3,6V, začne se mírně zahřívat. Tedy energie, kterou nedokáže pojmout částečně přemění na teplo a vlastně sám sebe balancuje. Jenže to teplo je faktor, který ten článek ničí.
Takže všechny informace prodejců o tom, že "12V zapouzdřená LiFePO4 baterie se balancuje na úrovni elektrolytu" jsou vlastně pravda. Končí to ale degradací nejslabšího článku a tedy ještě větším rozbalancováním celé baterie a nakonec koupí nové baterie.

[honzaL]

Při balancování LiFePO4 jsem během zimy zjistil zajímavou věc:
Pokud dosáhne článek napětí 3,6V, začne se mírně zahřívat. Tedy energie, kterou nedokáže pojmout částečně přemění na teplo a vlastně sám sebe balancuje. Jenže to teplo je faktor, který ten článek ničí.
Takže všechny informace prodejců o tom, že "12V zapouzdřená LiFePO4 baterie se balancuje na úrovni elektrolytu" jsou vlastně pravda. Končí to ale degradací nejslabšího článku a tedy ještě větším rozbalancováním celé baterie a nakonec koupí nové baterie.

Před časem jsem koupil čtyři používané 12V LiFePo akumulátory. Bylo mi řečeno, žečlánky jsou nejspíše vyrovnané. Po navrtání kontaktu na každý článek jsem zjistil, že 2 články uprostřed akumulátoru jsou ujeté asi o 0,2V což je dost. Je jasné, že při provozu jsou tyto články přebíjené a je jich životnost se podstatně krátí.