Desulfatace - obnova kapacity Pb aku

[dragon_cb_cz]

Pokud by se dal "sehnat" za 300 tak neváhám (možnost "zbastlit" asi není úplně můj případ, na tohle mám ruce dost levé) - a běžná cena "hotových" je bohužel trochu výš než 300. Každopádně díky za informaci.

[matej]

No dobrá .. tak hotový ne, ale kompletní stavebnice bez chladiče za tu cenu se dá sehnat, např.
http://www.ebay.com/itm/12V-Basic-Batte ... 2eb68f2c10

[Pan Taum]

courtiestown01 můžu doporučit - slušný člověk, se zájmem, velice kvalitní výrobky za solidní cenu.

[dragon_cb_cz]

courtiestown01 můžu doporučit - slušný člověk, se zájmem, velice kvalitní výrobky za solidní cenu.

A kupoval jste stavebnici nebo hotový produkt? Případně jakou variantu (low power/ high power)? Máte odměřené (nebo zjištěné od výrobce) parametry (frekvence, síla pulzů)? Pokud vycházejí z toho zapojení na které na webu také dávají odkaz tak by to mělo být cca 1kHz a 5A, ale nikde na svém webu to nepíšou.

[matej]

Bude to zhruba tak, soudě dle rozměrů cívek těch 5A to bude mít a frekvence, ta zas tak důležitá není, od kHz 1 do cca 5 kHz je OK.

[Zbyněk Mulač]

Řešení sulfatace pomocí konstantního zvýšeného DC napětí, které popisujete, může v mnoha případech baterii oživit. Má ovšem jednu - ačkoli skrytou, ale poměrně velkou - nevýhodu: Při dlouhodobějším zvýšeném potenciálu na elektrodách nastává koroze mřížky. Míra sulfatace se může snížit, naměříte lepší kapacitu a CCA, ale daní za to je oslabení spojení mřížky a aktivního materiálu. Takže odstraňujete léčitelnou nemoc - sulfataci -, ale "lékem" který přináší nemoc neléčitelnou tj. korozi a následný předčasný rozpad elektrod, což se projeví jako zkrat mezi články. Takže fakticky zkracujete životnost baterie protože zkrat mezi články je (pokud pomineme některé "metody" založené na vyplachování článků) konečnou stanicí.
Dalším úskalím je značný úbytek H2O při dlouhodobějším přepětí, takže touto metodou nelze reparovat uzavřené (VRLA) baterie aniž by si člověk udělal přístup k článkům za účelem dolití vody (čímž padá záruka). A už vůbec takto nelze reparovat GELové baterie.

Asi se každý bavíme o něčem jiném, navíc já zmiňoval, že jde o řízený proces, tedy rozhodně ne to, že na baterii dáme 30V a necháme to tam den. Já se bavím o bateriích v takovém stavu, kdy nabíjení běžným nabíječem vůbec nezačne, protože napětí vyskočí a proud neteče. Věřte či nikoli, ale proud skrz zasulfatovanou baterii začne procházet velmi brzy, během pár minut, pokud se to nestane, je to celkem bezpředmětné. Pokud se to stane, napětí se stahuje a začíná standardní nabíjecí proces. Berte na vědomí, že nejsme žádná laboratoř a na uvedené postupy jednoduše není příliš času, většina zákazníků totiž baterii potřebuje hned!!! To HNED dvakrát podtrhuji. A my to řešíme do dvou dnů.

Také se domnívám, že se jedná o stav, který se řeší v životnosti baterie tak jednou maximálně 2x. Nevím do jaké míry má nějaký význam tomu věnovat usilí několika denního nebo týdenního nabíjení (obvzláště pokud baterii opravdu potřebuju) a na konci je slušná šance, že stejně baterie již bude fungovat velmi špatně.

Hlavní důraz bych vedl na to, aby se taková situace nemusela vůbec řešit, a tedy baterii udržovat v nabitém stavu, nic lepšího a levnějšího pro ni udělat nemůžete

[matej]

Já se bavím o bateriích v takovém stavu, kdy nabíjení běžným nabíječem vůbec nezačne, protože napětí vyskočí a proud neteče.

Ano, stejné případy řeším taky, nicméně to jsou ty nejhorší případy. Většina uživatelů ostrovních systémů má baterie ve stavu, kdy mají pouze více či méně sníženou kapacitu.

Věřte či nikoli, ale proud skrz zasulfatovanou baterii začne procházet velmi brzy, během pár minut, pokud se to nestane, je to celkem bezpředmětné.

Ano, i při pulsní desulfataci baterie většinou reagují do několika minut (snížením napětí, tj. začne nabíjení) nicméně mám zkušenost, že při pulsní desulfataci u těžkých případů někdy trvá i několik dnů, než se hustota začne zvedat, ale konečný výsledek je přesto mnohdy výborný. Jakou máte přibližně úspěšnost? Tj. jaké procento baterii se vám podaří Vaší metodou oživit?

Také se domnívám, že se jedná o stav, který se řeší v životnosti baterie tak jednou maximálně 2x. Nevím do jaké míry má nějaký význam tomu věnovat usilí několika denního nebo týdenního nabíjení (obvzláště pokud baterii opravdu potřebuju) ...

Pokud se jedná o startovací baterii do auta, motocyklu apod. tak chápu že lidi ji potřebují mít co nejdříve. Já se však zaměřuji především na baterie v ostrovních energetických systémech, kdy se bez baterii systém prostě vůbec neobejde ani na Vámi zmíněné dva dny, takže je nelze prostě vzít a někam odvézt. Přeprava taky něco stojí a firem, které tohle dělají, zas tak hodně není. Z vlastní zkušenosti na Moravě a na Slovensku vím že většina prodejců autobaterii nad zesulfátovanou baterii mávne rukou a to i když je v záruce, protože je to "chyba obsluhy" - v podstatě mají pravdu. Navíc u ostrovních systémů jsou tyto baterie často velké a těžké, takže mnohdy je nelze jednoduše přepravovat, nemluvě o tom, že by se takovéto baterie bez náležitého povolení přepravovat ani neměli. Chtěl bych vidět, jak např. LUI z tohoto fóra naloží svých zesulfátovaných 50 kWh a odveze je někam na dva dny. Pořídit si pulsní desulfátor a připojit ho na baterii je podle mne pro mnoho lidí mnohem přijatelnější řešení a nepovažuji to za tak velké "úsilí", které by většina majitelů ostrovních systémů nebyla ochotna svému systému věnovat. Myslím si to i přesto, že samotná pulsní desulfatace trvá déle, ale zato není potřeba nad tím stát a nic kontrolovat (leda tak možná hustotu pokud člověk chce sledovat průběh), uživatel má jistotu že proces je naprosto bezpečný a nemá prakticky žádné nežádoucí vedlejší účinky.

... a na konci je slušná šance, že stejně baterie již bude fungovat velmi špatně.

Pokud před desulfatací po zkušebním "plném možném" nabití má baterie více než 12,0V (resp. 2,0V na článek) , toto napětí si udrží alespoň 12 hodin a není starší než 3-4 roky, tak zatím mám zkušenosti, že prakicky každá takováto baterie funguje po pulsní desulfataci naprosto bezproblémově. U těch, které si >12,0 před desulfatací neudrží, je to již různé.

Hlavní důraz bych vedl na to, aby se taková situace nemusela vůbec řešit, a tedy baterii udržovat v nabitém stavu, nic lepšího a levnějšího pro ni udělat nemůžete

V tom s Vámi naprosto souhlasím.

[PavelR]

Matej: a hlavne co se desulfatace tyce - pokud se to podari ozivit natolik aby to uzivateli opet stacilo pro provoz tak to setri nemale penize respetkive oddaluje nakup novych aku ktere jsou v ostrovnim systemu v podstate to nejdrazsi

[matej]

PavelR - přesně tak! Při ostrovních systémech je kapacita většinou mnohem větší než co by odpovídalo jedné autobaterii .. takže se dostáváme do zcela jiné roviny uvažování, co je výhodné a co ne, než u startovacích baterii. Třeba to co popisuji v článku na wiki .. z 2 x 100 Ah zesulfátovaných 2x 2,5 Ah obnoveno na 38 resp. 48 Ah .. to jsou ušetřeny tisíce Kč.
A to ani nemluvím o vlivu na naši milovanou matičku Zemi.

[PavelR]

PavelR - přesně tak! Při ostrovních systémech je kapacita většinou mnohem větší než co by odpovídalo jedné autobaterii .. takže se dostáváme do zcela jiné roviny uvažování, co je výhodné a co ne, než u startovacích baterii. Třeba to co popisuji v článku na wiki .. z 2 x 100 Ah zesulfátovaných 2x 2,5 Ah obnoveno na 38 resp. 48 Ah .. to jsou ušetřeny tisíce Kč.
A to ani nemluvím o vlivu na naši milovanou matičku Zemi.

jen k tomu vlivu podle me horsi vliv na prostredi maj lidi nez akumulatory samotny. ja kdyz likviduju baterku odevzdam do nebezpecnyho odpadu k reckylaci ci dalsimu vyuziti ci proste likvidaci nejak setrne a ne ze bych ji vyhodil do prirody.

Proto napriklad neberu to kdyz nekdo argumentuje ze nicd jsou spatny. napr koupim stary nicd nekdo by je uz nechal zlikvidovat ale ja je jeste chvili budu pouzivat a pak je dam stejne zlikvidovat. a kadminum se urcite pouziva i jinde nez v baterkach

[MilanK]

Dneska snad baterku do přírody nikdo nevyhodí. U nás dávají tuším 7Kč za 1kg olověné baterie.

[matej]

Tak jasně .. nemyslel jsem to tak, že lidé masivně vyhazují špatné baterky do přírody nebo do popelnic (i když i to se občas stává). Jenomže ani ta recyklace není proces bez vlivu na životní prostředí. Především určitě to nebude recyklace stoprocentní. Dále je potřeba si uvědomit, že v procesu recyklace je potřeba nějaká energie, nějaké zařízení které je potřeba vyrobit, baterku je potřeba dopravit do recyklačního závodu a následně získané suroviny odvézt k dalšímu zpracování ...
Takže - recyklace je lepší než baterku vyhodit někam, ale desulfatace (nejlépe přímo na místě) je lepší než recyklace.

[rimi]

JJ, recyklace az naposled, musime ten konzum trochu sabotovat.
Povedlo se mi z 7mi vadnych LCD monitoru vyrobit 6 funkcnich pouhou vymenou kondiku ve zdroji.

[jhladik]

JJ, recyklace az naposled, musime ten konzum trochu sabotovat.
Povedlo se mi z 7mi vadnych LCD monitoru vyrobit 6 funkcnich pouhou vymenou kondiku ve zdroji.

přesně tak. Pěkně dle zásady: reduce, reuse, recycle

[vata]

Mě se před 6 lety podařilo sekundáčem slepit cosi v inkoustové tiskárně, které se po skončení záruční doby utrhlo jakési to "kurvítko" (krásné slovo), a tisknu na ni dodnes

[Zbyněk Mulač]

Samozřejmě, že má větší význam pokoušet se něco udělat s baterií za desítky tisíc než z baterkou za 1500,-

Co se týká úspěšnosti zprovozněných baterií je to myslím tak 70% ve prospěch. Především sulfatace u autobaterií a motobaterií, je myslím mnohdy mnohem hlubší než u baterií v solárních systémech. V článku na wiky se píše že desulfatace autobaterie trvala 13 dnů. Je otázkou co by se stalo, kdyby nabíječ, kterým byla před tím nabíjena 24h byl na baterii nechám připojený další 2-3 dny. Spousta lidí po ukončení nabíjecího procesu nabíječ odpojí, jenže pokud je to standardní nabíjecí program, kdy se nabíjení utne při poklesu proudu na 1/10 In, a napětí 14,4V +- pak baterie ještě nabita není a to možná i z 20%. Velmi často nabíjení baterie 1 den vůbec nestačí.

To co velmi úspěšně používáme k nápravě těžkých případů je speciální zdroj proudu. Zdroj drží konstantní nabíjecí nastavený proud tak dlouho dokud nedojde k zahustění, ale zase se musí sledovat jestli se stav zlepšuje (což ovšem bohužel u denšních uzavřených baterií často nejde).

Můj osobní názor je prostě takový, že normální nabíjení stačí v naprosté většině případů, jenže to nabíjení musí být důsledné a často musí trvat déle než vychází prostými výpočty o dodané kapacitě (bavíme se o bateriích nějakým způsobem poškozených-zasulfatovaných).

Pulzní nabíjení asi ničemu neškodí, ale je na zvážení, zda je vůbec třeba. Netuším jak by se dalo vůbec objektivně porovnat s normálním nabíjením, leda pořídit dvě stejné baterie, vybít na danou hodnotu nechat stát, zasulfatovat a pak laborovat s dosaženou kapacitou, jenže jak dlouho nabíjet normálním nabíječem a jak dlouho pulzním? Prostě se domnívám, že v obou případech by se nějakým způsobem dosáhlo +- stejného konečného výsledku.

Ještě možná jeden postřeh k článku na wiki, test VRLA 26AH baterie. Pokud se dělá kapacitní test jak by mělo být, tak se nedělá konstantní zátěží (nevím jak to bylo děláno v tomto případě, asi žárovkou), ale dělá se proměnnou zátěží, tak aby proud v kterémkoli okamžiku testu byl 1,3A , tedy 26/20. Protože jak klesá napětí na baterii, klesá i vybíjecí proud tekoucí přes pevnou zátěž, čímž se "zvyšuje" výsledná kapacita. Nicméně pro porovnání to samozřejmě stačí, shoduji se v tom, že baterie po určité době užívání lepší svoje parametry. Zase by stálo za to zjistit, jakou by baterie měla kapacitu, kdyby se jí věnovala taková nabíjecí péče jako se baterii věnovala pro účely testu desulfátoru....čili prosté připojení na 5 dnů na napětí 13,75V stabilizovaného zdroje....

Co se týká baterií 100Ah Napajedla, prosím ta fotka co tam je, to bílé, NENÍ sulfatace (jsem o tom bytostně přesvědčen, ale možná, že snímek klame), ale je to fleece mezi deskama, protože baterie je typu AGM, a tohle bílé je prostě ono skleněné rouno obsahující elektrolyt... Pokud otevřu jakokouli AGM baterie bude obrázek stejný, desky nejsou zality volným elektrolytem, ten je absorbován v rounu. Konec konců stejný princip jsou motocyklové baterie, laicky nazývané gelové, do kterých se elektrolyt nalývá před uvedením do činnosti, následně se zasákne a pak se baterie uzavírá, elektrolyt úplně zmizí v deskách a nosiči (skleněné rouno).

[mypower.cz]

Pokračování: Desulfátor aneb zařízení pro obnovení kapacity olověných baterií

[Petr]

Zdravím, měl bych dotaz na Matěje: V jakých časových intervalech se zhruba pohybujeme, když olověnou 100Ah baterii vybijeme třeba na 11.5V už bez zátěže a necháme svému osudu? Kdy začne sulfatace tak, aby to mělo zásadní vliv na kapacitu baterie? Okamžitě, nebo řádově hodiny, jednotky dnů, týdny? Díky za informaci.

[matej]

Aby byl vliv zásadní, jsou to dny.
Aby byl vliv měřitelný, stačí hodiny.

[kybos]

Stačí pro zamezení sulfatace u zcela vybité baterie zahájit nabíjení velice malým proudem (C/10000), nebo pokračuje sulfatace i během tohoto slabého nabíjení až do dosažení plně nabitého stavu?

Odpověď na tuto otázku je pro mne klíčová z pohledu využití Pb akumulátoru v solárním systému. Pokud totiž i při malém nabíjecím proudu sulfatace neprobíhá, stačilo by v noční době nízkého tarifu (poloostrov) zajistit aby se baterie alespoň minimálně nabíjela a šetřit si nabíjení na den, kdy bude dostatek proudu z FVE. Pokud sulfatace probíhá bez ohledu na směr proudu pouze v závislosti na stavu vybití akumulátoru, mělo by smysl v noční době NT zahájit nabíjení maximálním přípustným proudem z DS tak, aby se sulfatace projevovala co nejméně a tím prodloužit žalostně malou životnost olověných akumulátorů.