Ostrov 950Wp Pernštejnsko, trvale obydlená chata

[frs]

Dobrý den, jedeme příští týden na bledule na Chlébské, bylo by možné někde na 1/2h dát řeč u kafe?
Máte tu s Filipem jednoznačně nejširší záběr... Děkuju Standa frs66@seznam.cz, dále raději mailem...

[LIX]

Všetci s tým lifeypo spokojný, to nie je možné, to je reklama!
Ale ja mu môžem tiež len túto dobrú reklamu potvrdiť. Idem na lifeypo zatial iba mesiac ale s tou gelevou batériou sa to nedá ani porovnať. Síce to bola o polovicu menšia kapacita ako teraz ale výdrž mi pripadá byť minimálne 4 násobne väčšia. Ešte sa mi nepodarilo dostať batériu pod 13,2V. Balancér mi už zafungoval u všetkých 4 článkoch keď som omylom nadstavil vyššie nabíjacie napätie. Batéria mala 14,4V a stále do nej išlo 5,7 A tak som išiel pozrieť na balancéry a všetky kúrili ako radiátory, pozerám čo sa deje a potom som si všimol že som omylom nadstavil zlý typ batérie. Mám iba EP Solar a teraz tam mám nadstavený typ batérie gel aby mi neprebíjalo batériu. Takto mi ju nabije na 14,2V. Tiež ako vata spomínala sa mi strašne páči na týchto batériách že je pri nabíjaní batérie napetie skoro rovnaké až pri konci zrazu stúpne a až vtedy klesá nabíjací prúd. Takto to po úvahe vyzerá že sa batéria dokonca nabije aj rýchlejšie lebo neabsorbuje tak dlho ako gel.

[goodbie]

Také mám radost s Vámi, z popisu je jasný rozdíl mezi olovem a LiFe.
Bylo by možné uvést nějaké informace o Vašem bývalém olovu, pokud již nějaké máte - především zbytkovou kapacitu, sulfataci, případně jinou příčinu jejich rychlého skonu.

Info ohledně starého olova by mohl poskytnout matej, kterému nyní patří. Taky by mě zajímalo, proč tak rychle odešly, co jsem dělala špatně. Já si myslím, že nic zásadního jsem špatně nedělala - nabíjení bylo nastavené podle pokynů výrobce, minimální hodnoty denní napětí jsem tu kdesi už zveřejnila - na podzim. Jde na nich vidět, jak baterky ztrácely kapacitu, poznenáhla už po půl roce je to na grafech znát, jak klesá ranní napětí baterie. Ovšem, matej mě upozornil i na teplotní závislosti olova, které by se měly aplikovat i směrem k vybíjení, nejen k nabíjení, takže bůhví, co vlastně ten graf říká...

edit: jsem ten graf nemohla najít, tak ho sem dávám znovu. Podle křivky max napětí lze dovozovat i teplotu baterií, kvůli teplotní kompenzaci na Tristaru.

baterie.JPG

o jaký typ olova se jednal??

[vata]

Banner rouno.

[goodbie]

Banner rouno.

dobře ale to byly 12v baterie či 2V články případně přesné typové označení. docela mi zajmá ,že tak rychle ztratily kapacitu.

[vata]

Šlo o 12V baterie, viz. výše tohle vlákno.

[goodbie]

Šlo o 12V baterie, viz. výše tohle vlákno.

ano již to vidím trakční baterie i pro solární použití.nic na tom že si myslím že do solárního systému patří pouze batere OPzS sám jsem používal normální startovací bateri 12V120Ah(ale systém na 24V) a to skoro tři roky a to už toho ale baterie začali mít tak akorát dost. a také nevhodně zvolených 12V systém se mi nezamlouvá už kvůli značným proudům tekoucí uplně všude.

[dedo2]

Dobrý den vata,pri prezeraní vášho rozvadzača som videl SDS MACRO LCD,je ešte MACRO SDS,je rozdiel iba v displey a čo všetko sa dá,resp.čo všetko vy meráte a aká je spokojnost.

[vata]

Zdravím, ano, šla jsem do sds, protože na arduino jsem asi hodně líná. Verzi s lcd jsem zvolila proto, že mi připadá dost výhodné vidět přímo v rozvaděči, v jakém stavu se systém nachází. Jinak se ty verze sds macro od sebe neliší, mají 4 ad převodníky, kterými měřím napětí baterie, proud do měniče a proud baterie, přičemž aktuální nabíjecí proud z Tristaru minus proud do baterie mi dá aktuální spotřebu dc větve. Proudy měřím senzory Amploc (viz. zdejší eshop).
Dále to má optické vstupy, z toho 4 SO, takže měřím spotřebu za měničem a spotřebu z DS jednoduchým připojením ac elektroměrů. Další 2 optické vstupy jsem použila pro přepínače, kterými můžu odstavit zátěže i ručně.
Taky měřím napětí záložního DC zdroje, takže jsem schopná zachytit stav výpadku záložního zdroje a nouzově přepnout na baterie (jet na rezervu). SDS taky umí měřit až 32 teplot skrze 2 wire sběrnice, ale to jsem zatím nevyužila, podobně jako pwm výstup, který by se dal v kombinaci se vhodným SW využít pro buzení SR relé.
Jsem s tím velice spokojená - dá se to docela pohodlně programovat v takovém (hooodně) okuchaném céčku, má to i uživatelskou html stránku, kterou jsem využila pro vstup konfigurace. Účel toho zařízení v mé FVE je řízení zátěže, měření, a výpočtu SOC a kapacity baterie. V praxi to tedy vypíná a zapíná měnič, zapíná záložní DC zdroj a přepíná DC zátěž na něj. Všechna data jsou dostupná přes jednoduchý http request, přes LAN se to dá i programovat.
Jediná potíž je přesnost měření - sds macro měří napětí do rozsahu 30V s 1023 ad převodníky, z čehož plyne, že měření proudů je spíše orientační. Narazila jsem i na menší bugy ve firmware, ale nic zásadního.
Pokud chcete vyšší přesnost měření a do budoucna plánujete víc měření (např. měření jednotlivých článků), jděte spíše do arduina. Pokud se spokojíte se 4 ad vstupy a orientační přesností, asi i Vám postačí sds.
Ještě jsem si vzpomněla, že ty sds se od sebe liší napájecím napětím - všechny sice zvládnou 8 - 30V, ale mají 12V, resp. 24V relé, tohle je třeba zmínit při objednávce. Mrkněte na stránky výrobce http://www.merenienergie.cz/ a na jejich fórum.
edit: ještě mě napadlo zmínit, že sds jede i bez uživatelského programu - zkrátka měří a data zpřístupňuje přes vlastní webové rozhraní resp. http dotaz. Vlastní program potřebujete k tomu, abyste ta naměřená čísla proměnil v nějakou akci - například zapnete nějaké relé nebo pošlete mail. A teprve vlastní program umožní využít lcd display nebo comm port, který to taky má (všechny verze sds macro, jen některé jej nemají vyvedený ven).

[matej]

Pokud můžu trošku vyrušit tohle vlákno .. tak se chci podělit o výsledek po obnově původních baterií Banner SBV12-100 z ostrova Pernštejnsko.
První baterie (náhodně zvolená) po dolití tak aby desky byly zakryty, což nebylo víc než 2dl destilky na celou baterku a následné 12-denné desulfataci, jsem provedl kapacitní zkoušku zátězí C/10 - konstantní příkon. (měnič 12-230V se 100W žárovkou na výstupu). Od začátku do vybití na 10,5V to jelo bez přestávky 8 hodin a 15 minut. Účinnost měniče je přibližně 78%. Potom byla baterka znovu dobita a test se opakoval, ale tentokrát na měnič byla pověšena 116W halogénka. Příkon měniče byl 149W. Zde to do 10,5V jelo 6 hodin 20 minut.
Výrobce udává u této 100Ah (C/20) baterky při vybíjení proudem C/10 kapacitu 85Ah s koncem 1,80Vpc.

[Pan Taum]

Takže jim v podstatě nic není a mají kapacitu přes 90Ah?

[SJM]

Matej: při jaké teplotě probíhalo měření?

[vata]

Super. Chce to holt dobrého olověného doktora s trpělivostí
A poučení? Myslím, že podobný problém s rychlou ztrátou kapacity se řeší i zde: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 525#p17525.
Mám tedy pocit, že hlavní problém je v teplotě, které by se měla přizpůsobit i hranice odpojování zátěže u olova. Já odpojovala neustále kolem 12V, takže ke konci byly ty podchlazené baterky nepoužitelné.

[matej]

Ano, v podstatě nic té jedné zatím vyřešené baterce není. Ostatní jsem taky včera dolil a dal na desulfátory.
Teplota 20°C.

[matej]

Jó 12V ale při jakém proudu. 12,0V při vybíjení C/10 znamená že zbývá cca 50%, při malinkém odběru např. C/30 a méně to ale znamená že jsme pod 15% což je moc špatně. Ale je pravda závisí na teplotě. Holt chce to mít počítadlo Ah, z toho počítat SOC a odpojovat dle toho např při 50% nebo dřív.

[SJM]

Možná podobný vliv se projevil i na olověných akumulátorech u admina.

[Pan Taum]

Nemáš tam na chatě elektrický bojler nebo nějaký podobný žrout elektriky? O půl dvanácté plné baterie a celý den se mohla alespoň ohřívat voda "zadarmo". Nebo prodávat elektriku sousedům...

[vata]

No jo, když svítí, tak nejpozději druhý sluneční den je nabito a do oběda je vyrovnán energetický účet za noc. Budu časem rozšiřovat o další 200Ah sadu, což ovšem moji relativně nízkou spotřebu "nevylepší".
Jinak, učím se generovat grafy v jquery flotu, ten dnešní je takový hezký, barevný, skoro až abstraktní S pohledem na ty kudrlinky výkonu měniče si říkám, že by nebylo špatné najít nějaký efektivnější způsob filtrace - nejen prosté průměrování z vícero vzorků...
Anebo nefiltrovat a raději se kochat

[vata]

Domácnost rozšířena o 500W remosku. Nemá chybu - měnič se ani nerozhučí, stačí oblačno a dá se péci, doporučuju

[vata]

Zprovoznila jsem za velké pomoci kamaráda spotřebu přebytků do vody z dražického 50l bojleru, SSR ERI DIN / 10A a SDS.
Topné těleso bojleru jsme upravili zapojením dvou 1kW spirál do série, jak poradil drama, takže bojler má teď příkon 500W, což je pro tento účel úplně akorát.
S ssr byla potíž konstrukční - je sice na DIN lištu, ale do rozvaděče se nevejde kvůli své hloubce.
Řízení ssr: SDS Macro má PWM výstup s frekvencí od 2Hz, problém je ale, že střídu je možné nastavovat do PWM FM v celých číslech, takže pro tento účel bylo možné použít frekvenci 10Hz s regulačním krokem 10%, jak má drama. Bohužel, ERI je hodně pomalé, takže spínání ani v 10Hz nefungovalo uspokojivě. Použila jsem tedy jiný výstup SDS D0, PWM cyklus je vyřešen ručně v SW, a běhá to teď v 10 sec dlouhých cyklech - o PWM se tedy snad ani nedá hovořit. Ale zdá se, že to funguje docela dobře.
SDS v mém řešení nemá žádnou závislost na Tristaru, takže v jeho SW je detekce floatu (čeká se na pokles napětí z absorpčního na float), která teprve povolí režim spotřeby přebytků, a v něm pak jednoduchým, napětím řízeným regulačním kolečkem alla drama docela spolehlivě drží napětí těsně pod floatem a nutí tak regulátor do maxima. Režim spotřeby přebytků se deaktivuje po poklesu napětí pod nějakou prahovou hodnotu nastavenou tak, aby bylo jisté, že se jí baterie v noci dotknou a umožnila se absorpce následující den.
Denní výkony mé FVE jsou tedy od nyní praktickým maximem