Obnovitelné energie přinesly 11 milionů pracovních míst

[karelkilian]

Přeji dobrý den,

a protože je tu pátek, připravil jsem pro vás další článek ke čtení, zamyšlení a diskuzi. Tentokrát se podíváme na to, jaké pozitivní dopady mají obnovitelné zdroje energie na zaměstnanost.

Karel Kilián

Obnovitelné energie přinesly 11 milionů pracovních míst

Využívání obnovitelných zdrojů energie přináší nesporně celou řadu kladných dopadů. Nejčastěji se mluví o příznivém vlivu na životní prostředí, zejména o nulových emisích, nicméně pozitiva najdeme i jinde. Magazín Forbes přišel počátkem tohoto týdne s informací, že díky obnovitelné energii vzniklo již 11 milionů pracovních míst.

Konkrétně uvádí, že na celém světě bylo v roce 2018 v sektorech, jež nějakým způsobem souvisejí s obnovitelnou energií, zaměstnáno jedenáct milionů lidí. Číslo vychází z nejnovější výroční zprávy Mezinárodní agentury pro energii z obnovitelných zdrojů (IRENA) „Renewable Energy and Jobs“.

Rostoucí trend vede Asie

Proti předchozímu roku se jedná o nárůst o 700 tisíc pracovních míst, což představuje vzestup o téměř sedm procent za pouhý jeden rok. Největší rozmach zaznamenaly v uplynulém roce země jako Malajsie, Thajsko a Vietnam. Absolutními lídry jsou nadále Čína (zde najdeme 39 % pracovních míst), Brazílie, Spojené státy, Indie a Evropská unie.

Vysokou koncentraci pracovních míst v oblasti obnovitelných zdrojů energie lze zaznamenat především v asijských zemích, které se stále více etablují jako výrobci a vývozci fotovoltaických panelů. Není bez zajímavosti, že na 32 % pracovních pozic najdeme ženy.

Tento trend by mohl podnítit důvěru v obnovitelné zdroje energie v ostatních zemích, protože technologie se zlepšují a náklady na ně neustále klesají. Generální ředitel IRENA Francesco La Camera k tomu říká: „Vyhlídka na vytváření pracovních míst podporuje globální agendu udržitelného rozvoje a měla by povzbudit všechny země, aby se silněji angažovaly v obnovitelných zdrojích energie.“

Lze celkem spolehlivě předpokládat, že průmysl, související s využíváním obnovitelných zdrojů energie, zaujme místo neudržitelných průmyslových odvětví založených primárně na spalování fosilních paliv.

Miliony zaměstnanců

„Obnovitelné zdroje stojí na třech hlavních pilířích udržitelného rozvoje - environmentálním, ekonomickým a sociálním,“ uvedl La Camera. „Vzhledem k tomu, že globální energetická transformace nabírá na síle, posiluje tento rozměr zaměstnanosti sociální aspekt udržitelného rozvoje ...“

Technologie obnovitelných zdrojů energie přitom vytvářejí pracovní místa v celém dodavatelském řetězci od výroby, přes prodej, distribuci a dopravu, až po instalaci. Nejvíce se na zaměstnanosti podílí solární energetika, ve které pracuje 3,6 milionů lidí.

Následují projekty postavené na využívání kapalných biopaliv (2,1 milionů), vodní (2,1 milionů) a větrné energie (1,2 milionů). Obnovitelné zdroje například pomohly vytvořit pracovní místa v dříve izolovaných komunitách v Africe a Asii.

Slunce, biopaliva a voda

Většina aktivit v oblasti větrné energetiky se zatím odehrává na pevnině, kde dominuje Čína, následovaná Německem. Instalace „větrníků“ v pobřežních vodách USA nabízí další příležitosti a mohla by využít stávající odborné znalosti a infrastrukturu z odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři.

Biopaliva zaznamenala 6% růst a v současnosti má díky nim práci až 2,1 milionu lidí. Pomalu roste i segment vodní energie, kde největší instalované kapacity najdeme v oblastech jejich přirozených zdrojů. Konkrétní čísla vypadají dle IRENA následovně:

• Solární/fotovoltaická energie: 3 605 tisíc pracovních míst.
• Spalování kapalných biopaliv: 2 063 tisíc pracovních míst.
• Vodní energie: 2 054 tisíc pracovních míst.
• Větrná energie: 1 160 tisíc pracovních míst.
• Solární vytápění/chlazení: 801 tisíc pracovních míst.
• Energie z pevné biomasy: 787 tisíc pracovních míst.
• Bioplyn: 334 tisíc pracovních míst.
• Geotermální energie: 94 tisíc pracovních míst.

Ne všude jsou ale obnovitelné zdroje energie příčinou rostoucího počtu pracovních míst. Zatímco v Indii, jihovýchodní Asii a v Brazílii byl zaznamenán nárůst, USA, Japonsko a EU hlásí pokles. Příčinou klesajícího trendu je především zvyšující se míra automatizace, díky které je pro určité úkoly zapotřebí méně lidí.

Jak vnímáte dopad obnovitelné energie na vznik pracovních míst?

Zdroje: forbes.com, irena.org, irena.org.

[rva]

Pokud přejdeme na výrobu elektřiny třením liščího ohonu o ebonitovou tyč, tak zaznamenáme fenomenální kladný vliv na zaměstnanost, kdy každý bude třít od rána do večera a ještě stále by pár miliard zaměstnanců scházelo. Proto je lepší, když staré technologie jsou nahrazovány takovými, které nemají vysoké pořadavky na nové zaměstnance, optimálně, když by nepotřebovaly zaměstnance žádného.
A tady by bylo zajímavé, jak je na tom v porovnání nějaký klasický energetický zdroj uhlí/plyn/jádro v porovnání s nějakým zeleným fotovoltaika/biomasa co se týče potřeby pracovníků na vyrobenou MWh.

[dracekvo]

Jsem rád že se pomocí zdražování elektřiny zaplatí evropská střední třída zaměstnanost v číně.

[unicast]

Když si někde přečtu, kolik něco vytvořilo nových pracovních míst, vždycky se zarazím a pokládám si otázku "fajn, ale kolik jiných pracovních míst díky tomu zaniklo?"

Neboli ono staré bastiatovské "co je vidět a co není vidět", nově vzniklá pracovní místa v odvětví X vidět jsou, zaniklá pracovní místa v odvětvích jiných ne.

[ikovlabs]

Mas recht - napr. dratenika uz nesezenes - kua.

[rva]

Tak jsem se podíval na produktivitu různých způsobů výroby elektřiny a dle http://www.aei.org/publication/inconven ... al-worker/
vyrobí jeden pracovník v řetězcí výroby elektřiny v uhelném průmyslu stejně elektřiny jako 2 pracovníci v plynárenském průmyslu a stejně jako 79 pracovníků ve fotovoltaickém průmyslu.
Což je pro fotovoltaiku celkem bída. Nebýt jí, tak by 79-2= 77 pracovníků mohlo dělat něco užitečnějšího a dva by přešli do plynové elektrárny.

[jahodovák]

Tak jsem se podíval na produktivitu různých způsobů výroby elektřiny a dle http://www.aei.org/publication/inconven ... al-worker/
vyrobí jeden pracovník v řetězcí výroby elektřiny v uhelném průmyslu stejně elektřiny jako 2 pracovníci v plynárenském průmyslu a stejně jako 79 pracovníků ve fotovoltaickém průmyslu.
Což je pro fotovoltaiku celkem bída. Nebýt jí, tak by 79-2= 77 pracovníků mohlo dělat něco užitečnějšího a dva by přešli do plynové elektrárny.

Asi tam zapoměli započítat pracovníky kteří se starají o výrobu nového uhlí,nebo plynu..

[Matess]

problem je tak trochu ve srovnavani nesrovnatelneho... uhli je fajn a je levne, ale kdyz si uvedomite za kolik nam cez tuto energii prodava a soucasne za kolik od nas vykoupi prebytky je zcela pochopitelne, ze se solarni energii dari. Kdyby nam cez dal elektrinu za 0,5-1 korunu za kWh skoro nikdo by zadny solar neresil.

Podobny pohled mam i na elektricka auta... kdybychom za naftu platili 6 korun za litr, nebo kolik ze to stoji bez spotrebni dane - kdo by chtel elektricke auto?

Vsichni se tady pokousime o nejakou usporu a nezavislost, ale na rovinu to uspora neni, protoze je solar levny, ale ta uspora je, protoze jsou tu aktualne nejaka pravidla a musime se jimi ridit.

[joseff]

problem je tak trochu ve srovnavani nesrovnatelneho... uhli je fajn a je levne, ale kdyz si uvedomite za kolik nam cez tuto energii prodava a soucasne za kolik od nas vykoupi prebytky je zcela pochopitelne, ze se solarni energii dari. Kdyby nam cez dal elektrinu za 0,5-1 korunu za kWh skoro nikdo by zadny solar neresil.

Podobny pohled mam i na elektricka auta... kdybychom za naftu platili 6 korun za litr, nebo kolik ze to stoji bez spotrebni dane - kdo by chtel elektricke auto?

Vsichni se tady pokousime o nejakou usporu a nezavislost, ale na rovinu to uspora neni, protoze je solar levny, ale ta uspora je, protoze jsou tu aktualne nejaka pravidla a musime se jimi ridit.

Otázkou je, jestli se na to všechno dokážeme dívat reálně a všechno opravdově spočítat a vyčíslit:

Kolik skutečně stojí vytěžení uhlí, jeho úprava a doprava, zpracování odpadu, který po něm zbude (nejen během těžby, ale také po spálení), kolik stojí důsledky vypouštění plynů po jeho spálení do ovzduší a léčba těchto následků??? Kolik stojí výroba technologie na těžbu uhlí a sanace škod, které způsobí? Kolik stojí technologie na výrobu elektřiny spalováním uhlí, její likvidace a sanace škod způsobená spalování, dopravou uhlí, atd. atd.??? Jak je to všechno recyklovatelné a znovu upotřebitelné??? Jakou to má všechno životnost???

Kolik oproti tomu stojí těžba surovin, doprava atd. surovin pro výrobu technologie na zachytávání slunečních paprsků? Kolik stojí to, že nám slunce každý den svítí na panely??? Jaké to má vedlejší následky a jak to během provozu škodí??? Jak je to všechno recyklovatelné a znovu upotřebitelné??? Jakou to má životnost???

Dokážeme si doma postavit technologii na výrobu elekřiny spalováním uhlí??? Dokážeme si doma postavit technologii na výrobu elekřiny ze slunce??? Jaké to má všechno důsledky a dopady na okolí???

[youda]

Přesně.
Náklady na těžbu fosílí jsou minimální a výsledná cena je z 99% jen marže, daně, přirážky a výpalné. Nefňukám nad tím,že je energie drahá, ale štve mne, jak se firmy a vlády pakují na něčem, na čem nemají skoro žádnou zásluhu. Jen to vyhrabou z hlíny a hodí do kotle. A vlády? Ty jen ustanoví daň a zveřejní číslo účtu. To se jim pak žluťásky sypou...

Občas teď na mne skáčou reklamy nějakých uhlobaronů a když čtu ty demagogie co v těch reklamách tvrdí, tak jen kroutím hlavou. Nejhorší je, že spousta lidí jim to fakt věří.

Joseff,
a vtipný je, že defakto nic z vybraných zisků nejde na odstraňování následků fosilního energetického průmyslu. Zlaťáky se po cestě rozkutálely a nakonec zbydou všude jen vykutané doly, haldy kouřící hlušiny a zástupy dělníků s rakovinou plic.

[NOPARasito]

Uhli je vsech, tudiz zadarmo. Ale ne pro vsechny. Tak jako vse. Skladky napriklad u nas. Za par penez prodas pozemek, na kterym se za tezky penize vytezi pisek a nekdo se napakuje, pak co s tou dirou???
Zpenezit znovu!!! Naperou tam sracky jako komunalni odpad a pak rychle rict, ze je to zpet statu.
Ale to, ze to nici podzemni vody a kontaminuje pudu uz zas ma na starosti STAT, tudiz my vsichni.
Sakra, takhle je to ze vsim
Danovi poplatnici zaplati elektrarny a rozvody.
Fabriky co rejzujou a zatezuji maj kW za pusu a ty to jako obcan zas odskaces.
Tusim se jim Fotovoltaika trochu vymkla z kontroly pro takove jako jsme my.
To budou muset poresit, jinak nebou za chvilu mit na kom parazitovat!!!!!

[NOPARasito]

Barel ropy cca.158lit za 65$.
Benzinu a Nafty je lehkym odhadem 70% ropy.
158lit a z toho 70% je 110lit, kdyz to napocitam, ze by se to delalo jen kvuli palivu tak mi vyjde 65*22=1430/110=13kc/lit a te je bez zpracovani.
Takze tusim tato komodita jakozto palivo je urcena k likvidaci a ne vydelku.
Neni to udelany na to, ze jim jako pitomec zaplatis schvalenou likvidaci odpadu a to si jeste k tomu ten stroj co to likviduje koupis a jak jsi spokojenej a stezovat si clovek muze akorat sam na sebe.
V dnesni dobe jiz volba je. A dokonce byla jiz pred 100lety, ale schvaleni likvidace odpadu z ropy bylo silnejsi.
Celkove je svet udelanej na spotrebu vsech uhlikovejch energii.
Zas tak spatna cesta to neni, jen s jakou ubohou ucinnosti. S uhlikem si planeta lehce poradi. Holt bude rust vice vegetace, ras atd. Ale co ta teplota uvolnena z tech procesu.
Uvedomuji si kolik je tam ulozene solarni energie?????
Kdy uz zacnou na vysokejch skolach ucit pravdive veci.

[joseff]

Joseff,
a vtipný je, že defakto nic z vybraných zisků nejde na odstraňování následků fosilního energetického průmyslu. Zlaťáky se po cestě rozkutálely a nakonec zbydou všude jen vykutané doly, haldy kouřící hlušiny a zástupy dělníků s rakovinou plic.

Přesně tak. A přesně to je pro mě důvod, proč hledám jiný způsob zaobstarání energie... Nelíbí se mi to a jediné, co s tím mohu udělat je - nepodporovat to!

[unicast]

Otázkou je, jestli se na to všechno dokážeme dívat reálně a všechno opravdově spočítat a vyčíslit

Přesně. Na to zatím dojel každý socialismus -- na neschopnost ekonomické kalkulace. Soudruzi ze SSSR onehdá zaměstnali GRU tím, aby v obchodech v Londýně a v New Yorku zjistila, za kolik se prodává košile, ponožky, pecen chleba apod., protože oni sami naprosto netušili, za kolik by se to mělo prodávat. Čím víc cena obsahuje regulovaných nebo zdaněných položek, tím méně známe skutečné náklady, tím méně jsme schopni ekonomické kalkulace a tím blíž máme ke krachu. Bohužel současný EU socialismus tohle nechápe a dojede na to dříve či později úplně stejně.

[rva]

Joseff,
a vtipný je, že defakto nic z vybraných zisků nejde na odstraňování následků fosilního energetického průmyslu.

Dle horního zákona společnost odvádí každoročně prostředky na zvláštní účet, ze kterého se hradí rekultivace. Dle https://oenergetice.cz/elektrina/promen ... ivace-v-cr
"Financování rekultivačních činností je zajišťováno dvěma způsoby. Jednak z povinných finančních rezerv na sanace a rekultivace společností provádějících těžbu. Dále potom z odvodů těžebních společností. Každá licencovaná těžařská organizace je dle horního zákona povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů. Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny těchto nerostů.

Z těchto odvodů převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého jsou tyto prostředky použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených těžbou. Zbývajících 75 % převede báňský úřad do rozpočtu obce na jejímž území se dobývací prostor nachází a využití těchto prostředků není nijak účelově vázáno. Obec dostává také roční úhradu za každý hektar plochy dobývacího prostoru. Jedná se o částku v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč za hektar ani tyto prostředky nejsou nijak účelově vázány v obecních rozpočtech."

[brumlaj]

Krásně to rva shrnul. Vybere se almužna a ani ta není vlastně určena na rakultivaci, neb si s ní obec může nakládat dle svého uvážení. Klasický Český byrobordel jak by možná podotknul Abrams. My ostatní nakládání s onou almužnou nazýváme Tunelínem_XXXX. Možná by se nalezly černé vovce kterým to připadá odpovídající či dokonce nadnesené. Ale díky rva že jsme nemuseli pátrat jak se s prostředky (ne)hospodaří.

[rva]

Obce díky průmyslu získávají extra prostředky k vlastnímu využití a jejich občané tam nalézají práci. Je jen na obcích, k čemu získané prostředky užijí. Rekordmanem je Trnávka s Chvaletickou elektrárnou, kde na občana obec získá přes 40 000,-Kč ročně na dani z nemovitosti. Předpokládám, že mezi protestujícími moc obyvatel Trnávky nebylo. Žebříček obdobně postižených obcí je na https://www.mesec.cz/aktuality/ktere-ob ... tych-veci/ Pro mnohého je pak volbou, jestli být v chudé obci obklopený panenskou přírodou, nebo v obci bohaté, kde to žije se všemi riziky. Kdoví, co přinášejí do obecních rozpočtů fotovoltaická pole a jak se projevují na místní zaměstnanosti.