Aktivní BMS/"přelévací pumpy"

[marko250]

Proto dostal PLC origo kousek na pokusy a jelikoš je myslivna tak vymýšlí vylepšenou variantu.Jen bohužel musí i vydělávat .

[Matess]

zvazuji neco takoveho porad na kolo, ale 14*21dolaru*22kurz me desi a to jsem jeste bez cla

[burda]

OK, Pojďme se složit ať na tom může PLC "vyšívat". Kolik na to potřebuješ času a kolik bude tvůj čas stát, ať víme kolik vybrat ?

[mobilik]

Suhlasim, pridam sa k Vam.

Odoslané z Lenovo Vibe Z2 Pro.

[mopadzi]

>mopadzi
No a teď sis sám odpověděl: "v rámci modulu ty 4 články celkem srovná"! Spoj na modulech všechny A / B na první vstupní pozici a pak všechny A / B na výstupní pozici.

provedl jsem přepojení, zatím to nechodí korektně a to je spojeno 4mm2
články pripojeny 2,5mm2
zítra změním délku připojení krajních modulů, dám moduly na sebe

krajní články vypadají takto :

prostřední bloky takto:

[Matess]

rád se pridam a prispeji

[abrams]

Zdravím ,

super , uděláme start-up . PLC , dej vědět kolik potřebuješ a co za to bude a my se složíme .

Elektronům zdar

[PLC]

Zdravím všechny,
tak dnes odpoledne až dorazí součástky, tak budu moci říci zdali už se to bude chovat tak jak má.
V plánu je následující:
1.) samostatné moduly pro každou baterii s možností je naskládat vedle sebe a přímo propojit přelévací sběrnici. Cílová maximální spotřeba modulu v klidovém / vyrovnaném napěťovém stavu všech článků do cca 30mA.
2.) řídící modul pro systémy do 32 V a pro systémy do 72V, zatím to bude dáno takto, ale mám připravovanou i variantu pro rozsah napětí 12-100V
3.) řídící modul s odměřováním pro možnost deaktivace kulhajících článků a zvýšení vybíjecího výkonu cílenou aktivací pumpy u článku který je napřed nebo se přebíjí.
- funkce by byla taková že modul deaktivuje synchronní buzení -> vyčte hodnotu napětí (již mám otestované odměřování 18-bitů i s kalibrací pro miro Volty).
- změřené hodnoty je možné dále zpracovávat.
- provede komparaci naměřených hodnot a u článků s nížším napětím se provede deaktivace buzení / synchronizace a tím články budou ve stavu absorbování energie z přelévací sběrnice.
- různé režiny řízení by se dali nastavovat pomocí DIP switche, aby se nemuselo neustále hrabat do programu CPU.
4.) Krátce jsem testoval poslední verze na chování v různým frekvencích a napětích článků a jakmile je začnu zapojovat k sobě tak se uvidí výsledek. Co se týče napětí tak modul bude schopen pracovat s napětím článků 2.5 - 15V. Pro variantu na již poptávané NiCd, zde musí být modul změněn pro externí napájení a jiný transformátor - toto by se muselo otestovat.

Když vezmu v úvahu celé dosavadní bádání, tak můj podíl již dávno překročil finanční hranici 30k a tak se snažím z této černé díry doladit co se dá. V srpnu se mi podařilo nastavit a správně ošetřit FETy a jít vlastní spotřebou modulů na minimum a jak jsem psal, tak jsem to vše ještě předělával a předělával. Dnes v posledním prototypu těchto pump je již velmi odtížné osadit desky bez použití masky a tak chci teď tento týden otestovat dva prototypy, na které mám součástky a pak nechat udělat profesionální desky a vyrobit sadu 8 ks pro test na bance, odladit řídící frekvenci a současně doladit řídící modul pro cílené řízení s odměřováním.

Dnes večer se uvidí jestli je již výsledná cesta přímá a bez nějakých nepříjemných zatáček.

Ještě jsem si vzpomněl že při čerpání z článku je také dobré vědět, že řídící frekvence se musí měnit podle jeho napětí, aby byla dosažena maximální účinnost. Toto by mělo být možné při obou variantách řídících modulů.

[PLC]

Tak jsem měl trochu zdržení, ale testuji dvě pumpy jak se to chová.
Nejprve jsem to nechal 48 hodin na 2 článcích a měřil jestli se k sobě stáhnou.
Původní rozdíl byl cca 62mV a konečný rozdíl osciloval mezi 3 - 5 mV.
zde je graf:

Teď zkouším nabíjet jeden článek a měřit zdali nenabíjený bude následovat ten nabíjený. Když to bude makat, tak bych nechal vyrobit sadu 8-mi desek a zkusím to připojit na 8 článků a uvidíme, jak to bude pracovat. V současné době je nabíjený článek o cca 56mV výše než nenabíjený, který se pomocí pumpy snaží k nabíjenému přitahovat.

[vlkazajac]

Chcel by som sa opýtať na váš názor na význam aktívneho BMS. Donedávna som používal pasívne balancéry na 10 - 12 ročných olovených dvojčlánkoch 4,6 V / 200 Ah Fiamm. Rozhádané boli, to je jasné, ale podľa celkového prúdu, ktorý aktuálne tiekol do 24V, nebol prúd na jednotlivom rozhraní väčší ako 1 A.
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... =20#p28443
Pretože balancér nebol v činnosti dlhšie ako 0,5 - 1 hodinu ( a u LiFePo nie je dôvod, aby to bolo dlhšie ), mohla byť strata 2 - 5 Wh. Stojí za to používať aktívny balancér? Koľko tým ušetríte, máte predstavu ?
Z technického hľadiska je aktívny balancér/pumpa samozrejme zaujímavá.

[Matess]

na olovo to nema moc smysl. Olovo je hodne blbu-vzdorne. Samozrejmne i olovo v serii se rozejde, ale prelevani nema moc smysl. U liion a lifepo4 to ale smysl ma. Kapacity jsou kolikrat hodne rozlisne uz jsem totiz videl 200Ah clanek s realnou kapacitou 240Ah a cim vic takovych clanku date do serie, nebo koupite bazarove baterky, tak se kapacity clanku mohou rozchazet i o vice jak 20% a prelevani potom opravdu ma smysl a vrati se. Ja si na kolo postavil baterku z liion clanku 51V/40Ah - clanky jsem nakoupil pouzite a do posledniho je zmeril, seradil a pospojoval tak aby to dalo tech 40Ah. Bohuzel v realnem zivote se to chova uplne jinak nez by clovek cekal. V momente kdy z tech starsich clanku zacnu tahat vetsi proud, tak realna kapacita klesne nekam k 23Ah a 2 clanky odpadnou. Prozatim to vyresim tak, ze k tem slabsim clankum pridam nejake dalsi abych to vyrovnal, ale pokud to bude padat i v budoucnu a nahodne se kapacita menit, tak prelevaci pumpy jsou jediny mozny zpusob jak z tech baterek neco dostat.

[vlkazajac]

Ďakujem za odpoveď. Má to zmysel aj pre olovo, pretože po nabití dosť prudko rastie napätie a spolu s ním aj plynovanie oloveného článku a cesta ku rýchlejšej skaze ( voči ostatným článkom ). Vôbec by som neuberal na dôležitosti balancovania.
Chápem, že pre LiFe je udržanie napäťového stropu absolútna podmienka.

[Matess]

o balancovani ani loupacek - samozrejmne ano. Prelevani u olova nema moc smysl, protoze ucinnost nabijeni je velmi mala.

[PLC]

PLC rozhlas posílá zprávu,
po testování a odhalení minimálního problému a upravení dat pro desky byly tyto dnes odeslány do výroby v množství 8ks.
Měli by dorazit 6.10. a pak se osadí a uvidíme, jak pojedou všechny najednout.
Tento týden ještě zkusím změnu na jiný typ transformátoru jen tak pro ověření.
Jinak jsem zkoušel zmiňovaný test, kdy jsem nabíjel jeden článek a pomocí pumpy sledoval dotování druhého článku, což fungovalo s rozdílem ca 50-70mV skterým se spolu pohybovaly.
Teď jsem zkusil rozdíl článků 130mV tak uvidíme za jak dlouho se potkají v současné době po cca 4h jsou na 85mV rozdílu.
Tak elektronům zdar

[marko250]

Ahoj,podařilo se dílo a spolupracují dohromady.Jakým proudem si zkoušel ten doběh při nabíjení jen jednoho článku s druhým?Vlastní spotřeba a výkonnost se drží na stejných hodnotách jako u zaslaného vzorku ?Budu potřebovat ještě osadit druhou banku s 15ks,ať mám klid v duši,tak netrpělivě čekám na výsledek .

[PLC]

Ahoj, tento týden byl horší než ten minulý, každý den příjezd na základnu po 20.hod a už nezbývala energie na to něco dělat a hlavně jsem byl mimo internet a tak jsem nemohl objednat součástky v dostatečném množství.
Včera jsem poskládal dva kusy pro ověření nových desek a vše funguje jak má. Ještě musím udělat desku pro synchronní generování řídícího signálu. Jinak klidová spotřeba modulu je pod 10mA. V pondělí objednám zbytek součástek pro 8-mi článkový test, do konce týdne by to mělo být zprovozněno a pak se to ověří při nabíjení a vybíjení.
Při testu s nabíjením jednoho článku a druhého připojeného jen pomocí pumpy, jsem použil nabíjecí proud jen 4A a ověřoval jsem bidirekcionální pravidlo ohledně rozdílového napětí mezi články - tzn. čím větší je rozdíl napětí článků tím více nenabíjený článek přijímal přes pumpu energii.
Jakmile to bude sestavené do více článků tak bude proveden test s 10 a 20A.
Pumpa využívá dvou cest pro rovnání napětí a to pulzní předání energie sousedním článkům a distribuovanému předání energie vzdáleným článkům.
Dej mi čas do středy, v úterý jsem si na to vyhranil čas od pozdního odpoledne do kompletního osazení cca půlnoc a pak to ve středu nainstaluji a začnu logovat.
Tady je náhled poslední testované verze

[solárník]

Mám otázku na původní kupované pumpy
http://www.ostrovni-elektrarny.cz/index ... -li-clanky
má s tím někdo už dlouhodobější (nebo alespoň nějakou) zkušenost?
Zajímá mne:

1) Je možné to provozovat samostaně bez dalších balancerů? Píšou tam 6A až 10A max. Zvládne to vyregulovat nabíjení bez toho, aby nějaký článek přejel maximální napětí? Předpokládám, že to asi taky bude záviset na kapacitě a shodnosti jednotlivých článků? Mám na mysli jeden tenhle modul, nabíjet bude Tristar 60A do cca 400Ah/12V banky.

2) Pokud ne, co k tomu ještě doporučujete?

[solárník]

Zatím žádné zkušenosti z praxe?

[mopadzi]

Zatím žádné zkušenosti z praxe?

mám je na 32 článcích 400Ah.
po počátečních rozporuplných pocitech se zdá, že to funguje. Články jsou srovnané na cca 30mV
Dodržet velké průřezy vodičů, je to hodně citlivé na úbytky napětí

[solárník]

Moje v podstatě jediná starost je, když do toho bude Tristar smažit 60A, tak jestli to dokáže vybalancovat nejsilnější článek tak, aby nepřelezl maximální napětí (odčerpávat z něj tak rychle, aby napětí nepřelezlo).

Ta úspěšnost bude asi funkcí
- kapacity připojených článků (při velké kapacitě to balancuje pomaleji)
- max pumpovacího proudu balanceru
- nabíjecího proudu (velký proud to nedokáže vykrýt)
- rozbalancovanosti článků
- popřípadě to bude ovlivňovat i případná nestejná kapacita článků

Tedy to je tolik proměnných, že teoreticky to jde dost špatně popsat, chce to zkušenosti z praxe.

Pokud by to bylo slabé, musel bych ještě přidat paralelní balancery.